01:43
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Svatý Václav byl podle pověsti vychováván svou babičkou Ludmilou. Za jeho vlády se Češi měli dobře, platili za to ale sousedním Němcům, aby udrželi mír. Podle legendy byl zbožný Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Václava dodnes považujeme za patrona českého státu.
Smrt knížete Václava v roce 935 znamenala pro český stát vytvoření symbolu. Už tři roky po ní patrně jako pokání nechal jeho bratr Boleslav I. převést ostatky na Pražský hrad a pohřbít v rotundě sv. Víta. Zázraky, které jsou s tímto převozem spojené, pak usnadnily cestu ke zřízení samostatného pražského biskupství.
Na odkaz svatého Václava navázala i moderní československá státnost. V roce 1929 první republika slavila svatováclavské milénium, dostavěla pražskou katedrálu a prezident Masaryk připomínal duchovní odkaz Václavův republikánským politikům.
Historie odbojové skupiny BOZ 38 je složitá. S největší pravděpodobností jsou její začátky skutečnou odbojovou činností proti nastolenému komunistickému režimu. Její konec je pak dán řízenou provokací Státní bezpečnosti, která skupinu infiltrovala. Podívejte se na stručnou historii odboje a metody práce StB v roce 1949 na Moravském Slovácku.
Studenta Jana Zajíce hluboce zasáhl čin Jana Palacha. Dokonce se zúčastnil hladovky, kterou drželi studenti na Václavském náměstí po Palachově aktu. Po jejím rozehnání v něm podle pamětníků uzrálo rozhodnutí navázat na Palacha a vytvořit tak řadu lidských pochodní, o níž Jan Palach psal ve svých posledních dopisech. Dne 25. února 1969 se tak stal „pochodní číslo 2.“ Byla jeho oběť zbytečná?
Slovenský katolický kněz Jozef Tiso byl především politikem a v roce 1939 se stal prezidentem Slovenského státu. Za svoje politické činy v době druhé světové války byl po roce 1945 souzen. Hlavní otázkou bylo, zda bude odsouzen k trestu smrti, či nikoliv. Část poválečných politiků upozorňovala především na to, že vykonaná poprava kněze může vytvořit v části slovenské veřejnosti mučednický obraz Jozefa Tisa. Nakonec byl Jozef Tiso byl v roce 1947 skutečně popraven. Svou roli v tom sehrály i osobní animozity.
Od roku 1960 byla v československé ústavě zakotvena tzv. vedoucí úloha Komunistické strany Československa. Členství v ní znamenalo mít výhody pro sebe a svoji rodinu na všech úrovních, zvláště po srpnové okupaci v roce 1968 v období tzv. normalizace. V mnoha vedoucích pozicích se nestraník zkrátka nemohl ocitnout. Strana rozhodovala o všem.
13 499
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.