Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Počítačové viry škodí počítačům, tabletům a mobilům a hlavně nám uživatelům. Je důležité vědět, že proti virům může pomoci antivirus, který ale musíme pravidelně aktualizovat. Ani tak však nemáme úplně vyhráno, důležité je se v digitálním světě chovat zodpovědně.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud data necháme vymazat, tak se běžně jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka "smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
Sednout si k počítači, kde je přihlášený někdo jiný, není dobrý nápad. A už vůbec ne spouštět neznámé programy! Měli bychom také vědět, že žádný počítačový program nefunguje „jen tak sám od sebe“. Potřebuje k tomu příkazy, které vytvořil člověk.
Každý počítač obsahuje procesor, který řídí programy pomocí programového kódu. Pokud je v kódu chyba, udělá ji procesor taky. V kódech bývají spousty chyb, protože je psali lidé, programátoři, a lidé se prostě pletou. Naštěstí programátoři chyby průběžně opravují. Pro opravené verze programů si průběžně instalujeme aktualizace, a tím se chyb v kódech postupně zbavujeme.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud je vymažeme, běžně se jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka „smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
S Agentem v kapse si zopakujeme, jak se chovat bezpečně na internetu. Co udělat, když je potřeba něco zaplatit? Komu můžeme posílat svoje fotky? A co když jsem podle internetu vyhrál soutěž a mám odeslat někam své osobní údaje?
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Oskar zjistí, že hledět stále do telefonu je zdraví nebezpečné, zvlášť když je v cestě překážka. Proč náš mozek touží zůstat on-line? Život na sociálních sítích se může jevit jako nepřekonatelný. Jak tomu čelit ? Poradí nám youtuberka i náš starý známý králík.
Šíření konspiračních teorií pomocí hoaxů je zvláště oblíbené. Znáte nějaké příklady? Kdo a proč šíří hoaxy? A proč jim lidé věří, ať už jsou sebešílenější?
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Závislost na internetu je již klasifikována jako jeden druh psychické poruchy. Závislý člověk na něm tráví stále více času a reálný svět ho míjí. Zanedbává kvůli němu vše ostatní a dění na internetu výrazně ovlivňuje jeho nálady. Čas strávený na internetu je proto nutné regulovat.
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Na zjišťování vaší digitální stopy stačí internet, protože jednou zveřejněná informace na něm už nikdy nezmizí. Většina obsahu je totiž automaticky archivována. Smazat například fotky je problematické. Bezpečnější je rozmyslet si jejich zveřejňování. Všechny zveřejněné informace o konkrétním člověku jdou totiž vyhledat.
Kde se vzal internet a jak se vyvíjel? Internet je skvělá věc, ale někdy nám může způsobit horké chvilky. Vědci dnes vedou spory o tom, jak internet ovlivňuje naše myšlení. Jak napravit průšvih, do kterého se můžeme jedním kliknutím dostat, a jaké nástrahy nás vlastně na internetu čekají, zašel zjistit Kuba v další části seriálu Wifina. Tak si od něj občas dejte pauzu, protože na internetu může vzniknout i závislost. A naučte se, jak na pravidla bezpečnosti a kyberšikanu.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Pomocí moderních technologií dokážeme propojit jednotlivá zařízení nejen v naší domácnosti. V dnešní době můžeme pomocí mobilu ovládat například topení v bytě či domě na dálku. Čím více věcí máme připojených k internetu, tím více informací o našem soukromí může někdo zneužít. Pozor tedy na jejich zabezpečení.
Při používání sociálních sítí je třeba velké opatrnosti. Musíme si rozmyslet, co všechno chceme o sobě prozradit. Mnohdy tak dáváme příležitost různým podvodníkům. Někdy z legrace zveřejníme přátelům něco, z čeho pak vyplynou problémy. Obecně platí, že nezveřejňujeme o druhých nic, co bychom nechtěli slyšet o sobě.
Sociální sítě a různé aplikace v podstatě vlastní veškerý obsah, kterým je plníte. Takže pozor na to, kde všude se může vaše fotka objevit. Dnes je na míru i reklama. Čím více informací o sobě poskytnete, tím cílenější je reklama. A pak jsou tady cookies. Jak fungují?
Animovaná ukázka věnovaná vývoji nakupování, včetně upozornění na nebezpečí spojené s nákupem přes internet. Počet uživatelů internetu, kteří na něm současně nakupují, se stále zvětšuje. Proto se stává stále lákavějším prostředím pro novodobé zloděje a podvodníky.
Kyberšikana není jen škádlení mezi spolužáky, ale může mít i tragické následky. Agresor mnohdy využívá informace, které mu sami poskytnete. Proto je dobré vědět, jak se chovat na internetu a jaké informace o sobě i druhých nesdílet. Za své jednání jsou trestně odpovědné i děti mladší patnácti let, jen se na ně vztahuje jiný trestní zákon než na dospělé. Co dělat, pokud jste svědkem, nebo dokonce obětí kyberšikany?
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Už brzy by s klasickými hesly k internetovým účtům mohl být konec. Stále oblíbenější je totiž zabezpečení účtů pomocí biometrických údajů, tedy skeny prstů a očí. Tou méně sci-fi verzí jsou třeba biometrické podpisy, ty už našly místo i u některých českých bank. Rozpoznávat uživatele je možné i podle hlasu, chůze… A co když máte třeba rýmu? A nebo když má někdo hlas velmi podobný vašemu? Jak je to s biometrickými metodami v takových případech? Je v nich budoucnost?
Novinky posíláme maximálně 1x za 14 dní. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
