Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Fyzickogeografická sféra

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 211

Dunaj: (ne)spoutaná řeka

03:12

Dunaj: (ne)spoutaná řeka

Člověk přizpůsobuje přírodu svým potřebám. Platí to i o řekách. Řeka se ale občas brání, podobně jako Dunaj v roce 2013. Zregulovaný vodní tok se tehdy nespoutaně vylil z břehů a působil povodňové škody. Jaké by to však bylo, kdyby Dunaj nebyl regulovaný vůbec? U Bratislavy se kdysi rozléval do více než stokilometrové šíře prostřednictvím mnoha ramen proplétajících se divokými lužními lesy. Ale člověk chtěl využívat půdu, kterou řeka čas od času zaplavila. Dnes už se řeka nemůže volně vylévat do lužních lesů, kde to dříve nikomu nevadilo. Místo toho svou nespoutaností při povodních působí škody tomu, kdo ji spoutal.

V Grónsku se nečekaně zvětšil ledovec

02:19

V Grónsku se nečekaně zvětšil ledovec

Jeden z nejrychleji tajících ledovců v Grónsku se začal nečekaně zvětšovat, může za to chladnější voda v okolí ledovce. Podle vědců se přísun teplé a studené vody do severního Atlantiku a následně i k západnímu pobřeží Grónska přirozeně mění jednou za 5 až 20 let. Jak přesně ale cyklus funguje a co změny spouští, zatím výzkumníci nevědí úplně přesně.

Tropický deštný les na Borneu

09:23

Tropický deštný les na Borneu

Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?

Kedjom-Keku: Lidé z lesa

08:07

Kedjom-Keku: Lidé z lesa

Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.

Čeští zoologové zachraňují africké pralesy

07:09

Čeští zoologové zachraňují africké pralesy

Rozhovor s Arthurem F. Sniegonem a Tomášem Jůnkem, dvěma nadšenými zoology. Oba zoologové jezdí do Konga zachraňovat pralesy, zvířata, zkrátka vše, co se ještě zachránit dá. Bojují proti pytlákům a překupníkům. Pokoušejí se zabránit totální destrukci pralesa, která by bez jeho ochrany do roku 2100 nastala.

Kácení stromů v Bělověžském pralese

02:46

Kácení stromů v Bělověžském pralese

Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.

Peru: Amazonský prales

09:02

Peru: Amazonský prales

V reportáži se podíváme do východní části Peru, kde se nachází jedna z nejzachovalejších oblastí amazonského tropického deštného pralesa. Máte rádi opičky? Prozkoumáme život vysoko v korunách stromů i v bylinném patře pralesa. Vydáme se také na noční dobrodružnou výpravu do džungle.

Amazonský deštný les: Odlesňování

08:50

Amazonský deštný les: Odlesňování

Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské CŽU v Praze.

Zaplavování lužních lesů

00:37

Zaplavování lužních lesů

Na jaře 2020 vodohospodáři na žádost lesníků přistoupili k zaplavování lužního lesa v oboře Soutok u Břeclavi. Voda z Novomlýnských nádrží měla nahradit jarní záplavy, doplnit vodu v drobných tocích, mokřadech a tůních a zlepšit v místě podmínky pro rostliny i živočichy.

Co a kdo ničí české lesy?

09:05

Co a kdo ničí české lesy?

Zatímco se politici, lesníci a ekologové přou o to, jak lesy chránit, zda kácet, nebo nekácet, kůrovec devastuje naše lesy dále. Je hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem, příliš pomalá proměna smrkové monokultury na druhově pestřejší lesy? Proč lesníci mluví o apokalypse?

Lesy ČR: Krajina zasažená kůrovcem

03:41

Lesy ČR: Krajina zasažená kůrovcem

Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.

Lesy v ČR

00:43

Lesy v ČR

V krátké zpravodajské relaci se dozvíme, jak je to v Česku např. s lesnatostí, vlastnictvím lesů a jejich obnovou, bojem s kůrovcem i podílem listnatých lesů ve smrkových monokulturách, od kterých se konečně ustupuje.

Hydrologická a klimatologická funkce lesů

05:35

Hydrologická a klimatologická funkce lesů

Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?

Kůrovec a výběrný les

06:19

Kůrovec a výběrný les

O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.

Měření meteorologických prvků

01:11

Měření meteorologických prvků

Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.

Meteorologická stanice na Milešovce: extrémy

01:23

Meteorologická stanice na Milešovce: extrémy

Představení extrémních hodnot meteorologických prvků zaznamenaných na meteorologické stanici Milešovka. Unikátem je i to, že návštěvníci i pozorovatelé musí nahoru vystoupat pěšky. Nevede sem totiž silnice. A jaké nejvyšší a nejnižší hodnoty zde kdy naměřili?

Specifické podmínky stanice Milešovka

02:06

Specifické podmínky stanice Milešovka

Milešovka je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a meteorologická stanice na jejím vrcholu patří k místům s největrnějším měřením u nás. Kuželovitý tvar hory způsobuje, že naměřené hodnoty meteorologických prvků nejsou ovlivňovány stoupajícími větry, které horu většinou obtékají.

Nejstarší horská stanice

02:05

Nejstarší horská stanice

Stanice na Milešovce je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v Česku. Meteorologické prvky se zde měří nepřetržitě již od roku 1905. Za celou dobu svého provozu měla jen dva krátké výpadky provozu. Všechny záznamy jsou archivovány.

Výlov rybníka s Jakubem Vágnerem

19:54

Výlov rybníka s Jakubem Vágnerem

Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.

Stavba rybníka v Pačejově

01:04

Stavba rybníka v Pačejově

Stavba nového rybníka na Klatovsku je jedním z mnoha příkladů, jak lze reagovat na sucho a stále naléhavější potřebu zadržet v krajině vodu. Stavbu rybníků podporuje i stát.

Velký Bolevecký rybník

01:49

Velký Bolevecký rybník

Velký Bolevecký rybník měl před více než 10 lety velmi špatnou kvalitu vody kvůli velkému množství sinic. To se však díky čištění rybníka změnilo. Město přistoupilo ke kosení vodních rostlin a k chemickému ošetřování vody. Dnes má rybník velmi čistou vodu vhodnou k celoročnímu koupání.

Novozámecký rybník

02:59

Novozámecký rybník

Rybník u obce Zahrádky byl založen v době Karla IV. V současné době patří spolu s přilehlými mokřadními ekosystémy k nejzajímavějším ornitologickým lokalitám v Česku. Jeho plocha je přibližně 360 ha, z čehož vodní hladina zabírá zhruba šestinu. Najdete na ní řadu rostlin, jedná se dokonce o vůbec největší plochu porostlou rákosem v Česku. Právě díky tomu je rybník ptačím rájem, který byl v roce 1933 vyhlášen rezervací. Byl také zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů a mezi evropsky významné lokality. V oblasti se daří i řadě chráněných obojživelníků a brouků.

Počátky meteorologie v Česku

02:26

Počátky meteorologie v Česku

Jedna z nejdelších řad pozorování meteorologických prvků ve střední Evropě pochází z pražského Klementina, kde se nepřetržitě měří od roku 1775. Předpovídání či spíše pozorování počasí v Českých zemích je spojeno s jezuitskou vzdělaností. První skutečné pokusy o předpověď počasí byly možné až s rozvojem telegrafu v polovině 19. století.

Šumava, les a kůrovec I.

13:21

Šumava, les a kůrovec I.

O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.

Načíst další videa
Probíhá načítání