04:16
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.
Jmenování vlády, udělování vyznamenání, vrchní velitelství ozbrojených sil. To a nemálo dalších pravomocí spadá do rukou slovenského prezidenta. Oproti českému prezidentovi může navíc zasahovat do vlády, např. odmítnout jmenování ministra. Co takovému zasahování do politiky říká slovenská veřejnost? Post prezidenta je však také o jeho osobnosti, mandát této funkce pak může vypadat jako aktivní činnost v domácí i zahraniční politice, ale i jako příprava na důchod.
Odborníci v pořadu Politické spektrum (2018) odpovídají na otázku, od kolika let máme aktivní volební právo a jak je to v situaci, kdy se 18. rok voliče sejde s datem voleb. V souvislosti s realitou v zahraničí se také vede diskuze o snížení věku voliče. Politolog Tomáš Lebeda spíše poukazuje na problém velmi nízké volební účasti nejmladší populace. Bylo by řešením znovuzavedení volební povinnosti nebo spuštění elektronického hlasování? Jaké jsou výhody a úskalí těchto alternativ?
Historik ve videu přibližuje, co znamená slovní spojení kult osobnosti. Čím je charakteristický kult osobnosti v politickém, kulturním a národním prostředí? A co se stane, vznikne-li v totalitním režimu? Zazní i konkrétní příklady z historie různých zemí a stran politického spektra.
Vymýtit drogy ze světa úplně je nemožné. O to důležitější je dle adiktologů prevence a snižování následků užívání škodlivých látek. Politiky mnoha států a jimi financované aktivity bojující s drogami jdou však opačnou cestou, včetně České republiky. Video je součástí dokumentárního cyklu Česko na drogách (2024).
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Redaktorka Kateřina Šafaříková v rámci zpravodajské relace 90’ ČT24 (2024) vysvětluje, do jaké míry nám, jako členskému státu, Evropská unie a Brusel něco určují nebo nařizují.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Aby nově vzniklá Česká republika mohla fungovat bezpečně a svobodně, aby nemusela čelit obavám z případného útoku agresorem, musela se stát součástí společné obrany Západu. Proto se roku 1999 připojila k Severoatlantické alianci. Smyslem vzniku této mezinárodní organizace je zajištění kolektivní obrany členských zemí a pomoc při zachování demokracie a míru.
Jakub Pantoflíček, student semináře na Katedře multimédií VŠE (2025), pro ČT EDU vysvětluje, co je politický systém a jaké existují jeho hlavní formy. Představuje demokracii, monarchii, teokracii, diktaturu i anarchii, upozorňuje na jejich silné i slabé stránky a připomíná, že podoba politického systému ovlivňuje každodenní život lidí.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.