Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Zeměpis

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Témata předmětu:

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-36 z 822
Hořící Karabach 2020: Konec války
11:07

Hořící Karabach 2020: Konec války

Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.

Záběhlický ostrov
04:01

Záběhlický ostrov

V takzvaném Trojmezí, tedy na velkém zeleném ostrově ohraničeném starými Záběhlicemi, Spořilovem a Jižním Městem, leží ostrov skutečný, tvořený z jedné strany Botičem a z druhé starým mlýnským náhonem. Nemá ani žádné jméno! Na ostrov dnes vede jediná cesta, přes brod. Kdo si sem chodí pravidelně zaplavat? A co se dělo v osadě Práče? Proč je tento biokoridor tak důležitý?

Toulcův dvůr slaví 25 let
04:37

Toulcův dvůr slaví 25 let

Toulcův dvůr je středisko ekologické výchovy, které tvoří komplex památkově chráněných budov a přírodní areál o rozloze 10 hektarů. V areálu naleznete louky, step, mokřad, dokonce i lužní les. Jeho nedílnou součástí je také farma se spoustou domácích zvířat, na které žijí zástupci původních českých plemen. V roce 2019 oslavil Toulcův dvůr 25 let své činnosti.

Zahradní město Spořilov
06:51

Zahradní město Spořilov

Ve třicátých letech, kdy bylo unikátní zahradní město Spořilov dostavěno, stávalo vlastně za Prahou. Za Spořilovem byly už jenom lesy a pole. Teď je Spořilov součástí velkoměsta už neoddiskutovatelně. Spořilov si přesto uchovává soudržnost a pospolitost v jiných pražských čtvrtích nevídanou.

Historie Starého Spořilova
04:43

Historie Starého Spořilova

Starý Spořilov je největší zahradní město velké Prahy, do něhož se vtělil duch masarykovské republiky. Čtvrti dnes nikdo neřekne jinak než Starý Spořilov. Historií tohoto unikátního zahradního města nás provede moderátor Petr Vizina a jeho hosté.

Třeboňsko
17:10

Třeboňsko

Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření.

Světové dědictví UNESCO: Jízda králů
04:31

Světové dědictví UNESCO: Jízda králů

Jízda králů je lidový obyčej spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem, který byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla jízda králů po celé České republice velmi hojná. Ta nejznámější probíhá ve Vlčnově, ale my se na jízdu podíváme do Kunovic.

Světové dědictví UNESCO: Verbuňk
02:42

Světové dědictví UNESCO: Verbuňk

Organizace UNESCO do svého seznamu nehmotného dědictví zapsala také verbuňk. Jde o tanec, který se tancuje výhradně na Slovácku. Z dvacátých let minulého století pochází první neozvučený filmový záznam a jak sami uvidíte, verbuňk nemá žádnou pevnou choreografii a pořád se vyvíjí a proměňuje. Dnes existuje několik jeho oblastních variant.

Řeka od pramene po dolní tok
19:55

Řeka od pramene po dolní tok

Pořad o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná v něm putuje od pramenů po dolní toky českých řek.

Regulace toků včera a dnes
02:00

Regulace toků včera a dnes

Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.

Ochrana mořských želv na Borneu
24:50

Ochrana mořských želv na Borneu

První část série je věnována práci mladé bioložky Hany Svobodové, která na Borneu zachraňuje mořské želvy. Dokument seznamuje zejména s každodenní činností záchranářů, která spočívá v manuální činnosti – hledání a počítání želvích vajec, hlídání pláží před pytláky a sbírání odpadků.

Amazonský deštný les: Odlesňování
08:50

Amazonský deštný les: Odlesňování

Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské CŽU v Praze.

Kůrovcová kalamita
17:48

Kůrovcová kalamita

Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.

Hospodářský versus přirozený les
01:09

Hospodářský versus přirozený les

Čím se liší přirozený les od toho hospodářského a jak vypadá složení přirozeného lesa. V epizodě se srozumitelně vysvětluje zonovité uspořádání lesů podle nadmořské výšky v porovnání se současným druhovým složením lesů a smrkových monokultur i v nižších polohách, kde se přirozeně vyskytují doubravy a bučiny.

Na pokraji katastrofy
20:47

Na pokraji katastrofy

Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.

Šumava, les a kůrovec I.
13:21

Šumava, les a kůrovec I.

O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.

Regulace vodního toku
07:54

Regulace vodního toku

O tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu a životní prostředí úpravy potoka nebo regulace vodního toku, hovoří Václav Moravec v jižních Čechách s hydrobiologem Davidem Pithartem.

Mapa původních lesů: Evropa a ČR
02:00

Mapa původních lesů: Evropa a ČR

Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?

Životní prostředí po roce 1989
10:51

Životní prostředí po roce 1989

Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.

Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR
02:38

Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR

K úmluvě, která chrání světové kulturní dědictví, přistoupila Česká republika v roce 1990. Koncentrace památek UNESCO v České republice patří vzhledem k rozloze státu mezi nejvyšší na světě. Na Seznamu světového dědictví je zapsáno v současné době 14 památek a území. Které to jsou?

Šumava, les a kůrovec II.
11:06

Šumava, les a kůrovec II.

Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.

Národnost, náboženství a manželství v minulých sčítáních lidu
02:20

Národnost, náboženství a manželství v minulých sčítáních lidu

Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.

Sčítání 2001: Lidnatost, věková a vzdělanostní struktura
02:22

Sčítání 2001: Lidnatost, věková a vzdělanostní struktura

Data o počtu obyvatel se na našem území shromažďují od 5. století. Jak se od té doby měnil počet obyvatel Česka? Jaká byla při sčítání lidu v roce 2001 věková a vzdělanostní struktura obyvatel? Kolik lidí dojíždělo za prací a do škol? A odkud a kam?

Vznik zemětřesení a měření jeho síly
05:51

Vznik zemětřesení a měření jeho síly

Stručný popis příčin vzniku zemětřesení a vysvětlení takzvaného konvekčního proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení.

Kde a proč vzniká zemětřesení
01:02

Kde a proč vzniká zemětřesení

Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.

Sníh
02:47

Sníh

Jednoduchý pokus, který vysvětlí, z čeho je sníh, co určuje tvar vloček a proč je sníh tak měkký.

Severní magnetický pól se pohybuje rychleji
08:41

Severní magnetický pól se pohybuje rychleji

Rozhovor s vědcem z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, v.v.i. Pavlem Hejdou o pohybu severního magnetického pólu Země, příčinách pohybu magnetického pólu a o modelu magnetického pole Země.

Filipíny: erupce sopky Mayon
05:25

Filipíny: erupce sopky Mayon

Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.

S vulkanologem o Etně, Stromboli a nejen o nich
04:42

S vulkanologem o Etně, Stromboli a nejen o nich

Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.

Zemětřesné aktivity v Indonésii
07:01

Zemětřesné aktivity v Indonésii

Silná zemětřesení v Indonésii v roce 2018 potvrzují závěry studie, ke kterým v roce 2005 dospěl tým vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Vědci analyzovali zemětřesnou aktivitu v této části Země a vytvořili mapu zlomových zón, které se zde nacházejí a na nichž vznikají zemětřesení v oblasti Jávy a přilehlých ostrovů. Host Studia ČT24, seismolog a spoluautor studie Aleš Špičák, nám problematiku zemětřesení v této oblasti Indonésie přiblíží.

Prameny Labe
01:11

Prameny Labe

Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.

Geocaching: Cesta za pokladem
04:50

Geocaching: Cesta za pokladem

S Jakubem Vágnerem se vydáme na geocaching. Budeme hledat "kešky", což jsou krabičky s pokladem většinou ukryté na nějakém zajímavém místě. Jejich souřadnice zjistíme na webu geocaching.com, zadáme je do mobilu a můžeme vyrazit. V nalezené kešce najdeme malý sešitek (logbook), kam se zapíšeme na důkaz svého nálezu. Z kešky si můžeme něco vzít, ale současně bychom do ní měli něco vložit. A kde najdeme soukromou kešku Jakuba Vágnera?

Geocaching: Pravidla pro začátečníky
08:52

Geocaching: Pravidla pro začátečníky

Geocaching vznikl v roce 2000, kdy americká vláda uvolnila signál GPS pro běžné použití. Jeho cílem je hledání pokladů (kešek) ukrytých na různých místech v krajině. Keše jsou různých rozměrů i kategorií (tradiční, multi keš, mystery keš) a vždy obsahují logbook (malý sešitek), kam se nálezci zapisují. Pokud keš najdete, můžete si z ní něco vzít, současně byste do ní ale měli dát předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Kromě vyměnitelných předmětů keš může obsahovat putovní (trackovací) předměty. Pro hledání pokladů budete potřebovat GPSku nebo chytrý mobilní telefon. Souřadnice keše najdete na oficiálním webu hry geocaching.com.

Les a význam pestrosti jeho druhů
02:00

Les a význam pestrosti jeho druhů

Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?

Geocaching: Zakládáme novou kešku
03:56

Geocaching: Zakládáme novou kešku

Hráč geocachingu Rostislav Nevlud vám představí vybrané zajímavosti o geocachingu a poradí s vytvořením vlastní kešky. Prvním úkolem při zakládání nové kešky je výběr vhodné lokality. Pomocí chytrého mobilu nebo GPSky poté určíte souřadnice tohoto místa. Následně na webu geocaching.com vytvoříte listing – vložíte název kešky, typ, obtížnost nalezení i terénu, popis, polohu, nápovědu (hint) a další atributy a odešlete ke schválení. Keška není publikovaná hned, ale čeká na schválení reviewerem, který zkontroluje popis kešky, vhodnost jejího umístění a pokud je vše v pořádku kešku publikuje.

Jak vznikaly cesty
03:55

Jak vznikaly cesty

Václav Cílek vysvětluje vznik dopravních komunikací na našem území – jaký měly smysl, kudy vedly a kdo je zakládal.

Probíhá načítání