Adventní věnec patří k novějším vánočním tradicím. Je plný symbolů a zapalování jeho svíček má zajímavou historii.
Se svátkem Tří králů se v minulosti pojily různé tradice a zvyky. K těm, které přetrvaly dodnes, patří především obcházení dětí převlečených za tři krále a koledování. Novější tradicí je potom pořádání tříkrálových průvodů.
Novější, avšak rozšířenou předvánoční tradicí jsou adventní kalendáře. Kdy vznikly a jak se měnila jejich podoba? Zajímavá je i historie perníku a vánočního cukroví, jehož původ sahá až do pohanských dob.
Mikulášské obdarovávání dětí má dlouhou tradici, jejíž původ vás možná překvapí. Pořad se věnuje i tomu, jak je to s Mikulášem v jiných zemích.
K 1. květnu dodnes patří tradice stavění májky. Uprostřed návsí se vztyčují vysoké stromy a kolem nich probíhají jarní slavnosti. Někteří mládenci kromě toho staví malé májky pod okna milovaných dívek.
Obyvatelé keltského hradiště, kteří se snaží zachovávat tradice starých Keltů, slaví 30. dubna svátek Beltain. Ten připadá na stejný den jako pálení čarodějnic a zaujímá v keltském kalendáři významné místo. Kromě samotného pálení ohně vykonávají i další rituály.
Pěstování vinné révy má v českých zemích dlouhou historii a jsou s ním spojeny i různé tradice – například zarážení hory. Pořad se věnuje tomu, kdy poprvé se u nás víno začalo pěstovat a kdo přispěl k významnému rozmachu vinařství.
Na Nový rok se dříve na vesnici dodržovaly různé zvyky založené nejen na tradici, ale i na pověrách. Chodilo se koledovat, dívky si věštily svůj osud a velmi důležité bylo jídlo, které se ten den podávalo.
Svátek Tří králů ukončuje období Vánoc a tradice s ním spojené přežívají dodnes. Jak je to ale s legendou o mudrcích z východu? Zdá se, že s jistotou o třech králích nevíme takřka nic.
Letnice neboli svatodušní svátky se v minulosti slavily různě – například obchůzkami královniček. Ty byly symbolickou prosbou za dobrou úrodu a pro mladé dívky i významným iniciačním rituálem. Díky uchovávání tradic na venkově se s průvody královniček můžeme setkat i dnes.
Zatímco Boží hod je dnem rozjímání, svátek svatého Štěpána se odpradávna nese v duchu družného veselí a zábavy. Dříve k němu neodmyslitelně patřilo i koledování.
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
13 096
734
4 435
1 226
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
