07:52
Situace v českém pohraničí se vyostřila v polovině 30. let, kdy v Německu zvítězil nacionální socialismus a začal hospodářský rozkvět. Sudetští Němci často v Německu pracovali a viděli, jak se Němcům na druhé straně daří. Spíše než český rozhlas bylo možné poslouchat německé vysílače. A proto také padla německá propaganda v Sudetech na úrodnou půdu. Vznikla nová politická strana pod vedením Konráda Henleina, která dokonce zvítězila v roce 1935 v parlamentních volbách. A taková strana si již může klást požadavky.
04:11
Početná německá menšina v českém pohraničí se po vzniku ČSR ocitla v nezáviděníhodné situaci. Československý stát chtěl ovládat území, kde prakticky žádní Češi nežili a kam se ani nehrnuli, šlo totiž tradičně o chudé oblasti. Ve vedoucích funkcích na úřadech však působili pouze Češi. Stát rušil německé školy a nutil německé rodiny, aby posílaly děti do škol českých. Ani agrární reforma nebyla vůči německé menšině spravedlivá. I přes tato úskalí se až do vypuknutí hospodářské krize a nástupu nacismu v Německu v pohraničí neprojevovaly žádné velké nevraživosti.
01:26
Pojďme se společně podívat, jak to bylo v únoru v roce 1948, kdy se u nás dostali k moci komunisté. Demokracie na nějakou dobu skončila a dětem byl zakázán dokonce i Sokol a Skaut. Ve školách se pak o převratu muselo učit jako o Vítězném únoru.
01:37
Podíváme se na tragický konec života studenta Karlovy Univerzity. Ten se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci naší země, bylo mu pouhých 20 let. Dnes je tato oběť symbolem odporu proti totalitní moci.
02:23
Taneční pořádky jsou zajímavým historickým pramenem. Malé knížečky, které vlastnily všechny tanečnice, dnes podávají svědectví o dobovém repertoáru a jejich proměnách, o průběhu plesů a tanečních zábav. Atraktivní bývá i vzhled tanečních pořádků, který často prostřednictvím tvaru zohledňoval, jaký spolek nebo instituce ples pořádá.
09:21
Cesta několika tisíců Židů z okupované Evropy v roce 1940 měla skončit v zaslíbené Palestině. Když se jí přiblížili na dohled, ukázalo se, že vše je složitější. Z původních lodí byli přesunuti na loď Patria, která kotvila u přístavu Haifa. Ale na pevninu kvůli britskému zákazu nesměli - byli v pasti. Navíc jim hrozila další cesta - na Mauritius. Tehdy se zrodil plán ilegální židovské armády Hagana na poškození lodi, aby nemohla vyplout. Jenže nálož Patrii poslala ke dnu. Obětí bylo 270...
05:26
Tzv. cikánské tábory v Letech a Hodoníně fungovaly v letech 1942–1943 jako sběrné tábory. Celé rodiny byly ubytovány v naprosto nevyhovujícím prostředí a byly vystaveny velmi špatnému zacházení. Málo jídla, tvrdá práce v kamenolomu a katastrofální hygienické podmínky, které vedly ke vzniku epidemií, to vše si nutně vyžádalo mnoho obětí na životech.
03:04
Bitvou na Bílé hoře utrpěly české stavy porážku. To s sebou přineslo i pokles významu českých zemských sněmů. Po vydání Obnoveného zřízení zemského se změnila nejen skladba zemských sněmů, ale změny se dotkly i kompetencí, pravomocí, způsobu hlasování nebo jednání.
04:54
Češi a Němci žili v Čechách až do 20. století bez větších problémů. Vznik samostatného Československa a rozpad Rakouska-Uherska byl podmíněn prosazením a uznáním práva národů na sebeurčení. Ale i menšiny v nově vzniklých státech, konkrétně tři a půl milionu Němců, kteří se stali automaticky občany ČSR, žádaly svá práva. A český stát se k nim nestavěl zrovna nejvstřícněji.
01:17
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
03:10
Po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí se vláda snažila přilákat do této oblasti nové obyvatele. Mnozí zájemci ale pouze sklidili úrodu, získali zdarma hospodářské vybavení a odstěhovali se zpátky do vnitrozemí. Mnoho domů bylo nakonec strženo a zanikly celé osady. Definitivně se tak změnila tvář českého pohraničí.
02:23
Po roce 1989 pracovaly vlády obou států na urovnání česko-německých vztahů. Dohodly se na vydání Česko-německé deklarace a vznikl Česko-německý fond budoucnosti. Projekty fondu se zaměřily v první fázi hlavně na odškodnění obětí násilí nacionálního socialismu a dále na odškodnění Čechů nuceně nasazených na práci během druhé světové války. Žadatelé museli prokazovat svůj nárok na odškodnění a posílali nejrůznější dokumenty, pohlednice, dopisy, popisy místa a toho, co zažili v pracovním táboře nebo věznici.