Smrt Václava Havla před Vánoci roku 2011 pohnula nejen s lidmi, kteří ho znali, ale s celým národem i představiteli států po celém světě. Kondolence, které po ní začaly přicházet, mluvily o tom, že odešla jedna z největších osobností dvacátého století. Jeho pohřeb se stal největším státním smutkem v dějinách novodobé České republiky a s prezidentem se přišlo osobně rozloučit více než deset tisíc lidí. Václav Havel, osobnost, která se zásadně zasloužila o naši svobodu, zůstává v lidských srdcích dodnes. Jaký je jeho odkaz?
Bojujete-li za lidská práva v zemi, kde nejsou dodržována, stáváte se, ať chcete, nebo nechcete politikem. Václav Havel by jistě nebyl rád stavěn na piedestal dokonalé ikony, jeho odkaz spočívá především v jeho lidskosti, k níž patří i dělání chyb. Starat se o slabé, znevýhodňované a utlačované, snažit se každému zajistit možnost žít důstojný život. To bylo motorem, který ho poháněl. Jako jeden z mála lidí, kteří se dostanou k moci a získají obdiv svého okolí, se nenechal opít vědomím vlastní důležitosti. Čisté svědomí, respekt a dialog byly nástroji, které mu k tomuto účelu sloužily. Lidskost ve své ryzí podobě nechala vykvést naši největší porevoluční osobnost.