Plzeňská Škodovka v meziválečném Československu

Jedním z nejvýznamnějších průmyslových podniků v rakouské monarchii, Československu a také v samostatném Česku byly Škodovy závody v Plzni. Podívejte se na jejich stručnou historii v meziválečné době.

Česká závodnice Eliška Junková

První československá republika ve své ústavě z roku 1920 zaručovala ženám naprostou rovnoprávnost s muži. Jedním ze symbolů ženské emancipace byla česká automobilová závodnice Eliška Junková, která závodila ve vozidlech značky Bugatti.

Podkarpatská Rus jako součást Československa

Československou republiku si Rusíni vybrali jako stát, s nímž chtěli sdílet svoji kulturu a historii. Podkarpatská Rus se tak stala součástí první republiky a zůstala jí až do roku 1945, kdy byla postoupena Sovětskému svazu. Podívejte se na stručnou historii této doby.

Německé pomníky z 1. světové války

V mnoha obcích naší republiky dodnes nacházíme pomníky padlých z první světové války. Často obsahují řadu jmen a připomínají oběti z té které obce. Své padlé v první světové válce měli také čeští Němci, žijící převážně v pohraničních obcích. I oni si pomníky připomínali své padlé. S událostmi druhé světové války a následným odsunem mnoho těchto pomníků osiřelo či úplně zmizelo. Podívejte se na některé z nich v severních Čechách.

Pozemková reforma v Československu

Jedna z největších majetkových proměn v naší historii. Tak bývá nazývána pozemková reforma z roku 1919, která změnila ráz české krajiny i politickou mapu meziválečného Československa. I díky ní se významnou politickou silou stala agrární strana. Podívejte se, jak pozemková reforma probíhala, jaké se s ní pojily problémy a koho všeho se týkala.

Boj o Lidový dům 1920

Neutěšená sociální situace po konci první světové války vedla v mnohých zemích tehdejší Evropy k sociálním bouřím, někde dokonce proběhly revoluce. V Československu byla nejsilnější politickou stranou sociální demokracie, v níž však probíhal spor mezi vnitřní levicí a pravicí. Vyhrotil se na podzim roku 1920, kdy došlo k tzv. boji o Lidový dům, sídlo sociální demokracie. Výsledkem byla nejen generální stávka, ale i vznik Československé komunistické strany.

Budování armády samostatného Československa

První prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk měl představu, že nový stát nebude potřebovat armádu a že postačí jen milice či domobrana. Československý spojenec, Francie, však měl jinou představu a během své vojenské mise v republice ji prosadil. Československá armáda tak měla ve svých základech hodně francouzských prvků.

Československá ústava z roku 1920

Ústavní listina Československé republiky byla přijata 29. února 1920 a nahradila prozatímní ústavu z roku 1918. Uvozena byla preambulí, v níž se hovořilo o československém národu. Menšiny v nové republice se ovšem na její tvorbě nepodílely. Podívejte se, co ústava zaváděla do politického systému první republiky.

Budování Československé republiky

Československá republika nevznikla v roce 1918 najednou, ale postupně se rodila z domácího poválečného chaosu. Její hranice v dalších měsících a letech určovalo poválečné mírové uspořádání, její jednotlivé části se postupně připojovaly. S procesem byly spojeny mnohé problémy. Podívejte se na obraz poválečného budování první republiky.

Hospodářská krize roku 1929 v Československu

Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.

Antonín Švehla a František Udržal

Naprostá většina ministerských předsedů meziválečného Československa byla z agrární strany. Ta byla vedoucí politickou silou první republiky i díky pozemkové reformě z roku 1919. Jejími dvěma nejvýznamnějšími předsedy a premiéry byli Antonín Švehla a František Udržal. Podívejte se na jejich stručné životní osudy.