Korejská válka probíhající v letech 1950-1953 patří k hlavním konfliktům studené války. Jak ale vypadala situace v Koreji před válkou a jak probíhal začátek konfliktu? Jeho kořeny můžeme vystopovat už ve 2. světové válce a vedou do Sovětského svazu. Jak to? O tom se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
V čem se liší dvě světové války z hlediska dopadů na civilní obyvatelstvo? Jaké důsledky měly akce jednotlivých znepřátelených stran na občanskou společnost i vojsko? Jaké byly rozdíly v životech obyčejných Čech. Srovnání těchto řekněme měkkých důsledků válek provedou historici ve videu z pořadu Historie.cs.
Pořad o tom, jak T. G. Masaryk hodnotil události po vypuknutí první světové války před tím, než odjel do zahraničí. Ukazuje, jak zadával úkoly svým spolupracovníkům a jak určil Edvarda Beneše jako svého nástupce.
Dnešní optikou a často velmi zjednodušeně se konec první světové války jeví jako jasný a po vstupu USA jako předpokládaný. Přitom tomu vůbec tak nebylo. Víte, že třeba Spojené státy americké nevyhlásily válku Rakousko-Uhersku? Že poválečné uspořádání a představy Tomáše G. Masaryka byly hodně závislé na náhodě? Že vojenské strategie USA z konce války neodpovídaly zkušenostem evropských válčících států? Podívejte se na část diskuse o konci války a jeho souvislostech.
Video stručně popisuje nejkrvavější bitvu první světové války, bitvu na Sommě v roce 1916. Připomíná účast českých vojáků včetně zbytků první české roty Nazdar. K popisu bojové situace jsou použity zápisky jednoho vojáka roty.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
„Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!" To jsou slova Adolfa Hitlera ke konci 2. světové války. Ostravsko představovalo pro nacistické Německo stěžejní průmyslovou oblast i důležitý infrastrukturní uzel. Jak tedy vypadala situace na Ostravsku na konci 2. světové války? Dozvíme se v debatě odborníků v pořadu Historie.cs.
Ve Zprávičkách se z archivních snímků dozvíte stručné vysvětlení toho, jak probíhal konec 2. světové války v roce 1945 v Praze.
Čím lze charakterizovat období od atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este do vydání manifestu Mým národům? Mysleli si tehdy lidé, že může vypuknout tak zdrcující válka? Jak se vyvíjely požadavky Rakouska-Uherska vůči Srbsku? A jaké postavení v té době zaujalo Německo? Do kontextu Evropy v předvečer války nás uvedou historici v pořadu Historie.cs.
V Lucembursku najdeme mnoho památníků obětem 2. světové války. Nejznámější je Zlatá dáma v centru hlavního města. Nedaleko leží dva hřbitovy – německý a americký, na nichž jsou pochováni vojáci, kteří padli během bitvy v Ardenách. Do oblasti Arden se vypravíme v závěru videa a navštívíme vojenské muzeum.
Ve videu je stručně představeno, jak to u nás vypadalo v roce 1914 před vypuknutím do té doby největší války. Jsou zde představeny důležité mezníky z tehdejší kultury a techniky. Nahlédneme ale i do každodenního života.
V mnoha obcích naší republiky dodnes nacházíme pomníky padlých z první světové války. Často obsahují řadu jmen a připomínají oběti z té které obce. Své padlé v první světové válce měli také čeští Němci, žijící převážně v pohraničních obcích. I oni si pomníky připomínali své padlé. S událostmi druhé světové války a následným odsunem mnoho těchto pomníků osiřelo či úplně zmizelo. Podívejte se na některé z nich v severních Čechách.
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
