Historie.cs

Přední odborníci diskutují o vybraných tématech z českých a československých dějin. Současná reflexe historických momentů v širších souvislostech.

Zde najdete všechny materiály k tomuto pořadu

Okruhy (0)

Pracovní listy (350)

Budování Vltavské kaskády

Budování Vltavské kaskády

Vltavská kaskáda je soustava devíti přehrad na řece Vltavě. Kromě ochrany před povodněmi je její význam zejména hydro-energetický. Budování vodních děl začalo již mezi válkami, většina přehrad Vltavské kaskády pak byla vybudována v 50. a 60. letech. V souvislosti s výstavbou došlo k zatopení řady vesnic a vystěhování jejich obyvatel.

Poslední popravený odbojář Vladivoj Tomek

Poslední popravený odbojář Vladivoj Tomek

Vladivoj Tomek stál v čele protikomunistické odbojové skupiny působící v 50. letech zejména v hlavním městě Československa. Její členové měli mj. v plánu bombový útok na Ústřední výbor Komunistické strany Československa, ten však nakonec nebyl realizován. Sám Tomek byl zatčen v roce 1959 a o rok později popraven. Stal se tak patrně posledním člověkem v komunistickém Československu, který byl popraven z politických důvodů.

Visegrádská čtyřka

Visegrádská čtyřka

Historici a novinář přibližují, proč vzniklo uskupení V4 (Visegrádská čtyřka), jehož je Česká republika členem společně s Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Základem byla snaha přistoupit k Evropské unii a NATO. Tento útvar byl užitečný nejen pro vyměňování zkušeností, ale také pro vytvoření společenství dostatečně velkého, aby jej musel, čistě pragmaticky řečeno, zbytek EU brát vážně.

Vnímání Lenina v Putinově Rusku

Vnímání Lenina v Putinově Rusku

První vůdce bolševického Ruska je často vnímán jako jeho zakladatel a jako ten, jehož ideje později zničil autoritativní nástupce Stalin. Realita ale je jiná, už za Lenina docházelo k tvrdým represím proti obyvatelům. Dnešní ruský stát ale spíše než na Lenina navazuje právě na Stalina, kterého vnímá jako zakladatele novodobého impéria. Proč Rusům imponují hrůzovládci?

Lenin a bolševická revoluce

Lenin a bolševická revoluce

Po únorové revoluci, která v Rusku svrhla carský režim, přišla revoluce říjnová, která však byla už jen bolševickým převratem. O jejím charakteru diskutují historikové v pořadu Historie.cs.

Slovensko v době druhé republiky

Slovensko v době druhé republiky

Tzv. první vídeňskou arbitráží přišlo Slovensko v listopadu 1938 o rozsáhlou oblast – jižní území Slovenska se stalo součástí Maďarska. Ve stejné době byl přijat nový název státu Česko-Slovensko. Otázka postavení Slovenska ve společném státě byla v této době nesmírně složitá. Vše vyvrcholilo v polovině března roku 1939, kdy předseda slovenské autonomní vlády Jozef Tiso vyhlásil samostatný Slovenský stát.

Povodně byly, jsou a budou

Povodně byly, jsou a budou

Povodně patří k pravidelným událostem dějin a významně zasahují do života obyvatel v jejich širokém okolí. Písemná svědectví v kronikách a jiných pramenech máme např. o velkých vodách na Vltavě nebo Otavě. Dokonce dnes existuje i vědní disciplína, která mapuje a popisuje veškeré známé povodně v průběhu času. Podívejte se, čím se zabývá.

Základní vojenská služba

Základní vojenská služba

Se vznikem ČSR byla zavedena také povinná základní vojenská služba pro každého občana mužského pohlaví, který dosáhl plnoletosti a byl zdravotně způsobilý. Nakolik byla taková armáda bojeschopná, je otázka dnes už jen pro historiky. Pro většinu branců to znamenalo ztrátu dvou let života, ztrátu i finanční a dost často velice tvrdou šikanu od starších vojáků. S koncem komunistického režimu v roce 1989 přišla od 1. ledna 1994 možnost absolvovat tuto povinnost formou tzv. náhradní civilní služby. Základní vojenská služba pak skončila zcela zavedením profesionální armády k 1. lednu 2004.

Nejstarší dějiny podle Kosmovy kroniky

Nejstarší dějiny podle Kosmovy kroniky

Kosmas ve své kronice vytváří obraz nejstarších českých dějin. Jak je možné je vnímat dnešním pohledem, kde jsou počátky českých dějin, jakou roli měl Přemysl Oráč? To vše se dozvíte v diskusi historiků v pořadu Historie.cs.

Kdo po Edvardu Benešovi na Pražský hrad?

Kdo po Edvardu Benešovi na Pražský hrad?

V našem historickém povědomí jsou většinou dobře známy osudy jednotlivých československých prezidentů. Málo se však ví o potenciálních kandidátech, kteří se o prezidentský úřad sice nakonec neucházeli, jejich jména však patřila k často skloňovaným. V roce 1938 mezi nimi byly velmi výrazné osobnosti, např. Rudolf Beran nebo Jan Antonín Baťa.

Jaroslav Pála a lidická tragédie

Jaroslav Pála a lidická tragédie

Jaroslav Pála byl velmi úspěšný prvorepublikový podnikatel vlastnící továrnu na výrobu baterií ve Slaném. Za druhé světové války zastával ve městě funkci starosty. Na začátku června roku 1942 se osudy továrníka Pály propojily s Lidicemi, právě Pála totiž předal dopis adresovaný zaměstnankyni továrny Anně Maruščákové českému četnictvu. Po válce byl Pála odsouzen k dvaceti pěti letům odnětí svobody a zemřel v roce 1963 ve vězení. Pálova vina/nevina budí velké otazníky i v současnosti.

Kdy a proč se poprvé objevil mor?

Kdy a proč se poprvé objevil mor?

Epidemii moru si většina z nás patrně spojí s obdobím středověku. Kdy a proč se ale mor objevil v historii poprvé? Tyto otázky vztahující se k dějinám lékařství nám blíže objasní historici v pořadu Historie.cs.

Dvě války, dvě sestry

Dvě války, dvě sestry

Mezi oběma světovými válkami je dvacet let relativního klidu v rámci Evropy. Historici však upozorňují na to, že mír po první světové válce byl velmi křehký a samotné versaillské mírové uspořádání další světový konflikt v podstatě předurčilo. Nakolik je druhá světová válka pokračováním první světové války?

Masaryk a tzv. Pětka

Masaryk a tzv. Pětka

Tzv. Pětka bylo mimoústavní uskupení zástupců pěti nejvýznamnějších politických stran v meziválečném Československu. Vzniklo v reakci na vnitropolitickou krizi roku 1920. Členové Pětky se na počátku 20. let scházeli s prezidentem Masarykem a předjednávali důležité politické dohody. Tím určovali politiku celého československého státu. Kritici Pětce vyčítali obcházení systému parlamentní demokracie.

Interbrigády ve španělské občanské válce

Interbrigády ve španělské občanské válce

Ve španělské občanské válce probíhající v letech 1936 až 1939 sehrály v protifašistickém boji stěžejní roli tzv. interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, a to včetně Československa. Více se o vzniku, složení a fungování těchto jednotek dozvíme ve videu z pořadu Historie.cs.

Ruská emigrace v ČSR: Osudy po roce 1945

Ruská emigrace v ČSR: Osudy po roce 1945

V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Po skončení 2. světové války však mnoho z nich čekalo internování zpět do SSSR, resp. do gulagů. Více se o pronásledování ruských emigrantů v Československu dozvíme od historiků v pořadu Historie.cs.

Ruská emigrace v ČSR: Etablování

Ruská emigrace v ČSR: Etablování

V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Ve videu z pořadu Historie.cs se více dozvíme o tom, jak byli ruští emigranti přijati ze strany Československa či jaké měli studijní a pracovní příležitosti.

Výbava vojáka v první světové válce

Výbava vojáka v první světové válce

Jakou výbavu obdržel rakousko-uherský nebo německý voják při mobilizaci v roce 1914? V čem se lišila výbava řadových vojáků od generálů? A jak se měnila armádní výbava v průběhu války? To nám popíše vojenský historik v pořadu Historie.cs.

Proč je dehonestace neandertálců neadekvátní?

Proč je dehonestace neandertálců neadekvátní?

Proč stále vnímáme neandertálce jako primitivy? Současné vědecké poznání totiž dokazuje, že se hluboce mýlíme. Historici ve videu z pořadu Historie.cs vysvětlí, kdy se rozšířily předsudky o neandertálcích a proč je zcela neadekvátní je šířit dál.

Proč vymřeli neandertálci?

Proč vymřeli neandertálci?

Na to, jak a proč vymřeli neandertálci, existuje řada výkladů. Vyvraždili či vytěsnili jsme je my, nebo byla příčinou jejich zániku klimatická změna či něco úplně jiného? Nevíme. Některé z teorií nám představí historici v pořadu Historie.cs.

Osud studentů z demonstrace 28. října 1939

Osud studentů z demonstrace 28. října 1939

Demonstrace z 28. října 1939 vyvolala řadu odvetných kroků ze strany nacistického Německa. Jaký byl osud studentů, kteří byli po demonstraci zatčeni a internováni v koncentračním táboře Sachsenhausen? A jakou má souvislost s prvním mezinárodním dnem studentstva zorganizovaným ve Velké Británii 17. listopadu 1941? O tom více v pořadu Historie.cs.

Čím lze charakterizovat neandertálce?

Čím lze charakterizovat neandertálce?

Neandertálci mnohým evokují jistou primitivitu, nicméně současné vědecké poznání dokáže tyto představy účinně dementovat. Jak tedy neandertálci vypadali a jak komunikovali? Co bylo jejich fyzickými přednostmi? Měli bychom v souboji s nimi navrch? Odpovědi na tyto otázky nám nabídnou odborníci v pořadu Historie.cs.

Formování Trojspolku a Trojdohody

Formování Trojspolku a Trojdohody

Již před první světovou válkou se zformovaly dva mocenské bloky, a to Trojspolek a Trojdohoda. Které státy představovaly jejich jádro? Byly pro ně už tehdy stěžejní militantní cíle? Lze poměřit jejich síly? A v čem bylo rozdělení na dva mocenské bloky problematické? Na tyto i další otázky odpoví historici v pořadu Historie.cs.

Edvard Beneš a únor 1948

Edvard Beneš a únor 1948

Prezident Edvard Beneš patřil po roce 1945 k nejpopulárnějším politikům Československa. Velké uznání veřejnosti si zasloužil zejména svojí klíčovou rolí při obnovení státu během druhé světové války. I proto na něj nekomunisticky smýšlející část společnosti v únoru roku 1948 velmi spoléhala. Hodnocení Benešovy role v únorových událostech není mezi historiky ani zdaleka jednoznačné. Kde se Edvard Beneš přepočítal a co mohl udělat jinak? Podívejte se na diskuzi odborníků v pořadu Historie.cs.

Československo-britské vztahy za 2. světové války

Československo-britské vztahy za 2. světové války

Jak se proměnil pohled Velké Británie na Československo v průběhu druhé světové války? Které faktory ovlivňovaly československo-britské vztahy v tomto období? Jakou roli v této proměně sehrála mnichovská dohoda, Winston Churchill nebo působení Edvarda Beneše? A jak je přijetí mnichovské dohody dodnes vnímáno v britském politickém prostředí? O tom více v pořadu Historie.cs.

Důvody Francie a Británie k přijetí mnichovské dohody

Důvody Francie a Británie k přijetí mnichovské dohody

V souvislosti s mnichovskou dohodou se často hovoří o „zradě západních mocností". Na celou skutečnost je však vhodné nazírat v kontextu mezinárodní situace, nikoli pouze prizmatem zájmů našeho státu. Jaké byly příčiny vzniku a důvody Francie a Velké Británie podepsat mnichovskou dohodu, blíže objasní historici v pořadu Historie.cs.

Sporáková revoluce v 19. století

Sporáková revoluce v 19. století

V 19. století u nás proběhla tzv. sporáková revoluce, která zcela změnila charakter přípravy jídla. Jaké změny a výhody přineslo využívání sporáku a trouby? A jak byla vybavena kuchyně v 19. století? To nám v pořadu Historie.cs popíšou odbornice na etnologii a historii gastronomie.

Asanace Žižkova

Asanace Žižkova

V 70. a 80. letech 20. století probíhala asanace a přestavba Žižkova, která nejen že proměnila, ale i hluboce poznamenala tvář této pražské městské části. Cílem bylo zbourat starou (údajně nevyhovující) zástavbu a přeměnit ji po vzoru socialistické architektury, tedy zejména směrem k panelové výstavbě. V souvislosti s asanací vznikla i řada uskupení angažujících se v diskusi o záchranu „starého" Žižkova. Jedním z účastníků této diskuse byl architekt Ivan Vavřík, který v pořadu Historie.cs komentuje události související s asanací Žižkova.

ČR a NATO

Česká republika vstoupila do NATO v březnu roku 1999. Vstup do NATO ale nebyl v polistopadových letech veřejností vnímán ani zdaleka jednoznačně. Podobné to bylo na politické scéně, např. i český prezident Václav Havel se určitý čas domníval, že by se NATO mělo rozpustit. Na to, jak celá událost probíhala, se podívejte v rámci debaty odborníků v pořadu Historie.cs.

Jak vypadal nástup na vojnu v Československu?

Jak vypadal nástup na vojnu v Československu?

Základní vojenská služba absolvovaná v minulém století, ale i na začátku 21. století v našem kontextu dodnes vzbuzuje spíše negativní konotace. Jak ale vypadal samotný nástup na vojnu? Které činnosti jej doprovázely? Autentické vzpomínky na první dny vojenské služby si vyslechneme v pořadu Historie.cs.

Hácha a Beran: Prezident a premiér druhé republiky

Hácha a Beran: Prezident a premiér druhé republiky

Vážený soudce Emil Hácha byl v roce 1938 vybrán jako vhodný kandidát na prezidenta republiky po Edvardu Benešovi. O tuto funkci však Hácha zjevně nestál, ale nakonec v ní vydržel až do hořkého konce v roce 1945. Agrárník Rudolf Beran se do premiérského úřadu také příliš nehrnul. Premiérem byl pouhé tři měsíce, za druhé světové války byl vězněn gestapem a po skončení války byl znovu odsouzen, tentokrát československou justicí na 20 let za údajnou kolaboraci. V těžkém žaláři v Leopoldově pak v roce 1954 zemřel.

Rok 1945: Osvobození západních Čech americkou armádou

Rok 1945: Osvobození západních Čech americkou armádou

Většinu Československa na konci druhé světové války osvobodila Rudá armáda, západní Čechy armáda americká. Právě americký podíl na osvobození byl v době komunismu záměrně přehlížen a zamlčován. Pasáž přináší mj. pohled do dobových kronik, které obsahují cenné informace o pohledu veřejnosti na americké vojáky.

Atentát na Heydricha: Byl proveden, nebo spáchán?

Atentát na Heydricha: Byl proveden, nebo spáchán?

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vyvolává rovněž otázky spojené s terminologií. Byl tedy atentát spáchán, nebo proveden? A nevyvolává samotného užívání výrazu "atentát" nevhodné konotace? Jak se k této otázce staví historikové? To si můžeme vyslechnout v pořadu Historie.cs.

Formování české národní kuchyně

Formování české národní kuchyně

Historie naší gastronomie má dlouhý vývoj, ovšem těžiště jejího formování je nejvíce spjato s obdobím národního obrození. Jak je to ale s přizpůsobováním cizích jídel naší domácí kuchyni? A jak stanovit hranici mezi napodobováním a pouhou inspirací? O tématu české gastronomie více zjistíme v pořadu Historie.cs.

Ochrana památek v Československu

Ochrana památek v Československu

První památkový zákon u nás vznikl v 50. letech 20. století. Už od středověku vznikaly různé seznamy památek, které by neměly být zničeny, ale zachovány pro budoucí generace. U nás vyvolala velkou diskuzi asanace pražského židovského města na konci 19. století. Oficiálně se památky začaly chránit až v 50. letech, kdy je komunistický režim překvapivě nezboural. Excesem ovšem bylo zbourání středověkého města Most kvůli těžbě hnědého uhlí. I dnes se vedou spory o budoucnosti a ochraně památek zejména ze 60. a 70. let 20. století.

Povodeň v roce 1872

Povodeň v roce 1872

V květnu roku 1872 postihly západní a střední Čechy obrovské povodně. Podle hydrologů se jedná o jednu z největších zdokumentovaných přírodních katastrof na našem území. Vyžádala si více než 300 lidských životů. Rozsáhlý sesuv půdy při těchto povodních přehradil Mladotický potok a tím bylo vytvořeno Odlezelské jezero. Více o této devastující události a jejích důsledcích se dozvíte v pořadu Historie.cs.

Proměny naší krajiny v 50. letech

Proměny naší krajiny v 50. letech

V 50. letech proběhla v Československu násilná kolektivizace, která zásadním způsobem pozměnila ráz české krajiny. Jedno z dobových komunistických hesel znělo: „Rozoráme louky, meze.“ Tento krok je dnes vnímán jako jeden z nejcitelnějších zásahů do krajiny, který měl nedozírné následky. Je vůbec možné vrátit krajině tvář, jakou měla před kolektivizací? Podívejte se na debatu odborníků v pořadu Historie.cs.

Karel I. Habsburský

Karel I. Habsburský

Karel I. se stal na konci roku 1916 posledním rakouským císařem. Vystřídal dlouho vládnoucího Františka Josefa I., i když nebyl jeho přímým potomkem. Jak se stal následníkem? Podívejte se na vysvětlení této skutečnosti v pořadu Historie.cs.

Emil Zátopek a komunistická ideologie ve sportu

Emil Zátopek a komunistická ideologie ve sportu

Emil Zátopek a Dana Zátopková patří k našim nejvýznamnějším sportovcům 20. století. Žili však ve velmi složité době, ve které komunistická ideologie zasáhla všechny oblasti života. Ve videu z pořadu Historie.cs se více dozvíme o politické aféře spojené se Stanislavem Jungwirthem či s Olgou Fikotovou a rovněž o tom, jak manželé Zátopkovi vnímali a prožívali období politických procesů 50. let.

Šlechta a podnikání

Šlechta a podnikání

Šlechta začíná počátkem novověku podnikat. Zprvu na svém vlastním panství vychází z toho, co jí nabízí vlastnictví pozemků, později si bere i úvěry, až je nakonec jedním z tahounů rozvoje průmyslu. Podívejte se na debatu historiků z pořadu Historie.cs.

Válka v Jugoslávii: Češi v jednotkách UNPROFOR

Válka v Jugoslávii: Češi v jednotkách UNPROFOR

V roce 1991 začal krvavý rozpad Jugoslávie. Ve stejném roce schválila Rada bezpečnosti OSN mírovou misi UNPROFOR na jejím území. Účast československých vojáků na této misi schválila ještě federální vláda, na konci roku 1992 však došlo k rozdělení Československa. Právě mírový rozchod Čechů a Slováků byl pro mnohé obyvatele rozpadající se Jugoslávie těžko pochopitelný. Na paradoxní situaci a každodenní život v té době vzpomínají v pořadu Historie.cs tehdejší účastníci mise.

Pozemková reforma 1919

Pozemková reforma 1919

Brzy po vzniku samostatného Československa v roce 1918 přikročil nový stát k vyvlastnění/zestátnění zemědělské půdy nad 150 hektarů (nebo celkově nad 250 ha). Reforma se dotýkala bývalých vládnoucích Habsburků, šlechtických rodů i majetku církve a dalších velkostatkářů. Pro představu, jen pozemkový majetek rodu Schwarzenbergů byl okolo 250 000 hektarů. Největším problémem byla do budoucna informace, že půdu lze vyvlastnit, byť za první republiky za jistou náhradu. Jinou rovinu záboru půdy pak najdeme po roce 1948.

Počty rozsudků smrti v rámci čarodějnických procesů

Počty rozsudků smrti v rámci čarodějnických procesů

Čarodějnické procesy trvaly po staletí. Kolik lidí u nás bylo obžalováno z čarodějnictví a kolik si jich vyslechlo rozsudek trestu smrti? A ve kterých oblastech byla největší koncentrace obžalovaných? To je, tentokrát trochu netradiční, téma pro diskutující v pořadu Historie.cs.

Cukrovarnictví v českých zemích

Cukrovarnictví v českých zemích

Cukrová řepa se stala hlavním zdrojem cukru v Evropě v 19. století díky kontinentální blokádě v době napoleonských válek. V celé Evropě se hledal alternativní zdroj cukru a závod o ideálního kandidáta vyhrála právě cukrová řepa. V Čechách, kde vyrostly desítky cukrovarů, jich funguje dodnes pouze několik, známý je např. cukrovar v Dobrovicích.

Vliv lidové hudby na hudební styly 20. století

Vliv lidové hudby na hudební styly 20. století

Lidová hudba v sobě nese jistou nadčasovost. Jak ale ovlivnila moderní hudební styly 20. století? U kterých našich hudebníků lze rozpoznat inspirační vlivy lidové hudby? O tom, co fascinuje představitele jazzu, rocku a popu na lidové hudbě, se více dozvíme v pořadu Historie.cs.

Československá armáda ve 30. letech

Československá armáda ve 30. letech

Československo patřilo v meziválečném období ke zbrojařským velmocím Evropy. Stav československé armády ve 30. letech je přesto často předmětem různých dohadů a spekulací. Jak na tom tedy odborným pohledem československá armáda skutečně byla a jak dlouho by mohla vzdorovat německému wehrmachtu? Dozvíme se v pořadu Historie.cs.

Český impresionismus

Český impresionismus

Nejznámějším českým impresionistou byl patrně Antonín Slavíček. Své nejslavnější dílo nazvané U nás v Kameničkách namaloval v malebné vysočinské obci Kameničky nedaleko Hlinska. Jeho vrstevníci, František Kaván a Jan Honsa, krajináři ovlivnění impresionismem, jsou ale pro širší veřejnost téměř zapomenutými autory. Umělce představuje pořad Historie.cs.

Proměna stylu odívání po druhé světové válce

Proměna stylu odívání po druhé světové válce

Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.

Jan Masaryk prezidentem?

Jan Masaryk prezidentem?

Syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka Jan Masaryk byl na vrcholu své politické kariéry bezprostředně po skončení druhé světové války. Tehdejší ministr zahraničních věcí byl na počátku roku 1948 patrně nejpopulárnějším domácím politikem, prezident Edvard Beneš byl naopak ve velmi špatném zdravotním stavu. Z tohoto důvodu se uvažovalo, kdo by případně Beneše v prezidentském úřadě nahradil. Nakonec vše dopadlo jinak, Jan Masaryk totiž 10. března 1948 nečekaně zemřel.

Lékař Josef Charvát

Lékař Josef Charvát

Josef Charvát byl český lékař a průkopník několika oblastí poválečné medicíny, zejména imunologie a endokrinologie. Jaké lékařské obory svým působením ovlivnil a posunul? A jaký byl člověk a osobnost? O této významné osobnosti českého lékařství diskutují historici a lékaři v pořadu Historie.cs.

Svatý Vojtěch a založení pražského biskupství

Svatý Vojtěch a založení pražského biskupství

S počátky českého státu je spojeno zavedení křesťanství jako jednotné víry rodícího se státu. Důležitou roli v tom sehrálo založení pražského biskupství. Druhý pražský biskup Vojtěch je jedním z patronů českých zemí a důležitou postavou šíření křesťanství v Evropě vůbec.

Cvičiště nacistů v Neveklově

Cvičiště nacistů v Neveklově

Vojáci nacistické německé armády museli mít svá cvičiště a několik takových vzniklo i na území protektorátu Čechy a Morava. Na základě čeho se rozhodovalo o jejich umístění? Jaké všechny faktory v tom hrály roli? A proč jedno vzniklo v samotném srdci Čech u Neveklova? To vše nám vysvětlí historici v pořadu Historie.cz. Jednotky SS, které toto cvičiště využívaly, sehrály svou velmi krvavou roli v rámci Pražského povstání v roce 1945.

Poválečná konjunktura komunismu v Československu

Poválečná konjunktura komunismu v Československu

Diskuse historiků z pořadu Historie.cs velice názorně vysvětluje popularitu komunismu v poválečném Československu poté, co se vzpamatovávalo z hrůz druhé světové války způsobené extrémně pravicovými myšlenkami. Nastává období komunistického populismu (tzv. catch all party) a následné konjunktury, která usnadnila komunistům převzít v únoru 1948 absolutní moc ve státě.

Česko-izraelské vztahy po tzv. šestidenní válce

Česko-izraelské vztahy po tzv. šestidenní válce

Československo patřilo k prvním státům, které uznaly existenci státu Izrael v roce 1948. Diplomatické styky byly ovšem zcela přerušeny v roce 1967 v důsledku tzv. šestidenní války. Až nová zahraniční politika naší země po roce 1989 vedla k jejich znovuobnovení. Co se stalo a proč? Otázku a její kontext vysvětlují odborníci a odbornice v pořadu Historie.cs.

Staré pověsti české versus realita

Staré pověsti české versus realita

Nejstarší české dějiny jsou zachyceny v Kosmově kronice a z ní vyšel ve svém beletristickém zpracování Alois Jirásek. Podívejte se, jak se na naše nejstarší dějiny a jejich umělecké zpracování dívají odborníci a odbornice dnešním pohledem v pořadu Historie.cs.

Digitální kompetence

Co všechno o nás ví Facebook?

Co všechno o nás ví Facebook?

Facebook patří k nejrozšířenějším sociálním sítím současnosti. Co je ale cílem této platformy? Může ovlivňovat naše postoje ohledně toho, co si chceme koupit a koho budeme volit? A jaké všechny informace o nás jako o uživatelích ví? O otázce algoritmů Facebooku a jejich potenciálním nebezpečí se více dozvíme v diskusi odborníků v pořadu Historie.cs.

Jedeme nakupovat do NDR

Jedeme nakupovat do NDR

Socialistickým režimům v rámci východního bloku se nepodařilo nastartovat ekonomické reformy hospodářství, a režimy tak čelily neustálému nedostatku zboží a malé produktivitě práce. Týkalo se to i ČSSR a NDR v 70. letech minulého století. Jakým hlavním problémům se musely tyto státy postavit a proč se jim to vůbec nedařilo? Jakou roli v tom hrálo NSR?Zhroucení obou režimů v roce 1989 bylo zkrátka nevyhnutelné. Přesto jejich situace nebyla totožná.

Lidické ženy

Obec Lidice u Kladna byla vypálena 10. června 1942. Dospělí muži byli zastřeleni, děti odvezeny do koncentračních táborů, kde byla většina z nich zavražděna. Ženy, které lidickou tragédii přežily, se staly po válce tzv. národními vdovami. Účastnily se donekonečna besed, na kterých donekonečna vyprávěly o tragédii, která je postihla.

Zvrhlé umění a zvrhlá hudba za nacismu

Zvrhlé umění a zvrhlá hudba za nacismu

V roce 1937 bylo v Mnichově vystaveno na 5000 děl autorů, kteří byli nacisty označeni jako neněmečtí či židobolševičtí. Díla byla posléze rozprodána či spálena. V roce 1940 vznikl v Německu Lexikon židovských skladatelů, jehož cílem bylo očernění autorů židovského původu a jejich děl. V seznamu se také nacházel již skoro sto let nežijící Felix Mendelsson-Bartholdy, který měl židovské kořeny. Jeho nejproslulejší skladba svatební pochod se tak od roku 1940 nesměla hrát a musela být při svatbách nahrazena vhodnější árijskou hudbou.

Pedagogická činnost Eduarda Štorcha

Pedagogická činnost Eduarda Štorcha

Eduard Štorch proslul nejen svým románem Lovci mamutů, ale i svojí pedagogickou činností. Přesto se nelíbil žádnému z režimů, ve kterých žil. Jaký byl ale učitel? Které didaktické metody mu byly vlastní? Čím si získával své žáky? O této významné osobnosti související s výukou a popularizací pravěku diskutují historici v pořadu Historie.cs.

Zásluhy Josefa Jungmanna

Zásluhy Josefa Jungmanna

Josef Jungmann představuje jednu z největších postav spojenou s érou národního obrození. Jak lze popsat jeho přínos českému jazyku i národu? Kterým všem oborům se profesně věnoval? A jak významný byl jeho překlad Miltonova Ztraceného ráje? O těchto otázkách diskutují historici v pořadu Historie.cs.

Druhá pozemková reforma

Druhá pozemková reforma

Po druhé světové válce byla realizována tzv. druhá pozemková reforma, kdy téměř 3 miliony hektarů půdy změnily vlastníka. Zároveň bylo omezeno soukromé vlastnictví půdy na 50 hektarů. Jednalo se především o půdu v pohraničí, kam ovšem nepřicházeli zkušení zemědělci. Přesto byla reforma pro komunisty úspěšná. V roce 1949 pak začalo probíhat scelování půdy do jednotných zemědělských družstev. Výsledkem bylo téměř 90 % veškeré půdy ve vlastnictví státu, rozorané meze a změněná podoba české krajiny.

Folklor žije!

I když se ve 20. století prakticky setřely rozdíly mezi venkovským a městským obyvatelstvem a mezi životem v centru nebo ve vzdálenějších oblastech, i přes ideu socialismu a kolektivismu se podařilo uchovat staré kulturní lokální zvyklosti. Co na nich moderní Čechy a Moravany přitahovalo a přitahuje? Podívejte se na debatu odbornic.

Emil Hácha a březnové události roku 1939

Emil Hácha a březnové události roku 1939

Březnem roku 1939 končí samostatnost českých zemí i společný stát Čechů a Slováků. Prezident Emil Hácha je při jednání v Berlíně s kancléřem Adolfem Hitlerem postaven před "hotovou věc". Podívejte se na okolnosti událostí března 1939 a nepřímou vzpomínku pamětnice na jednání Háchy s Hitlerem.

Rozhovor s odborníkem

Bohumil Hrabal se představuje

Bohumil Hrabal se představuje

Bohumil Hrabal „se představuje" jako reformátor české prózy a osobitý vypravěč „nemilosrdné reality" v dokumentárních záběrech a debatě hostů pořadu Historie.cs.

Protesty proti měnové reformě 1953

Protesty proti měnové reformě 1953

Důvodů k protestům proti měnové reformě bylo mnoho. Zajímavé je, že nejvíce proti ní vystupovali dělníci, tedy jedna z opor komunistického režimu. Podívejte se na diskusi historiků o první významné protestní akci v celém komunistickém bloku.

Hospodářství do měnové reformy 1953

Hospodářství do měnové reformy 1953

Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.

ČKD a Emil Kolben

ČKD a Emil Kolben

Jedním z nejvýznamnějších československých průmyslových podniků 20. století byl podnik ČKD. Pod tímto názvem existoval od roku 1927, kdy došlo ke sloučení několika firem s podobným výrobním programem. Ty měly své počátky už v druhé polovině 19. století. Jedním z nich byla i Elektrotechnická akciová společnost Emila Kolbena, který se stal ředitelem celého komplexu a vedl ho až do konce třicátých let, kdy kvůli svému židovskému původu byl nucen firmu opustit.

Ukázka volebních spotů ve volbách roku 1990

Ukázka volebních spotů ve volbách roku 1990

V červnu 1990 proběhly v Československu první svobodné volby po pádu komunismu. Ve videu se podíváme na to, jak vypadaly předvolební spoty některých politických uskupení.

Amnestie v roce 1990

Amnestie v roce 1990

Na Nový rok 1990 byla nově ustanoveným prezidentem Václavem Havlem vyhlášena rozsáhlá amnestie. Za tento krok byl mnohými kritizován a i dnes bývá amnesie považována za jeden z nevydařených Havlových počinů. Jak na tuto událost vzpomíná tehdejší předseda vlády Petr Pithart? Spolu s dalšími historiky o amnestii v roce 1990 diskutuje v pořadu Historie.cs.

Jak skončila revoluce 1848 a co přinesla?

Jak skončila revoluce 1848 a co přinesla?

Jak skončila revoluce 1848? Je v ní vůbec možné někoho považovat za vítěze? A v čem je rok 1848 důležitý pro další společenský a politický vývoj? Čí životy ve skutečnosti revoluce změnila? Otázka závěru a důsledků revoluce je téma pro historiky v pořadu Historie.cs.

Zázemí poslanců během kroměřížského sněmu

Zázemí poslanců během kroměřížského sněmu

Do Kroměříže v době konání sněmu přijely stovky poslanců i dalších hostů. Jaké zázemí pro ně bylo v Kroměříži připraveno? Měli kam chodit do kaváren nebo na společenské akce? A jak se díky setkávání poslanců změnily vztahy mezi Čechy a Moravany? O tom nám více řeknou místní historičky v pořadu Historie.cs.

Výsledek kroměřížského sněmu

Výsledek kroměřížského sněmu

Na kroměřížském sněmu se jednalo o novém uspořádání monarchie, načež hlavním cílem byla příprava ústavy. Nakonec však ani kroměřížská, ani Stadionova oktrojovaná ústava v platnost nevešly. S jakým se počítalo volebním právem? O tom, co ale z dědictví kroměřížského sněmu přetrvalo, diskutují historici v pořadu Historie.cs.

Revoluční vlna 1848 v evropských zemích

Revoluční vlna 1848 v evropských zemích

Revoluční vlna v roce 1848 postihla téměř celou Evropu kromě Anglie a Ruska. Jaký charakter měly revoluce v jednotlivých evropských zemích? Čím se lišilo dění v Itálii, Francii nebo habsburské monarchii? Specifika revolučního roku 1848 objasní historici v pořadu Historie.cs.

Charakter revoluce 1848 v Praze

Charakter revoluce 1848 v Praze

V roce 1848 propukla revoluční vlna téměř po celé Evropě. Jaký charakter měly revoluční události v Praze? Co už je a co ještě není revoluce? Kdo je během ní obvykle úspěšný a co mu nesmí chybět? Historici v pořadu Historie.cs vysvětlí průběh a význam tzv. svatodušních bouří v červnu 1848 i to, co nového přinesla revoluce do českého politického prostředí.

Zasedání říšského sněmu v Kroměříži

Zasedání říšského sněmu v Kroměříži

Revoluční události v roce 1848 zasáhly Vídeň velmi citelně, proto bylo rozhodnuto o přesunutí říšského sněmu do Kroměříže. O čem se zde jednalo a jaký byl výsledek? A jak zasedání sněmu proměnilo malé město Kroměříž? Na tyto otázky nám odpoví historici v pořadu Historie.cs.

Materiální a lidské ztráty během revoluce 1848

Materiální a lidské ztráty během revoluce 1848

Revoluce v roce 1848 si vyžádala materiální i lidské ztráty. Jaký byl poměr na obou stranách? A chtěl generál Windischgrätz zničit Prahu? O tom nám více řeknou odborníci v pořadu Historie.cs.

Měla revoluce v roce 1848 svého vůdce?

Měla revoluce v roce 1848 svého vůdce?

Měla revoluce v roce 1848 svého vůdce? Jednou z výrazných osobností doby je i František Palacký, který je v souvislosti s revolučními událostmi spojován zejména svým „Psaním do Frankfurtu". Jak byl tehdy vnímán koncept střední Evropy? A jakou roli sehrál během revoluce Josef Václav Frič? Na tyto i další otázky odpovídají historici v pořadu Historie.cs.

Revoluce 1848 v československém filmu

Revoluce 1848 v československém filmu

Filmový historik Ivan Klimeš reflektuje, jak byly národně uvědomovací tendence a události revolučního roku 1848 zobrazeny v československém filmu. Zvláštní pozornost je pak věnována filmu Filosofská historie podle románu Aloise Jiráska a v režii Otakara Vávry, ze kterého se podíváme i na ukázku v první části videa.

1848: Generál Alfred Windischgrätz

1848: Generál Alfred Windischgrätz

Generál Alfred Windischgrätz představuje patrně nejvýraznější figuru revolučního roku 1848. Víme o něm víc, než to, že měl „bílou čepici"? Jaké mýty ho dodnes obklopují? Historici v pořadu Historie.cs diskutují o jeho osobnosti i o tom, co mohlo zapříčinit jeho postoj v otázce „vypořádání se" s revolucí v Praze. Samozřejmě je připomenuto i tragické zastřelení jeho manželky. Zároveň je však poukázáno na důležitou skutečnost, že i v revolučních dnech docházelo ze strany rakouského aparátu ke spravedlivým soudům, nikoli k revolučnímu běsnění.

Západ versus Východ: Čemu se věřilo za normalizace

Západ versus Východ: Čemu se věřilo za normalizace

Jak vnímali občané v éře socialismu to, co slyšeli a viděli ve veřejných sdělovacích prostředcích? V podstatě nikdo nevěřil tomu, co četl nebo viděl, ale přesto ho to, co viděl a četl, ovlivňovalo. Mír přichází z Východu, ze Západu smrt. Nikdo stoprocentně nevěřil článkům o splněné pětiletce a sovětské budoucnosti, kdy vše bude zdarma, ale stokrát opakovaná lež se stává pravdou.

Rozhovor s odborníkem

Hrabalovo „pábení" učarovalo celému světu

Hrabalovo „pábení" učarovalo celému světu

Oblíbené výrazy jednoho z nejvýznamnějších a nejosobitějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století Bohumila Hrabala "pábení a pábitelé" jsou předmětem diskuse hostů pořadu Historie.cs.

Plány třetí říše s protektorátem

Plány třetí říše s protektorátem

V březnu 1939 byl na území Čech a Moravy zřízen protektorát, tedy ochrana našeho území Německem. Až při nástupu Reinharda Heydricha ale dostala tato "ochrana" své bližší podoby.

Václav František Červený

Václav František Červený

Do první poloviny devatenáctého století sahají počátky jedné z největších českých firem na hudební nástroje. Václav František Červený v Hradci Králové vybudoval rodinnou firmu, která díky svému umu a příležitostem existovala několik generací. Sám byl významnou postavou královéhradecké společnosti, mimo jiné starostou Sokola. Podívejte se na stručnou historii jedné rodinné firmy.

Bankovní systém v 90. letech 20. století

Bankovní systém v 90. letech 20. století

Po pádu komunistického režimu za transformace hospodářství vznikla celá řada bank. Jak se ukázalo později, mnoho z nich mělo malý kapitál a část z nich půjčovala peníze převážně firmám svých majitelů. Asi největším případem krachu banky byl pád Investiční a poštovní banky v roce 2000. Podívejte se nejen na její příběh.

Vystěhovalectví do USA v 19. a 20. století

Vystěhovalectví do USA v 19. a 20. století

Vystěhovalci mířili do Spojených států amerických od poloviny 19. století zejména po zrušení poddanství. Hlavní vlna pak přišla v 70. a 80. letech, kdy za oceán proudily tisíce Čechů. Odhaduje se, že od r. 1848 do r. 1918 celkem do USA odešlo na 350 000 osob. Jací to byli lidé? Jak těžké byly jejich začátky? Kolik stála cesta lodí? Podívejte se na diskusi historiků na toto téma.

Česká lokalita v Egyptě: Naleziště Abúsír

Česká lokalita v Egyptě: Naleziště Abúsír

Čeští egyptologové provádějí od 60. let archeologický výzkum na jedné z nejvýznamnějších lokalit v Egyptě, Abúsíru. Podívejte se na stručný popis jejich úspěchů.

Týl za první světové války

Týl za první světové války

Zatímco na frontách první světové války bojují a umírají muži, doma přebírají jejich roli ženy. To ženám paradoxně umožnilo emancipaci. A to není jediná nová situace za války. V letech 1914–1918 jsou často stěhovány celé vesnice a oblasti, válka neprobíhá jen na bojištích, ale často jsou zasahovány i týlové oblasti a civilní cíle.

Karel Absolon a archeologie

Karel Absolon a archeologie

Velkým jménem archeologie první poloviny 20. století byl bezesporu Karel Absolon. S jeho jménem jsou spojeny velké objevy v jeskyních v Moravském krasu i v Dolních Věstonicích. I nález Věstonické Venuše, hmotné památky celosvětového významu. U jejího objevení přímo nebyl, stál ale v čele archeologického týmu.

Jan Šrámek

Jedním z nejvýraznějších československých politiků první poloviny dvacátého století byl bezesporu Msgr. Jan Šrámek. Vedle dlouholetého vedení lidové strany byl členem mnoha vlád první republiky a za druhé světové války stanul v čele exilové vlády v Londýně. Podívejte se na debatu odborníků o jeho osudech na pozadí významných událostí československých dějin.

21. srpen 1969: Den hanby

21. srpen 1969: Den hanby

Na první výročí sovětské okupace se Komunistická strana Československa připravovala velmi důkladně. Nové stranické vedení v čele s Gustávem Husákem chtělo Sovětům dokázat, že má situaci v Československu zcela pod kontrolou. Přesto mnozí českoslovenští občané v srpnu 1969 vyjádřili svůj odpor k okupantům. Zásah „pořádkových“ složek proti protestujícím byl však neobyčejně brutální a bylo zastřeleno několik převážně mladých lidí. Tím ovšem boj proti „živlům" zdaleka nekončil.

Rok 1989: Co bylo před listopadem

Rok 1989: Co bylo před listopadem

Rok 1989 byl zásadním zlomem moderních evropských dějin. Po Polsku a Maďarsku došlo v Německu na začátku listopadu k pádu Berlínské zdi. V Československu to na změnu poměrů dlouho nevypadalo. Komunistickou stranu vedl generální tajemník Miloš Jakeš, federální vládu Ladislav Adamec a na Pražském hradě byl již čtrnáct let prezident Gustáv Husák. Jakékoli veřejné projevy nesouhlasu s režimem byly tvrdě trestány.

Státní znak z roku 1960

Státní znak z roku 1960

Rok 1960 byl v Československu v mnoha ohledech přelomový. Došlo k propuštění řady polických vězňů, provedení správní reformy a především byla vydána nová, tzv. socialistická ústava. Zároveň byl přijat nový státní znak nerespektující základní heraldická pravidla. Jaké měl nedostatky, si vysvětlíme s odborníkem na heraldiku.

Osobnost a kariéra Reinharda Heydricha

Osobnost a kariéra Reinharda Heydricha

Reinhard Heydrich patřil k nejdůležitějším pohlavárům nacistického Německa. S jeho jménem se nám zpravidla nejdříve vybaví atentát, ale jaký vůbec Heydrich byl a jak vypadala jeho kariéra? To nám objasní historici a psychologové v pořadu Historie.cs.

Důvody rozdělení společného státu Čechů a Slováků

Důvody rozdělení společného státu Čechů a Slováků

Události mezi listopadovou revolucí a vznikem samostatného českého státu byly poznamenány státoprávními spory a otázkami. Jak rozvod dvou národů probíhal? Podívejte se na zajímavou diskusi historika z Ústavu českých dějin FF UK a dvou aktérů tehdejší politické scény z řad obou národů společného státu.

Sovětizace Československa

Sovětizace Československa

Od konce druhé světové války a zejména pak v 1. polovině 50. let 20 století přijížděli do ČSR sovětští poradci a působili na nejrůznějších postech ve státním aparátu, na ministerstvech, radili při politických procesech a také v hospodářství. Cílem byla naprostá unifikace zemí sovětského bloku ve všech směrech. Tito „špičkoví odborníci" zavádějící nové sovětské způsoby v ekonomice ovšem způsobovali spíše devastaci dosavadního systému než nějaký pokrok. Výsledky byly katastrofální.

Divoký odsun 1945

Divoký odsun 1945

Kolik bylo obětí poválečného odsunu obyvatel Československa německé národnosti a jak je možné, že jim demokratický stát nezaručil alespoň právo na život? Podívejte se na dobovou rétoriku a zkuste ji pochopit v kontextu historických událostí. Toto téma bylo do roku 1989 tabu, až v 90. letech se postupně začaly odkrývat hrůzy poválečného odsunu občanů německé národnosti. Podívejte se na diskusi historiků v pořadu Historie.cs.

Jak se rodilo Československo v zahraničí

Jak se rodilo Československo v zahraničí

Se vznikem Československa je spojována především trojice politiků Masaryk, Beneš, Štefánik. Jejich hlavním cílem bylo přesvědčit světové státníky o nutnosti rozbít Rakousko-Uhersko. Zejména Francie byla natolik vyčerpána první světovou válkou, že podpořila velmi odvážnou akci politického solitéra Masaryka. Výsledek byl ojedinělý v celosvětovém měřítku.

Charakteristika druhé republiky

Charakteristika druhé republiky

Přijetím rozhodnutí konference v Mnichově na konci září 1938 začínají dějiny druhé republiky. Její konec už tak jasný není, jak se dozvíte v diskusi historiků v pořadu Historie.cs. Ten nám také přiblíží změny, k nimž došlo v politickém i společenském uspořádání tehdejšího Československa.

Vliv Štefánika na formování československé armády

Vliv Štefánika na formování československé armády

Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, který sehrál významnou roli při vzniku Československa. Jaký význam měl pro formování československé armády, ale i československého národa? Které vlastnosti a dovednosti mu napomáhaly k úspěchu? Nejen o tom, ale i o jeho pohnutém konci se více dozvíme v pořadu Historie.cs.

Trest smrti pro Jozefa Tisa

Trest smrti pro Jozefa Tisa

Slovenský katolický kněz Jozef Tiso byl především politikem a v roce 1939 se stal prezidentem Slovenského státu. Za svoje politické činy v době druhé světové války byl po roce 1945 souzen. Hlavní otázkou bylo, zda bude odsouzen k trestu smrti, či nikoliv. Část poválečných politiků upozorňovala především na to, že vykonaná poprava kněze může vytvořit v části slovenské veřejnosti mučednický obraz Jozefa Tisa. Nakonec byl Jozef Tiso byl v roce 1947 skutečně popraven. Svou roli v tom sehrály i osobní animozity.

Manifest Dva tisíce slov

Manifest Dva tisíce slov

V roce 1968 proběhl v Československu pokus o zásadní reformu politického i společenského systému nazývaný jako pražské jaro. V červnu tohoto roku formuloval spisovatel Ludvík Vaculík manifest „Dva tisíce slov, která patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem“. Požadoval prohloubení reforem a byl podporován řadou známých vědců, umělců či sportovců. Vedení Komunistické strany Československa však tento dokument odmítlo a později označilo za kontrarevoluční. Proč jej vnímalo jako komunikační faul?

Hokej jako politikum

Hokej jako politikum

Hokej, oblíbený sport, v němž jsme byli vždy dobří, i když jsme malá země a nemáme ideální podmínky pro zimní sporty. V minulosti, zejména v době normalizace, byl hokej něco jako politikum. Hokejisté a s nimi celý národ mohl díky vítězství nad reprezentací Sovětského svazu vyjádřit svůj odpor k okupantům.

Nástup Reinharda Heydricha do úřadu říšského protektora

Nástup Reinharda Heydricha do úřadu říšského protektora

Nejdůležitější osobou protektorátu Čechy a Morava byl říšský protektor. Konstantina von Neuratha vystřídal v této funkci v září 1941 Reinhard Heydrich. Jeho hlavním úkolem byla likvidace domácího českého odboje, který během roku 1941 zesílil. Represe vůči jeho představitelům nastaly okamžitě po nástupu Heydricha do funkce.

Velká hospodářská krize a Československo

Velká hospodářská krize a Československo

Velká hospodářská krize 30. let měla v Československu zhruba do roku 1931 poměrně mírný průběh. To se však následně změnilo a situace byla především v letech 1932 a 1933 kritická. Tehdejší československá vláda přijala řadu sociálních opatření, jako byly např. tzv. žebračenky, bezplatné příděly potravin pro nejpotřebnější. Hospodářská krize a nástup Hitlera k moci v Německu v roce 1933 zásadně prohloubily problém sudetoněmecké menšiny v Československu.

Charakteristika politického systému první republiky

Charakteristika politického systému první republiky

Čím lze charakterizovat politický systém první republiky? Opravdu šlo o tak idylické období, jak se mnohdy v české historické paměti traduje? Jaký vliv mělo na politický systém mnohonárodnostní složení Československa? A co to byla tzv. Pětka? Tyto všechny otázky objasní historici v pořadu Historie.cs.

Co to je třetí odboj?

Co to je třetí odboj?

V roce 2011 byl schválen zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu. V novodobé historii Československa mluvíme už o tzv. třetím odboji. Čím se zásadním způsobem lišil od toho předchozího?

Studená válka

Vítězné mocnosti měly po 2. světové válce zajistit celosvětový mír, jenže už v průběhu války se ukazovalo, že není jasná politická podoba příštího světa, a tak se hned v roce 1945 rozděluje a začíná válku novou, tzv. studenou. Podívejte se na analýzu poválečného uspořádání světa podle historiků z pořadu Historie.cs.

Postavení interbrigadistů v éře komunismu

Postavení interbrigadistů v éře komunismu

Ve španělské občanské válce sehrály stěžejní roli interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, včetně Československa. Jaké byly jejich osudy po tom, co se komunisté chopili moci? Kteří z nich byli perzekuováni v rámci tzv. monstrprocesů? A jak se postoj k nim proměnil např. v 60. letech? O osudech československých vojáků ze Španělska se více dozvíme v pořadu Historie.cs.

Naše politická reprezentace v období mnichovské dohody

Naše politická reprezentace v období mnichovské dohody

Období spojené s podpisem mnichovské dohody v září 1938 patří k nejzlomovějším a nejtragičtějším okamžikům našich novodobých dějin. Jak ve své zoufalé situaci a pozici obstála naše politická reprezentace a zejména pak prezident Edvard Beneš? Jaký vliv mělo po této strategické porážce jeho exilové působení na vývoj dalších československo-britských vztahů v průběhu druhé světové války? To se dozvíme v pořadu Historie.cs.

Demonstrace po mistrovství světa v hokeji roku 1969

Demonstrace po mistrovství světa v hokeji roku 1969

Sport mnohdy zasahuje i do politiky. A jinak tomu nebylo ani v roce 1969, kdy výhra Čechoslováků nad Sověty v hokejovém mistrovství světa vyvolala protisovětské demonstrace související s nedávnou okupací. Více ve videu z pořadu Historie.cs.

Malé státy mezi velmocemi po 1. světové válce

Malé státy mezi velmocemi po 1. světové válce

Jak vypadal svět po první válce a jaké postavení v něm měly malé státy? V čem se svět definitivně změnil a jakou roli v této proměně hrála Společnost národů? Jakým problémům čelily nově vzniklé státy? O těchto otázkách více promluví historici v pořadu Historie.cs.

Prosovětská politika poválečného Československa

Prosovětská politika poválečného Československa

Provýchodní orientace ČSR po skončení 2. světové války vedla k naprostému vazalství vůči SSSR ve 2. polovině 20. století. Vše zpečetil tzv. únorový převrat. Již hned těsně po válce čeští politici zaujímali minimálně navenek nekritický postoj k sovětskému režimu a naopak kritizovali americký imperialismus. Prezident Beneš pronášel výroky o budoucí válce, kde musíme stát na straně SSSR. Dnes už můžeme hovořit pouze o tom, že hranice, kam až lze zajít, nebyly dány a Československo rozhodně neplnilo svou původně plánovanou funkci mostu mezi Západem a Východem.

Postoj Československa ke vzniku SSSR

Postoj Československa ke vzniku SSSR

V roce 1917 proběhla v Rusku bolševická revoluce, u nás v roce 1918 vzniklo Československo. Jak reagovalo na vznik Sovětského svazu a kdy uznalo jeho platnost? Více se o česko-ruských, resp. česko-sovětských vztazích ve 20. a 30. letech 20. století dozvíme v pořadu Historie.cs.

Demonstrace na Škroupově náměstí 10. 12. 1988

Demonstrace na Škroupově náměstí 10. 12. 1988

V prosinci 1988 proběhla první oficiálně povolená demonstrace v éře normalizace. Konala se na Škroupově náměstí na pražském Žižkově a byla uspořádána ke 40. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv. Proč komunisté tuto demonstraci povolili? Souvisela s tím i návštěva francouzského prezidenta Mitterranda v Praze? A jaké byly reakce v tisku? O tom více v pořadu Historie.cs.

Vznik Státu Izrael

Vznik Státu Izrael

Izraelský stát, který vznikl v květnu 1948 na základě deklarace OSN, musel svou existenci hájit hned od počátku vojensky. V první arabsko-izraelské válce sehrálo úlohu i Československo, které vycvičilo letce a dodávalo zbraně. Situace na Blízkém východě ovšem nebyla stabilizována a definitivně vyřešena není dodnes.

Vládní vojsko

Jednou z méně známých kapitol protektorátních dějin je existence vojenské jednotky. Vládní vojsko bylo vytvořeno brzy po začátku existence protektorátu Čechy a Morava ze dvou důvodů. Jednak zbýval ještě půlrok do začátku druhé světové války a nacisté chtěli vytvořit iluzi, že obsazené území má nějakou svébytnost. Zároveň bylo potřeba umístit některé příslušníky zrušené československé armády, kteří by jinak mohli posílit domácí odbojové skupiny. Podívejte se na stručné dějiny vládního vojska z pohledu historiků v pořadu Historie.cs.

Osud maďarské menšiny po druhé světové válce

Osud maďarské menšiny po druhé světové válce

S koncem druhé světové války byla kromě odsunu německého obyvatelstva velmi aktuální otázka možného odsunu Maďarů z Československa. S tím však vítězní spojenci nesouhlasili. Československá vláda nakonec uskutečnila výměnu asi 70 tisíc slovenských Maďarů za přibližně stejný počet Slováků žijících v Maďarsku. Zbylých půl milionu Maďarů se mělo následně tzv. reslovakizovat.

Lex Schwarzenberg

Lex Schwarzenberg

V polovině roku 1947 přijal československý parlament speciální zákon, kterým vyvlastnil rodový majetek Schwarzenbergů. Stalo se tak pouze z důvodu, že byl rozsáhlý a podle tehdejších názorů bylo amorální, aby jedinec vlastnil tak velký majetek. Některými odborníky je označován za jednu z největších právních křivd v československých dějinách.

Ochrana státní hranice

Ochrana státní hranice

Západní hranice Československa se po druhé světové válce a zejména po únoru 1948 stala hranicí mezi dvěma světy. Hranice byla vojensky střežena až do roku 1989. Jak fungovala železná opona a jak se přes ni lidé dostávali? Podívejte se na historii ochrany státní hranice z pořadu Historie.cs.

Únor 1948

Na konci února roku 1948 převzala moc v Československu během několika dní Komunistická strana Československa. Komunisté však hráli prim v československé politice již od konce druhé světové války a únorová krize jejich cestu k moci jen dovršila. Věta Klementa Gottwalda: „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky“ se stala legendou.

Český Hollywood ve službách německé říše

Český Hollywood ve službách německé říše

Barrandovské filmové ateliéry v Praze, vybudované ve 30. letech, byly na svou dobu velmi moderní firmou, a proto byly vyhledávanými zahraniční produkcí. V červnu 1939 byl Miloš Havel jako hlavní akcionář donucen pod záminkou arizace židovského majetku (již před okupací podíly od akcionářů židovského původu odkoupil) ateliéry prodat do německých rukou. Nadále se zde měly točit hlavně filmy německé, protože německá studia mohla být kdykoli zničena nálety apod. České se točily v omezeném rozsahu, a to co do množství i témat. Podívejte se na diskusi filmových historiků i ukázku z asi nejspornějšího filmu vzniklého za protektorátu, adaptace románu Jindřicha Šimona Baara Jan Cimbura z roku 1941.

Český film za protektorátu

Český film za protektorátu

Během německé okupace se v protektorátu i nadále točily filmy, ve kterých hrály české hvězdy 30. let. Po válce se někteří herci v rámci posuzování „provinění proti národní cti" dočkali morálního nebo i faktického odsouzení. Ten samý problém řešili i mnozí umělci v době normalizační. Má člověk právo na přizpůsobení se režimu, ve kterém žije, a tedy s ním kolaborovat, ať už je dělníkem, nebo mediální hvězdou?

Každodenní realita dočasného pobytu sovětských vojsk v Československu

Každodenní realita dočasného pobytu sovětských vojsk v Československu

V říjnu roku 1968 byla podepsána smlouva o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk na československém území. Tzv. dočasný pobyt asi sedmdesáti tisíc vojáků se protáhl na celých 23 let. Poslední sovětská vojenská posádka opustila Československo v roce 1991.

Česko-polský konflikt z roku 1918

Česko-polský konflikt z roku 1918

Po konci první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska došlo mezi Československem a Polskem ke sporu o Těšínsko. Došlo dokonce ke krátkému vojenskému konfliktu. Hraniční spor pak vyřešila až mezivládní smlouva z roku 1958. Podívejte se na historické souvislosti.

Vzpoura v Cholmondeley

Vzpoura v Cholmondeley

V červenci roku 1940 se v zámeckém parku v Cholmondeley odehrála vzpoura asi pěti set československých vojáků, kteří protestovali proti poměrům v československém zahraničním vojsku. Událost měla více příčin a došlo k ní krátce po porážce Francie v červnu 1940. Značná část povstalců se do československých zahraničních jednotek vrátila po německém útoku na Sovětský svaz a abolici exilového prezidenta Edvarda Beneše.

Česká věda v osidlech poválečné ideologie

Česká věda v osidlech poválečné ideologie

Vynikajících českých vědců bychom našli v naší minulosti hodně, ale česká věda má zatím pouze jednoho nositele Nobelovy ceny. Možná také proto, že se od doby protektorátu až do sametové revoluce česká věda nemohla rozvíjet tak jako jinde v demokratickém světě. Podívejte se na diskusi odborníků na dějiny vědy.

Směřování Československa po druhé světové válce

Směřování Československa po druhé světové válce

Exilový prezident Edvard Beneš i Jan Masaryk věřili na konci druhé světové války koncepci, že Československo bude tzv. mostem mezi Východem a Západem. Klíčová pro mezinárodní postavení Československa byla „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ se Sovětským svazem, kterou Beneš podepsal ještě za druhé světové války. V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězili v Československu jasně komunisté a postupně se připravovali na cestu k úplnému převzetí moci.

Volba Emila Háchy prezidentem

Volba Emila Háchy prezidentem

Třetím prezidentem Československa byl v listopadu roku 1938 zvolen právník Emil Hácha. Okolnosti volby i historické pozadí konce třicátých let odhaluje diskuse historiků z pořadu Historie.cs.

Vývoj chorob v průběhu staletí

Vývoj chorob v průběhu staletí

V rámci každé historické etapy lze vymezit určité charakteristické choroby doby. Ve starověku to byla lepra, ve středověku mor, v novověku syfilis a později choroby dýchacích cest či neurologická onemocnění, v 19. století zejména tuberkulóza. K obrovskému zlomu pak došlo ve 20. století v souvislosti s rozvojem bakteriologie. Které nemoci jsou ale příznačné pro dnešní dobu? Zkusíte si tipnout? O dějinách lékařství a nemocí se více dozvíme v pořadu Historie.cs.

Vznik Státní bezpečnosti

Vznik Státní bezpečnosti

Státní bezpečnost vnímáme jako jednu z opor moci komunistického režimu. Vznikla však už před druhou světovou válkou. Podívejte se na stručnou historii v diskusi historiků v pořadu historie.cs.

Diskuse o charakteru komunistického režimu v ČSR

Diskuse o charakteru komunistického režimu v ČSR

Lze označit režim panující v Československu v letech 1948 až 1989 za režim totalitní? Tato otázka vyvolává v české historické obci rozdílné přístupy a názory. Podívejte se, jak o ní diskutovali historici a politici v pořadu Historie.cs v roce 2010.

Český fašismus a Židenický puč

Český fašismus a Židenický puč

Český fašismus, typický svým antiněmectvím a antisemitismem, nezapustil v meziválečném Československu hlubší kořeny. Přesto čeští fašisté v roce 1933 zorganizovali pokus o převzetí moci, útok na kasárna v Brně-Židenicích. Šlo sice o diletantsky provedený puč bez jakékoli naděje na úspěch, na místě však zůstal mrtvý člověk. Hlavní iniciátor Židenického puče Ladislav Kobsinek byl následně odsouzen k dvanácti letům odnětí svobody.

Kult Stalina v ČSR

Kult Stalina v ČSR

Stalinův kult v komunistických zemích východního bloku se projevoval v různé míře, ale největší byl paradoxně u nás... Lidé plakali na ulicích, když zemřel, a politikové mu stavěli největší pomník na světě, což je pro dnešní generaci zcela nepochopitelná věc. Jak k tomu došlo a proč?

Fenomén Julius Fučík a Reportáž psaná na oprátce

Fenomén Julius Fučík a Reportáž psaná na oprátce

Komunistická propaganda po druhé světové válce využila osud komunistického novináře, literárního a divadelního kritika Julia Fučíka. Z mnoha jiných popravených odbojářů byl vybrán z toho důvodu, že napsal přímo ve vězení reportáž o svém věznění. Komunisté si toto dílo upravili k obrazu svému a kult osobnosti byl na světě.

Ruská emigrace v ČSR: Emigrační vlny a důvody

Ruská emigrace v ČSR: Emigrační vlny a důvody

V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Ve videu z pořadu Historie.cs se více dozvíme o důvodech ruské emigrace a jejích etapách směrem do Československa.

Ležácká tragédie

Ležácká tragédie

Obec Ležáky na Chrudimsku byla vypálena 24. června 1942 a její obyvatelé popraveni či odvezeni do vyhlazovacího tábora. Přežily pouze dvě malé sestry, Jarmila a Marie Štulíkovy, které byly podle nacistických rasových teorií vhodné k poněmčení. Byly vychovávány v německých rodinách, po skončení druhé světové války byly vráceny do Československa a vychovávány svým dědečkem.

Tomáš Baťa a architektura Zlína

Tomáš Baťa a architektura Zlína

Podnikatelská činnost Tomáše Bati zcela zásadně ovlivnila architektonickou podobu města Zlín. Baťa spolupracoval s předními architekty své doby, jako byl např. Le Corbusier, Jan Kotěra či František Gahura. Podívejme se, jak se ze Zlína stalo centrum moderní meziválečné architektury s důrazem na sociální aspekty bydlení. Svou vizi Tomáš Baťa úspěšně vyvážel do celého světa.

Vzpomínka sedláka Jana Broje na kolektivizaci

Vzpomínka sedláka Jana Broje na kolektivizaci

Rodina sedláka Jana Broje hospodařila po generace. V 50. letech 20. století se však musela vypořádat s kolektivizací venkova. Ve videu zazní autentická vzpomínka Jana Broje na násilné zabírání zemědělské půdy.

Průběh bitvy u Sudoměře

Průběh bitvy u Sudoměře

Jedno z raných střetnutí husitů byla bitva u Sudoměře, která se odehrála v březnu 1420. Podívejte se na její popis vojenským historikem, podle něhož to vlastně ani nebyla bitva, jak ji líčí např. filmové zpracování režiséra Otakara Vávry. Proč? V čem spočívá fenomén vozové hradby?

Odchody Židů do Terezína

Odchody Židů do Terezína

Podívejte se na vzpomínky pamětníků, kteří za druhé světové války nuceně opouštěli veřejný prostor protektorátu a směřovali do terezínského ghetta.

Woodrow Wilson

Woodrow Wilson byl americkým prezidentem v letech 1913 až 1921. Jeho podíl na vzniku samostatného Československa byl naprosto zásadní, a byl proto v nově vzniklém státě neobyčejně populární. Pražské hlavní nádraží dokonce neslo v historii jméno tohoto amerického prezidenta a dnes před ním stojí jeho socha.

„Divoké lustrace" po roce 1989

„Divoké lustrace" po roce 1989

Co je označováno jako tzv. divoké lustrace? Dává ten pojem vůbec smysl? O co šlo? A jaké informace obsahuje „tajný" Z fond? To se nám pokusí objasnit historici v pořadu Historie.cs.

Bitva u Hradce Králové 1866

Bitva u Hradce Králové 1866

Dne 3. července 1866 došlo k rozhodující bitvě ve válce mezi Rakouskem a Pruskem o hegemonii v Evropě. Toto střetnutí se odehrálo nedaleko od Hradce Králové a šlo o největší a zároveň poslední polní bitvu na našem území všech dob. Proč a jak se odehrála? Podívejte se na podrobnosti střetu v diskusi historiků v pořadu Historie.cs.

Rozpad SSSR

Sovětský svaz, nebo přesněji Svaz sovětských socialistických republik (SSSR), zanikl na konci roku 1991, kdy se sám rozpustil. Deklarací tak vznikly samostatné republiky. Prezidentovi SSSR Michailu Gorbačovovi to bylo vlastně jen oznámeno.

Tycho Brahe

Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe prožil poslední dva roky na dvoře císaře Rudolfa II. V Praze i zemřel a má hrobku v Týnském chrámu. Podívejte se na diskusi odborníků, kteří vysvětlují jeho vědeckou práci.

Česká politická pravice v průběhu 20. století

Česká politická pravice v průběhu 20. století

Jak a čím lze charakterizovat českou (resp. československou) politickou pravici? Nepozapomněli jsme na ni? A nespojujeme si ji automaticky spíše s fašismem? O postavení a vývoji české politické pravice ve 20. století si více poslechneme v pořadu Historie.cs.

Havel a Wałęsa: Dva symboly pádu komunismu v Evropě

Havel a Wałęsa: Dva symboly pádu komunismu v Evropě

Václav Havel a Lech Wałęsa neodmyslitelně patří k symbolům pádu komunismu ve střední Evropě. Co tyto dva státníky spojovalo a co je rozdělovalo? V čem se lišily jejich charaktery i veřejná činnost? O tom nám více prozradí zástupci české a polské historické vědy v pořadu Historie.cs.

Petr Čornej o husitských kádích na majetek

Petr Čornej o husitských kádích na majetek

Husitské hnutí (zejména pak tábority) nesymbolizují pouze války, ale např. i kolektivní samospráva společenství. Jedním z takových symbolů byly husitské kádě, do kterých nově příchozí odevzdávali své cennosti. K čemu byl nashromážděný majetek využívaný? Jak dlouho tento systém fungoval a se kterými městy je spojený? O tom nám více řekne odborník na husitské období Petr Čornej.

Počátky církevního majetku

Počátky církevního majetku

Po roce 2012 dochází v České republice k majetkovému vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Tzv. církevní restituce, v nichž se stát majetkově i finančně vypořádal s církvemi, jsou stále politickým tématem. Podívejte se na diskusi historiků, která jde ke kořenům vlastnictví majetku církve i jeho kritiky.

Rod Lichtenštejnů na Moravě

Rod Lichtenštejnů na Moravě

Jeden z nejstarších šlechtických rodů v Evropě vlastnil v minulosti rozsáhlé pozemky v Rakousku a na jižní Moravě. Své hlavní sídlo měl lichtenštejnský kníže až do roku 1938 ve Valticích. Rod postihly konfiskace majetku nejprve ve 20. letech v období ČSR a poté jim zbytek majetku byl zabaven po roce 1945 na základě tzv. Benešových dekretů. Dodnes není tento problém definitivně vyřešen.

Geniální stratég 19. století: Maršál Radecký

Geniální stratég 19. století: Maršál Radecký

Český šlechtic Josef Václav Radecký z Radče vynikl ve službách rakouské armády už v bojích proti Turkům v 18. století. Účastnil se i tažení proti Napoleonovi v první polovině 19. století, sestavil například plán bitvy národů u Lipska. Později velel rakouské armádě v Lombardii a Benátsku, kde potlačil první italskou válku o nezávislost. Radecký je také autorem ceněné instrukce pro celoroční výcvik vojáků a reorganizace rakouských vojsk.

Proč zanikla Velkomoravská říše?

Proč zanikla Velkomoravská říše?

Popsat průběh a důvody zániku kterékoli říše v období raného středověku není vůbec jednoduché, jakékoliv hypotézy budou vždy zahaleny určitými nejasnostmi a domněnkami. O tom, jak to asi bylo se zánikem Velkomoravské říše, si více vyslechneme v pořadu Historie.cs.

Pražská Invalidovna

Pražská Invalidovna

Pražská Invalidovna je naší největší světskou barokní stavbou, ač se z původního záměru stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavila pouhá devítina. Vysloužilým vojákům sloužila až do 30. let 20. století, poté zde sídlil vojenský archiv. Tato velice zajímavá stavba se objevila v řadě filmů. V současnosti patří NPÚ, který ji přebudovává na nové kulturní a výstavní centrum.

Role Sokola při vzniku Československa

Role Sokola při vzniku Československa

Tělovýchovná jednota Sokol si kladla od svého založení v 2. polovině 19. století za cíl fyzický a morální růst českého obyvatelstva rakouské monarchie. Prezentovala se jako apolitické hnutí pro všechny Čechy. Její dobře organizovaná základna byla příkladem pro podobné zahraniční spolky a svoji roli sehrál Sokol i při vzniku ČSR. Jakou?

Olympijské hry: Oslava sportu nebo nadlidských výkonů?

Olympijské hry: Oslava sportu nebo nadlidských výkonů?

Smysl obnovených olympijských her byla oslava amatérského sportu. Netrvalo ale dlouho a z amatérských her se staly hry profesionální. Tlak na výkon spolu s komerčním úspěchem této akce vedl ke zvyšování výkonů nad limity fyzických možností člověka ve sportu obecně. Kdo tedy dnes vítězí?

Babinský a jiní grázlové

Babinský a jiní grázlové

Václav Babinský je náš neznámější lupič, který spáchal závažné trestné činy. Po letech unikání spravedlnosti strávil 20 let ve vězení na Špilberku. Na závěr života se obrátil na víru a pracoval poté jako zahradník v klášteře. Babinský a ostatní lupiči nebyli žádní hodní zločinci, kteří zlým brali a hodným dávali. Tento obraz o nich vznikl mimo jiné díky oblíbeným loupežnickým románům s idealizovaným hrdinou.

Úvod do revolučních událostí roku 1848

Úvod do revolučních událostí roku 1848

V roce 1848 prošla Evropou revoluční vlna, která přispěla k zásadním změnám ve společnosti, a představuje proto dějinný mezník. Jak revoluce probíhala u nás? A které mýty jsou s ní nejčastěji spojeny? Historici v pořadu Historie.cs objasní, jaký průběh a charakter revoluce měla.

Most inteligence

Most inteligence

Železniční most mezi Malou Chuchlí a Braníkem překlenující Vltavu je jistou kuriozitou. Oficiálně se jmenuje Branický most, ale téměř nikdo mu neřekne jinak než Most inteligence. Mohl by být nejdelším dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě, kdyby neměl jen jednu kolej. Proč tomu tak je? Podívejte se na jeho krátkou historii.

Zlatá bula sicilská

Zlatá bula sicilská

Rok vydání Zlaté buly sicilské (1212) patří ve školní praxi k jedněm z nejznámějších. Ke známým skutečnostem patří i základní privilegia, která tato listina pro české království přinášela. Okolnosti jejího vydání ovšem už tak známé nejsou.

Pernštejnové

Pernštejnové byli jeden z nejbohatších šlechtických rodů v době jagellonské vlády s hlavním sídlem v Pardubicích. Víte, že jako první podnikali v rybníkářství a jejich rybníky byly daleko větší než později ty rožmberské?

Kolbenův elektromobil

Kolbenův elektromobil

V dnešní době se zdá, že autům se spalovacími motory odzvonilo a že nás čeká jen elektromobilita. O to zajímavější je jistě fakt, že první elektromobil vznikl dokonce dříve než auto se spalovacím motorem. I počátky automobilismu u nás jsou spjaty s elektromobily. První pokusy dělali ve své firmě František Křižík i Emil Kolben, jehož elektromobil je ve videu představen.

Specifický ráz pražského Žižkova

Specifický ráz pražského Žižkova

Každá městská část Prahy má svůj charakter, ovšem v případě Žižkova lze jen stěží vynechat přívlastek „specifický". Ne náhodou se proto této městské části přezdívá „republika Žižkov". Tradičně je spojována zejména se svým dělnickým rázem. Proč a jak získal Žižkov svůj specifický kolorit? O tom více v pořadu Historie.cs.

Kníže Oldřich a jeho selská žena Božena

Kníže Oldřich a jeho selská žena Božena

Kníže Oldřich nastoupil na trůn po velké krizi českého státu na počátku 11. století. Všeobecně známá je i pověst o tom, že si vzal za ženu obyčejnou dívku a že s ní zplodil syna Břetislava, který se stal jeho nástupcem. Co na to historikové?

Opravdu Samo existoval?

Opravdu Samo existoval?

Sámova říše, územní útvar Slovanů, o kterém nevíme jistě vůbec nic... Veškeré informace o ní pochází z jednoho písemného pramene a archeologických nálezů je žalostně málo. Kdo to vlastně byl Sámo a jak se opravdu jmenoval? Bez archeologie bychom byli zhruba tam, kde František Palacký. A co víme díky ní?

Rudolf Beran a agrární strana

Rudolf Beran a agrární strana

Rudolf Beran byl významnou postavou agrární strany a prvorepublikové politiky. Podívejte se na diskusi historiků o jeho osobě, ale zejména o agrární straně a její pozici v první republice. Zmíněny jsou i okolnosti prezidentské volby v roce 1935.

Otakar Jaroš a jeho cesta k velitelské funkci

Otakar Jaroš a jeho cesta k velitelské funkci

Otakar Jaroš byl důstojník československé armády, který je často spojován zejména s bitvou u Sokolova. Z jakých pocházel poměrů? Jaký vliv na jeho kariéru mělo to, že byl sokolem a skautem? A jak přišel ke své velitelské funkci v tak mladém věku? O tom, že šlo částečně i o dobové okolnosti, se dozvíte ve videu z pořadu Historie.cs.

Proč Karel IV. založil univerzitu v Praze?

Proč Karel IV. založil univerzitu v Praze?

Univerzita Karlova je nejstarší univerzitou ve střední Evropě. Její založení představuje emblematický příklad fundátorské činnosti Karla IV. O tom, jaké důvody vedly Karla k založení univerzity v Praze, nám více řeknou historici v pořadu Historie.cs.

Pravý osvícenec: Josef II.

Pravý osvícenec: Josef II.

Dnes vnímáme císaře Josefa II. jako panovníka, který svůj život věnoval službě vlasti. Chtěl ji reformovat v duchu osvícenských myšlenek. Pokračoval tak v cestě své matky, ale jeho reformy byly ještě razantnější.

Válka o bavorské dědictví neboli bramborová válka

Válka o bavorské dědictví neboli bramborová válka

Válka o bavorské dědictví z poslední čtvrtiny 18. století bývá někdy nazývána rovněž jako „bramborová" či „švestková". Jak k tomuto poměrně bizarnímu názvu přišla? O co v této válce šlo a kdo v ní bojoval? A v čem a proč se lišily názory Marie Terezie a Josefa II. na vedení války? To a více nám prozradí historici v pořadu Historie.cs.

Bitva u Chlumce a Přestanova 1813

Bitva u Chlumce a Přestanova 1813

Napoleonské války jsou v českém povědomí spojovány především s tzv. bitvou tří císařů u Slavkova v roce 1805. Mnohem zásadnějším střetem pro konečný výsledek napoleonských válek byla dnes již téměř zapomenutá bitva u Chlumce a Přestanova v severních Čechách. Napoleonovi se po předchozím vítězství u Drážďan v roce 1813 naskytla možnost vpádu na území Čech. Spojené armády Rakouska, Ruska a Pruska však francouzským vojskům zastavily postup.

Příčiny a začátek korejské války

Příčiny a začátek korejské války

Korejská válka probíhající v letech 1950-1953 patří k hlavním konfliktům studené války. Jak ale vypadala situace v Koreji před válkou a jak probíhal začátek konfliktu? Jeho kořeny můžeme vystopovat už ve 2. světové válce a vedou do Sovětského svazu. Jak to? O tom se více dozvíme v pořadu Historie.cs.

Bitva u Jankova roku 1645

Bitva u Jankova roku 1645

Bitva u Jankova představuje patrně nejdůležitější vojenské střetnutí na našem území v rámci třicetileté války. Šlo o vůbec nejkrvavější bitvu celé války. Kdo se v ní střetl a kdo velel vojskům? Bitvu u Jankova nám stručně představí historik v pořadu Historie.cs.

Jihomoravské Sudety

Jihomoravské Sudety

Obec Hnanice se nachází jižně od Znojma na moravsko-rakouských hranicích. Před rokem 1945 byla osídlena téměř výhradně německy mluvícím obyvatelstvem. Většina z nich přirozeně tíhla k Rakousku. Po válce byla obec znovu osídlena, z původních obyvatel zůstala jen jedna smíšená rodina. Život v obci však byl velmi těžký, ležela totiž v pohraničním pásmu. Jak se během dějin obyvatelé vyrovnali?

Sedláci u Chlumce

Sedláci u Chlumce

Jedno z nejznámějších rčení je o sedlácích u Chlumce. Podívejte se na diskusi historiků o původu rčení a dalších selských rebeliích v novověku na našem území.

Byly u nás sovětské jaderné zbraně?

Byly u nás sovětské jaderné zbraně?

Byly u nás sovětské jaderné zbraně, nebo nebyly? Jaké pro tuto otázku existují argumenty? A jaké stanovisko zaujali k této problematice komunističtí funkcionáři po roce 1989? To se pokusí blíže objasnit historici v pořadu Historie.cs.

Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové

Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové

Historie české kuchyně je neodmyslitelně spjata se jménem Magdaleny Dobromily Rettigové. Čím si její Domácí kuchařka získala takovou oblibu? A nabídla v ní autorka nový koncept vaření, nebo jen shrnula starší poznatky? Proč zrovna ona se svým dílem vstoupila do dějin? O tom diskutují historici v pořadu Historie.cs.

Přelom 19. a 20. století: Belle époque

Přelom 19. a 20. století: Belle époque

Jako belle époque bývá označováno období přelomu 19. a 20. století, které přineslo obrovský technologický pokrok, společenské změny a umělecký rozmach. Zdálo se, že lidstvo dosáhlo svého vrcholu. Zároveň však po tomto období svět vkročil do nejhrůznější války, kterou dosud zažil. Co charakterizuje období před první světovou válkou? Jaké sociální změny éra přinesla? A jak je vymezena z hlediska umění? O tom více s historiky v pořadu Historie.cs.

Vojáci za protektorátu

Vojáci za protektorátu

Z prostoru bývalé české části republiky se nikdy během druhé světové války nezformovala vojenská jednotka bojující na straně německé armády. Přesto někteří občané Československé republiky ve wehrmachtu sloužili. Jak je to možné? Podívejte se na výklad historiků, kteří popisují příklady osudů obyvatel první republiky po Mnichovu, resp. po vzniku protektorátu.

Úřednická vláda

Úřednická vláda

V historii československé i české najdeme několik vládních uskupení, pro něž se vžil název úřednická vláda. Podívejte se diskusi odborníků o tomto historickém fenoménu, kde se dozvíte i o tom, co je a co není úřednická vláda.

Územní členění Prahy ve středověku

Územní členění Prahy ve středověku

Jak vypadalo územní členění Prahy v období středověku? A jaké postavení v něm zastával Pražský hrad? Poměrně komplikovaný vývoj územního členění našeho hlavního města ve středověku se nám pokusí objasnit historici v pořadu Historie.cs.

Inspirující ženy v době Anežky Přemyslovny

Inspirující ženy v době Anežky Přemyslovny

Anežka Přemyslovna, v roce 1989 svatořečená, patří k nejvýraznějším ženám české historie. V éře středověku však nebyla jedinou inspirativní ženou. Kdo na ni mohl mít vliv? Profesor Josef Žemlička v pořadu Historie.cs představuje další osobité ženy 13. století, a to Hedviku Slezskou, Konstancii Uherskou a Alžbětu Durynskou.

Češi v sovětských gulazích

Češi v sovětských gulazích

Tisíce osob spjatých s dnešním územím České republiky prošly tábory známými jako gulagy v Sovětském svazu. Jak se dostaly na jeho území? A proč skončily v represivních složkách? Podívejte se na stručné vysvětlení historiků.

Poslední český korunovaný král

Poslední český korunovaný král

Praha svoji poslední královskou korunovaci zažila v roce 1836, kdy byla koruna vložena na hlavu císaře Ferdinanda I. Dobrotivého. Historie mu dala i nelichotivé označení trotl, chudáček na trůně. Bylo tomu tak? Podívejme se na debatu historiků.

Zrádce národa Karel Sabina

Zrádce národa Karel Sabina

Není asi slavnějšího policejního konfidenta v českých dějinách než spisovatele Karla Sabiny. Pod krycím jménem Roman udával známé postavy české kultury 19. století, např. Jana Nerudu, Boženu Němcovou, Josefa Václava Friče, Františka Palackého. Podívejte se na diskusi historiků proloženou televizní inscenací o tzv. národním soudu nad Sabinou.

Kdo byl František Ferdinand D`Este

Kdo byl František Ferdinand D`Este

Do velkých dějin vstoupil následník rakousko-uherského trůnu svojí smrtí v červnu 1914 v Sarajevu. Obraz, který mu vytvořilo dvacáté století, je hodně pošramocený. Podívejte se na diskusi historiků, v níž proberou některé z aspektů jeho života.

Ekonomická a politická situace v Evropě v roce 1914

Ekonomická a politická situace v Evropě v roce 1914

Jak vypadala ekonomická a politická situace v Evropě vpředvečer první světové války? Čím lze charakterizovat ekonomický vývoj v Německu, Velké Británii nebo Rakousku-Uhersku? A nakolik relevantní je teze o tom, že jednou z hlavních příčin první světové války byla touha velmocí po dalších koloniích? Nebyla stávající péče o chod kolonizovaných území spíše přítěží? To vše podrobněji objasní historici v pořadu Historie.cs.

Témata v díle Bohumila Hrabala

Témata v díle Bohumila Hrabala

Bohumil Hrabal patřil k našim nejvýznamnějším autorům dvacátého století. Podívejte se na diskusi literárních historiků, která ukazuje Hrabalovo dílo jako obraz a odraz dějin dvacátého století.

K několika výkladům pražského jara 1968

K několika výkladům pražského jara 1968

Pražské jaro má několik výkladů. V soudobé historiografii převažuje názor, že uvolněné období roku 1968 začalo jako vnitrostranický spor, který postupně přerostl v pokus o zásadní změnu systému, která by reflektovala i požadavky široké veřejnosti. Vyslechněme si, jak o těchto různých výkladech pražského jara diskutují odborníci na dějiny 20. století v pořadu Historie.cs.

Lidové milice

Lidové milice byly dělnické bojové jednotky, které se vyvinuly ze závodních milicí. Ty se vytvářely už v roce 1945, kdy přebíraly moc ve výrobních podnicích. Svoji velkou úlohu hrály v únorových událostech roku 1948. Jejich postavení nemělo oporu v zákonech. Až do svého rozpuštění po listopadu 1989 byly mocenskou oporou Komunistické strany Československa.

Přemyslovské princezny

Přemyslovské princezny

O Přemyslovcích víme poměrně hodně, platí to však zejména o mužských potomcích rodu. Ale ve vládnoucím rodu byla i celá řada ženských postav, které měly neméně zajímavé osudy. Podívejte se na informace o životě některých z nich.

Období od atentátu v Sarajevu do vyhlášení války

Období od atentátu v Sarajevu do vyhlášení války

Čím lze charakterizovat období od atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este do vydání manifestu Mým národům? Mysleli si tehdy lidé, že může vypuknout tak zdrcující válka? Jak se vyvíjely požadavky Rakouska-Uherska vůči Srbsku? A jaké postavení v té době zaujalo Německo? Do kontextu Evropy v předvečer války nás uvedou historici v pořadu Historie.cs.

Pomník svatého Václava na Václavském náměstí

Pomník svatého Václava na Václavském náměstí

V naší republice není známějšího pomníku, než je Myslbekův svatý Václav na Václavském náměstí. Podívejte se na stručnou historii jeho vzniku, možné varianty a význam, který do dnešních dnů má pro celý český národ.

Bitva v Ardenách

Bitva v Ardenách

Posledním pokusem zvrátit průběh války ze strany nacistického Německa na západní frontě byla zimní akce v Ardenách v roce 1944. Podívejte se na to, jak probíhala, proč se nezdařila a jakým způsobem o ní referoval nacistický tisk. Diskutují historici v pořadu Historie.cs.

Srovnání dopadů dvou světových válek na civilisty

Srovnání dopadů dvou světových válek na civilisty

V čem se liší dvě světové války z hlediska dopadů na civilní obyvatelstvo? Jaké důsledky měly akce jednotlivých znepřátelených stran na občanskou společnost i vojsko? Jaké byly rozdíly v životech obyčejných Čech. Srovnání těchto řekněme měkkých důsledků válek provedou historici ve videu z pořadu Historie.cs.

Co je střední Evropa?

Co je střední Evropa?

Pojem střední Evropa je dodnes diskutovaný. Nejčastěji se objevuje jako pojmenování k odlišení od východní Evropy a Evropy západní, ale třeba OSN s ním ve své mapě regionů vůbec nepracuje. Ukotven není ani seznam zemí, které do tohoto regionu zahrnout. A pokud do střední Evropy patří Česká republika, proč pak Rakousko, jehož hlavní město leží východněji než Praha, je zahrnováno do Evropy západní? Podívejte se na část diskuse historiků o problému označení střední Evropa.

Války o dědictví rakouské a Olomouc

Války o dědictví rakouské a Olomouc

Marie Terezie musela po nástupu na trůn čelit snaze evropských panovníků získat pro sebe část rakouských držav. Celkem třikrát se bojovalo zejména s Pruskem o nejcennější část držav, o Slezsko. Zejména v třetí válce, která dostala označení sedmiletá, hrála svoji důležitou úlohu i Olomouc, která se stala strategickou při tažení Moravou na Vídeň. Nově opevněné město odolalo obléhání pruských vojsk.

Vývojové linie člověka

Vývojové linie člověka

Odborníci v pořadu Historie.cs představí, jak lze vyložit vývojovou linii člověka, i to, k čemu se tato linie přirovnává v současném vědeckém poznání. Upozorní rovněž na to, že neandertálci nebyli ve skutečnosti našimi přímými předky, ač jsme s nimi sdíleli společného předka.

Účast československých letců v bitvě o Británii

Účast československých letců v bitvě o Británii

Do letecké bitvy o Británii v roce 1940 se zapojili i českoslovenští piloti. Kolik z nich se bitvy účastnilo? A jak podstatné bylo zapojení perutí složených ze zahraničních pilotů? O účasti československých letců v bitvě o Británii nám více povědí historici v pořadu Historie.cs.

Kolik konců měla druhá světová válka?

Kolik konců měla druhá světová válka?

Kdy skončila druhá světová válka? Pokud chceme odpovědět na tuto otázku, záhy zjistíme, že na ni lze odpovědět několika daty. Je to 8. květen, 9. květen nebo 2. září? Různá data se jeví také jako odraz politických jednání ke konci války. Bližší podrobnosti o možných výkladech konce druhé světové války uvedou historici v pořadu Historie.cs.

ČT edu nejsou pouze videa

12 213

videí

674

námětů do
výuky

3 942

pracovních
listů

1 113

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání