Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Struktura společnosti

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 36
Prostituce: Živí mě moje tělo
06:54

Prostituce: Živí mě moje tělo

O prostituci mluvíme v naší společnosti jako o šedé zóně, ve které se pohybuje tisíce žen, ale nikdo ji neřeší. Největší motivací jsou rychle získané peníze. A proč? Jsem matka samoživitelka, nemám peníze na uživení dětí, na nájem, mám dluhy, jsem v exekuci, třu bídu s nouzí. Mnohé z žen tvrdí, že poskytování sexuálních služeb je jejich strategie pro přežití.

Historie třetího pohlaví
03:45

Historie třetího pohlaví

Takzvané třetí pohlaví, vymykající se tradičnímu dělení na muže a ženy, tu bylo už odpradávna. Odborníci zabývající se problematikou genderu dokonce tvrdí, že předkřesťanské evropské společnosti neuznávaly pouze dva gendery spojené s biologickým pohlavím, protože tyto společnosti byly daleko rozmanitější, co se týče sociálních statutů a funkcí. Zajímavý pohled na problematiku genderu najdeme i dnes, např. v Jižním Súdánu a v Albánii, kde žena může složit slib cudnosti a následně vystupovat jako muž.

Příběhy transsexuálů: Život v jiném těle
13:52

Příběhy transsexuálů: Život v jiném těle

Jak se cítí muž, který se narodil v ženském těle, a jak žena, která se narodila v těle mužském? Ten, kdo to nezažil, transsexualitu těžko pochopí. Změna pohlaví je velmi závažným životním rozhodnutím. Transsexuální lidé jsou často společností nepochopeni a nepřijati z důvodu své jinakosti. Denny, Tereza i Kristián vyprávějí svůj příběh.

Příběhy transsexuálů: Pohled na transsexuály
10:32

Příběhy transsexuálů: Pohled na transsexuály

Transsexuálové Denny, Tereza, Kristián a Petra vyprávějí o své životní proměně. Někteří z nich své tajemství skrývali desítky let. Změnu pohlaví řeší hormonální léčbou a chirurgicky. Celková přeměna trvá několik let, je časově náročná a fyzicky zatěžující. Jak moc pro ně byla tranzice náročná a jak se ke změně postavila jejich rodina, přátelé a okolí?

Názory lidí na témata rozdělující společnost
10:44

Názory lidí na témata rozdělující společnost

Dokumentarista Tomáš Kratochvíl, žijící v Praze, se vydal s kamerou do malé vesnice na Vysočině, kde vyrůstal. Při rozhovorech se svými bývalými spolužáky záměrně nadhazuje některá vážnější společenská témata, například jestli má smysl chodit k volbám nebo co si myslí o uprchlících. V následné konfrontaci se pak ukazují neduhy naší společnosti, která ani po třiceti letech svobody není dospělá. Odlišnosti, které se mezi bývalými spolužáky ukazují, že zjednodušenost, kdy rozdílné názory lidí přičítáme odlišnostem mezi obyvateli měst a venkova, není úplně funkční. Tomáš ukazuje, že naše pověstná tolerance není vždy úplně kladnou vlastností.

Protektorátní cikánské tábory
05:26

Protektorátní cikánské tábory

Tzv. cikánské tábory v Letech a Hodoníně fungovaly v letech 1942–1943 jako sběrné tábory. Celé rodiny byly ubytovány v naprosto nevyhovujícím prostředí a byly vystaveny velmi špatnému zacházení. Málo jídla, tvrdá práce v kamenolomu a katastrofální hygienické podmínky, které vedly ke vzniku epidemií, to vše si nutně vyžádalo mnoho obětí na životech.

Protest muslimky
02:17

Protest muslimky

Deset vteřin a její život se otočil naruby. Svůj hidžáb zvedla v teheránské ulici nad hlavu a odhodlala se tak k protestu, k odporu proti autoritativnímu režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se tom dozvídá celý svět.

Rovné příležitosti mužů a žen v EU
02:11

Rovné příležitosti mužů a žen v EU

Evropská unie se zaměřuje na ochranu lidských práv, mj. se zabývá rovností žen a mužů. Mnozí se často ptají, zda nezachází někdy až moc daleko. Před zákonem jsou si lidé rovni, jinak ale muži a hlavně ženy složitě hledají spravedlivou rovnováhu, především v pracovním prostředí nebo v politice. Tuto nerovnováhu chtěla v roce 2012 změnit eurokomisařka Viviene Redingová, která chtěla od roku 2020 zavést kvóty na 40% podíl ve vedení velkých firem. Ve videu z roku 2013 vidíme, že rovnosti mužů a žen často brání ženy samotné (ředitelka společnosti DuPont odmítající kvóty) a že za posledních sedm let jsme se v této oblasti příliš neposunuli. Přestože ženy tvoří polovinu společnosti, jejich zastoupení v rozhodovacích funkcích je stále velmi malé. A stále dostávají za svou práci méně peněz.

Sexuální útok muslimských imigrantů na ženy
05:48

Sexuální útok muslimských imigrantů na ženy

Doma by si to nedovolili. V Evropě, kam prchají před bídou a válkou, se to ale stalo. V Německu, v Kolíně nad Rýnem, při silvestrovských oslavách skupinka imigrantů z muslimských zemí sexuálně obtěžovala ženy. Proč se to stalo? Jak vnímají muslimové sexualitu a ženy? A jak odborníci popisují kulturní odlišnosti ve vztahu k ženám?

Třetí pohlaví v Indii
04:10

Třetí pohlaví v Indii

Transgender osoby nejsou v Indii dobře přijímány. Indové individuální odlišnosti příliš nerespektují, tolerují pouze určitou komunitu. Příkladem jsou tzv. hidžrové, příslušníci třetího pohlaví. Ti tvoří v Indii zvláštní společenství. Jsou to muži, kteří prožívají tranzici směrem k ženství. Oblékají se jako ženy, mluví jako ženy i se jako ženy chovají. Přestože nejsou Indové příliš tolerantní k třetímu pohlaví, mohou si jej oficiálně uvést do dokladů.

Ženy a menšiny v české kinematografii
04:54

Ženy a menšiny v české kinematografii

Kvóty Americké filmové akademie, které mají podpořit rozmanitost lidí před kamerou i za ní, v Česku zatím nemáme. Nicméně u nás stále přetrvávají pocity a předsudky, že žena nemůže určité profese vykonávat nebo že film, který režírovala žena, je určený primárně ženám. V českých filmech také nebývají příliš zastoupené etnické menšiny, například Romové jsou ve filmech zobrazovaní jen zřídka. Jaké názory na to mají lidé z branže?

Lukáš Houdek: Sexuální menšiny a identita
06:06

Lukáš Houdek: Sexuální menšiny a identita

Dokumentarista, fotograf, aktivista, romista, novinář a koordinátor projektu HateFree Culture Lukáš Houdek zažil v dětství sexuální zneužívání. I kvůli tomu pro něj nebylo jednoduché přihlásit se ke své sexuální orientaci. Přiznává i sebevražedné myšlenky. Prostřednictvím své umělecké tvorby i přímé pomoci se vyrovnává se svou traumatickou událostí z dětství a přibližuje veřejnosti problematiku sexuálních i jiných menšin a téma identity ve společnosti (např. na tématu indických hidžer či afrických albínů).

Hvězdy české travesti show
06:39

Hvězdy české travesti show

Pro některé lidi jsou travesti představení spojována s pochybným druhem zábavy, jiní v nich vidí místo, které jako jediné svou atmosférou připomíná u nás téměř vymřelou atmosféru kabaretů. Hvězdy české travesti show nám poodhalí nejen zákulisí svého řemesla, ale provedou nás i jeho historií a v neposlední řadě zákoutími svých osobních vzpomínek a rozhodnutí, která je přivedla na pódia. Ilegalita a nesnášenlivost za totality, těžké začátky i tvrdá profesionalita dneška se zrcadlí ve vyprávění mužů, kteří vědí, jak důležité je občas být ženou.

Kupčení s volebními hlasy
16:13

Kupčení s volebními hlasy

Svobodné volby jsou základním principem demokratického režimu. Bohužel pro mnoho politiků neznamená aktivní účast v politickém životě službu společnosti, často se hraje spíš o moc, vliv a přístup k penězům. Z toho důvodu se lze setkat s kupčením s hlasy voličů, které má za cíl ovlivnit volební výsledek, a to především v komunálních volbách. K těmto volebním podvodům slouží především dvě praktiky: přímé uplácení sociálně slabších občanů a účelové přihlašování lidí k fiktivnímu trvalému pobytu. Jak to vypadá v praxi?

Život na venkově v 18. a 19. století
04:27

Život na venkově v 18. a 19. století

V 18. století žila naprostá většina lidí na venkově, přičemž pokud se chtěli poddaní stěhovat, potřebovali tzv. zhostní list. Převaha venkovských obyvatel nad městy trvala v českých zemích až do 20. století. Jak konkrétně vypadala venkovská obydlí a jaké byly jejich nedílné součásti, to můžeme dobře vidět na dochovaných staveních ve skanzenu. Dvě taková s průvodcem navštívíme.

Dějiny Svátku práce
09:58

Dějiny Svátku práce

1. máj – Svátek práce se dnes slaví jako mezinárodní svátek všech pracujících. Jeho původ je spojen s dělnickým hnutím a sahá do druhé poloviny 19. století, přičemž hlavním impulsem ke vzniku byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků. U nás se slavil poprvé v roce 1890 a za první republiky se stal státním svátkem. Původně celonárodní a jednotné oslavy se postupně rozrůznily a jednotlivé politické strany si Svátek práce začaly organizovat po svém.

Akce kulak a selský rod Sotonů
07:28

Akce kulak a selský rod Sotonů

Rod Sotonů patřil k nejstarším selským rodům u nás, bohužel však i jejich hospodářství převrátila naruby doba násilné kolektivizace v 50. letech. Akce kulak způsobila totální rozvrat venkova a venkovské společnosti, která se utvářela celá staletí. V roce 1956 byl hospodář Sotona ve vykonstruovaném procesu odsouzen a následně vězněn. Jeho rodina přišla o rodový statek a veškerý majetek.

Emoce a moc
24:05

Emoce a moc

Jaké jsou sociologické, historické, psychologické a psychiatrické souvislosti politických emocí, emocí v politice a emocí politiků? Jedná se o emoce, které mohou mohutně a zásadně ovlivnit náš každodenní život.

Příběh vězenkyně: Za podvody ve vězení
04:33

Příběh vězenkyně: Za podvody ve vězení

Mladá žena a matka Lucie se ocitá za podvody a dluhy ve vězení. Jaké plány má do nového života, až vyjde z vězení?

Za co dnes bojují feministky?
09:32

Za co dnes bojují feministky?

Hostem interaktivního pořadu Hyde Park je ředitelka Gender Studies Helena Skálová, která živě odpovídá na otázky diváků. Přestože jsou si lidé před zákonem rovni, narážejí ženy ve společnosti mnohdy na předsudky. Jsou znevýhodňovány na pracovním trhu například v přístupu k zaměstnání, v kariérním postupu či v platovém ohodnocení. Jako feministka se Helena Skálová snaží tyto bariéry odstranit a zavést rovné šance.

Původ řecké menšiny v Česku
10:52

Původ řecké menšiny v Česku

Řecká menšina se v České republice objevuje v poválečném období. V Řecku probíhala občanská válka a zemi sužovaly boje, hlad a chudoba. Nejprve byly v roce 1948 zorganizovány odjezdy řeckých dětí z vlasti do několika lidově demokratických republik, po skončení občanské války pak přibyli emigranti i z řad dospělých. Něco více o historickém pozadí a o přijetí dětí v Československu se dozvíme v následujícím videu.

Příběh bezdomovkyně: Život na ulici
06:01

Příběh bezdomovkyně: Život na ulici

Jednoho dne opustila kvůli neshodám rodinu i své dítě a šest let byla na ulici nebo ve squatu. Bezdomovkyně Míša propadla silné závislosti na alkoholu. Co ji do této životní situace přivedlo? A jaké je to žít na ulici?

Spor o Istanbulskou úmluvu
05:36

Spor o Istanbulskou úmluvu

Zdánlivě správná věc jako ochrana práv žen vyvolala v poslední době tolik bouřlivých reakcí. Je Istanbulská úmluva v něčem nebezpečná? V roce 2018 probíhala v českém prostředí veřejná diskuze o obsahu, dopadech a významu ratifikace této úmluvy, jejímž cílem je eliminace násilí páchaného na ženách a domácího násilí. Dotýká se ale i práv mužů a často zmiňovaného slova gender.

Příběh bezdomovkyně: Příčiny pádu
02:39

Příběh bezdomovkyně: Příčiny pádu

Pokračování příběhu bezdomovkyně a alkoholičky Míši. Míša prožila krásné dětství a všichni kolem o ní říkali, že je chytré dítě. Co se stalo, že propadla alkoholismu a skončila bez rodiny a domova?

Probíhá načítání