Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Novověk - české dějiny

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 174

Pobělohorské konfiskace majetku

09:59

Pobělohorské konfiskace majetku

Největším důsledkem českého stavovského povstání byl obrovský přesun majetku, k němuž došlo jako součást trestu představitelů povstání. Stovky panství změnily své majitele. Jak probíhaly konfiskace a kolik šlechtických rodin postihly? Jaké měly důsledky pro další vývoj českého státu?

Změny v postavení Židů v 18. století

02:12

Změny v postavení Židů v 18. století

Nerovnoprávné postavení židovské menšiny ve společnosti se začíná postupně měnit od konce 18. století, po vydání josefínských reforem. Josef II. sice nezrušil to, co Židy trápilo nejvíce, přesto se změny daly jednoznačně chápat jako symbolické zahájení modernizace jejich života. Např. byla zrušena diskriminační povinnost nosit židovská znamení nebo bylo Židům zpřístupněno univerzitní vzdělání.

Židovské pogromy a ghetta

03:29

Židovské pogromy a ghetta

V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.

Židovská znamení

01:40

Židovská znamení

Po staletí se používala různá vnější znamení, která měla na první pohled odlišit židovskou komunitu od ostatní společnosti. Tato povinnost byla Židům nařízena ve 13. století čtvrtým lateránským koncilem a trvala až do roku 1781. Znamení měla nejčastěji podobu specifických oděvních doplňků a často se vyznačovala žlutou barvou.

Maiselova synagoga v Praze

01:23

Maiselova synagoga v Praze

Mordechaj Maisel, významný mecenáš a finančník žijící v 16. století, získal mimo jiné privilegium postavit vlastní synagogu. Synagoga nese logicky jeho jméno a byla vysvěcena v roce 1592. Na dalších 100 let se stala nejvýznamnější a nejkrásnější stavbou celého pražského židovského města.

Božena: Století pokroku

04:22

Božena: Století pokroku

19. století zásadně změnilo tehdejší společnost. Je to století vynálezů a obrovského pokroku v technice, medicíně, stavitelství a dalších oborech lidské činnosti. Němcová se o novinky velmi zajímala, dokládá to nejen scénka s kostkovým cukrem v minisérii Božena. Možná i kvůli zájmu o vše nové vyhledávala společnost lékařů. Historička Milena Lenderová a scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková zasazují zájmy Boženy Němcové o novinky do dobového kontextu.

Hospodářství v Čechách před třicetiletou válkou

07:15

Hospodářství v Čechách před třicetiletou válkou

České stavovské povstání, bitvu na Bílé hoře i popravu 27 představitelů na Staroměstském náměstí máme většinou ve všeobecné paměti. Ale vedle politických dějin jsou stejně důležité i hospodářské aspekty českých raně novověkých dějin. Jaká byla hospodářská situace na prahu třicetileté války? A co to byla tak zvaná kaláda v roce 1623?

Mýtus o Moravanech na Bílé hoře

04:07

Mýtus o Moravanech na Bílé hoře

Závěrečná část bitvy na Bílé hoře je spojena s útokem na pravé křídlo stavovské armády, jejíž součástí byli žoldnéři z německých zemí najatí za peníze moravských stavů. Hrdinným "Moravanům" velel Jindřich Šlik. Podle legendy bojovali do posledního muže u hradební zdi letohrádku Hvězda. Jak to bylo doopravdy?

Cenzura za rakouské monarchie

06:42

Cenzura za rakouské monarchie

Kontrolování tištěného obsahu ať už knih nebo periodik patří neodmyslitelně k dějinám lidstva. V dobách rakouské monarchie se cenzurovalo na základě soudního rozhodnutí a teprve po vydání knihy. Rozhodnutí o zákazech byla navíc zveřejňována a čtenář i díky bílým místům v tisku snadno poznal, že něco chybí. To je významný rozdíl v porovnání s cenzurou v dobách socialismu, kdy se režim veškeré zásahy snažil utajit. Jak vypadal boj nakladatele s cenzurou, si můžeme ukázat na příkladu novináře Františka Šimáčka, který vystupoval také pod pseudonymem Vojtěch Bělák.

Kde domov můj: Od lidové písně k hymně

11:41

Kde domov můj: Od lidové písně k hymně

V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.

Taneční pořádek

02:23

Taneční pořádek

Taneční pořádky jsou zajímavým historickým pramenem. Malé knížečky, které vlastnily všechny tanečnice, dnes podávají svědectví o dobovém repertoáru a jejich proměnách, o průběhu plesů a tanečních zábav. Atraktivní bývá i vzhled tanečních pořádků, který často prostřednictvím tvaru zohledňoval, jaký spolek nebo instituce ples pořádá.

Zemské sněmy v pobělohorské době

03:04

Zemské sněmy v pobělohorské době

Bitvou na Bílé hoře utrpěly české stavy porážku. To s sebou přineslo i pokles významu českých zemských sněmů. Po vydání Obnoveného zřízení zemského se změnila nejen skladba zemských sněmů, ale změny se dotkly i kompetencí, pravomocí, způsobu hlasování nebo jednání.

Načíst další videa
Probíhá načítání