01:43
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Svatý Václav byl podle pověsti vychováván svou babičkou Ludmilou. Za jeho vlády se Češi měli dobře, platili za to ale sousedním Němcům, aby udrželi mír. Podle legendy byl zbožný Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Václava dodnes považujeme za patrona českého státu.
Smrt knížete Václava v roce 935 znamenala pro český stát vytvoření symbolu. Už tři roky po ní patrně jako pokání nechal jeho bratr Boleslav I. převést ostatky na Pražský hrad a pohřbít v rotundě sv. Víta. Zázraky, které jsou s tímto převozem spojené, pak usnadnily cestu ke zřízení samostatného pražského biskupství.
Na odkaz svatého Václava navázala i moderní československá státnost. V roce 1929 první republika slavila svatováclavské milénium, dostavěla pražskou katedrálu a prezident Masaryk připomínal duchovní odkaz Václavův republikánským politikům.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla. / В анімаційному відео в цікавій формі зображується період національного відродження в Чехії. Тут також представлені визначні особистості того часу та їхні роботи.
Už od počátku 19. století a obrozeneckých snah se ukazovalo, že staletí soužití českého a německého etnika budou vystaveny velkým zkouškám. Stačí jen vzpomenout jazykovou rovinu českého obrození, které nepočítalo se zde žijícími Němci, vznik samostatné republiky, kdy se Češi snažili dát najevo svoji nadřazenost, až po třicátá léta, kdy hospodářské a sociální problémy vedly k prohloubení vzájemných antipatií.
Městské kroniky jsou úžasným zdrojem informací o dějinách. Východočeská Litomyšl má díky svému rodáku Quido Šimkovi unikátní kroniku z let první světové války. Šimek osmidílnou kroniku nejen psal, ale i bohatě ilustroval. Podívejte se na obraz posledních dní války v Litomyšli očima Šimkovy kroniky.
Vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci se v průběhu druhé světové války proměňují, zhoršují se. Budoucí řešení poválečného stavu se rýsuje v dohodách zástupců československého státu a demokratických sudetských Němců v britském exilu. Rozhovor Edvarda Beneše a Wenzela Jaksche z listopadu 1941.
13 864
777
4 747
1 352
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.