Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Historie.cs

Publicistický cyklus o významných okamžicích československých dějin

Zde najdete všechny materiály k tomuto pořadu

Videa

163 videí
Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR
04:36

Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR

V roce 1958 se KSČ rozhodla pro státem řízenou asimilaci kočovných Romů a vydala zákon o trvalém usídlení kočujících osob. Jeho realizace probíhala o rok později formou policejní razie – kočujícím Romům byly zničeny vozy, koně odvedeni na jatka, Romové museli od toho okamžiku zůstat na stejném místě, kde je zastihl soupis osob. Na ten se dostali i Romové, kteří tou dobou už nekočovali a bydleli na jednom místě. Následovaly další zákony, na základě kterých byli Romové donuceni vzdát se vlastních kulturních tradic a hodnot, aniž se ztotožnili s hodnotami většinové společnosti. To vše mělo za následek prázdnotu a demoralizaci, jejíž důsledky lze na našem území pociťovat dodnes.

Peníze: Krytí bankovek zlatem
02:28

Peníze: Krytí bankovek zlatem

V historii panovala praxe, že v krizi měly státy tendenci vydávat hodně papírových peněz, mnohem víc, než kolik měly k dispozici drahých kovů. To časem logicky vedlo k nedůvěře vůči penězům, k inflačním tlakům a nezřídka i ke státním bankrotům. Proto se přijalo opatření, že stát může vydat jen tolik platidel, kolik má skutečně v rezervách drahých kovů. Toto opatření platilo například za Rakousko-Uherska, v současnosti se už u žádných bankovek s krytím zlatem nesetkáme.

Peníze: Vznik české měny
05:01

Peníze: Vznik české měny

Po vzniku samostatného Československa došlo i na vznik národní měny. Cesta vedla od kolkování rakousko-uherských bankovek československým kolkem na přelomu února a března 1919, přes vydání českých státovek v dubnu téhož roku, až k zákonu z roku 1926, kterým byla založena Národní banka Československá. Teprve v okamžiku, kdy existuje centrální banka, může stát vydávat své vlastní bankovky. Otázka panovala i kolem názvu české měny: mnoho nescházelo a mohli jsme dnes platit sokolem.

Peníze: Mince a bankovky
01:58

Peníze: Mince a bankovky

Historie peněz jakožto fyzického platidla je dávná. Nejprve se používaly mince: od jednoduchých kousků kovu se vyvinuly do podoby zdobných mincí s vyraženými nápisy a reliéfy. S rozvojem obchodu a s potřebou vyplácet stále větší částky se však objevil problém spočívající v hmotnosti kovových peněz. Přišlo se proto s praktickým řešením, a tím byl papír. První papírové bankovky vydal Johan Palmstruch roku 1661 ve Švédsku a název bankovka odkazuje na její původní definici.

Z historie Jedličkova ústavu
08:03

Z historie Jedličkova ústavu

Jedličkův ústav vznikl v roce 1913 v areálu vyšehradské pevnosti. Zde se nachází dodnes, i když se časem rozšířil o další budovy. Už od počátku šlo o vzorové zařízení s moderním pojetím rehabilitace a výchovy tělesně postižených dětí. Zlatá léta ústavu přišla v období první republiky, kdy zde působily výrazné osobnosti v podobě ředitelů Františka Bakuleho a Augustina Bartoše. Prvně jmenovaný založil mj. pěvecký sbor Bakulovi zpěváčci, který procestoval skoro celý svět.

Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?
02:23

Studenti proti totalitě: Proč právě studenti?

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Čím to? Bylo by příliš zjednodušené říct, že je to přirozený rys mladých lidí, kteří si potřebují projít etapou rebelování proti všemu. Mladí lidé se vyznačují i dosud nezkaženými ideály, řídí se často srdcem a zvláště vzdělaní lidé umí navíc rozpoznat, kdy násilí už překračuje mez a je nutné se proti němu veřejně vymezit.

Studenti proti totalitě: Listopad 1989
03:04

Studenti proti totalitě: Listopad 1989

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Tím nejvýznamnějším protestem byla asi demonstrace uspořádaná 17. listopadu 1989. Ačkoli občanské nepokoje probíhaly ve společnosti po celý rok, od tzv. Palachova týdne, byla to právě tato studentská akce, která přerostla v sametovou revoluci a vedla k pádu komunistického režimu. Po 40 letech totality se tak stalo Československo demokratickou zemí.

Studenti proti totalitě: 60. léta
01:44

Studenti proti totalitě: 60. léta

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Na konci 60. let minulého století byli studenti jednoznačně nejaktivnější skupinou ve společnosti, pokud jde o protesty proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Angažovali se v redakcích, tiskli a rozšiřovali letáky a organizovali stávky. Zvlášť silně pak zasáhlo vysokoškolskou obec úmrtí Jana Palacha.

Studenti proti totalitě: Únor 1948
01:54

Studenti proti totalitě: Únor 1948

U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Během komunistického převratu, v únoru 1948, byl pochod studentů na Pražský hrad jediným veřejným vyjádřením protestu proti nastupující totalitě. Mnohatisícový dav vysokoškoláků, kteří přišli podpořit prezidenta Beneše a demokratické hodnoty, byl na Hradčanském náměstí a v Nerudově ulici zastaven policií a poté násilně rozehnán.

Sociální reformy: Poválečná Anglie
03:24

Sociální reformy: Poválečná Anglie

Druhá světová válka znamenala pro Velkou Británii velké trauma a zvýšila pocit sociální soudržnosti. V roce 1942 publikoval lord William Beveridge zprávu, jejímž hlavním sdělením bylo, že všem britským občanům bude po válce umožněn důstojný život oproštěný od pěti definovaných sociálních zel. Beveridge navrhoval kromě sociálního pojištění například zavést minimální jednotnou penzi pro všechny nebo vytvořit systém národní zdravotní služby. Obojí funguje dodnes.

Sociální reformy: Bismarckovské Německo
03:40

Sociální reformy: Bismarckovské Německo

Kancléř Otto von Bismarck vládl v druhé polovině 19. století v Německém císařství pevnou rukou, přesto však ani násilím a restrikcemi nedokázal potlačit sílící dělnické hnutí. Nakonec se tak stal paradoxně významným sociálním inovátorem, z jehož reforem těžíme dodnes. Právě Bismarck totiž zavedl povinné sociální a později i zdravotní pojištění, které dělníkům přinesly sociální jistoty v podobě penze nebo finančních náhrad v případě nemocí a pracovních úrazů. Tyto reformy ve finále umožnily Německu ekonomicky růst.

Zánik starého Mostu
02:50

Zánik starého Mostu

V roce 1964 byla zahájena likvidace města Most, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Místo něj se začal stavět Most nový, moderní, nabízející pohodlné panelové domy s teplou vodou. Až na kostel, který byl přestěhován, tak bylo postupně zbořeno celé město. Město s bohatými dějinami, které by dnes mohlo významem historických památek směle konkurovat jakýmkoli památkovým rezervacím. Uvidíme i ukázky s propagandistického filmu, který při této příležitosti vznikl. Spousta lidí se na tuhle „změnu k lepšímu“ ale i těšila.

Pražská chudinská péče: Masarykovy domovy
02:07

Pražská chudinská péče: Masarykovy domovy

Po připojení dalších desítek obcí k Praze roku 1922 přestala stávající pražská zařízení sociální péče kapacitně dostačovat. Politik Petr Zenkl přišel s nápadem na vybudování centrální instituce a roku 1928 byly slavnostně otevřeny tak zvané Masarykovy domovy. Pavilony poskytovaly především sociální péči pro staré osoby, částečně ale i pro invalidy a děti. Za druhé světové války se zařízení přeměnilo v nemocnici a k původnímu účelu už se nevrátilo. Dnes v areálu sídlí Thomayerova nemocnice.

Pražská chudinská péče: Sirotčinec
01:40

Pražská chudinská péče: Sirotčinec

Roku 1875 byla v Praze založena poslední z centrálních chudinských institucí, městský sirotčinec. Do té doby dávala zemská správa přednost tomu, aby byli sirotci zaopatřováni v rodinách, kde získávali výchovu, vzdělání a pracovní uplatnění. Původní budova sirotčince na Pohořelci prostorově nedostačovala, proto město nechalo postavit novou budovu na Hradčanech. V ní sirotčinec a posléze dětský domov hlavního města Prahy sídlil až do 50. let 20. století.

Pražská chudinská péče: Chudobinec
01:55

Pražská chudinská péče: Chudobinec

Jako druhá chudinská instituce vznikl v Praze roku 1808 chudobinec u sv. Bartoloměje, v místě bývalého špitálu na Novém Městě pražském. I on byl původně státním ústavem, dokud v 60. letech 19. století nepřešel pod správu města. Chudobinec měl sloužit v podstatě jako starobinec, tedy měl poskytovat útočiště lidem přestárlým, jimiž se v té době mínily osoby starší padesáti let. Chovanci, jejichž množství obvykle značně převyšovalo kapacitu, zde pobývali až do roku 1928.

Změny v postavení Židů v 18. století
02:12

Změny v postavení Židů v 18. století

Nerovnoprávné postavení židovské menšiny ve společnosti se začíná postupně měnit od konce 18. století, po vydání josefínských reforem. Josef II. sice nezrušil to, co Židy trápilo nejvíce, přesto se změny daly jednoznačně chápat jako symbolické zahájení modernizace jejich života. Např. byla zrušena diskriminační povinnost nosit židovská znamení nebo bylo Židům zpřístupněno univerzitní vzdělání.

Židovské pogromy a ghetta
03:29

Židovské pogromy a ghetta

V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.

Židovská znamení
01:40

Židovská znamení

Po staletí se používala různá vnější znamení, která měla na první pohled odlišit židovskou komunitu od ostatní společnosti. Tato povinnost byla Židům nařízena ve 13. století čtvrtým lateránským koncilem a trvala až do roku 1781. Znamení měla nejčastěji podobu specifických oděvních doplňků a často se vyznačovala žlutou barvou.

Lidice - Příběh Marie Šupíkové
02:49

Lidice - Příběh Marie Šupíkové

Marie Šupíková, roz. Doležalová, je jedna z tzv. lidických žen. V době zkázy Lidic jí bylo necelých deset let. Jejich dům se stal prvním terčem zásahu a byl v něm zřízen tzv. štáb. Jak vnímala tehdejší události? Jak na ně vzpomíná?

Snění obrozenců o Rusku
14:43

Snění obrozenců o Rusku

V devatenáctém století hledali obrozenci, literáti i někteří čeští politikové alternativní národní program k naší existenci v habsburském Rakousku. Začali snít o slovanském bratrství a nechali se unést zidealizovanou představou o Rusku. Po několika cestách literátů (Karel Havlíček Borovský, František Palacký) a politiků (František Ladislav Rieger) do Moskvy a Petrohradu dostaly jejich představy o ideálních slovanských vztazích povážlivé trhliny. O romantismu, slovanství, rusofilství a vlivu Ruska na pozdější formování československého státu debatují společně s moderátorem rusista Libor Dvořák, literární historik Martin C. Putna a historik Vratislav Doubek.

Probíhá načítání