Svátek 28. října prošel během uplynulého století výraznými proměnami. Za první republiky byl symbolem radosti a hrdosti na vlastní stát. Konaly se vojenské přehlídky, kladly se věnce k památníkům, lidé spontánně vycházeli do ulic a slavili společně. Tento den byl výrazem národní jednoty
Po Mnichovské dohodě a následné okupaci se vše změnilo. Demonstrace 28. října 1939 byla jedním z největších protinacistických protestů v Evropě. Smrt Václava Sedláčka a Jana Opletala vedla k zavření českých vysokých škol. V dalších letech se stal dnem tiché rezistence a připomínkou touhy po obnově samostatnosti. Po osvobození v roce 1945 se svátek vrátil do kalendáře a stal se oficiálním státním svátkem. Postupně byl však jeho význam zmenšován, ke stejnému dni přibyly oslavy znárodnění a od sedmdesátých let i oslavy federalizace republiky. Na jistou dobu dokonce přestal být státním svátkem a stal se jen památným dnem.
