Co se stane, pokud do připravené směsi chloridu amonného, dusičnanu amonného a zinku položíme kostku ledu? Směs začne hořet a dýmat.
Brambor polijeme roztokem jodidu draselného a zapíchneme do něj dva hřebíky jako elektrody. Ty připojíme ke zdroji stejnosměrného napětí. Na anodě se postupně vylučuje jód, který následně reaguje se škrobem obsaženým v bramboře, což způsobí hnědé zabarvení.
Do roztoku chloridu sodného s fenolftaleinem ponoříme dvě elektrody a připojíme zdroj stejnosměrného proudu. Roztok kolem katody se zbarví do růžova, protože při elektrolýze na katodě vzniká zásaditý hydroxid sodný a v zásaditém prostředí se fenolftalein barví do růžova.
Experiment, při kterém se smíchá peroxid vodíku, manganistan draselný a saponát. Dojde k prudké reakci, při níž se uvolní velké množství plynného kyslíku. Ten společně se saponátem vytvoří „pěnového hada“.
K manganistanu draselnému přidáme glycerin. Manganistan draselný je silné oxidační činidlo. Po přidání glycerinu dojde k oxidaci, která vede k následnému vzplanutí, přičemž uvolněné draselné ionty zbarví plamen do fialova.
Co se stane, když zapálíme balónek naplněný vodíkem? Vodík je hořlavý plyn, proto dojde k explozi a vzplanutí balónku. Jak to vypadá, se podívejte sami.
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Nestane se vůbec nic, protože se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku, která zabrání tepelné výměně mezi rukou a kapalným dusíkem.
Do gelu octanu sodného vhodíme krystalek octanu sodného. Ten spustí rychlou krystalizaci přesyceného roztoku octanu sodného. Při tomto ději také dojde k uvolnění tepelné energie.
Pokus, ve kterém smícháme 50 ml benzínu s 50 ml vody. Dojde k vytvoření nemísitelné směsi. Přítomnost benzínu na hladině vody si prokážeme názornou ukázkou. A to jeho zapálením.
Manganistan draselný má silné oxidační vlastnosti, proto se při reakci s peroxidem kyslíku uvolňuje velké množství plynu. Při této reakci se uvolňuje kyslík. Přítomnost vznikajícího kyslíku je dokázána znovuvzplanutím rozžhavené špejle, protože kyslík podporuje hoření.
Kterou látku lze použít jako tajný inkoust: chlorid kobaltnatý, mléko, nebo chlorid sodný? Chlorid kobaltnatý a mléko zahřátím mění barvu, zatímco chlorid sodný ne.
Chlorečnan draselný se často používá v pyrotechnice vzhledem ke své vysoké reaktivitě a explozivním vlastnostem. V tomto pokusu dojde k zapálení směsi chlorečnanu draselného a cukru pomocí kyseliny sírové. Cukr zde slouží jako palivo.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
