Co je to nanoimpregnace? Materiál, který prošel nanoimpregnací, má hydrofobní vlastnosti, tedy odpuzuje kapaliny. Impregnovaný materiál zařídí tudíž účinnější ochranu před deštěm, rosou, sněhem či námrazou. Podívejte se, jak přesně to dělá.
Vědci v Evropském středisku částicové fyziky u Ženevy chtějí vypátrat, z čeho se skládá vesmír a proč vypadá tak, jak vypadá. Jedinou experimentální metodou, která může důvěryhodně popsat vlastnosti mikrosvěta, jsou srážky elementárních částic. Srážkové experimenty jsou tím zajímavější, čím větší má částice rychlost a energii, kterou získají v urychlovači.
Fotosyntéza dala atmosféře ohromné zásoby kyslíku, který dýchají živočišné druhy. Je to základ života na Zemi. Dala energii rostlinám a dává energii i lidem v podobě uhlí nebo ropy. Ale jak co nejlépe využít její energii? Vyšlechtíme rostliny, které mají vysoký energetický potenciál a fotosyntéza tak přispěje k řešení světové energetické krize.
Američané chtějí na Měsíci přistát v roce 2024. Podmínky jsou lepší, než si vědci mysleli. NASA totiž potvrdila, že i na osvětlené straně Měsíce je voda. Dosud si totiž vědci mysleli, že se nachází pouze ve stinných chladných místech. Jak voda v těchto částech vzniká a jak se tam dokáže udržet, je zatím otázkou. Pokud je voda na Měsíci dostupnější, než se očekávalo, mohlo by to zjednodušit vybudování a udržování stálé základny.
Jak se formovala Sluneční soustava a kde se vzal na naší planetě život? Na tyto otázky mohou odpovědět vzorky z asteroidu Bennu, které se pokusila odebrat sonda OSIRIS-REx. Jak probíhala celá operace? Čtyři a půl hodiny před odběrem opouští sonda oběžnou dráhu planetky, po které kroužila, a začíná sestupovat k Bennu. Krátce na to se vysouvá robotické rameno, které má na konci odběrovou hlavici. Pomocí navigačního systému se přiblíží k místu odběru, kde nastává klíčový moment, odběr vzorků. Do lapače se z jedné strany uvolní stlačený dusík, který zvíří kamínky na povrchu Bennu, a ty jsou poté v lapači zachyceny.
Za výzkum černých děr byla v roce 2020 udělena Nobelova cena za fyziku. Ocenění získal Roger Penrose za důkaz, že pokud se nějaké těleso bude stlačovat pod určitou mez, vznikne černá díra. A také tandem Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou za konkrétní objev černé díry ve středu naší galaxie. Co je to černá díra? Je to místo ve vesmíru, kde je gravitace tak silná, že jí nic neunikne, ani světlo. Klíčové hranici se říká horizont událostí a co jí překročí, se nedostane zpátky. Singularita je místo, kde jsou gravitační síly nekonečně velké.
Mars rekordně blízko Zemi. Daniel Stach nás seznámí s tímto čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, hned po Slunci, Měsíci a Venuši. Astronomové tak mluví o rudém oku na obloze. Dne 2. října 2020 jsme mohli vidět konjunkci s Měsícem. To znamená, že obě vesmírná tělesa byla navzájem tak blízko, že je bylo možné pozorovat najednou jedním dalekohledem. Takhle blízko se Mars k Zemi dostane až za dalších 15 let. Je to dáno tím, že se obě planety pohybují kolem naší hvězdy po eliptických drahách.
Nobelova cena za chemii byla udělena za vývoj tzv. genetických nůžek. Spočívá v tom, že chybné místo DNA se přestřihne bílkovinou Cas9. Buňka si jej buď opraví sama, nebo se vloží do organismu jiná sekvence. Tato revoluční metoda má význam např. pro léčbu vrozených vad.
Představujeme nové technologie, které mohou lidem s různými zdravotními postiženími usnadnit život. Například kamera, kterou lze připevnit na obrubu brýlí, a ona pak sama čte text nebo rozpoznává obličeje. Lidem, kteří nemohou ovládat končetiny nebo i hlas, pomáhá projekt Bazil. Rozpoznává frekvence mozkových vln a umožňuje tak ovládat elektroniku myšlenkou. Pro děti s vadou zraku je určena takzvaná hmatová kniha.
Prof. ing. Viktor Kaplan (1876 – 1934) byl rakouský rodák, ale byl velmi hrdý na své československé státní občanství. Narodil se a je pochován v Rakousku, ale celé své dílo uskutečnil v Brně, kde působil od roku 1906 až do roku 1931 jako profesor pro stavbu vodních turbín na Německé vysoké škole technické. Zde také po mnoha a mnoha pokusech zrealizoval svůj objevný vynález vodní rychloběžné turbíny. Televizní inscenace se soustřeďuje nejen na Kaplanovo bádání a na dramatické soudní spory o uznání patentu, které následovaly po zveřejnění vynálezu, ale také na spolupráci a celoživotní přátelství s ing. Jaroslavem Slavíkem. Výrobcem turbín se stala brněnská slévárna a ocelárna Ignác Storek, která vynálezce již od počátku jeho výzkumů vydatně podporovala. O novou turbínu byl pak velký zájem a firma měla co dělat, aby zdolala příval objednávek. První Kaplanova turbína byla postavena 1960 před Technickým muzeem ve Vídni jako technická památka světového významu.
Člověk, tužka, papír. Sluneční fyzika je jedním z mála oborů, kde k dalekohledu přistupuje člověk. Není to samozřejmě jediná pozorovací metoda Slunce. Pozorování dalekohledem běžně snímá kamera a pořizuje snímky v celém spektru viditelného i krátkovlnného záření. Děje na Slunci zachycují také družice, které se díky pokročilým technologiím dostávají stále blíže ke Slunci. Tak proč ještě tužka a papír? Vše vysvětluje astrofyzik Michal Švanda v diskuzním pořadu Václava Moravce, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.
Jak může sluneční aktivita ovlivnit Zemi a její magnetické pole? V jakých částech světa může mít magnetická bouře největší vliv? Za jakých podmínek se vytváří systém elektrických proudů v atmosféře a co způsobuje? Kde a proč jsou efekty těchto jevů největší? Silné geomagnetické bouře jsou poměrně málo četné, takže je velmi obtížné předvídat jejich frekvenční závislost. Které události jsou zaznamenané a kdy se odehrály poslední silné bouře? Jsou naše přenosové soustavy v ohrožení? Dozvíte se z rozhovoru Václava Moravce s astrofyzikem Michalem Švandou a energetikem Miroslavem Vrbou v diskusním pořadu, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.
13 112
738
4 459
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
