Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Biologie

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Témata předmětu:

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-24 z 254
Zimní příroda: Ptáci, jehličnany a vlci
07:11

Zimní příroda: Ptáci, jehličnany a vlci

Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.

Hospodářský versus přirozený les
01:09

Hospodářský versus přirozený les

Čím se liší přirozený les od toho hospodářského a jak vypadá složení přirozeného lesa. V epizodě se srozumitelně vysvětluje zonovité uspořádání lesů podle nadmořské výšky v porovnání se současným druhovým složením lesů a smrkových monokultur i v nižších polohách, kde se přirozeně vyskytují doubravy a bučiny.

Milovice: Záchrana zubrů
24:14

Milovice: Záchrana zubrů

Zubr, kůň, pratur… Všichni tito velcí savci byli v minulosti součástí naší krajiny, kde svým působením pomáhali udržet typ prostředí, který už z Čech takřka zmizel. A sice křovinatou step. Biologové našli v bývalém vojenském újezdu v Milovicích ideální místo pro svůj odvážný ekologický experiment, návrat velkých kopytníků do české krajiny. Zubři ji kopyty přetvářejí ke svému obrazu, spokojeně žijí a další a další druhy zvířat, ptáků, hmyzu a rostlin se s nimi tiše vracejí do míst, odkud se nedávno stejně tiše vytratily…

Ochrana opice kahau
16:10

Ochrana opice kahau

Primát kahau nosatý, plachý obyvatel pobřežních lesů ostrova Borneo, mizí společně se svým prostředím. Ustupuje různým hospodářským aktivitám, od těžby uhlí po plantáže olejné palmy. Ustupuje, ale nemá kam. Jinde než v mangrovech totiž přežít nedokáže. Přírodovědec Stanislav Lhota tyto ohrožené opice studuje a usiluje o jejich ochranu v oblasti balikpapanského zálivu. Usiluje o ochranu celého prostředí, ve kterém žijí. Prostředí, kde zatím ještě existuje nepřerušené propojení pobřežních mělkých vod, mangrovů a nížinného deštného lesa.

Čech zachraňuje zoborožce
23:50

Čech zachraňuje zoborožce

Negros, jeden z ostrovů Filipín, je známý produkcí cukrové třtiny, a také tím, že z jeho původně rozsáhlých a unikátních lesů už zbývá jen pár izolovaných kousků. Jejich vzácní zvířecí obyvatelé přežívají v podstatě už jen v klecích a výbězích. Jejich odchov se v místním podnebí daří celkem dobře, jenže, co s nimi? Český přírodovědec a chovatel Pavel Hospodářský přesvědčil místní velkopodnikatele a patrioty, že by bylo skvělé, kdyby je bylo znovu kam vypustit.

Příroda pozdního léta: Kapři, jeleni a luční rostliny
07:15

Příroda pozdního léta: Kapři, jeleni a luční rostliny

Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.

Příroda v zimě
07:15

Příroda v zimě

Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.

Zima: Zimující hmyz a příroda
07:15

Zima: Zimující hmyz a příroda

Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.

Zimní příroda našich lesů
07:15

Zimní příroda našich lesů

Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.

Zima: Příroda a krmení ptáků
07:15

Zima: Příroda a krmení ptáků

Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.

Les a význam pestrosti jeho druhů
02:00

Les a význam pestrosti jeho druhů

Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?

Vodní toky: Přirozená revitalizace
02:00

Vodní toky: Přirozená revitalizace

Jak člověk ovlivňuje vodní toky? Při narušení přirozené komunikace mezi okolními vodami často dochází ke škodám nejenom na biotopu řeky, ale podle velikosti řeky i ve větší či menší vzdálenosti od ní. Povodně mohou částečně revitalizovat okolí toku. Příroda tím spravila, co člověk napáchal.

Pohyby rostlin
04:05

Pohyby rostlin

Rostliny jsou živé organismy, které se hýbou a reagují na své okolí více, než si myslíme. Některé pohyby rostlin jsou směrované tam, kam to rostlina potřebuje (např. natáčení stonků za zdrojem světla), jiné jsou nesměrované (zavírání květů v chladu). Samostatnou kapitolu pak představují pohyby související s denními rytmy a řízené vnitřními biologickými hodinami rostlin. Když si pohyby rostlin promítneme zrychleně, pochopíme. O pohybech rostlin vypráví Dr. Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

Krmení ptáků
08:53

Krmení ptáků

Proč sýkorky na krmítku neocení zrní a které ptačí druhy obilninami naopak potěšíte? Čím se u nás ptáci živí v zimě? A máme je vůbec v zimě přikrmovat? Co jsou to ptačí kovadlinky? A které ptačí druhy nepotřebují pít? Na otázky Antonína Přidala odpovídá ornitolog Karel Hudec.

Ožívající příroda po zimě
07:07

Ožívající příroda po zimě

Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.

Funkce lesa: Zadržování vody
02:29

Funkce lesa: Zadržování vody

V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.

Mutualismus: Vzájemně prospěšný vztah mezi organismy
06:33

Mutualismus: Vzájemně prospěšný vztah mezi organismy

Na příkladu včely medonosné vysvětluje Dan Bárta vzájemně užitečný vztah mezi organismy – mutualismus. Ukazuje, jak včela prospívá člověku tím, že mu dává med, a on ji na oplátku poskytuje přístřešek a nechává opylovat pole. Poté zmiňuje vztah včel s rostlinami, například se smetánkou. Zatímco rostlina dává včele nektar, včela umožňuje rostlině rozmnožování přenášením jejího pylu. Dále jsou představeny méně známé symbiotické vztahy, například housenek motýla zavíječe mozkového s bakteriemi nebo fíkovníku s vosičkami. A na závěr je mutualismus přirovnán k obchodu, ze kterého každý něco získává.

O bobrovi evropském a o ekosystémovém inženýrství
05:30

O bobrovi evropském a o ekosystémovém inženýrství

Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.

Odchyt ptáků a letní příroda
07:07

Odchyt ptáků a letní příroda

Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.

Funkce lesa: Fotosyntéza a koloběh živin
02:31

Funkce lesa: Fotosyntéza a koloběh živin

Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.

Kukačka obecná
11:53

Kukačka obecná

Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.

Vzácné a chráněné rostliny letních luk
07:15

Vzácné a chráněné rostliny letních luk

Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.

Konec zimy: Příroda
07:06

Konec zimy: Příroda

Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.

Co je to les
01:20

Co je to les

Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek.

Probíhá načítání