Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Stát

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Stupně:

Témata:

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 66
Sametová revoluce ve fotografii
06:57

Sametová revoluce ve fotografii

Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.

Oslava 28. října na Vítkově
04:34

Oslava 28. října na Vítkově

28. říjen je náš nejvýznamnější státní svátek. V pietním aktu u příležitosti oslav 99. výročí vzniku samostatného Československa u Národního památníku na pražském Vítkově prezident Miloš Zeman a veřejní činitelé položili věnce u hrobu neznámého vojína a uctili tak památku bojovníků za existenci Československa.

Oslava 17. listopadu na Národní třídě
01:54

Oslava 17. listopadu na Národní třídě

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.

Volby v demokratické společnosti
12:53

Volby v demokratické společnosti

Rázná a aktivní maminka Anděla se rozhodla kandidovat v komunálních volbách do obecního zastupitelstva. Sára je nadšená, jelikož se stala důležitým článkem v maminčině předvolební kampani: dostala za úkol vytvořit předvolební spot. S bratrem Vojtou nás pak seznamují s jednotlivými druhy voleb (volby do poslanecké sněmovny, senátní, komunální, prezidentské). Volit může každý občan od osmnácti let. Svobodné volby jsou základem demokratické společnosti.

Česká státní hymna
07:30

Česká státní hymna

Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.

Státní znak České republiky
04:28

Státní znak České republiky

Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.

Státní vlajka České republiky
04:56

Státní vlajka České republiky

Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.

Německá okupace a jízda vpravo
02:17

Německá okupace a jízda vpravo

Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.

Retribuční dekrety a lidové soudy
05:51

Retribuční dekrety a lidové soudy

Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel vydány prezidentem republiky tzv. malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války.

Demokracie a její tři pilíře
13:08

Demokracie a její tři pilíře

Co s přeplatkem za elektřinu? Koupí se nová grafická karta, oblečení nebo lístky na Ligu mistrů? Demokratické rozhodování v Sářině rodině ukončí rázný zásah despotického autokrata. Závěr - bude se malovat. O demokracii (vládě lidu) a jejích třech pilířích, které na vše dohlíží, ví své celá rodina. V čele stojí vláda, kontroluje ji parlament, který schvaluje zákony, a soudy fungují jako nestraníci.

Volby
04:18

Volby

V demokratických volbách si lidé volí své zástupce do různých úřadů a funkcí. Orientovat se ve volebních kampaních politických stran a umět si správně vybrat, koho volit, však není snadné.

Vznik samostatného Československa
04:06

Vznik samostatného Československa

Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.

Den české státnosti
04:32

Den české státnosti

Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.

Perzekuce Romů za 2. světové války
09:11

Perzekuce Romů za 2. světové války

Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.

Co dělá politik?
04:48

Co dělá politik?

Slovo politika označuje činnost, při které se skupina lidí s různými názory musí domluvit na vedení státu. Co to konkrétně obnáší? V malé obci politik rozhoduje třeba o novém vodovodu, ve velkých městech rozhodují o stavbách významných budov a dopravní infrastruktuře. Poslanci pak rozhodují o celém státě a směru, kterým se země bude ubírat. Nejvýše postavený politik je prezident. Co to znamená legislativní proces? Jde o proces schvalování nového zákona. Ten musí schválit nejen poslanci, ale i senátoři a nakonec ho musí podepsat i prezident. Což někdy trvá i roky. Proč lidé nemají rádi politiky? A co by měl politik umět?

Proč se rozdělilo Československo
04:25

Proč se rozdělilo Československo

Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945
05:54

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945

Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.

28. říjen 1918: revoluce, nebo převrat?
05:57

28. říjen 1918: revoluce, nebo převrat?

28. října 1918 vznikl samostatný československý stát. S patřičným historickým odstupem si můžeme klást otázku, jak tehdejší události vlastně vnímat. Byla to revoluce, převrat nebo předání moci? Tři historici se snaží na tuto otázku odpovědět a polemizují i o dalších souvislostech, jako např. jakými způsoby lze rozumět pojmu revoluce nebo zda v roce 1918 vznikl skutečně „nový“ český stát.

Ján Langoš a sametová revoluce na Slovensku
04:10

Ján Langoš a sametová revoluce na Slovensku

Politik Ján Langoš, jeden z nejvýraznějších vůdců hnutí Veřejnosť proti násiliu, které vzniklo vedle českého Občanského fóra na Slovensku, zemřel v roce 2006 při autonehodě. Jeho životní partnerka a přátelé vzpomínají na jeho osobnost a na éru komunismu, ve které žil. Na Slovensku byl výrazným představitelem sametové revoluce, poté byl zvolen ministrem vnitra. Nikdy se svých zásad nevzdal, nepřestal usilovat o pojmenování a zmapování temných stránek naší minulosti, byl to neúnavný zápasník se zlem a bezprávím. Hlavním jazykem ukázky je slovenština.

Volební účast ve Švédsku
01:29

Volební účast ve Švédsku

Švédsko se vyznačuje velmi vysokou účastí ve volbách. Zájem o politiku se ve velké míře projevuje už u mládeže a naprostá většina švédského obyvatelstva cítí jako svou občanskou povinnost přijít k volbám. Je to ostatně jediná možnost, jak lidé mohou ovlivnit dění ve své zemi. Vysoká volební účast má ale i jiné důvody, jak vysvětluje švédský novinář.

Symboly české státnosti
13:21

Symboly české státnosti

Za sousedkou Lidu přijíždí návštěva z USA. Sára a její rodina se snaží návštěvě nejen co nejvíce přiblížit českou zemi a její kulturní památky, ale také tradice, zvyklosti a symboly české státnosti. Mladý George z USA a Sára se utkají v soutěži, kdo zná Česko lépe. Oba mile překvapí a Lidu se raduje, že mládež na tom se znalostmi o vlasti není tak špatně, ba naopak.

Totalitní režimy
04:16

Totalitní režimy

Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.

Vstup České republiky do EU
04:30

Vstup České republiky do EU

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.

Padesátá léta v ČSR I
02:44

Padesátá léta v ČSR I

V animované ukázce je zachyceno převzetí moci komunisty v roce 1948 a budování socialismu spojené s politickými procesy, kolektivizací, znárodňováním a pronásledováním odpůrců režimu.

Probíhá načítání