Kouzelný strom Bajkovník kromě listů plodí i bajky. Tentokráte se nám v bajce rozhoří velký spor mezi sršni a včelami. Jak a kdo by měl vyřešit spor o plástev? A jaké z toho plyne ponaučení? Bajka je simultánně tlumočena do znakového jazyka.
Kouzelný strom Bajkovník kromě listů plodí i bajky. Hlavní postavou této je král lev. Jak král s pomocí lišky vyřešil problém se strakatými ovcemi? A co si z toho můžeme odnést my? Bajka je simultánně tlumočena do znakového jazyka.
Kouzelný strom Bajkovník kromě listů plodí i bajky. V této se koná u rybníka soud. Jakým trestem může soud potrestat štiku? A je to spravedlivý trest? Jaké si z příběhu můžeme vzít ponaučení? Bajka je simultánně tlumočena do znakového jazyka.
Kouzelný strom Bajkovník kromě listů plodí i bajky. Tato vypráví o oslovi, který si neustále na něco stěžoval. Co si s jeho věčnou nespokojeností počal Osud a jaké ponaučení si z toho odneseme? Bajka je simultánně tlumočena do znakového jazyka.
Kouzelný strom Bajkovník kromě listů plodí i bajky. Tentokráte máme tři hlavní postavy. Jak se zachovali lišák s vlčkem, když potkali neznámého koně? Jak to dopadlo a jaké si z toho můžeme odnést ponaučení? Bajka je simultánně tlumočena do znakového jazyka.
Ve věku 94 let zemřel prozaik a esejista Milan Kundera. Proslavil se zejména romány Žert a Nesnesitelná lehkost bytí či souborem povídek Směšné lásky. Za hranicemi patřil spolu s Kafkou a Havlem k nejslavnějším českým rodákům. Býval opakovaně zmiňován jako kandidát na Nobelovu cenu za literaturu. Z obavy před špatným výkladem byl rezervovaný k překladům svých knih a rozhovory neposkytoval. Od roku 1975 žil a tvořil v Paříži, kde i zemřel.
Dramaturg Daniel Majling připravil pro divadlo inscenaci podle knihy běloruské nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové. Na pozadí současných událostí ve východní Evropě dostává hra nový rozměr.
První českou historickou detektivku napsal dnes zapomenutý autor Radovan Šimáček. Jeho román Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318 se stal předlohou úspěšného filmu Zločin na Zlenicích hradě.
Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy bývají tradičně přiřazovány k detektivnímu žánru. Čapkovo uchopení detektivního tématu bylo ovšem zcela specifické, tyto specifické rysy vysvětluje s využitím několika ukázek z filmových zpracování Čapkových povídek literární kritik Pavel Mandys.
Do dvacátých let minulého století spadají počátky česky psaných detektivních příběhů. Literární kritik Pavel Mandys hledá příčiny pomalého šíření detektivního žánru v českém prostředí té doby.
Jan Zábrana přeložil Ginsbergovo Kvílení do češtiny. V ukázce parafrázuje úvod Ginsbergova textu na československé podmínky poloviny šedesátých let... Připomenutá je také Ginsbergova dnes už legendární návštěva Prahy.
Jan Zábrana otevřeně vyjadřuje svůj zcela nesmiřitelný pohled na Stalina a zároveň svůj názor vysvětluje.
13 454
754
4 570
1 258
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.