00:58
Sociální sítě a různé aplikace v podstatě vlastní veškerý obsah, kterým je plníte. Takže pozor na to, kde všude se může vaše fotka objevit. Dnes je na míru i reklama. Čím více informací o sobě poskytnete, tím cílenější je reklama. A pak jsou tady cookies. Jak fungují?
03:47
Oskar nutně potřebuje pomocníka, a tak mu Alenka sestaví robota. Umělá inteligence ale nemusí být tak poslušná, jak by si Oskar přál. "Chytrá domácnost" je dobrý pomocník, nic se ale nemá přehánět. Králík to také ví a trochu nám to objasní.
03:20
Oskar zjistí, že hledět stále do telefonu je zdraví nebezpečné, zvlášť když je v cestě překážka. Proč náš mozek touží zůstat on-line? Život na sociálních sítích se může jevit jako nepřekonatelný. Jak tomu čelit ? Poradí nám youtuberka i náš starý známý králík.
01:45
Pomocí moderních technologií dokážeme propojit jednotlivá zařízení nejen v naší domácnosti. V dnešní době můžeme pomocí mobilu ovládat například topení v bytě či domě na dálku. Čím více věcí máme připojených k internetu, tím více informací o našem soukromí může někdo zneužít. Pozor tedy na jejich zabezpečení.
01:45
Závislost na internetu je již klasifikována jako jeden druh psychické poruchy. Závislý člověk na něm tráví stále více času a reálný svět ho míjí. Zanedbává kvůli němu vše ostatní a dění na internetu výrazně ovlivňuje jeho nálady. Čas strávený na internetu je proto nutné regulovat.
04:48
Už brzy by s klasickými hesly k internetovým účtům mohl být konec. Stále oblíbenější je totiž zabezpečení účtů pomocí biometrických údajů, tedy skeny prstů a očí. Tou méně sci-fi verzí jsou třeba biometrické podpisy, ty už našly místo i u některých českých bank. Rozpoznávat uživatele je možné i podle hlasu, chůze… A co když máte třeba rýmu? A nebo když má někdo hlas velmi podobný vašemu? Jak je to s biometrickými metodami v takových případech? Je v nich budoucnost?
01:43
Na zjišťování vaší digitální stopy stačí internet, protože jednou zveřejněná informace na něm už nikdy nezmizí. Většina obsahu je totiž automaticky archivována. Smazat například fotky je problematické. Bezpečnější je rozmyslet si jejich zveřejňování. Všechny zveřejněné informace o konkrétním člověku jdou totiž vyhledat.
01:43
Při používání sociálních sítí je třeba velké opatrnosti. Musíme si rozmyslet, co všechno chceme o sobě prozradit. Mnohdy tak dáváme příležitost různým podvodníkům. Někdy z legrace zveřejníme přátelům něco, z čeho pak vyplynou problémy. Obecně platí, že nezveřejňujeme o druhých nic, co bychom nechtěli slyšet o sobě.
01:43
Při používání internetu se můžeme setkat i s falešnými profily uživatelů. Nikdy nemůžeme stoprocentně vědět, kdo sedí na druhé straně. Kybergrooming aneb přetvařování na internetu je velice nebezpečný jev. Riziko představuje hlavně pro děti a seniory. Pozor tedy na sjednané schůzky, aby nás nečekalo nemilé překvapení. Nejlepší je bavit se online jen s lidmi, které skutečně znáte.
12:01
S Agentem v kapse si zopakujeme, jak se chovat bezpečně na internetu. Co udělat, když je potřeba něco zaplatit? Komu můžeme posílat svoje fotky? A co když jsem podle internetu vyhrál soutěž a mám odeslat někam své osobní údaje?
24:57
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
04:31
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
04:32
Internetové stránky se stahují ze serverů. Cesta k nim je poměrně složitá. Vede přes několik routerů, neboli internetových křižovatek. Každý server má svou IP adresu. Z webové adresy serveru ji umí zjistit DNS služba pomocí DNS serverů. A mimochodem, je dobré si nastavit heslo, které nejde lehce uhodnout.
04:26
Počítačové viry škodí počítačům, tabletům a mobilům a hlavně nám uživatelům. Je důležité vědět, že proti virům může pomoci antivirus, který ale musíme pravidelně aktualizovat. Ani tak však nemáme úplně vyhráno, důležité je se v digitálním světě chovat zodpovědně.
04:15
Každý počítač obsahuje procesor, který řídí programy pomocí programového kódu. Pokud je v kódu chyba, udělá ji procesor taky. V kódech bývají spousty chyb, protože je psali lidé, programátoři, a lidé se prostě pletou. Naštěstí programátoři chyby průběžně opravují. Pro opravené verze programů si průběžně instalujeme aktualizace, a tím se chyb v kódech postupně zbavujeme.
04:16
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud je vymažeme, běžně se jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka „smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
04:17
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud data necháme vymazat, tak se běžně jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka "smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
04:24
Pokud počítač sdílíme s někým dalším, můžeme na něm mít více uživatelských účtů. Ty poskytnou každému uživateli soukromí. Když se přihlásíme ke svému účtu, spouštíme si vlastní kopie programů. Když odcházíme, nezapomeneme se odhlásit. Pokradmu sledovat, co si kdo na svém účtu spustil a co na počítači provádí, to se opravdu nedělá.
04:24
Sednout si k počítači, kde je přihlášený někdo jiný, není dobrý nápad. A už vůbec ne spouštět neznámé programy! Měli bychom také vědět, že žádný počítačový program nefunguje „jen tak sám od sebe“. Potřebuje k tomu příkazy, které vytvořil člověk.
03:36
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.