Našli jsme pro vás videí: 79
01:54
Oslava 17. listopadu na Národní třídě
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.
02:17
Osud církevního majetku za komunistů
Komunisté po uzavření klášterů převzali veškerý církevní movitý i nemovitý majetek. Budovy obvykle využívala státní bezpečnost, armáda nebo úřady, popřípadě zůstaly nevyužity a chátraly. Movitý majetek byl často rozkraden nebo zničen, někdy jím byly vybaveny zámky, muzea a galerie. Kláštery však často vlastnily i díla vysoké umělecké kvality, která se naštěstí většinou podařilo zachránit díky Národní galerii a Národní knihovně.
03:49
Katoličtí kněží v komunistickém vězení
Řeholníci a řeholnice byli pro komunistickou společnost občany druhé kategorie. Po zrušení klášterů na začátku 50. let strávili většinou několik let v internačních táborech. Posléze skončili nejčastěji v dělnických profesích, protože k duchovní službě neměli až na výjimky přístup. Mnozí byli uvězněni a někteří ve vězení i zemřeli. Postavení katolických kněží ve vězení mělo určitá specifika a pro další vězně se stávali záchytným bodem a morální autoritou.
05:08
Pronásledování katolíků komunistickým režimem
Od padesátých let byli katolíci tvrdě pronásledováni. Při tzv. akci K byly obsazeny a vyklizeny mužské kláštery, při akci Ř ženské kláštery. Bratři a sestry všech řádů byli svezeni do internačních táborů a centralizačních středisek. Muže často čekalo vězení nebo umístění k PTP a svoji dosavadní činnost už vykonávat nemohli. Osud žen byl v tomto směru trochu jiný, protože se veřejně neangažovaly a navíc často působily v oborech, kde za ně nebyla náhrada.
02:12
Zatčení opata Tajovského
Jednou z obětí komunistického režimu byl Vít Bohumil Tajovský. Roku 1948 byl zvolen za nového opata želivského kláštera, ale už v únoru 1950 byl zatčen v souvislosti s připravovanými zinscenovanými procesy. Rozsudek zněl na 20 let těžkého žaláře.
08:17
Pozadí sametové revoluce
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Listopad 1989 vzbuzuje i po letech mnoho otázek. Šlo o revoluci, převrat nebo jen domluvené předání moci? A proč proti demonstrantům nezasáhla silou armáda a policie? K pochybnostem přispívá např. i jednomyslné hlasování komunistických poslanců Federálního shromáždění, kteří zvolili Václava Havla prezidentem. Zjednodušeně řečeno: co člověk, to názor.
04:45
Úvahy o možném zmanipulování sametové revoluce
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Existují názory, že revoluce v listopadu 1989 byla zmanipulována a připravena, možná Státní bezpečností, možná dokonce KGB. Jediná prokázaná manipulace se však týká provokace s údajným úmrtím studenta Šmída na Národní třídě, kterého sehrál agent StB Ludvík Zifčák. Konspirační teorie jsou přitažlivé, ale aktéři revolučních událostí mají jasno.
06:47
Václav Havel a nepolitická politika
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Ikonou sametové revoluce se stal Václav Havel. Byl přirozeným lídrem a především morální autoritou, jeho osobnost měla navíc nevídaný mezinárodní přesah. Ani on se ale nevyvaroval omylů, chybná byla např. jeho představa nepolitické politiky. Občanská společnost však bohužel nemůže nahradit svobodnou soutěž politických stran. První svobodné volby v roce 1990 pak naznačily směr, kterým se bude země ubírat.
02:43
Odchod okupačních sovětských vojsk
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Pro mnohé byl jedním z nejkrásnějších momentů polistopadového vývoje odchod okupačních sovětských vojsk. Celá akce trvala rok a řídil ji rocker Michael Kocáb. Po více než dvaceti letech tak z Československa konečně odešlo mnoho desítek tisíc ruských vojáků a jejich rodinných příslušníků. Rozhodně ale neodešli s prázdnou.
02:38
Lustrační zákon a svazky StB
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Do dnešních dnů přetrvává problém vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Roku 1990 byl přijat tzv. lustrační zákon, který stanovuje předpoklady pro výkon některých veřejných funkcí. Spolupráce s komunistickým režimem byla a stále je společenským stigmatem a svazky Státní bezpečnosti se staly postrachem všech, kteří se v nich ocitli. Důvod evidence mohl být přitom různý.
04:01
Problém zákazu komunistické strany
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Po rozpadu komunistického režimu se vedla polemika o tom, co s komunisty a komunistickou stranou. Mnozí vnímají jako velkou chybu, že strana nebyla hned po revoluci ze zákona zakázána. V polistopadové době to ale nebylo z legislativního hlediska tak jednoduché. Doufalo se proto, že strana zanikne sama tím, že neuspěje ve svobodných volbách. Příklon ke komunistům však ve společnosti přetrval.
03:08
Svobodné volby v roce 1992
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Druhé svobodné volby proběhly už po dvou letech a přinesly změnu. Občanské fórum se vyčerpalo a na jeho pozadí se začaly formovat nové politické strany se svými vlastními zájmy a cíli. Jednoznačným vítězem voleb v roce 1992 se stala Občanská demokratická strana a politická hvězda Václava Klause začala strmě stoupat vzhůru.
