Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Fyzickogeografická sféra

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 248
Řeka od pramene po dolní tok
19:55

Řeka od pramene po dolní tok

Pořad o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná v něm putuje od pramenů po dolní toky českých řek.

Regulace toků včera a dnes
02:00

Regulace toků včera a dnes

Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.

Amazonský deštný les: Odlesňování
08:50

Amazonský deštný les: Odlesňování

Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské CŽU v Praze.

Hospodářský versus přirozený les
01:09

Hospodářský versus přirozený les

Čím se liší přirozený les od toho hospodářského a jak vypadá složení přirozeného lesa. V epizodě se srozumitelně vysvětluje zonovité uspořádání lesů podle nadmořské výšky v porovnání se současným druhovým složením lesů a smrkových monokultur i v nižších polohách, kde se přirozeně vyskytují doubravy a bučiny.

Šumava, les a kůrovec I.
13:21

Šumava, les a kůrovec I.

O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.

Regulace vodního toku
07:54

Regulace vodního toku

O tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu a životní prostředí úpravy potoka nebo regulace vodního toku, hovoří Václav Moravec v jižních Čechách s hydrobiologem Davidem Pithartem.

Mapa původních lesů: Evropa a ČR
02:00

Mapa původních lesů: Evropa a ČR

Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?

Vznik zemětřesení a měření jeho síly
05:51

Vznik zemětřesení a měření jeho síly

Stručný popis příčin vzniku zemětřesení a vysvětlení takzvaného konvekčního proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení.

Kde a proč vzniká zemětřesení
01:02

Kde a proč vzniká zemětřesení

Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.

Sníh
02:47

Sníh

Jednoduchý pokus, který vysvětlí, z čeho je sníh, co určuje tvar vloček a proč je sníh tak měkký.

Severní magnetický pól se pohybuje rychleji
08:41

Severní magnetický pól se pohybuje rychleji

Rozhovor s vědcem z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, v.v.i. Pavlem Hejdou o pohybu severního magnetického pólu Země, příčinách pohybu magnetického pólu a o modelu magnetického pole Země.

Filipíny: erupce sopky Mayon
05:25

Filipíny: erupce sopky Mayon

Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.

S vulkanologem o Etně, Stromboli a nejen o nich
04:42

S vulkanologem o Etně, Stromboli a nejen o nich

Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.

Zemětřesné aktivity v Indonésii
07:01

Zemětřesné aktivity v Indonésii

Silná zemětřesení v Indonésii v roce 2018 potvrzují závěry studie, ke kterým v roce 2005 dospěl tým vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Vědci analyzovali zemětřesnou aktivitu v této části Země a vytvořili mapu zlomových zón, které se zde nacházejí a na nichž vznikají zemětřesení v oblasti Jávy a přilehlých ostrovů. Host Studia ČT24, seismolog a spoluautor studie Aleš Špičák, nám problematiku zemětřesení v této oblasti Indonésie přiblíží.

Prameny Labe
01:11

Prameny Labe

Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.

Les a význam pestrosti jeho druhů
02:00

Les a význam pestrosti jeho druhů

Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?

Sladká voda a její význam
01:44

Sladká voda a její význam

Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.

Mrtvé dřevo, živý les
02:00

Mrtvé dřevo, živý les

Dřevo padlých stromů ovlivňuje život v lesích. Tam, kde se po těžbě nebo po polomu ponechá mrtvé dřevo, bují nový život. Ležící kmeny a větve pomáhají tvorbě tisíců kaluží, hrázek nebo tůněk. V nich se uchytí mechy a další rostliny, které vytvoří mikroklima vhodné pro růst nové generace stromů. Pestrý terén brání také erozi. Mrtvé dřevo je i nejlepším základem pro výživu mladých stromků. Mrtvé dřevo znamená živý les.

Pařezina
01:33

Pařezina

Víte, co je to pařezina? Byly to stabilní lesy, které po desítky let představovaly spolehlivý zdroj dřeva na topení. K čemu je tento typ lesa využíván v 21. století? Pařezinou se totiž na rozdíl od pole může prohnat povodeň bez toho, aby jí uškodila.

Ohrožení půd
03:33

Ohrožení půd

V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak půdu chránit.

Borneo: Tropický deštný les v ohrožení
07:22

Borneo: Tropický deštný les v ohrožení

Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.

Rekultivační jezera v severních Čechách
08:17

Rekultivační jezera v severních Čechách

Pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivace zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy.

Říční jezera, mrtvá ramena řek
03:07

Říční jezera, mrtvá ramena řek

Pořad ukazuje mrtvá ramena řek, popisuje, jak vznikají a co všechno v nich žije.

Vznik a smysl půdy
02:09

Vznik a smysl půdy

Rozhovor s odborníkem, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi.

Probíhá načítání