Zpravodajský náskok do nového dne. Ranní infoservis ČT.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské CŽU v Praze.
J. A. Komenský se konečně dočkal také komiksového zpracování. Výstava připravená Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského v Praze představuje průřez osudy a dílem Komenského v přitažlivé formě nejen pro děti. Výstavou provází ředitelka muzea Markéta Pánková.
Posádku mise Apollo 11 tvořili Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins. Od Kateřiny Polákové z vědecké redakce ČT se dozvíme, proč právě oni byli vybráni, kdo o tom rozhodl, jaké byly jejich úkoly i proč právě Armstrong byl tím, kdo vstoupil na Měsíc jako první. Můžeme sledovat jeho chování v dramatických chvílích těsně před přistáním. Poznáme i jeho postoj k faktu, že se stal nejslavnějším člověkem 20. století. A co čekalo posádku po návratu na Zem? Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Co lidé věděli o Měsíci před tím, než na něj vstoupili? Vzhledem ke vzdálenosti byly historicky možnosti lidí blíže poznat povrch Měsíce omezené. Průlom nastal v 50. letech minulého století s vypouštěním prvních umělých družic a sond. Zásadním impulsem pro zkoumání Měsíce byl americký vesmírný program mise Apollo. Co všechno bylo potřeba zjistit, aby byl člověk připraven udělat na Měsíci první kroky, jak to probíhalo a co víme o Měsíci nyní, komentuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Po odpojení modulu Eagle od lodi Columbia nastaly potíže. Ve chvíli, kdy palubní počítač začal hlásit přetížení, byla mise Apollo 11 ohrožena. Kdo rozhodl o pokračování přistávacího manévru, jak kosmonauti i lidé v řídícím středisku v Houstonu dramatické situace prožívali a jak je řešili? Chvíle těsně před přistáním na Měsíci popisuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT v dalším z pořadů série připravené k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Sokolnictví v České republice a dalších jedenácti zemích je již od roku 2010 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ještě nikdy předtím se nestalo, aby jednu kulturní památku nominovalo tolik zemí najednou. Sokolnictví má u nás však tradici již více než tisíciletou a přišlo k nám z Orientu. Ve středověku byl sokolník osobou blízkou samotnému panovníkovi. Malé sokolnické muzeum najdete i na Pražském hradě.
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.
Jak vypadal lunární modul mise Apollo 11? Jaká byla jeho velikost a čím byl vybaven pro bezpečné přistání člověka na Měsíci? Replika modulu v měřítku 1:1 byla vystavena v Planetáriu hlavního města Prahy. Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT nás spolu s ředitelem Planetária Jakubem Rozehnalem podrobně seznámí s konstrukcí modulu a jeho funkcemi. Dozvíme se, kde byly umístěny vědecké přístroje, která jeho část sloužila jako odpalovací rampa pro odlet z Měsíce, jaké palivo bylo pro odlet modulu z Měsíce použito. Uvnitř modulu můžeme mimo jiné sledovat, jak se astronauti orientovali při přistání, jak ovládali palubní počítač i jaké možnosti odpočinku před odletem z Měsíce jim vnitřní prostor modulu poskytl. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat?
Varšavský pakt vznikl v reakci na vznik NATO v roce 1955, a to jako spojenecká organizace armád osmi zemí východního bloku. Největší operací vojsk Varšavské smlouvy byla okupace Československa v roce 1968. I předchozí společná cvičení členů paktu na našem území měla zabránit nechtěnému politickému vývoji. Varšavská smlouva zanikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Rozhovor s demografickou statističkou Terezou Štyglerovou na téma stárnutí české populace a jaká je prognóza vývoje počtu a struktury obyvatelstva ČR do roku 2101.
Manifest Dva tisíce slov byl jedním z nejvýznamnějších dokumentů pražského jara. Jeho autorem byl spisovatel Ludvík Vaculík. Prohlášení podepsaly stovky dalších osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. Co v něm stálo?
Milan Kundera je ve světě nejznámnější český spisovatel, v Česku ho však tolik lidí nezná. V sedmdesátých letech emigroval do Francie, kde žije dodnes. Píše výhradně francouzsky a neposkytuje žádné rozhovory.
Grónsko velké jako celá Afrika, Evropa uprostřed mapy světa. Na školní atlasy a mapy, které takto zobrazují svět, jsme zvyklí již po staletí. Od roku 2017 na některých školách v Bostonu začali používat mapy s méně známou Gall-Petersovou projekcí, na níž jsou zachovány správné proporce ve velikosti ploch světadílů. V čem se liší Mercatorovo zobrazení od Gall-Petersova? A jak se tvoří mapy?
Jaké je současné pojetí a kvalita výuky českého jazyka? Vyučuje se pravopis správně? Co jsou přechodníky a jaká je jejich funkce? Čím se zabývá Ústav pro jazyk český? Nejen na tyto otázky hledá odpovědi diskuze týkající se současné češtiny.
T. G. Masaryk musel v roce 1935 ze zdravotních důvodů rezignovat na prezidentský úřad. Na své místo se snažil prosadit Edvarda Beneše. Volba to ale nebyla zdaleka tak snadná, jak se může zdát.
Novinky posíláme maximálně 1x za 14 dní. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
