Na příměstském táboře se dá zažít spousta legrace. V tomto příběhu ovšem přišel i přes dozor učitelek nečekaný zlom – nešťastná událost. Chlapec Filip se po skoku do vody už nevynořil.
Dnes se dozvíme spoustu zajímavostí o stromech. Víte, jak žije strom? Jak dopravuje vodu a živiny z půdy až k horním lístečkům? A kteří živočichové mají ve stromech svá obydlí? Uvidíte, jak se různé dřeviny zpracovávají a čím se navzájem odlišují. A můžete si vyzkoušet „kouzlo“ s citrónovou šťávou.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Co se stane s peroxidem vodíku, když přijde do styku s krví? Bude se rozkládat za vzniku pěny. Peroxid vodíku se rozloží působením enzymu katalázy. V druhém pokusu vložíme doutnající špejli do odměrného válce, ve kterém v předchozím pokusu reagoval peroxid vodíku s krví. Doutnající špejle znovu vzplane. Peroxid vodíku se rozkládá při styku s krví na vodu a kyslík, který podporuje hoření.
Pasáž, která se věnuje stromům. Zazní, jak a kde stromy rostou (les, sad), jaké má strom části a co potřebuje k životu.
Animovaný film je druh filmu, který je snímaný po jednotlivých fázích tak, aby se jeho přehráním plnou rychlostí vytvořil dojem plynulého pohybu. Tomuto způsobu rozpohybování se říká animace. Pomocí animace můžeme docílit toho, aby voda ve filmu tekla. Připravte si tužku, papír, jednoduché předměty, fotoaparát a vyzkoušejte si, jak se dělá animovaný film.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
V pořadu se děti učí správně dýchat pomocí různých her: foukání do větrníku, tvoření bublin ve vodě, vyfukování bublin pomocí bublifuku a nafukování balonků.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Tentokrát s dětmi řeší problém zachycování dešťové vody. Nachytanou vodu po dešti, tzv. dešťovku, můžeme použít k zalévání zahrady, ke splachování záchodu, k mytí... Šetříme tak nejen přírodu, ale i naši peněženku. Jak to? A proč bychom měli chytat dešťovku?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Máte rádi mráz, sníh a chumelenice? Víte, že bez sněhu si příroda neodpočine a každá sněhová vločka je malé umělecké dílo? Kde padaly největší sněhové vločky? Jak přezimují některá zvířata a co je to zimní spánek? A že za polárním kruhem je sněhu hodně a na rovníku se ani neobjeví? To všechno dnes zkoumá Brďo.
Za jakým účelem člověk buduje rybníky a chová kapry? Kde máme v Čechách nejvíce rybníků? Dozvíte se, že šlechtický rod Rožmberkové vytvořil z Čech rybníkářskou velmoc.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Už jste někdy viděli, jak se mrská ryba na suchu a jak dýchá pod vodou? Víte, proč mají ryby ploutve nebo šupiny? Uměli byste nahodit udičku, hodit harpunu nebo chytit rybu do podběráku? Možná byste si chtěli jen pořídit rybičky v akváriu. A víte, proč je v jižních Čechách tolik rybníků?
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku poznat přírodu u rybníka a jeho okolí. V tomto díle s dětmi vylovíme z rybníku odpovídající rostliny a živočichy, nakreslíme a popíšeme tělo ryby, poznáme jednotlivá stádia vývoje žáby a čekají nás také další zajímavosti.
Stručné představení stromů. Děti se dozvědí, jaké má strom části, jak roste a co potřebuje k životu.
O tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu a životní prostředí úpravy potoka nebo regulace vodního toku, hovoří Václav Moravec v jižních Čechách s hydrobiologem Davidem Pithartem.
Jedním z největších problémů nadcházejících her v čínské metropoli je málo sněhu. Lyžařská střediska leží ve vyprahlé oblasti a umělé zasněžování ohrožuje vodní zdroje. Vše tvrdě dopadá na místi lidi, kteří nenalézají nikde zastání.
Mikrobi dutiny ústní nás chrání proti kvasinkám a plísním. Pokud ale dojde k jejich přemnožení, mohou nám uškodit. Jak se chránit před přemnožením mikrobů? Základem je ústní hygiena, prevence vzniku zubního kazu, parodontózy a halitózy. Ukázka správného a efektivního čištění zubů.
Botič představuje hned po Berounce druhý největší pražský přítok Vltavy. Celý tok je delší než 30 km a má mnoho podob. Úsek od Hostivařské přehrady k Záběhlickému zámečku je pravým opakem regulované městské části, tady si voda našla svoji cestu sama a vytváří meandry.
Prostřednictvím archivních záběrů ČT se můžeme podívat na stručný přehled míst, která povodeň v roce 2002 zasáhla. Uvidíme rozsah povodní na Vltavě, evakuaci Písku, zatopenou Prahu, situaci na Dyji a na Vranovské přehradě a zničené vesnice Zálezlice a Kly.
Rok 2002 a velká voda, kterou hlavní město stovky let nepoznalo. Jaké to tehdy bylo? V reportáži z roku 2017 k 15. výročí povodně z roku 2002 se podíváme do historie povodní v našem hlavním městě. A zjistíme, jak se k velké vodě váže hlava tzv. Bradáče.
Před dvaceti lety, v srpnu 2002, postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů. Zasažena byla více než třetina území státu, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Velká voda se však nevyhnula ani Moravě, která se stále vzpamatovávala z povodní, jež ji zasáhly v roce 1997. Řádění živlu způsobilo v roce 2002 škody v hodnotě 73 miliard. Proč tyto povodně přišly? Na tuto otázku odpovídá meteorolog České televize Vladimír Piskala.
Pro výrobu voňavých korálků si připravte nitě, nůžky, různé druhy koření (skořici, badyán, hřebíček, nové koření), barevné korálky a jehlu. Koření si přes noc namočte do vody. Navlékat můžete podle určitého pravidla nebo podle fantazie. Voňavým dárkem potěšíte třeba maminku.
Jak se počítá hydrostatický tlak? A jak je to vlastně s tlakem v určité hloubce pod hladinou vody v přehradě? Na hladinu totiž působí „píst“ v podobě vzduchu, který má atmosférický tlak. Ten není zanedbatelný. Překvapením je, že v nádobách různých tvarů, v nichž voda dosahuje do stejné výšky, je u dna stejný tlak. Hydrostatický tlak skutečně závisí jenom na hloubce vody a ne na tom, jak vypadá nádoba. Tomu se říká hydrostatický paradox.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku, jak koluje voda na naší planetě. K čemu nám slouží voda a je důležitá? Kolik vody se na Zemi nachází? Na tyto otázky si společně odpovíme. Také si na vodu zahrajeme, zkusíme se proměnit v kapičku vody a procestovat s ní celý její život.
Primát kahau nosatý, plachý obyvatel pobřežních lesů ostrova Borneo, mizí společně se svým prostředím. Ustupuje různým hospodářským aktivitám, od těžby uhlí po plantáže olejné palmy. Ustupuje, ale nemá kam. Jinde než v mangrovech totiž přežít nedokáže. Přírodovědec Stanislav Lhota tyto ohrožené opice studuje a usiluje o jejich ochranu v oblasti balikpapanského zálivu. Usiluje o ochranu celého prostředí, ve kterém žijí. Prostředí, kde zatím ještě existuje nepřerušené propojení pobřežních mělkých vod, mangrovů a nížinného deštného lesa.
Jednoduchý pokus, který vysvětlí, z čeho je sníh, co určuje tvar vloček a proč je sníh tak měkký.
Voda hrála vždy důležitou roli při vzniku i kolapsu civilizací. Jak naši předkové s vodou hospodařili? Její nedostatek trápí část světové populace už dnes a situace se má dále zhoršovat. Docílíme lepší osvětou o spotřebě vody a o možnostech hospodaření s ní šetrnějšího přístupu? Budeme vědomě spotřebovávat vody méně, šetřit s ní? O těchto a dalších tématech si Václav Moravec povídá s Miroslavem Bártou a prof. Bohumilem Jánským. Video je součástí metodik pro výuku globálních rozvojových témat. Lekce včetně pracovních listů pro žáky připravuje Národní pedagogický institut ČR ve spolupráci s Českou televizí v rámci projektu Virtuální škola (www.npi.cz/virtualniskola).
Skládají se z 1 200 korálových ostrůvků, pokrývají pouhých 300 km čtverečných a jsou nejníže položenou republikou světa. Maledivy oplývají přírodním bohatstvím a lákají turisty z celého světa. Ačkoliv je tu tuňákový steak tím nejobyčejnějším jídlem, nespravedlivě mají Maledivy pověst luxusní destinace. Dobrodružství tu potkáte, jakmile budete jen trochu chtít. Se svým nejvyšším bodem dva metry nad hladinou budou Maledivy první destinací, kde si vědci ověří, jak je to se stoupající hladinou moří a oceánů v důsledku klimatické změny. Toto video je součástí nových metodik pro výuku globálních rozvojových témat. Tyto metodiky společně s pracovními listy pro žáky připravuje Národní pedagogický institut ČR v rámci svého projektu Virtuální škola. Jednotlivé lekce najdete na webu www.npi.cz/virtualniskola.
Bratři trapisté z kláštera v Novém Dvoře pomáhají v roce 2001 založit občanské sdružení na pomoc romské komunitě v Dobré Vodě u Toužimi. Jak to, že projekt v Dobré Vodě funguje? Zásadní je dobrá spolupráce občanského sdružení s místní komunitou. Jako první museli místní zlomit klasické předsudky, které mezi lidmi o Romech panují. Pak přišly na řadu přání a sny a také sebevědomí a sebehodnota místních mužů, žen a dětí. Ti poté uvěřili, že mají nápady, schopnosti, sílu a moc věci měnit. Doplnit si vzdělání, udělat si rekvalifikaci, postavit se na své vlastní nohy. Video je součástí metodik pro výuku globálních rozvojových témat. Lekce včetně pracovních listů pro žáky připravuje Národní pedagogický institut ČR ve spolupráci s Českou televizí v rámci projektu Virtuální škola (www.npi.cz/virtualniskola).
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
O tom, že je voda nad zlato, nikdo z nás nepochybuje. Potřebujeme ji k životu. Neplýtváme s ní? Anička je zděšená chováním strýčka a tetičky. Pomoci může jedině Rejpavá žížala svým čarováním. Děti naštěstí čarovat nemusí, stačí mít dobré nápady, jak zbytečně neplýtvat vodou.
Víte, čím je les pro naši krajinu důležitý? Chtěli byste se dozvědět, jak pomáhají lesníci našim lesům? Pojďte se společně s Emou projít po lese a dozvíte se odpovědi nejenom na tyto otázky.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s nedravými rybami – cejnkem, ploticí, cejnem, kaprem a karasem. Ukážeme si, čím se tyto ryby živí. Víte, co je zooplankton nebo požeráková kost?
Chybí vám doma adventní výzdoba? Zkuste s námi vytvořit jednoduchou svíčku z pomeranče. Budete potřebovat pomeranč, lis na citróny, knot, zbytky svíček, prkýnko, vonný olej, sklenici od zavařeniny, kastrůlek s vodou, vařič a pomoc dospělého. Nebude to dlouho trvat a provoní vám celý pokoj raz, dva.
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s měkkýši. Víte, jaký je rozdíl mezi mlži a plži?
Princezna Prga bojuje proti suchu. Sušivce zastavíme jenom šetrným hospodařením s vodou. A jak na to? Princezna nám poradí. Můžeme zachytávat dešťovou vodu nebo se místo koupání ve vaně sprchovat. Možností máme mnoho. Tak do toho!
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
Zahřátím vápence na teplotu asi 600 °C vznikne oxid vápenatý známý jako vápno. Smícháním vápna s vodou a pískem vzniká malta. Když vápno zahřejeme spolu s křemičitým pískem a uhličitanem sodným, vznikne roztok, který po zchlazení nekrystalizuje. Ztuhne do amorfní čiré látky zvané sklo. Chemickou reakcí oxidu vápenatého a vody vzniká hydroxid vápenatý. Tato reakce je exotermická, uvolňuje se při ní energie ve formě tepla. Vzniklé teplo můžeme použít k ohřevu pokrmu.
Seriál Vodní ptáci nám představuje život jednotlivých ptačích druhů. V tomto díle se seznámíme s životem labutí. Dozvíme se, čím se živí, kde žijí, jakým způsobem labutě pečují o svá mláďata. Seznámíme se také s nebezpečími, která labutě ohrožují na životě.
Nechme se pomocí písničky zanést k řece Dyji, kde se podle textu Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře nehnutě kolébají labutě. Zkuste zpívat s námi, a nebo si můžete labutě nakreslit.
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
Voda patří k tomu nejcennějšímu, bez ní by nebyl život. Proto hrála vždy důležitou roli v lidských bájích a pověstech a pojily se s ní mnohé obřady a pověry. K vodním rituálům patřilo i otvírání studánek, které bylo i součástí letnicových obyčejů.
Pořad vysvětluje a názorně ukazuje, jak vypadá proces úpravy pitné vody ve vodárně.
Je snazší plavat ve sladké nebo ve slané vodě? Která více nadnáší? Vyzkoušíme si to jednoduchým pokusem s vajíčkem. Potřebujete nádobu s vodou, fix, vajíčko, sůl. Jak se asi lidé cítí, když se koupou v Mrtvém moři? Ukážeme vám to!
Víme, že rostliny potřebují ke svému životu vodu. Pijí jako lidé? Jednoduchý pokus s obarvením karafiátu nám ukáže, jak voda putuje rostlinou. Potřebujeme vodu, bílý karafiát a barevný inkoust nebo potravinářské barvy. A víte, který spisovatel se jmenoval stejně jako naše dnešní květina?
Pokus s ledem nám ukazuje, že studená a teplá voda má různou hustotu. Potřebujete teplou a studenou vodu, sklenici, vodové barvy, tvořítko na led a olej. Zkuste si, zda se vám pokus povede stejně jako dětem.
Do plné sklenice vody budeme postupně přidávat mince. Přeteče voda přes okraj? Kolik se vejde mincí do sklenice? Můžete předem i odhadovat. Potřebujete jen sklenici, vodu, mince a tácek. Vysvětlení tohoto jevu se také dozvíte, podívejte se.
Vodní ptáci je seriál, který nám představuje život jednotlivých druhů ptáků. V této části se seznámíme s životem v kolonii racka chechtavého. Podíváme se na vývoj racka od vajíčka až po dospělého jedince a ukážeme si k čemu je dobrý vaječný zub. V čem jsou rackové podobní lidem?
Jak člověk ovlivňuje vodní toky? Při narušení přirozené komunikace mezi okolními vodami často dochází ke škodám nejenom na biotopu řeky, ale podle velikosti řeky i ve větší či menší vzdálenosti od ní. Povodně mohou částečně revitalizovat okolí toku. Příroda tím spravila, co člověk napáchal.
Děti z chudinské čtvrti v africkém Lagosu jezdí do školy na lodi. Podívejte se, proč. Dozvíte se, proč africký chlapec Emanuel nesmí školu vynechat ani jediný den.
Zvědavost vedla lidstvo k sestrojení ponorek k pozorování světa pod hladinou. K dokonalosti ale ponorky dovedly hlavně války a potřeba zneškodnit nepřítele. Na jakém principu ponorky fungují a jaké je jejich současné využití? To se dozvíte ve videu z Wifiny.
Co děláte, když je bouřka? Bojíte se? Pojďme se společně podívat, co bychom rozhodně neměli dělat při bouřce. V žádném případě bychom se neměli jít koupat do jakékoliv vody pod širým nebem. Nemůžeme se schovávat pod stromy a nepřibližujeme se ani ke skalním převisům.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba k lesní studánce.
Chceš si udělat krásné plátýnko s obrysem přírodnin pomocí slunečního tisku, a nevíš, jak na to? Šikulové ti ukážou, co všechno na to potřebuješ, na co si dát pozor i jak postupovat krok za krokem. Aktivita není náročná, jistě ji zvládneš i ty. Potřebovat budeš plátýnko, kyblík s vodou nebo rozprašovač, akrylové barvy, štětce, přírodniny dle vlastního výběru a kamínky na jejich zatížení. A pak už jen to sluníčko.
Našli jste v přírodě zvířecí stopy? Rádi byste si tuto stopu zaznamenali, ale nevíte, jak na to? Stačí si připravit sádru a vodu a vydat se do přírody. Také pro vás bude dobrou pomůckou kniha Na stopě od Jiřího Nešpora, která vám může sloužit k zaznamenávání vašeho pozorování.
Změříme-li sílu, kterou těleso působí na siloměr ve vzduchu a poté ve vodě, zjistíme, že těleso ponořené do vody působí na siloměr menší silou než na vzduchu. To znamená, že ve vodě na těleso musí působit ještě jiná síla opačným směrem. Tuto vztlakovou sílu objevil již ve starověkém Řecku Archimedes. Názorně si Archimedův zákon předvedeme na pokusu, při kterém člověk vleze do sudu plného vody, a tím vytlačí stejné množství vody, jako je objem jeho ponořené části. Když pak dolijeme vyteklou vodu, umíme zjistit, jaká tíhová síla na ni působí. Rovná se vztlakové síle, kterou byla osoba nadnášena. Ověříme si to tak, že postupně změříme tíhové síly člověka zavěšeného na laně a poté ponořeného do vody. Rozdíl těchto sil se shoduje se vztlakovou silou.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Pokus znázorňující reakci sodíku s vodou za vzniku vodíku a hydroxidu sodného. Přítomnost vzniklého hydroxidu sodného je dokázána modrým zbarvením indikátoru pH.
Jak lze izolovat DNA z banánu? Při pokusu banán rozmačkáme, přidáme teplou vodu a chlorid sodný. Sůl naruší stěny buněk a uvolní DNA do vody. Směs přefiltrujeme a přidáme alkohol, ve kterém se DNA sráží.
V rámci tohoto pokusu je provedena reakce karbidu vápníku s vodou. Při reakci vzniká hydroxid vápenatý a acetylen, který po zapálení prudce hoří.
Krátká ukázka reakce koncentrované kyseliny sírové s cukrem (sacharózou) a k čemu při ní dochází. Kyselina sírová je jednou z nejdůležitějších průmyslově vyráběných chemikálií. Je hydroskopická, proto odnímá látkám vodu. Z toho důvodu je třeba zacházet s kyselinou sírovou velmi opatrně, způsobuje totiž poškození kůže.
Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.
Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.
Cukr, chemicky sacharóza, je disacharid tvořený molekulou glukózy a fruktózy. Cukr může hydrolyzovat a rozkládat se na monosacharidy, a proto je čaj sladší, když ho osladíme při varu vody, jelikož kyselé sloučeniny čaje tento proces katalyzují. Samotná kostka cukru není hořlavá. V případě, že na kostku naneseme cigaretový popel, ionty kovů obsažené v popelu snižují energetickou bariéru, která brání hoření kostky cukru a cukr hoří modrým plamenem. Cukr lze také rozložit na vodní páru a koks za pomoci kyseliny sírové.
Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.
Na papírový kapesník nakreslíme černým fixem sluníčko. Jak se změní jeho barva, když spodní okraj kapesníku namočíme do vody? A co se stane, když sluníčko nakreslíme modrým fixem a doprostřed kapesníku kápneme vodu?
Co obsahuje více vitamínu C, pomeranč nebo citron? Zjistíme to díky jednoduchému pokusu se šťávou z citronu a pomeranče, kukuřičným škrobem a jódem. Roztok vody, jodu a škrobu působí jako indikátor vitamínu C.
Názorně si ukážeme koloběh uhlíku v přírodě, vznik oxidu uhličitého, jeho přeměny i jeho význam. V závěru je poukázáno na velké množství obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a jsou uvedeny dva způsoby jeho snižování.
Proč se dichroman amonný nazývá vesuvský oheň nebo také sopka? Při hoření se dichroman amonný mění na dusík, oxid chromitý a vodu. Je to silné oxidační činidlo, výbušná a toxická látka.
Vysvětlení složení vody z atomů kyslíku a vodíku. Ukázáno i jejich vzájemné působení za vzniku takzvaného dipólového momentu, který má za následek vznik vodíkové vazby. Na pokusu předvedena změna hustoty vody se změnou teploty.
Ročně se na celém světě vyrobí miliony tun PET lahví, nabízí se proto otázka jak plastové láhve recyklovat. PET lahve se skládají z polymeru zvaného polyethylentereftalát, tudíž mají ve své struktuře převážně uhlík, kyslík a vodík. Proto můžeme plastové lahve spalovat za vzniku oxidu uhličitého a vody. Ale mnohem výhodnější je polyethylentereftalát recyklovat a znovu jej použít. Vědci se také zabývají otázkou, jak dlouhý polymerní řetězec rozložit na kratší části, které by poté mohly být biodegradabilní.
Již v roce 1953 Stanley Miller, doktorand chemie, naplánoval experiment, ve kterém se pokusil zjistit, zda dojde k formaci molekul nutných pro život v podmínkách brzy po vzniku naší planety. Miller a jeho školitel, profesor a nositel Nobelovy ceny za chemii Harold Urey, sestrojili aparaturu, která byla schopná napodobit prostředí na primitivní Zemi. Aparaturu složili ze skleněných trubek, do baňky nalili vodu a doplnili další plyny, které se už tehdy nacházely v atmosféře. Tuto směs pak podrobovali elektrickým výbojům. Voda v aparatuře znázorňovala oceány a jiskření blesky dávných bouří. Asi po 24 hodinách voda změnila barvu. Analýzy napověděly, že se ve směsi vytvořily aminokyseliny, které tam předtím nebyly. Aminokyseliny jsou přitom stavebními jednotkami proteinů, které spolu s DNA tvoří živé organizmy.
Dopady spalování fosilních paliv si společnost začíná uvědomovat, a proto hledá jiné alternativy v energetice, například využití ethanolu a vody jako paliva. Ethanol umožňuje přeměnit sluneční energii na teplo. Zatímco vodu pomáhá na teplo přeměnit elektřina.
Chcete vidět barevnou fontánu? Jednoduše ji vyrobíme a ještě si ukážeme zásadité vlastnosti amoniaku. Baňku naplníme plynným amoniakem, uzavřeme zátkou se skleněnou trubičkou a ponoříme do vody s fenolftaleínem. Amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, což se projeví prudkým nasáváním vody do trubičky. Obarvená voda vstřikuje do baňky jako fontána.
Dřevo padlých stromů ovlivňuje život v lesích. Tam, kde se po těžbě nebo po polomu ponechá mrtvé dřevo, bují nový život. Ležící kmeny a větve pomáhají tvorbě tisíců kaluží, hrázek nebo tůněk. V nich se uchytí mechy a další rostliny, které vytvoří mikroklima vhodné pro růst nové generace stromů. Pestrý terén brání také erozi. Mrtvé dřevo je i nejlepším základem pro výživu mladých stromků. Mrtvé dřevo znamená živý les.
V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jódu a jodidovými ionty, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede ke změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
Na začátku byla skvrna po letním borůvkovém dortu. A pak řada otázek nad známými fakty, že tuto skvrnu ale i spoustu jiných látek nerozpustí ani voda ani jar, ale třeba až alkohol anebo docela jiné chemikálie. Proč se některé látky v daném rozpouštědle rozpouštějí a jiné ne? A naopak se rozpouštějí v jiném rozpouštědle. Najít odpovědi na tyto otázky nám pomůže zkušený chemik Michael.
Máte rádi tuňáka? Možná o něm víte, že je to výborná pochoutka. Věděli jste ale, že je také vynikajícím plavcem? Urazí v mořích až tisíce kilometrů a to rychlostí 70 km/h. Měří 2–3 metry a nejčastěji se z něj jí břišní část.
Produktem běžných metabolických drah je také peroxid vodíku, který je pro naše tělo škodlivý. S tímto nepřítelem se vypořádá enzym kataláza, který se nachází v našich játrech. Biokatalyzátor kataláza urychlí rozklad peroxidu vodíku na vodu a kyslík. Od Michaela se nejen dozvíte složení enzymu, ale i uvidíte pokus rozkladu peroxidu pomocí čerstvých jater.
Víte, co je to pařezina? Byly to stabilní lesy, které po desítky let představovaly spolehlivý zdroj dřeva na topení. K čemu je tento typ lesa využíván v 21. století? Pařezinou se totiž na rozdíl od pole může prohnat povodeň bez toho, aby jí uškodila.
Oblast s nejbohatším výskytem termálních a minerálních pramenů se u nás nachází v nejzápadnějším cípu země, kde také vznikla naše nejznámější lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Navštívíme je s Miroslavem Táborským.
Popis rizik konzumního způsobu života ukazuje, jak tento životní styl vyčerpává přírodu i její zdroje. Informace o udržitelném způsobu života a ekologickém přístupu k žití. Důraz je kladen na šetření vodou i elektřinou a ohleduplný způsob existence.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
9 680
379
2 104
851
49
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
