Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.
Pořad popisuje, jaké druhy vody jsou na našem trhu dostupné, jakou vodu pít a jaké se naopak vyvarovat. Jsou zde rozhovory s lidmi a známými osobnostmi o tom, jak dodržují pitný režim. Následují rozhovory s lékaři, kteří popisují, jaké vodě dát přednost z hlediska jejího složení.
Pasáž, která vysvětluje cyklus vody v krajině a připomíná, kde všude je voda potřeba a jak se spotřebovává.
Když je venku teplo, není nad to zamířit někam k vodě. Společně se podíváme třeba do Žlutých lázních v Praze, kde kromě relaxování u vody, si můžete i pořádně zasportovat. Odpočinek se zábavou se dá skloubit i v termálních lázních Velké Losiny a jako bonus je zde krásná příroda podhůří Jeseníků. No, a když už budeme v Jeseníkách, podíváme se i na vodní elektrárnu Dlouhé stráně. Za návštěvu stojí také Mělník a soutok dvou největších řek v Česku Vltavy a Labe. Vodní nádrž Seč pak nabízí kromě koupání a různých sportů i hodně výletů do okolí Železných hor. Pro zájemce o techniku jsou tu prohlídky vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové.
Robůtek Kit ukazuje panu Baterkovi jeskyně a společně překonávají strach poznáním. Jak jeskyně díky podzemní vodě vznikají? Jaké útvary se v jeskyních nacházejí? A čím mohou být jeskyně nebezpečné?
Robůtek Kit s panem Baterkou si užívají v přímořském městě, když pan Baterka spadne do nádrže, která ho prožene různými trubkami rozvodu vody po městě. Podíváme se s ním na úpravnu vody, kanalizaci i čistírnu odpadních vod. A co si z toho zážitku naši hrdinové odnesli?
Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.
Jak lze přemístit vodu z jednoho kelímku do druhého, aniž bychom se jich dotkli? Využijeme gravitační potenciál a podtlak a voda z výše položeného kelímku přeteče do níže položeného.
Voda hrála vždy důležitou roli při vzniku i kolapsu civilizací. Jak naši předkové s vodou hospodařili? Její nedostatek trápí část světové populace už dnes a situace se má dále zhoršovat. Docílíme lepší osvětou o spotřebě vody a o možnostech hospodaření s ní šetrnějšího přístupu? Budeme vědomě spotřebovávat vody méně, šetřit s ní? O těchto a dalších tématech si Václav Moravec povídá s Miroslavem Bártou a prof. Bohumilem Jánským. Video je součástí metodik pro výuku globálních rozvojových témat. Lekce včetně pracovních listů pro žáky připravuje Národní pedagogický institut ČR ve spolupráci s Českou televizí v rámci projektu Virtuální škola (www.npi.cz/virtualniskola).
Jestli byl na Marsu někdy život, zatím nevíme. Díky sondám Spirit a Opportunity ale už víme, že tam byla voda.
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
O tom, že je voda nad zlato, nikdo z nás nepochybuje. Potřebujeme ji k životu. Neplýtváme s ní? Anička je zděšená chováním strýčka a tetičky. Pomoci může jedině Rejpavá žížala svým čarováním. Děti naštěstí čarovat nemusí, stačí mít dobré nápady, jak zbytečně neplýtvat vodou.
Jakou sílu má voda, když se velmi rychle ochladí? Ochladíme-li mokrou houbičku na nádobí v kapalném dusíku, zkřehne. Co se stane, když betonovou, dřevěnou a litinovou kouli naplníme vodou a necháme prudce zchladit v kapalném dusíku? Betonová koule se rozpadne, dřevěná vydrží a litinová vybouchne jako granát.
Dopady spalování fosilních paliv si společnost začíná uvědomovat, a proto hledá jiné alternativy v energetice, například využití ethanolu a vody jako paliva. Ethanol umožňuje přeměnit sluneční energii na teplo. Zatímco vodu pomáhá na teplo přeměnit elektřina.
Televizní pořad se natáčí rychlostí 25 snímků za sekundu. I film je tvořen posloupností nehybných obrázků, které se promítají s frekvencí 24 Hz za sekundu. Dojem plynulého pohybu vzniká až v našem mozku, protože naše smysly a centrální nervová soustava mají jistou setrvačnost. Spolu s Vladimírem si ukážeme pokus, ve kterém dokážeme kamery ošálit. Když rozkmitáme vodu vytékající z hadice stejnou frekvencí, jakou má kamera při pořizování snímků, voda se na záběrech zastaví. Pokud zvýšíme frekvenci kmitání hadice o 1 Hz, voda se bude pohybovat směrem dolů, ale když snížíme tuto frekvenci o 1 Hz, voda se bude překvapivě pohybovat směrem nahoru.
Američané chtějí na Měsíci přistát v roce 2024. Podmínky jsou lepší, než si vědci mysleli. NASA totiž potvrdila, že i na osvětlené straně Měsíce je voda. Dosud si totiž vědci mysleli, že se nachází pouze ve stinných chladných místech. Jak voda v těchto částech vzniká a jak se tam dokáže udržet, je zatím otázkou. Pokud je voda na Měsíci dostupnější, než se očekávalo, mohlo by to zjednodušit vybudování a udržování stálé základny.
Animovaný film je druh filmu, který je snímaný po jednotlivých fázích tak, aby se jeho přehráním plnou rychlostí vytvořil dojem plynulého pohybu. Tomuto způsobu rozpohybování se říká animace. Pomocí animace můžeme docílit toho, aby voda ve filmu tekla. Připravte si tužku, papír, jednoduché předměty, fotoaparát a vyzkoušejte si, jak se dělá animovaný film.
Voda je jednou z klíčových podmínek života. Vědci objevili vodu pod povrchem jednoho z měsíců Saturnu, který se nazývá Enceladus. Jde o převratné zjištění. Jak na to vědci přišli a v jaké podobě se voda na Enceladu vyskytuje?
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Kde se bere naše pitná voda, která patří k nejchutnějším a nejkvalitnějším v Evropě? Vezmeme vás na cestu časem našeho vodohospodářství až do současnosti. Pitné vody však ubývá, přitom se zvyšuje její spotřeba a snižují se zásoby spodních vod. Zároveň dochází i k jejich kontaminaci na mnoha místech průmyslovým, zemědělským a sídlištním odpadem. Nový český přístroj však dokáže z odpadní a závadné vody odstranit viry, bakterie, těžké kovy, organické i neorganické chemikálie. Jeho 3D nanomembrána propustí jen molekuly vody. Tento regenerátor vody čistí vodu s velmi nízkými náklady bez energetického zatížení. Je velkým příslibem pro rozvojové země, pro odsolování vody i třeba pro armádu na misích.
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
Přibližně tři čtvrtiny zemského povrhu tvoří voda, ale pitné vody je nedostatek. Asi 97 procent veškeré vody totiž tvoří slaná voda v oceánech. Ta ale bez úpravy žízeň živých tvorů neuhasí. Jakým způsobem získáme ze slané vody pitnou?
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
Zda vede čistá voda elektrický proud, si ověříme pomocí jednoduchého pokusu. Sestavíme si elektrický obvod, v němž je plochá baterie, žárovka a dvě elektrody, které vložíme nejprve do čisté vody. Žárovka nesvítí, protože čistá voda elektrický proud nevede. Pokud ve vodě rozpustíme sůl, žárovka se rozsvítí. To dokazuje, že slaná voda vede díky volným iontům elektrický proud.
Co se stane s 5 gramy polyakrylátu sodného, když na něj nalijeme 500 mililitrů vody? Zesíťovaný polyakrylát sodný má hydroskopické vlastnosti, proto veškerou vodu pojme. Tento polymer dokáže absorbovat až třistanásobek své hmotnosti.
Vodu z úpravny Želivka u Zruče nad Sázavou pije více než 1,5 milionů lidí. Kde tuto úpravnu vody najdeme? K jakému účelu konkrétně bude sloužit nové zařízení na zlepšení kvality pitné vody v jedné z největších úpraven vody v Evropě?
Vysvětlení složení vody, nejrozšířenější molekuly na zemi, sestávající z atomů kyslíku a vodíku. Ukázáno i jejich vzájemné působení za vzniku takzvaného dipólového momentu, který má za následek vznik vodíkové vazby. Na pokusu je předvedena změna hustoty vody se změnou teploty.
Stručné vysvětlení, co je to přehrada a jaká je její funkce.
Víte, kde se nachází nejstarší dřevěná studna? Majitelé studen se v posledních letech potýkají s četnými problémy. Stav vody v podzemí je silně podprůměrný a mnoha lidem tak voda ve studni vyschla. Většina studní má navíc vodu nekvalitní s nevyhovujícími mikrobiologickými ukazateli, vysokým obsahem dusičnanů či železa. Jistotou jsou proto veřejné vodovody.
V českých městech se na údržbu silnic, letní ochlazování ulic nebo zalévání rostlin často používá pitná voda. Tento cenný zdroj by bylo možné ušetřit, kdyby města měla k dispozici kvalitní užitkovou vodu. Zajistit by ji mohly takzvané dočišťovací jednotky na úpravu užitkové vody, která vytéká z čistíren, na požadovanou čistotu. Tato voda není tak drahá jako pitná. Tímto zajímavým tématem nás provede Daniel Stach v pořadu Věda 24.
Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.
Nadlimitním znečištěním je zasaženo 85 % sledovaných zdrojů podzemní vody. Ve studních škodí mikroorganismy, které tam nepatří, ale především chemické látky, které se do nich dostaly kvůli desetiletím nešetrného chování člověka k přírodě a intenzivního využívání krajiny.
Voda svou energií působí na zemský povrch, vytváří údolí, eroduje skály, modeluje mořské pobřeží. Lidé využívají vodní energii v dopravě, vodních, parních i osmotických elektrárnách.
Sucho je jedním z problémů spojených se změnou klimatu a podle vědců nás čekají suchá desetiletí. Stav hladin podzemních vod je v ČR po hydrologicky suchých letech v letech 2015–2018 dlouhodobě podnormální. Představme si jeden ze způsobů, jak vodu v české krajině zadržet, a tím přispět k obnově zásob podzemní vody. Co si představit pod pojmem řízená dotace?
Čištění vody pomocí nanočástic je velice efektivní, voda se nemusí nikam čerpat. Čistící nanomateriály vpravíme vrtem do vody a vytvoří se látky, které příroda zná: oxidy železa. Částicemi na bázi železa lze vyčistit vodu zamořenou naftou a oleji. Jejich využití je šetrné například i v boji se sinicemi. Nanočástice dekontaminují i vodu kontaminovanou chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy.
Poldry, travnaté prohlubně s hrází, slouží ve chvíli, kdy přijde blesková povodeň. Voda se tu zachytí a pak postupně odtéká. Lidé ji mohou využít třeba na zalévání. Vlastníci půdy se ale budování poldrů často brání. Kde a proč se budují na našem území poldry?
Pomocí blesku lze z vody například odstranit fenoly a polychlorované bifenyly, které se klasickými metodami odstraňují velmi obtížně a nákladně. Znečištěná voda protéká válcovým reaktorem, ve kterém je umístěná kompozitní elektroda. Připojením napětí na elektrodu vznikají tisíce malých blesků. Plamenný výboj při šíření vodním prostředím vytváří peroxid vodíku a ozon, ty napadají chemické látky nebo mikroorganismy ve vodě. Výboj také vytváří silné elektrické pole, rázovou vlnu, emituje ultrafialové záření a silně svítí. Kombinace těchto jevů je účinnou zbraní proti nečistotám všeho druhu. Elektrický výboj čistí vodu bez chemie.
Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.
Voda v amerických domácnostech je znečištěná zbytky léčivých přípravků – najdete v ní stopy antikoncepce, léků proti bolesti nebo antidepresiv a zřejmě to není problém jen Spojených států amerických. Spotřeba léků roste a ty se z lidského organismu dostávají do odpadních vod. Jaké jsou důsledky tohoto znečištění?
Jakost povrchových vod se v posledních 25 letech výrazně zlepšila díky transformaci průmyslu nebo modernizaci čistíren odpadních vod. Ne vždy se musí odpadní voda svádět do jediné centrální čistírny. Řešením i pro váš dům tak může být právě kořenová čistírna. Ty fungují na stejných principech jako přirozené mokřady, kde probíhají samočisticí procesy.
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Čekají nás častější zákazy napouštění bazénů nebo omezení zalévání zahrad? Anebo přijdou tvrdší opatření v podobě kohoutků bez vody? Boj o vodu v době veder potřebuje rázná opatření. Suchá léta ukázala, že mohou vyschnout celé ekosystémy. Každý dobrý hospodář by měl se suchem počítat a připravit se na něj.
Fosfor vypouštěný z domácností je pro životní prostředí velkým tématem. Problémy s vysokou koncentrací fosforu v povrchových vodách jsou umocňovány vyšší teplotou. Zelené plochy stojatých vod, kde hynou ryby z důvodu kyslíkového deficitu, jsou každoroční realitou. Avšak místo toho, aby stát problém řešil, dotuje domácí čistírny odpadních vod, které jsou technologicky nedostatečné.
Asi většině dětem proběhla někdy hlavou otázka: ,,Co se vlastně stane s vodou, když spláchnu záchod? Kam to vše teče a co se s tím pak stane?" Proto pojďme vyrazit na exkurzi do čističky odpadních vod. Tam se dozvíme, co se děje s vodou potom, co se osprchujeme nebo umyjeme nádobí. Také zjistíme, proč nemůže taková voda jen tak odtéct do řeky a jak taková čistička vlastně funguje.
Když si uvědomíme reálnou spotřebu vody na výrobky běžného dne, chováme se šetrněji a pěstujeme plodiny, které jsou méně náročné na spotřebu vody? Čekají svět boje o vodu? Jak s vodou zacházíme a jak si jí vážíme? O virtuální vodě, půdní erozi, boji o vodu, vodních zdrojích, hospodaření s vodou i migraci si Václav Moravec povídá s Miroslavem Bártou a prof. Bohumilem Jánským.
Každý z nás splachuje a vypouští do kanalizace odpadní vodu. Co se s ní pak stane? Podíváme se do moderní čistírny odpadních vod. Nejprve se vyčistí „hrubé“ nečistoty, pak probíhá další oddělování nečistot a nakonec odtéká voda zpátky do řeky. Proč ji čistíme? Co se stane s vytříděnými nečistotami?
Robůtek Kit s panem Baterkou se vydají do pouště, aby se přesvědčili, že i v poušti je voda. Kitovi se z nedostatku vody zdá sen o koloběhu vody. Stane se mrakem, dešťovou kapkou a nakonec se zase vypaří a stane se opět mrakem. Celé dobrodružství si prohlédněte v tomto díle ze seriálu Kosmix: Pod hladinou.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku, jak koluje voda na naší planetě. K čemu nám slouží voda a je důležitá? Kolik vody se na Zemi nachází? Na tyto otázky si společně odpovíme. Také si na vodu zahrajeme, zkusíme se proměnit v kapičku vody a procestovat s ní celý její život.
Voda v krajině není přínosem jenom pro člověka, ale pro přírodu jako celek. Ve vyprahlém světě se život omezí jenom na nejsilnější druhy. Jakmile se ale podaří v krajině vodu udržet, přiláká to nespočet živých organismů. Stačí třeba jenom vrátit vodu loukám, tak jako na Josefovských loukách v nivě řeky Metuje. Tento projekt má umožnit návrat mokřadních ptáků a dalších vzácných živočichů na dříve zaplavované louky a současně je zpřístupnit lidem.
Návesní rybníčky, tak jak je známe ze starých obrázků, umocňují půvab českého venkova a hlavně ukazují, jak naši předci uměli hospodařit s vodou. Obnova a péče o vodní nádrž uprostřed vsi ji mohou vysvobodit z betonového sevření a proměnit v živoucí biotop. Jen je potřeba si dát pozor na to, jakou vodu do něj necháme téct.
Pokus s ledem nám ukazuje, že studená a teplá voda má různou hustotu. Potřebujete teplou a studenou vodu, sklenici, vodové barvy, tvořítko na led a olej. Zkuste si, zda se vám pokus povede stejně jako dětem.
Je to takové veřejné tabu. Jsme na záchodě, spláchneme. Co se děje dál? A jaké důsledky má vypuštění vany, čisticích prostředků, používání oleje v kuchyni nebo splachování zbytků léků z našich těl? V České republice se daří vyčistit 80 % odpadních vod, ale bez problémů to zdaleka není.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Princezna Prga bojuje proti suchu. Sušivce zastavíme jenom šetrným hospodařením s vodou. A jak na to? Princezna nám poradí. Můžeme zachytávat dešťovou vodu nebo se místo koupání ve vaně sprchovat. Možností máme mnoho. Tak do toho!
Co zesílí každý výbuch? Porovnáním výbuchu sudu prázdného a naplněného vodou posoudíte sami, co výbuch zesílí. V sudu naplněném po okraj vodou dojde k mnohem silnějšímu výbuchu. Voda je totiž nestlačitelné kapalina a síla výbuchu je přenášena až na místo nárazu.
Vodní toky mohou být znečištěny odpadní vodou, když dojde k přeplnění kanalizace srážkovou vodou, která tam přitéká. Jednoduchým řešením je výstavba nádrží např. u sídlišť, které dešťovou vodu zadrží a nepustí ji dál do kanalizace. Stavba takového jezírka přitom není nic složitého.
Jakým způsobem lze dezinfikovat vodu v rozvojových zemích? Metoda je jednoduchá. Do plastové lahve nalijeme znečištěnou vodu a položíme ji na slunce. Vědci zjistili, že rovníkové slunce dokáže zahřát vodu až na teplotu 55° C. Působením ÚV záření se voda zbaví všech nebezpečných bakterií.
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Tentokrát s dětmi řeší problém zachycování dešťové vody. Nachytanou vodu po dešti, tzv. dešťovku, můžeme použít k zalévání zahrady, ke splachování záchodu, k mytí... Šetříme tak nejen přírodu, ale i naši peněženku. Jak to? A proč bychom měli chytat dešťovku?
Jaké jsou příčiny znečištění vodních toků? Naše dlouhodobě nejznečištěnější řeka pramení v horách tak čistá, že splňuje parametry kojenecké vody. V čem je tedy problém? A jak kvalitu vody ovlivňuje sucho? A jak proti znečištěným řekám můžeme bojovat?
O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.
Kanalizací odtéká mnoho odpadní vody. Kam a kudy všechny ty odpadní vody putují a co se s nimi děje? Jak si s odpadem poradili naši předci? A staří Římané? Podíváme se i do první čistírny odpadních vod a zajímavá je také procházka po její současné podobě.
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Klaun Moudronos nám představí koloběh vody v přírodě. Dozvíme se, jak je voda důležitá a proč je potřeba s ní neplýtvat. Víte, co je to vodoměr? A vodovod? I to nám Moudronos prozradí. Seznámí nás i se skupenstvími této zdánlivě obyčejné, ale přesto vzácné tekutiny.
Pořad vysvětluje a názorně ukazuje, jak vypadá proces úpravy pitné vody ve vodárně.
Pět minut s Michalem a jeho kamarádem odpadkovým košem Zoubkem o plýtvání pitné vody. Dnes se děti naučí, jak ochránit životní prostředí a šetřit pitnou vodu. Pojďte to zjistit s námi!
Scénka plná rčení o vodě, jejich jazykový výklad a rozhovor s L. Herčíkem (manažer provozu Úpravy vody) o výrazech a profesních pojmech spojených s vodou. Anketa o výrazu „ohnivá voda“. Výklad pojmu „vrcholek ledovce“.
Co se stane, pokud mýdlo protřepeme v tvrdé vodě? Mýdlo se srazí a vyvločkuje, protože tvrdá voda obsahuje mnoho solí, které zabraňují rozpouštění mýdla.
V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.
Tým Stanislava Smrčka z Katedry jaderné a organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se snaží najít způsob, jak z vody v čističkách odstranit léčiva. Slibně vypadají například některé druhy vodních rostlin, které látky z vody prostě vytáhnou. Jak budou vypadat čistírny odpadních vod v budoucnosti?
Na třetině území Česka se vyskytuje zhruba 80 % našich zásob podzemních vod. Nachází se v podzemních kolektorech z horninových profilů v hloubce několika set metrů. Právě z těchto oblastí by mohly být v budoucnu vybudovány páteřní vodovody do míst s deficitem podzemních vod. Současně bychom o tyto rezervy podzemních vod měli velmi dobře pečovat, aby nedošlo k jejich přečerpání a v důsledku toho pak ke ztrátě jejich kapacity.
Krajina 21. století se stává příležitostí pro nové zemědělství. Nové technologie přinášejí 4. zemědělskou revoluci. Vědci z České zemědělské univerzity v projektu Chytrá krajina testují závlahy, mokřady, erozi, plodiny, snaží se najít vyvážený kolotoč vody, přírody a zemědělských aktivit. Precizní zemědělství znamená pečlivé hospodaření a v dobách klimatické změny hlavně citlivé nakládání s vodou.
Jak lze bez doteku odčerpat olejovou vrstvu ze sklenice s vodou? Pomocí naolejované zkumavky naplněné vodou. Olej má menší hustotu než voda, a proto plave na jejím povrchu a je vytlačován do zkumavky.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
Jak je možné, že stromy natáhnou během dne od kořenů až po koruny stovky litrů vody? Listy rostlin využívají energii ze slunce, aby přeměnily oxid uhličitý a vodu na cukry. Jako odpadní produkt přitom vzniká kyslík. Listy mají plochý a tenký tvar, aby vystavily slunci buňky obsahující chloroplasty se zeleným barvivem. Pokožka listu je pokryta póry zvanými stomata, jež zajišťují výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi vzduchem a vnitřním prostorem listu. Zbavují se vody během procesu zvaného transpirace. Když se vypařují molekuly vody z listů rostliny, tak nasává další vodu z půdy.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Jak člověk ovlivňuje vodní toky? Při narušení přirozené komunikace mezi okolními vodami často dochází ke škodám nejenom na biotopu řeky, ale podle velikosti řeky i ve větší či menší vzdálenosti od ní. Povodně mohou částečně revitalizovat okolí toku. Příroda tím spravila, co člověk napáchal.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme na otázku: „Proč se do bazénu s vodou dává chlor?“
Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.
Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?
Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů – slunce a vody. Vysvětlen je také princip výroby vodíku pomocí nanomateriálů v keramickém reaktoru.
Kolik mililitrů roztoku získáme smícháním 500 ml vody a 500 ml ethanolu neboli lihu? Bude mít roztok objem větší, menší nebo bude mít přesně 1000 ml? Menší molekuly vody se naskládají mezi větší molekuly ethanolu a podle toho bude vypadat výsledek.
Neoklasicistní budova Podolské vodárny je výraznou dominantou pravého břehu Vltavy. Kromě toho, že odtud k Pražanům putuje pitná voda, v ní vzniklo muzeum mapující historii oboru zpracování pitné vody. Nahlédneme do ní a nakoukneme pod pokličku zpracování pitné vody.
Motivační video pro mladé vědce na střední škole. Šestimocný chróm vznikající při různých výrobách je karcinogenní a je ho třeba odstranit ze znečištěné vody. Mladá vědkyně šestimocný chróm pomocí různých analytických metod pomocí hlinitokřemičitanů převádí na trojmocný, který je pro životní prostředí neškodný.
V únoru 2019 bylo u Božího Daru v Krušných Horách tolik sněhu, že ke změření jeho výšky nestačila ani 3 metry dlouhá sonda. Na každém metru čtverečním zde bylo přes 400 litrů vody. Vodohospodáři proto hledají způsoby, jak na jaře během tání co nejvíce vody pod horami zachytit a využít tak její zásoby.
Povodně v roce 2002 ukázaly, jak důležitou funkci má při zadržování vody půda. Ta totiž dokáže pojmout nejvíc vody v celé krajině. Záleží ale na tom, v jakém je stavu. Výzkumný tým z ČVUT připravil zajímavý experiment, který ukazuje, jak důležitou roli stav půdy hraje. Podívejte se na to, v čem to celé spočívá.
Dřevo padlých stromů ovlivňuje život v lesích. Tam, kde se po těžbě nebo po polomu ponechá mrtvé dřevo, bují nový život. Ležící kmeny a větve pomáhají tvorbě tisíců kaluží, hrázek nebo tůněk. V nich se uchytí mechy a další rostliny, které vytvoří mikroklima vhodné pro růst nové generace stromů. Pestrý terén brání také erozi. Mrtvé dřevo je i nejlepším základem pro výživu mladých stromků. Mrtvé dřevo znamená živý les.
Otužování je poslední dobou velkým hitem. Čím je pro člověka přínosné? Jak to ale dělat správně a na co si dát při otužování pozor? Možná nevíte, že se v něm dá i soutěžit. Proč lézt v zimě do studené vody, nám vysvětlí trenér plavání Jakub Běžel.
Experiment pomocí vejce dokazuje, že slaná voda má větší hustotu než voda pitná. Jak jinak lze poznat, v které nádobě je slaná voda? No přece po vyvaření veškeré vody zbyde sůl.
Jaká voda začne vřít dříve, osolená či neosolená? Dříve začne vřít neosolená voda. Proč? Za standardních podmínek vře roztok soli při vyšší teplotě než čistá voda.
Při skocích do vody je důležitá znalost fyziky. Zásadní je povrchové napětí. Povrch kapaliny se chová jako smršťovací fólie, která jakoby stahuje kapalinu a brání se rozšíření. Při dopadu na hladinu je důležitá rychlost. Při pomalém ponoření mají molekuly vody čas se rozestoupit, zatímco při vysoké rychlosti dopadu se voda začne chovat jako těleso a klade odpor. Záleží i na velikosti plochy, kterou na hladinu dopadneme. Čím větší plocha a rychlost, tím dříve začne tvrdost hladiny připomínat beton. Vladimír Kořen předvede takový skok do vody, jaký musel určitě hodně bolet.
Upravené koryto řeky je ve městě nutnost, ale mimo město je lepší řeky do přesných tvarů nepoutat. Proč? Zabránit povodním se nám takhle totiž nepodaří.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s měkkýši. Víte, jaký je rozdíl mezi mlži a plži?
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
11 763
630
3 577
1 053
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
