hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

recyklace příroda plastový odpad ekologie půda

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Vzdělávací videa z přírodovědy a vlastivědy Vzdělávací videa z přírodovědy a vlastivědy

Poznávání přírody a světa kolem nás je zábava. Jak se jmenuje nevyšší hora Česka? Kdo byl Karel IV.? Přinášíme inspiraci na videa i pracovní listy do přírodovědy a vlastivědy. Videa si můžete filtrovat podle témat.

Nejžhavější okruhy:

Co můžeme udělat pro planetu?
Jaro je tady!
Vesmír
Druhá světová válka
Karel IV.
Další chevron-right

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělávání:

Témata předmětu:

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 2609
Proč chutná pomerančový džus po vyčištění zubů tak hrozně?
02:19

Proč chutná pomerančový džus po vyčištění zubů tak hrozně?

Krátký animovaný díl vysvětluje, proč se po vyčištění zubů změní chuť jídla a pití. Na jazyku máme chuťové pohárky, které rozpoznávají sladkou, slanou, kyselou a hořkou chuť. Látky v zubní pastě (pěnidla) dočasně ovlivní jejich fungování. Potlačí vnímání sladké chuti a naopak zvýrazní hořkou. Proto chutná například pomerančový džus nepříjemně. Tento efekt ale po chvíli (asi do 30 minut) odezní. Díl také připomíná, že po jídle bychom si měli čistit zuby až s odstupem, aby se nepoškodila zubní sklovina.
Kde se bere duha?
02:19

Kde se bere duha?

Krátký animovaný díl vysvětluje vznik duhy. Ta se objeví, když zároveň prší a svítí slunce. Sluneční paprsky dopadají do kapek vody, kde se bílé světlo rozkládá na jednotlivé barvy. Duha má vždy stejné pořadí barev a vzniká při určitém úhlu dopadu světla (přibližně 40°). Abychom ji viděli, musíme stát zády ke slunci. Díl také prozrazuje, že duha má ve skutečnosti tvar kruhu – celý je ale viditelný jen z výšky, například z letadla.
Proč dáváme hurikánům křestní jména?
02:19

Proč dáváme hurikánům křestní jména?

Krátký animovaný díl vysvětluje, co je hurikán a proč dostává jména. Dříve se bouře označovaly jen rokem a písmenem, což bylo nepřehledné. Od roku 1950 se proto začala používat křestní jména, aby se o nich lépe mluvilo a lidé si je snadněji zapamatovali. Existuje šest seznamů jmen (každý s 21 jmény podle abecedy), které se střídají po šesti letech. Některá písmena (Q, X, Y, Z) se nepoužívají. Pokud hurikán způsobí velké škody, jeho jméno se už znovu nepoužije.
Kde se berou dalmatinní skvrny?
02:19

Kde se berou dalmatinní skvrny?

Krátký animovaný díl vysvětluje, jak vzniká typické zbarvení dalmatinů. Štěňata se rodí úplně bílá a skvrny se začínají objevovat až po několika týdnech. Postupně se vybarvují a kolem 7. měsíce jsou již výrazné. Každý dalmatin má jedinečný vzor, obvykle 50–500 skvrn, které jsou podobně jedinečné jako otisky prstů. Skvrny se mohou objevit i na sliznicích, například v tlamě. Díl také připomíná historickou roli dalmatinů u hasičů a ukazuje, jak jsou jejich vzhled i výživa propojeny s péčí o srst a zdraví.
Proč neumějí slepice létat?
02:19

Proč neumějí slepice létat?

Krátký animovaný díl vysvětluje, proč slepice sice mají „výbavu“ pro létání, ale přesto nelétají jako jiní ptáci. Mají peří, křídla, lehkou kostru i vzdušné vaky, ale jejich tělo je příliš těžké, aby je vztlak udržel ve vzduchu na delší let. Slepice proto zvládnou jen krátké vzlety, například na strom nebo přes překážku.

Proč se při lechtání smějeme?
02:19

Proč se při lechtání smějeme?

Krátký animovaný díl vysvětluje, proč nás lechtání rozesměje. Lechtání je pro tělo vlastně nečekaný podnět, pokožka je plná receptorů, které vysílají signály do mozku. Mozek na ně reaguje automaticky, často smíchem, který může být projevem „lehké paniky“ nebo překvapení. Zajímavé je, že když se lechtáme sami, většinou se nesmějeme. Náš mozek totiž předem ví, co přijde, a nedojde k překvapení.
Proč mají kaktusy ostny?
02:19

Proč mají kaktusy ostny?

Krátký animovaný díl vysvětluje, proč mají kaktusy místo listů ostny. Ostny nejsou jen na obranu před zvířaty, ale také pomáhají šetřit vodu v suchém prostředí. Kaktusy tak snižují odpařování a chrání se před silným sluncem i větrem. Díl ukazuje, jak se rostliny přizpůsobují životu v poušti a jak dokážou přežít v extrémních podmínkách.
Jak zrají arašídy?
02:19

Jak zrají arašídy?

Krátký animovaný díl představuje neobvyklý způsob růstu podzemnice olejné (arašídů). Děti se dozvědí, že „buráky“ nejsou ořechy, ale luštěniny. Po opylení květů rostlina vytvoří zvláštní výhonek, který se zavrtá do půdy, kde se teprve vyvíjí plody. Arašídy tedy nerostou nad zemí, ale pod ní. Rostlina dorůstá přibližně 45 cm a kvete zhruba 90 dní. Díl ukazuje fascinující strategii rostlin a jejich přizpůsobení.
Je pravda, že chameleoni mění barvu kvůli maskování?
02:19

Je pravda, že chameleoni mění barvu kvůli maskování?

Krátký animovaný díl vyvrací známý mýtus o chameleonech. Ti nemění barvu primárně kvůli splynutí s prostředím, ale podle svých emocí a nálady. Barva může signalizovat klid, stres, vztek nebo snahu zaujmout partnera. Změny způsobují speciální buňky v kůži, pigmentové váčky a drobné struktury, které odrážejí světlo. Někteří chameleoni navíc barvu měnit téměř neumí. Díl ukazuje, že barvy v přírodě mají často komunikační význam.
Je pravda, že dikobraz při ohrožení střílí ostny?
02:19

Je pravda, že dikobraz při ohrožení střílí ostny?

Krátký animovaný díl vyvrací rozšířený mýtus o dikobrazech. Ti své ostny nestřílí. Naopak, při ohrožení se stočí do klubíčka a brání se pasivně. Ostny jsou ve skutečnosti přeměněné chlupy a může jich být až 30 000. Když se predátor dotkne dikobraza, ostny se snadno uvolní a zapíchnou do kůže. Díky drobným háčkům na konci je pak jejich vytažení obtížné. Díl dětem ukazuje, jak funguje obrana zvířat.
Jsou lidé vážně potomci opic?
02:19

Jsou lidé vážně potomci opic?

Krátký animovaný díl vysvětluje častý omyl o původu člověka. Lidé nepocházejí z dnešních opic, ale mají s nimi společného předka, dávného primáta, který žil v minulosti. Děti se dozvědí, že člověk patří mezi primáty stejně jako opice a sdílí s nimi některé znaky, jako jsou protistojné palce, nehty nebo postavení očí vpředu. Díl pomáhá pochopit základní principy příbuznosti mezi organismy.
Proč jsou plameňáci růžoví?
02:19

Proč jsou plameňáci růžoví?

Krátký animovaný díl vysvětluje, proč mají plameňáci své typické růžové zbarvení. Ve skutečnosti se takoví nenarodí, jejich peří je původně spíše bílé. Růžovou barvu získávají z potravy. Živí se drobnými korýši (např. krevetami), kteří přijímají červené mořské řasy obsahující karotenoidy. Tyto látky se postupně ukládají v těle plameňáků a zbarvují jejich peří i nohy.

Další videa

ČT edu nejsou pouze videa

14 196 videí

14 196

videí

865 námětů do <br /> výuky

865

námětů do
výuky

4 802 pracovních <br/> listů

4 802

pracovních
listů

1 155 pořadů

1 155

pořadů

149 edukativních <br/> her

149

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání