Jméno Jindřicha Waldese dnes zná málo lidí, i když ve své době patřil k významným postavám našeho průmyslu. Byl i významným mecenášem umění, např. podporoval malíře Františka Kupku. Založil i vlastní fotbalovou jedenáctku a pánský pletací klub. To vše si mohl dovolit díky patentce. Podívejte se na krátkou historii filmy Koh-i-noor Waldes.
Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
Historie průmyslu v českých zemích začala už v 18. století textilní výrobou. Na našem území tak vznikla dvě na sobě nezávislá centra textilní výroby, Brněnsko a Liberecko. Podívejte se na příběh jedné továrny ve Frýdlantském výběžku, která vznikla sice až na počátku 20. století, ale zato funguje dodnes.
Víceúčelový Stadion odbojářů vznikl v polovině 50. let minulého století v centru Ostravy. Jednalo se tehdy o největší stadion v Československu, jeho kapacita byla neuvěřitelných 60 tisíc lidí. Stavěl se však velmi svérázným způsobem. Na konci 90. let došlo z důvodu špatného technického stavu stadionu k jeho demolici a dnes v těchto místech stojí obchodní centrum. Smutný je rovněž osud architekta stadionu Rudolfa Šajdka, který byl odsouzen k 12 letům vězení.
Se sopečnou činností souvisí vznik vzácných minerálů. Hora Kozákov v Českém ráji představuje unikátní kroniku vývoje Země. Během stovek milionů let v dutinách magmatických hornin krystalizovaly acháty, jaspisy, křišťály, olivíny nebo ametysty. Mineralogická jedinečnost Podkrkonoší a Českého ráje dala vzniknout unikátním tradičním řemeslným a uměleckým technikám, jako je broušení a rytí drahých kamenů, šperkařství nebo florentská mozaika.
Josef Váchal představuje svébytný a originální typ umělce, kterého nelze jednoduše přiřadit k některému z uměleckých směrů. Proslul zejména svojí ojedinělou technikou práce, jeho knihy jsou uměleckými artefakty. Totéž platí pro jeho knihu In memoriam Marie Váchalové, kterou vydal po smrti své ženy. Ve videu se dozvíme, v čem vyniká koncepce této knihy a proč Váchal v podstatě předjímá tvorbu pozdějších umělců, jako byl např. Andy Warhol.
12. srpna 1981 uvedla na trh firma IBM svůj první model osobního počítače. Od té doby urazily obrovskou cestu. Proč slavilo IBM PC v roce 1981 tak obrovský úspěch? Jak takový počítač fungoval a v čem byl největší rozdíl mezi tehdejším a dnešním užíváním? A proč v dalších letech ztratila firma IBM kontrolu nad trhem osobních počítačů? Kde nastal problém? O vzestupu a pádu IBM PC hovoří Michal Rybka, publicista a kurátor Alza muzea.
Pod značkou Avia si nejspíše většina z nás představí nákladní automobily. Prvními dopravními prostředky, které Avia začala vyrábět, však byla letadla, a stalo se tak už krátce po vzniku samostatného Československa. Reportáž představí historii této firmy i její nejznámější produkty z oblasti letecké i automobilové dopravy.
Národní muzeum uchovává ohromné množství sbírek z různých oborů. Patří k němu různé budovy, depozitáře má po celé České republice. Samotná expozice v historické budově na Václavském náměstí je unikátní ve světě právě spojením přírodovědy a historie.
Dráha vedoucí z Plzně do Železné Rudy byla postavena v 70. letech 19. století za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, zvláště kvůli přepravě uhlí. Jednalo se o první trať, která vedla do jádra Šumavy. Součástí železnice je tunel pod Špičákem měřící 1747 m, což byl tehdy nejdelší železniční tunel v celém Rakousku-Uhersku. Za zmínku stojí i zastávka Železná Ruda - Alžbětín, která je unikátní tím, že přes ni prochází státní hranice.
Facebook patří k nejrozšířenějším sociálním sítím současnosti. Co je ale cílem této platformy? Může ovlivňovat naše postoje ohledně toho, co si chceme koupit a koho budeme volit? A jaké všechny informace o nás jako o uživatelích ví? O otázce algoritmů Facebooku a jejich potenciálním nebezpečí se více dozvíme v diskusi odborníků v pořadu Historie.cs.
Oxid uhličitý pocházející ze spalování fosilních paliv značně přispívá ke globálnímu oteplování. Zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře brání úniku tepla do vesmíru a zahřívá naši planetu. Ale co kdybychom oxid uhličitý zachytili dříve, než unikne? Přesně o to usilují evropští vědci a technici. Podstata této koncepce spočívá v tom, že se zachytí oxid uhličitý pocházející z elektráren a jiných závodů založených na spalování uhlí a uloží se hluboko do země.
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
