02:55
Vybraná pasáž z pořadu Studio 6 u příležitosti výročí narození Dante Alighieriho uvádí tohoto florentského básníka a politika druhé poloviny 13. století, který je považován za otce moderní italštiny. Historik Jan Stejskal představuje nejen autora, ale i jeho nejznámější dílo Božská komedie, jehož věhlas přetrvává dodnes. Proč musel strávit větší část svého života v exilu mimo svou milovanou Florencii? Jakou roli v jeho díle hrají křesťanské a antické symboly?
Komedie Carla Goldoniho patří mezi celosvětově nejoblíbenější dramatické texty. Od konce války dodnes byla v českých divadlech uvedena v celkem 74 nastudováních. Po dvaadvaceti letech a šesti stech reprízách se i přes enormní zájem diváků naposledy do kostýmu Truffaldina oblékl herec Miroslav Donutil a převtělil se tak do role vychytralého a věčně hladového sluhy. Oblíbený divadelní herec vzpomíná na své kolegy, režiséra a hovoří o tom, co to pro něj znamená životní role.
Místo italské ulice autoservis? Sluha dvou pánů o 300 let později. Režisér Tomáš Svoboda řekl, že hru Sluha dvou pánů přepsal natolik, že už ji musel přejmenovat, i když kostra příběhu zůstává stejná. Vybraná pasáž představuje originální zpracování legendární inscenace, jejíž hlavní roli v Národním divadle ztvárnil Miroslav Donutil. Goldoni po ostravsku je jako jízda na horské dráze. Reportáž je simultálnně tlumočena do znakového jazyka.
Umberto Eco byl považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů postmoderny. V rozhovoru se dozvíme, jaký měl on sám názor na postmodernu a dále nám překladatelka Alice Flemrová zodpoví, jaké jsou postmoderní rysy v Ecových dílech.
Do pražského Divadla Na Zábradlí se po třiceti letech vrátila hra s poněkud paradoxním osudem. Anton Pavlovič Čechov totiž v Rackovi vytvořil hru, která při své petrohradské premiéře propadla, nicméně stále patří ke světovému divadelnímu repertoáru, ostatně tak jako další autorovy hry. Video nabízí pohled na ztvárnění komedie, jejímž tématem jsou nenaplněné ideály a city, v režii Jiřího Havelky.
Národní divadlo nastudovalo u nás nepříliš známou Molièrovu bláznivou komedii Pán z Prasečkova s Václavem Postráneckým v hlavní roli vesničana, který si koupí šlechtický a právnický titul, aby vylepšil své společenské postavení. Zatímco ve Francii patří mezi oblíbené komedie, u nás se moc nehraje, přestože je plná hereckých příležitostí.
Shakespearolog, profesor anglistiky a překladatel Martin Hilský hovoří o svých prvních překladech, důležitosti rukopisu překladatele, osobním vkladu překladatele do díla, aktualizaci a obtížnosti překladu.
Navštívíme kraj La Mancha, známý z románu o Donu Quijotovi, pro který jsou typická políčka šafránu, rozsáhlé vinice a olivovníkové háje. Turisty v kraji lákají hlavně větrné mlýny, vesnice, hospody a křižovatky, kde se odehrávaly příběhy potulného rytíře a jeho věrného druha, které si v reportáži připomeneme.
Shakesperolog a překladatel Shakespeara Martin Hilský v rozhovoru s Jiřím Čapkem interpretuje postavu Shylocka z dramatu Kupec benátský od Williama Shakespeara. Hovoří také o mýtu židovství, který se v dramatu objevuje. Shakespeare samozřejmě nevěděl nic o holokaustu, který měl přijít, ale v dějinách se mohl inspirovat i on. Protože křesťané neznají jen milosrdenství a dobro. Hilský vysvětluje dobové souvislosti židovství, stereotypy, které panovaly ve společnosti, ve které Shakespeare žil, a které přetavil. Pasáž obsahuje i ukázky divadelního představení Kupec benátský Východočeského divadla v Pardubicích.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období druhé poloviny 50. let 20. století, ve kterém došlo k uvolnění kontroly umění v Československu. V této době zaznamenalo Národní divadlo, především jeho činohra, velký úspěch, a to např. díky režiséru Alfrédu Radokovi a tehdejšímu šéfovi činohry Národního divadla Otomaru Krejčovi.
Falstaff je jedna z Shakespearových ikonických postav, prototyp prostopážníka. Shakespearolog Martin Hilský hovoří o této postavě z díla Jindřich IV., dotýká se přitom interpretace celé hry. Pasáž obsahuje ukázky z inscenace dramatu Jindřich IV. v podání Moravského divadla v Olomouci.
Krátká pasáž zachycuje především rodinu, studium a začátky kariéry Františka Gellnera. Také pojednává o jeho zájmech, přátelích a dvou vydaných sbírkách.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.