Snad žádný svátek nebo obřad se neobejde bez světla svíček. Výjimkou nejsou ani Hromnice, podle nichž se svíčky dokonce i pojmenovaly. Pořad ukazuje, jak se svíčky vyrábějí a jak dlouhá je jejich historie.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
O Sazometné neděli, jak už název napovídá, se nejen vymetaly komíny, ale uklízela se celá domácnost. Úklid symbolizoval nový začátek, který si naši předkové tradičně spojovali s jarem.
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
Týden, který předchází Velikonocům, se nazývá pašijový nebo také tichý. Křesťané si během něj připomínají události posledního týdne života Ježíše Krista. Prvním důležitým dnem tohoto týdne je Škaredá středa.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Voda patří k tomu nejcennějšímu, bez ní by nebyl život. Proto hrála vždy důležitou roli v lidských bájích a pověstech a pojily se s ní mnohé obřady a pověry. K vodním rituálům patřilo i otvírání studánek, které bylo i součástí letnicových obyčejů.
Seno bylo pro sedláky životně důležité. Uměli dobře rozpoznat jeho kvalitu a také rozlišovali různé druhy trav. K sečení trávy se dříve používaly kosy, které byly ceněným zbožím a o které se tak sekáči museli náležitě starat.
Tématem pasáže je první senoseč neboli sklizeň sena, která byla pro naše předky významnou událostí. Tomu odpovídaly i rituály s ní spojené, slavnosti a v neposlední řadě i řada pověr. Dané bylo i oblečení, v němž se na louku vstupovalo.
Pořad věnovaný tradicím svatojánské noci, které přečkaly do dnešních dob. Patří mezi ně například pálení svatojánských ohňů. K těm zaniklým pak náleží pletení věnečků z devatera kvítí nezadanými dívkami.
Dušičky jsou křesťanským svátkem zesnulých a jeho smyslem je uctění duší zemřelých předků. Součástí tohoto uctívání je i květinová výzdoba hrobu, která má svou symboliku.
13 453
750
4 570
1 257
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.