Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Fyzika

Stupeň vzdělání

Vybrat

Témata předmětu

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 231

Helios pro školy: Nebeská show

04:22

Helios pro školy: Nebeská show

Jaké emoce v člověku vyvolá úplné zatmění Slunce? Během pár okamžiků se toho stane tolik, že je nemožné vše vnímat. V dávných dobách vyvolával tento nebeský jev hrůzu, dnes nás fascinuje. Traduje se, že v průběhu Peloponéské války vojáci dokonce kvůli zatmění Slunce přerušili jednu z bitev. Jisté je, že pro člověka je to ohromující zážitek. Na okamžik se stane součástí něčeho, co nemůže ovlivnit, a všechny problémy a konflikty se pro tu chvíli stanou bezvýznamné. Jaké pocity vyvolává v člověku úplné zatmění Slunce, popisuje astrofotograf Petr Horálek. Jeho vyprávění ilustrují unikátní fotografie profesora Miloslava Druckmüllera. Pořad je součástí vzdělávacího projektu Helios pro školy, jehož cílem je prostřednictvím dokumentárního filmu Helios využít inspirativní zájem profesora Druckmüllera o zatmění Slunce pro popularizaci vesmírného výzkumu ve školách.

Nobelovy ceny 2020: Fyzika

19:14

Nobelovy ceny 2020: Fyzika

Udělení Nobelovy ceny 2020 za fyziku potvrzuje, že obecná teorie relativity má po stech letech význam nejen pro teoretické fyziky a astronomy, ale i pro každého, kdo používá GPS navigaci. Hlavními aktéry ocenění za fyziku na rok 2020 jsou černé díry. Roger Penrose svými výzkumy existenci černých děr potvrdil, Andrea Ghetzová a Reinhard Genzel dokázali, že masivní černá díra je i ve středu naší galaxie. Na tento vesmírný výzkum se redaktor ČT Daniel Stach podrobněji zaměří v rozhovoru s astronomkou Soňou Ehlerovou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Pokus: Lom světla ve vodě

01:05

Pokus: Lom světla ve vodě

Ukážeme si, že fyzika nejsou kouzla, i když to tak někdy může vypadat. Do květináče dáme nožík rybičku. Při pohledu z určitého úhlu není rybička vidět, jelikož mezi ní a očima je stěna květináče. Ale když do květináče nalijeme vodu, tak najednou rybičku uvidíme, protože světlo se na hladině vody láme. Jak je možné, že vidíme za roh?

Jak funguje hmotnostní spektrometr

03:25

Jak funguje hmotnostní spektrometr

Na virtuálním modelu si ukážeme, jak funguje hmotnostní spektrometr a z čeho se skládá. Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu. Tímto zajímavým tématem nás provede Vladimír Kořen v pořadu Planeta Věda.

Částice mikrosvěta

01:34

Částice mikrosvěta

Řečtí filozofové považovali za nejmenší nedělitelné částice atomy. Na přelomu 19. a 20. století byly ale objeveny částice elektron, neutron a proton. Nyní víme, že u těchto částic to také nekončí. Hadrony, mezi které patří proton a neutron, se skládají z trojce kvarků, kterou doplňuje stejný počet gluonů.

Rentgenové záření

03:44

Rentgenové záření

Rentgenové záření bylo objeveno v roce 1895 Wilhelmem Röntgenem, když zkoumal výboje z trubice, ve které byl zředěný plyn a procházel jí stejnosměrný proud. Když všechno zapnul, začaly v temné místnosti světélkovat krystaly. Jenže samotná trubice byla zakryta kartonem. Nemohlo to být způsobené ničím jiným než novým typem záření. Co se reálně děje, když jdeme na rentgen? A kde všude rentgen pomáhá?

Apollo 11: Konspirační teorie

04:10

Apollo 11: Konspirační teorie

Přistání prvního člověka na Měsíci provázejí i pochybnosti. Řada lidí ještě dnes věří, že se Američané na povrch Měsíce nikdy nedostali. Paradoxně mají tyto konspirační teorie své zastánce i ve Spojených státech. Čím tito pochybovači argumentovali a jak lze jejich argumenty odborně vyvrátit, vysvětluje Daniel Stach z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série připravené k 50. výročí přistání na Měsíci.

Technologie pro zdravotně postižené

01:57

Technologie pro zdravotně postižené

Představujeme nové technologie, které mohou lidem s různými zdravotními postiženími usnadnit život. Například kamera, kterou lze připevnit na obrubu brýlí, a ona pak sama čte text nebo rozpoznává obličeje. Lidem, kteří nemohou ovládat končetiny nebo i hlas, pomáhá projekt Bazil. Rozpoznává frekvence mozkových vln a umožňuje tak ovládat elektroniku myšlenkou. Pro děti s vadou zraku je určena takzvaná hmatová kniha.

Mars se přiblížil k Zemi

02:11

Mars se přiblížil k Zemi

Mars rekordně blízko Zemi. Daniel Stach nás seznámí s tímto čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, hned po Slunci, Měsíci a Venuši. Astronomové tak mluví o rudém oku na obloze. Dne 2. října 2020 jsme mohli vidět konjunkci s Měsícem. To znamená, že obě vesmírná tělesa byla navzájem tak blízko, že je bylo možné pozorovat najednou jedním dalekohledem. Takhle blízko se Mars k Zemi dostane až za dalších 15 let. Je to dáno tím, že se obě planety pohybují kolem naší hvězdy po eliptických drahách.

Proč letadlo může letět

01:19

Proč letadlo může letět

Jak je možné, že letadlo může letět? Na letadlo působí čtyři síly: gravitace, vztlak, odpor a tah. Při letu musí být vzájemně vyrovnané. Motor spolu s vrtulí vytváří tah, a tím vyrovnává odpor letadla při pohybu. Na křídlech se vytváří vztlak, který působí proti gravitaci. Podstatný je tvar křídla a to, jak na něm proudí vzduch. Díky vypouklému zakřivení na horní straně křídla se proudnice urychlují, vzniká sání a díky rovnosti spodní strany křídla se proudnice zpomalují a vzniká přetlak. A tyto dvě síly letadlo nadzvedávají.

Černé díry: Nobelova cena za fyziku

04:20

Černé díry: Nobelova cena za fyziku

Černé díry jsou klíčové pro fungování vesmíru, ale stále o nich mnoho nevíme. Za jejich výzkum byla letos udělena Nobelova cena za fyziku. Ocenění získal Roger Penrose za důkaz, že pokud se nějaké těleso bude stlačovat pod určitou mez, vznikne černá díra. A také tandem Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou za konkrétní objev černé díry ve středu naší Galaxie. Co je to černá díra? Je to místo ve vesmíru, kde je gravitace tak silná, že jí nic neunikne, ani světlo. Klíčové hranici se říká horizont událostí a co jí překročí, se nedostane zpátky. Singularita je místo, kde jsou gravitační síly nekonečně velké.

Sonda OSIRIS-REx a pokus o odběr vzorků z asteroidu

05:05

Sonda OSIRIS-REx a pokus o odběr vzorků z asteroidu

Jak se formovala Sluneční soustava a kde se vzal na naší planetě život? Na tyto otázky mohou odpovědět vzorky z asteroidu Bennu, které se pokusila odebrat sonda OSIRIS-REx. Jak probíhala celá operace? Čtyři a půl hodiny před odběrem opouští sonda oběžnou dráhu planetky, po které kroužila, a začíná sestupovat k Bennu. Krátce na to se vysouvá robotické rameno, které má na konci odběrovou hlavici. Pomocí navigačního systému se přiblíží k místu odběru, kde nastává klíčový moment, odběr vzorků. Do lapače se z jedné strany uvolní stlačený dusík, který zvíří kamínky na povrchu Bennu, a ty jsou poté v lapači zachyceny.

Bolid nad Českem

01:49

Bolid nad Českem

Dne 8. listopadu 2020 ozářil oblohu nad Českem mimořádně jasný bolid. Místa, kterými letěl, ozářil tak, že změnil noc v den. Dráha, po které těleso letělo, se dá zjistit poměrně snadno. Určit, kam úlomky dopadly, je ovšem velmi složité. Pro sestup padajícího tělesa existují různá označení. Meteoroid je to, co vstupuje do atmosféry, meteor je to, co září. Pokud září jasně, nazývá se bolid. A to, co případně najdeme na Zemi, se nazývá meteorit. S tímto zajímavým tématem nás seznámí Daniel Stach v pořadu Věda 24.

Suchý zip

01:50

Suchý zip

Běžná součást našeho života, a přesto malý zázrak – to je suchý zip. Díky čemu udrží i váhu lidského těla? Funguje za všech podmínek, ve vesmíru, ve vakuu i pod vodou. Jen mu trochu vadí prach. Nejčastěji se vyrábí z nylonu a polyesteru. Skládá se z velkého množství háčků a smyček. Ty se do sebe při přiblížení zamotají a velmi pevně drží. Zároveň jde ale suchý zip velmi snadno rozlepit. Působením síly se totiž háčky dočasně narovnají a uvolní tak zachycené smyčky.

Pokus: Objemový průtok

01:34

Pokus: Objemový průtok

Jednou ze základních vlastností kapalin i plynů je tekutost. Pokud převažuje pohyb jedním směrem, mluvíme o proudění. Pohyb jednotlivých částí tekutiny popisujeme pomocí proudnic. Nejdůležitější veličinou, která nám udává velikost proudění je průtok. Objemový průtok vypočítáme tak, že objem tekutiny vydělíme časem, po který tato tekutina proudila. Pokud chceme změřit průtok vody hadicí, musíme změřit objem vody, který nateče za určitý časový interval. Měření průtoku má velký význam u řek.

Pokusy: Měření rychlosti

03:42

Pokusy: Měření rychlosti

Jak lze v laboratoři změřit rychlost světla? Na měření rychlosti pohybu máme spoustu přístrojů. Nejznámější je tachometr u auta. Ve skutečnosti se rychlost auta měří tak, že čidlo odečítá frekvenci otáčení kola, když pak známe obvod kola, můžeme spočítat rychlost, což za nás dělá tachometr. Dalším přístrojem měřícím rychlost je anemometr, což je normální větrník na měření rychlosti větru. Rychlost letu letadla se měří pomocí Pitotovy trubice.

Pokus: Pohyb a klid

02:05

Pokus: Pohyb a klid

Jsme opravdu v klidu, když stojíme? Pohyb je relativní a záleží na tom, k jakému pozorovateli se vztahuje. Sedíme-li v pohybujícím se vozíku horské dráhy, vzhledem k vozíku jsme v klidu, ale okolí se pohybuje. Úplně jinak vypadá ta samá situace, když nás někdo pozoruje ze země. Vozík i s pasažérem se pohybují, ale okolí zůstává v klidu. Nehledě k tomu, že se otáčíme s celou naší zeměkoulí, ta obíhá kolem Slunce a Sluneční soustava se vzhledem ke středu Galaxie také pohybuje.

Úvod do dynamiky – pachatelé pohybu

01:33

Úvod do dynamiky – pachatelé pohybu

Pachatelé pohybu způsobují změnu pohybového stavu vždy prostřednictvím sil. Není změn pohybu bez sil, které ji způsobují. Budeme-li působit silou na auto, roztlačíme ho. Ta část fyziky, která se zabývá silami a jejich pohybovými účinky, se nazývá dynamika. Základní zákonitosti dynamiky shrnují tři Newtonovy zákony.

Pokus: Rovnice kontinuity

01:43

Pokus: Rovnice kontinuity

Všimli jste si, že když zaléváte hadicí a zmáčknete její konec, voda dostříkne dál? Tím, že stiskneme konec hadice, zmenšíme plochu jejího průřezu. A protože jsou kapaliny velmi málo stlačitelné, nemohou se v hadici hromadit a musí zúženým místem protéct rychleji. To se projeví tak, že voda dostříkne dál. Tento jev popisuje rovnice kontinuity a my si to předvedeme na kapalině posypané krupicí, která bude proudit zužujícím se korytem. V širší části bude proudit pomaleji a v užší části rychleji. Rovnice kontinuity říká, že velikost plochy průřezu násobená rychlostí proudící kapaliny v daném průřezu je konstantní.

Jeden den s fyzikou

04:28

Jeden den s fyzikou

Opravdu se člověk setkává s fyzikou v běžném životě tak často, že se jí musí učit? Budeme jeden den sledovat Kláru a uvidíme, kolik fyziky v něm najdeme. Klára se seznámí s rovnoměrným přímočarým pohybem, nerovnoměrným pohybem, odporovou silou, zákonem akce a reakce, setrvačností, tlakovou silou a hybností.

Pokus: Kolik váží zeměkoule

03:00

Pokus: Kolik váží zeměkoule

Jak může dopadnout tak ztřeštěný nápad, jako je pokus zvážit celou naši planetu? V dnešním experimentu to s námi vyzkoušíte. Stačí nám jen kilogramové závaží a siloměr. A pak samozřejmě Newtonův gravitační zákon. Jenže skvělému Newtonovi v rovnici zůstala jedna neznámá, gravitační konstanta. S Michaelem, fyzikem dr. Drozdem a lordem Cavendishem překonáme i tento nedostatek a uvidíte, jak snadno Zemi zvážíme.

Pokusy: Beztížný stav

03:14

Pokusy: Beztížný stav

Proč se kosmonauti na oběžné dráze kolem Země pohybují v beztížném stavu? Vyvedeme z omylu všechny, kdo si myslí, že kosmické lodi se přece pohybují daleko od Země. Na pokusech pak ukážeme, že beztížný stav lze na zlomek sekundy zažít dokonce tady na Zemi. Třeba přímo v obývacím pokoji. Lepší je samozřejmě vyzkoušet si beztížný stav ve speciálním letadle. Uvidíte záběry z jeho letu. A nakonec vysvětlíme, na jakém principu funguje gravitační prak, tedy urychlování kosmických sond pomocí obletu kolem planet.

Zkoumání temného vesmíru

03:40

Zkoumání temného vesmíru

Běžné astronomické teleskopy obvykle zkoumají oblohu pomocí viditelného světla, infračerveného záření nebo rentgenových paprsků. Konsorcium evropských a afrických vědců nyní postavilo v Namibii teleskop, který detekuje světlo vysokoenergetického gama záření. Jedním z výsledků jeho pozorování je zjištění, že rázová vlna vzniklá po výbuchu supernovy se chová jako kosmický urychlovač částic. Projekt HESS (High Energy Stereoscopic System) také kromě odhalení původu kosmického záření gama pomohl poodkrýt tajemství temné hmoty a energie.

Pokus: Na stopě neviditelných částic

02:25

Pokus: Na stopě neviditelných částic

Fyzikové celého světa pátrají po podstatě hmoty a po jejích nejmenších částicích. V CERNu u Ženevy mají pro tento účel nejen největší urychlovač, ale také obří detektory. Na jakém principu vlastně fungují? Spolu s Michaelem si to můžete vyzkoušet doma na jednoduchém modelu sami. Budete potřebovat jen magnetické i nezmagnetizované kuličky a železné piliny.

Načíst další videa
Probíhá načítání