Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Obecná chemie

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 38

Pokus: Domácí centrifuga

02:21

Pokus: Domácí centrifuga

Pomocí domácí centrifugy oddělíme koloidní směs tvořenou olivovým olejem, balzamikovým octem a hořčicí. Tato směs se přirozeně rozděluje za přitažlivosti 1g. Když chceme znát přesný poměr složení promíchané směsi, použijeme domácí odstředivku vyrobenou z jízdního kola, která nám umožní rychlé rozdělení směsi.

Pokus: Glycerol a bublifuk

01:22

Pokus: Glycerol a bublifuk

Jakou látku přidáme do mycího prostředku, aby byly bubliny pevnější? Glycerol, který má díky svému složení a délce molekul vysokou viskozitu, lidově mazlavost, a podporuje tvorbu bublin.

Pokus: Vytvoření směsi vody a ethanolu

00:58

Pokus: Vytvoření směsi vody a ethanolu

Kolik mililitrů roztoku získáme smícháním 500 ml vody a 500 ml ethanolu neboli lihu? Bude mít roztok objem větší, menší nebo bude mít přesně 1000 ml? Menší molekuly vody se naskládají mezi větší molekuly ethanolu a podle toho bude vypadat výsledek.

Pokus: pH vitamínu C

01:02

Pokus: pH vitamínu C

Jaké pH má roztok vitamínu C a vody? A jak tento roztok obarví indikační lakmusový papírek? Vitamín C je tvořen kyselinou askorbovou, tudíž jeho pH je kyselé.

Pokus: indikátor kyselosti v čaji

00:53

Pokus: indikátor kyselosti v čaji

Co se stane, když do červeného ovocného čaje nasypeme lžičku sody? Čaj změní barvu na tmavě modrou. Přidáním sody se změní pH čaje z kyselého na zásadité. Barvivo, které čaj obsahuje, reaguje jako indikátor kyselosti.

Kvíz: Vlastnosti plamene

02:51

Kvíz: Vlastnosti plamene

Kolik tepelných pásem je v plamenu svíčky? Ve kterém tepelném pásmu je teplota nejnižší? Jak barví plamen draslík? Jakou barvu má plamen při spalování vápníku? Jak nazýváme proces zahřívání černého uhlí na 900° C bez přístupu vzduchu? Jak značíme hořlaviny? Jak značíme žíraviny? Jakou teplotou hoří plamen zápalky? Jak se zabarví látka při nejvyšších teplotách? To všechno zjistíte v našem kvízu.

Fluorescence

00:58

Fluorescence

Když posvítíme baterkou na tonik, nic zvláštního se nestane. Ale když na tonik posvítíme UV lampou, začne svítit. Tento jev nazýváme fluorescence. Tonik obsahuje malé množství chininu. Molekuly chininu dokáží pohlcovat UV energii a dostat se do excitovaného stavu. Při přechodu zpět do nižšího energetického stavu emitují světlo.

Pavel Hobza

03:46

Pavel Hobza

Pavel Hobza je nejcitovanější český vědec, který se věnuje nekovalentním interakcím. Za jeho nejvýznamnější objev je považováno objevení nepravé vodíkové vazbě. Ve svém dalším výzkumu se věnuje vývoji nových léků.

Nekovalentní interakce

07:32

Nekovalentní interakce

K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.

Cesta do nanosvěta

04:26

Cesta do nanosvěta

Pojďme společně nahlédnout do nanosvěta, oblasti rozměrů menších než je 1 mm na pravítku. Změny na molekulární úrovni se mohou projevit i ve světě, na který jsme zvyklí. Nanočástice fungují také jako stavební kameny, které mohou vytvářet různé celky. Tyto celky mohou například na základě rozdílného pH transportovat v buňkách léky. Dozvíte se, jak jsou nanočástice velké a jakým způsobem se získávají.

Proces odsolování mořské vody

03:46

Proces odsolování mořské vody

Přibližně tři čtvrtiny zemského povrhu tvoří voda, ale pitné vody je nedostatek. Asi 97 procent veškeré vody totiž tvoří slaná voda v oceánech. Ta ale bez úpravy žízeň živých tvorů neuhasí. Jakým způsobem získáme ze slané vody pitnou?

Přirozený skleníkový efekt

03:04

Přirozený skleníkový efekt

Planeta prošla za 4 miliardy let různými obdobími. Byla žhavou koulí, ale i koulí sněhovou, kdy bylo téměř všechno zmrzlé. V posledních 200 letech dochází ke klimatickým změnám způsobeným skleníkovým efektem, které jsou vlivem působení člověka větší než kdy předtím. Během této doby jsme spálili miliony generací stromů, které živá příroda pohltila během sto milionů let. A to, jaký bude mít nárůst průměrné teploty dopad právě na lidstvo, vzbuzuje u vědců tu největší obavu.

Načíst další videa
Probíhá načítání