Přechylování ženských příjmení je v současnosti velmi řešenou otázkou. Video nabízí krátký exkurz do historie podob ženských příjmení v českých zemích.
Je přechylování a užívání generického maskulina projevem neúcty k ženám? Lingvistka Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR rozebírá problematiku přechylování cizích i domácích slov a vlastních jmen.
Pasáž se zabývá významem názvů některých českých řek. Vysvětluje, jak tato slova vznikala a jak se měnila v průběhu dějin.
Pasáž vysvětluje historický původ a dnešní význam často používaných českých obratů „být grogy“ a „být švorc“.
Pasáž se formou krátkého opakování zabývá tématem, jaké tituly se píšou před jménem a jaké za jménem a jak se mají řadit.
Pasáž vysvětluje, jaký je původ a význam názvů měsíců v roce a proč se české názvy liší od názvů v jiných jazycích.
Pasáž se zabývá změnou názvů ulic a uvádí, odkdy a jak se ulice pojmenovávají.
Pasáž popisuje, odkud pocházejí jména některých pohádkových postav a co původně znamenala.
Pasáž se zabývá pravopisně správnou formou složených přídavných jmen, pravidla vysvětluje na různých příkladech.
Pasáž se zabývá slovním záporem v češtině a jakým způsobem se tvoří. Dále zmiňuje slova bez kladných protějšků (např. nemoc) a vysvětluje původ některých původně kladných slov (např. návidět).
Pasáž se zabývá tématem, proč se v češtině ženská příjmení přechylují, v jakých případech se přechylují cizí jména a jaké přechýlené tvary se vyskytují v různých nářečích.
Pasáž vysvětluje původ místních jmen zakončených na „-any“ a zabývá se i vznikem pojmenování obce „Přišimasy“.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
