Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Yellowstonský národní park je krajinou hor, lesů, divoké zvěře a vulkanické aktivity. Jde o nejstarší národní park na světě, jehož dominantou jsou horké prameny, gejzíry, fumaroly a pestře zbarvené travertinové terasy.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem se vydáme na cestu do Asie po severu Pákistánu, za druhou nejvyšší a nejnebezpečnější horou světa K2 a na jedno z nejkrásnějších přírodních prostředí Karákóram, které je pro obyčejné smrtelníky jen těžko dostupné.
Video z pořadu Postřehy odjinud (2014) přináší pohled Jana Šmída na západ Spojených států. Tentokrát nás zavede do Údolí smrti, mimo jiné i k jezírku Badwater, které leží 86 metrů pod hladinou moře a patří k nejníže položeným místům západní polokoule.
S Objektivem (2010) se vydáme na hranici Argentiny a Brazílie, kde leží vodopády Iguazú, které představují největší systém svého druhu na Zemi. Při návštěvě stejnojmenného národního parku je doporučováno si vodopády prohlédnout z obou stran, tedy jak z argentinské, tak z brazilské.
Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.
Simulace zemětřesení od odborníků v San Diegu mají pomoci zlepšit stavbu domů v oblasti podél zlomu San Andreas. Ten se vyznačuje pohybem dvou litosférických desek vedle sebe, v tomto případě se o sebe třou desky pacifická a severoamerická.
Pasáž přináší odpovědi na otázky, co má vliv na vývoj a tvar pobřežní čáry. Řeší také, jak vypadá skalní most, a jako příklad destrukční činnosti oceánu ukazuje část pobřeží Indického oceánu v Austrálii.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
V únoru 2019 bylo u Božího Daru v Krušných Horách tolik sněhu, že ke změření jeho výšky nestačila ani 3 metry dlouhá sonda. Na každém metru čtverečním zde bylo přes 400 litrů vody. Vodohospodáři proto hledají způsoby, jak na jaře během tání co nejvíce vody pod horami zachytit a využít tak její zásoby.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Salar de Uyuni na jihu Bolívie je nejrozsáhlejší solná pláň světa, a tak i největší zásobárna soli. Reportáž Horizontu ČT24 (2019) objasňuje, jak tato unikátní oblast vznikla a jak je využívána.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
