Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Vítězslav Nezval byl mimořádnou osobností českých dějin a kultury 20. století a také mimořádným autorem s mimořádnou životní sinusoidou. Ukázka představuje část jeho díla, jeho názory a zapojení do života doby. Prožil toho mnoho a sám prošel neobvyklou stezkou od surrealismu až po stalinismus. Talentovaný básník se zkrátka s režimem potýkal, jak uměl. Současně je zmíněna i politická činnost diplomata a politika Jana Masaryka, Nezvalova současníka.
Organizace Trash Hero se věnuje dobrovolnickému sběru odpadků v městských parcích, ulicích, řekách nebo na černé skládce. Na příkladu Prahy a Brna je představena běžná podoba úklidových akcí. Dobrovolníci se domluví na místě úklidu na sociálních sítích a organizace Trash Hero zajistí pytle, rukavice a odvoz odpadu z dané městské části. Iniciativa vznikla v roce 2011 v Thajsku, nyní její zástupci fungují po celém světě.
Jiří Hájíček patří k nejvýraznějším současným českým prozaikům a je držitelem dvou ocenění Magnesia Litera. Nejprve si představíme dílo autora a témata, kterými se zabývá, poté se blíže seznámíme s díly Selský baroko a Rybí krev. Video obsahuje ukázky z Hájíčkových děl, předčítané různými osobnostmi. Hájíčkovo literární dílo charakterizují literární kritik Radim Kopáč a literární publicista Jan M. Heller.
Jaké vánoční zvyky u nás máme a proč? Video seznámí děti s významem jmelí, adventního věnce, pečením perníčků i adventním kalendářem.
Ve studiu pořadu Hřiště 7 si s Irenou Smetáčkovou povídáme o typických "ženských" a "mužských" povoláních, o kterých se ve společnosti mluví. Proč se ve společnosti tyto stereotypy objevují? A existuje nějaké typické povolání pro ženy a muže? V závěru společného povídání si uvědomujeme, že pro výběr povolání jsou nejdůležitější naše schopnosti a dovednosti a také nás profese musí bavit. Ukázka je staršího data, jak je to se "ženskými" a "mužskými" povoláními v současnosti, může být tématem pro diskusi v hodině.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
K úmluvě, která chrání světové kulturní dědictví, přistoupila Česká republika v roce 1990. Koncentrace památek UNESCO v České republice patří vzhledem k rozloze státu mezi nejvyšší na světě. Na Seznamu světového dědictví je zapsáno v současné době 14 památek a území. Které to jsou?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Krátké video vysvětlí, kde a jak se u nás vzal vánoční stromeček tak, jak ho známe.
Vědec Tomáš Mikolov popisuje rozdíl mezi umělou inteligencí, strojovým učením a neuronovými sítěmi. Seznámí vás s principem fungování strojového učení a možnostmi jeho využití. Zamýšlí se nad tím, zda bychom se umělé inteligence měli v blízké budoucnosti obávat.
Knižní svět láká k četbě románu, který zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku 2011. Román přeložený Jiřím Pelánem vypráví o možných okolnostech vzniku podvodného spisu Protokolů sionských mudrců a nejen tímto motivem se stává varováním před konspiračními a nenávistnými teoriemi. Přibližuje nám atmosféru, ve které dochází v Evropě k masivnímu nástupu antisemitismu ve druhé polovině 19. století. K formální i obsahové stránce působivého románu spojeného se Starým židovským hřbitovem na pražském Josefově hovoří romanistka Alice Flemrová.
Bezpilotní letouny neboli drony jsou v současnosti populární v celé společnosti. Nejdříve byly využívány hlavně armádou, nyní pomáhají třeba záchranným složkám hledat ztracené lidi. Pro pilotování dronů platí určitá omezení. Ptáte se jaká? Odpověď naleznete ve videu z Wifiny.
Jaký význam mají české vánoční zvyky? Proč Ježíšek zvoní zvonečkem a odkud tato tradice pochází? Dozvíte se také, proč si zdobíme domov jmelím a odkdy připravujeme ke štědrovečerní večeři kapra s bramborovým salátem.
Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.
Přemýšleli jste nad tím, co je čas? Může být lineární (jakási přímka vedoucí z minulosti přes současnost do budoucnosti), ale také cyklický (točící se v kruhu). Na základě cyklického času se rok dělí na dny sváteční a všední, školní a pracovní. Svátky jsou spojeny se zvyky a tradicemi. Ať už jde o Vánoce, Velikonoce nebo naše narozeniny, měli bychom je strávit s těmi nejbližšími a hlavně v poklidu. To pochopí Sára s rodinou, když se v jednom jediném dni pokusí vynahradit si všechny sváteční dny, při kterých nebudou následující rok pohromadě.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Počítačový virus se chová podobně jako virus skutečný. Šíří se počítačem a krmí se našimi daty. První počítačový virus se jmenoval Králík. První světově známý virus se jmenoval Brain čili Mozek. Vymysleli ho dva bratři z Pákistánu v roce 1985. Historicky nejznámější byl virus Sušenka. Viry jsou škodlivé programy a ty se označují slovem „malware“. Mají různé strategie, jak se do vašeho počítače dostat, a podle toho se jim říká například „červ“ nebo „trojský kůň“. Antiviry také mají své strategie, jak virus objevit a zničit. Ale nejlepší je chovat se tak, aby se mi do počítače virus vůbec nedostal. Jak?
Maska nám dovoluje se chovat jinak, a možná právě proto se rádi vracíme zpět k tradicím a regionálním zvykům. Karneval je okázalá podívaná, která čerpá z lidové tradice, ale zároveň si bere to nejlepší ze současné výtvarné scény. Máme na mysli úchvatný fenomén současnosti – novodobý městský folklor, který láká do ulic Roztok u Prahy tisícovky návštěvníků. Masopust tu vyrostl v tradici, která přesáhla lokální měřítko.
Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Člověk je jedním z několika desítek milionů současných dědiců vývoje života na Zemi, poutě trvající víc než 3,5 miliardy let. Neuvědomujeme si, že 99,9 % všech podob života, které kdy na Zemi byly, vyhynuly. V minulosti byl život na Zemi mnohokrát ohrožen na různých místech a v různých časech. Nejzásadnější z těchto katastrofických událostí se nazývají Velká pětka. Jde o obrovské a hromadné zániky života, které jsou hranicemi geologických epoch. Některé z nich trvaly dlouho, například 20 milionů let.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem ve zkoumání archeologických nálezů – archeogenetikou –, která se posledních dvacet let rozvíjí i u nás.
Jak v současné době probíhá mezinárodní spolupráce při přípravách letu na Měsíc? Jak si vede Evropská kosmická agentura a v čem se její činnost liší od NASA? Které státy spolupracují a které naopak řeší své záměry v dobývání kosmu samy? Proč je důležitá podpora kosmického programu v menších soukromých firmách? A jsou prohlášení politiků podložená reálnými možnostmi zemí? Na otázky Daniela Stacha z vědecké redakce odpovídají odborníci na kosmonautiku Dušan Majer a Michal Václavík. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Odborník na chov mořských živočichů Hynek Dařbuján dostal v roce 1998 za úkol založit v olomoucké zoologické zahradě akvárium pro chov žraloků. Díky obrovskému zájmu je současné akvárium několikanásobně větší. V současné době najdeme mořská akvária nejenom v zoologických zahradách. Podívejte se na video a vyřešte úlohy v pracovním listu.
„Hašek, neproniknutelná sfinga za svým hospodským stolem,“ tak trefně charakterizoval Jaroslava Haška jeden z jeho přátel. Hašek byl komplikovanou osobností a současně nadaným spisovatelem, který za svůj život zvládl napsat stovky povídek a stvořil jednu z ikonických postav české literatury, Josefa Švejka. Video se nejen zabývá Haškovou tvorbou, ale i jeho osobnostní charakteristikou. Hašek totiž není jenom Švejk.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Vladimír Kokolia i autorka se vyjadřují k románovým tématům a motivům, historickým reáliím a zabývají se také otázkou viny.
Spisovatelka Hana Mornštajnová hovoří o historických událostech z Valašského Meziříčí, které ji inspirovaly k napsání románu Hana, a o tom, co se jím snažila vyjádřit. Hovoří také o své dřívější tvorbě (Slepá mapa a Hotýlek).
Spisovatel Jáchym Topol hovoří o námětech a motivech ze skutečného světa, které ho inspirovaly k napsání románu Citlivý člověk.
O svém novém románu Pod sněhem hovoří současná česká autorka Petra Soukupová. Rozebírá charaktery postav v románu, tří sester, které spolu jedou na rodinnou oslavu. Autorka mluví i o své nespokojenosti se svými staršími díly. Dozvíme se i to, jak ji (ne)změnilo mateřství.
Proč slavíme Vánoce? Pasáž vysvětluje, čí narozeniny se na Vánoce slaví, význam 1. a 2. svátku vánočního i to, proč si lidé dávají dárky.
Václav Havel jako člen předsednictva Svazu československých spisovatelů natočil pro televizi prohlášení k upálení Jana Palacha. Čin hodnotil jako promyšlený akt, jako apel před lhostejností a beznadějí. Tvrdil, že nestačí jen promlouvat k mladým lidem, aby Jana Palacha nenásledovali. Žádal vyhlášení voleb a odstoupení členů současné vlády, kteří byli spojeni s kolaborantským jednáním v době pražského jara.
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Radky Denemarkové Peníze od Hitlera. O knize, jejím tématu, vzniku a úspěchu, hovoří autorka a Karol Sidon, který také předčítá ukázky z knihy. Mluví i o běsech, které se automaticky dostavují v určitých životních situacích lidí, a o svém způsobu práce.
Kniha Šikmý kostel, románová kronika pojednávající o každodenním životě lidí na Karvinsku, získala mimořádnou oblibu nejen u čtenářské veřejnosti, ale i u literárních kritiků. O prozaicky zpracovaném silném příběhu místních lidí, jejichž životy radikálně změnila těžba uhlí, který napsala spisovatelka Karin Lednická, hovoří sociolog Ondřej Císař. Video je tlumočeno do znakového jazyka.
V současnosti, kdy si kdykoliv můžeme zjistit či ověřit data a informace o mnoha aspektech životního prostředí, se zdá být neuvěřitelné, že komunistický režim měl v 80. letech zájem nejen před veřejností podobné informace tajit, ale dokonce špičky vládnoucí strany tyto informace zcela ignorovaly.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem O rodičích a dětech od Emila Hakla. Hakl předčítá pasáže z knihy a komentuje okolnosti jejího vzniku. Mluví také o obsahu a názvu knihy.
S Jakubem Vágnerem se vydáme na geocaching. Budeme hledat "kešky", což jsou krabičky s pokladem většinou ukryté na nějakém zajímavém místě. Jejich souřadnice zjistíme na webu geocaching.com, zadáme je do mobilu a můžeme vyrazit. V nalezené kešce najdeme malý sešitek (logbook), kam se zapíšeme na důkaz svého nálezu. Z kešky si můžeme něco vzít, ale současně bychom do ní měli něco vložit. A kde najdeme soukromou kešku Jakuba Vágnera?
Spisovatel Ivan Klíma vypráví o tom, co ho přivedlo k psaní, jak začínal jako spisovatel, a popisuje čas, který strávil v koncentračním táboře v Terezíně.
Jsou tytéž osoby autorka a vypravěčka a je novela Macocha osobní zpovědí Petry Hůlové? Na tyto otázky a na mnohé další odpovídá literární teoretik a kritik Petr A. Bílek. Na knize oceňuje mimo jiné širokou jazykovou škálu a dynamičnost vyprávění.
Český spisovatel Jiří Hájíček představuje svou další knihu s vesnickou tematikou. Jihočeskou trilogii završuje po románech Selský Baroko a Rybí krev povídkovým souborem Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku. Hájíček nám přečte ukázku z knihy a v reportáži hovoří jednak o nově vydané knize, jednak o umění psaní povídek.
Za překlad románu britské spisovatelky Hilary Mantelové Wolf Hall byla Michala Marková v roce 2011 nominována na literární ocenění Magnesia Litera. Britská spisovatelka se zaměřila na legendární postavu anglické historie Thomase Cromwella, muže z neurozených poměrů, jehož vliv dosáhl ve své době neuvěřitelné síly. O tom, s čím se musel vypořádat český překlad knihy, nám poví herečka Aňa Geislerová i sama překladatelka. Co ji na této práci nejvíc bavilo?
Pořad Lvíčata představuje Olympijské hry od jejich vzniku až po současnost. Je zde zmínka i o nejlepších českých sportovcích, kteří reprezentovali Českou republiku a získali olympijské medaile.
Cestou za chutěmi je pořad, ve kterém Otakar Brousek poznává tradici i současnost českého zemědělství, které se opírá o zkušenosti našich předků, ale používá ty nejmodernější technologie. V tomto díle se zaměří na sklizeň cukrové řepy a získávání cukru.
Geocaching vznikl v roce 2000, kdy americká vláda uvolnila signál GPS pro běžné použití. Jeho cílem je hledání pokladů (kešek) ukrytých na různých místech v krajině. Keše jsou různých rozměrů i kategorií (tradiční, multi keš, mystery keš) a vždy obsahují logbook (malý sešitek), kam se nálezci zapisují. Pokud keš najdete, můžete si z ní něco vzít, současně byste do ní ale měli dát předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Kromě vyměnitelných předmětů keš může obsahovat putovní (trackovací) předměty. Pro hledání pokladů budete potřebovat GPSku nebo chytrý mobilní telefon. Souřadnice keše najdete na oficiálním webu hry geocaching.com.
Martin Hilský v rozhovoru s herečkou Lindou Rybovou interpretuje hru Král Lear od Williama Shakespeara, zasazuje ji do historického i současného kontextu, všímá si jednotlivých motivů hry i celkového vyznění. Pasáž obsahuje i úryvky z divadelního představení.
Pořad formou scénky ukazuje, jak se v jazyce přenášejí významy. Vysvětluje také, jak taková přenesení významů v češtině vznikají.
Jaké nároky jsou kladeny na herce a jak vznikalo divadlo ve světě a u nás? Pasáž také seznamuje s osudem našeho Národního divadla.
Jedna z tradičních českých firem a největší výrobce cukrovinek u nás. Firma, jejíž kořeny sahají až do první republiky a v současnosti je jednou ze značek švýcarského čokoládového giganta Nestlé. To vše je Orion. Zářivá hvězda na nebi českého cukrářství. Jaké byly začátky této firmy? Jak si poradila v náročném 20. století, kdy musela čelit nástrahám 2. světové války, komunistického znárodnění a divoké privatizace? V našem kratičkém dokumentu vás seznámíme s historií této úspěšné české značky.
Geocaching je navigační hra, u které je úkolem hráčů hledat poklady. Keška je nejčastěji krabička, ve které jsou ukryty různé předměty. Většina z nich slouží na výměnu, nálezce si může nějaký předmět ze schránky vzít, ale současně by do ní měl vložit předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Dále jsou zde uloženy putovní předměty – geocoiny a travelbugy. Každý putovní předmět má na sobě trackovací číslo, podle kterého se na oficiálních stránkách geocaching.com zaregistruje, dá se mu určitý úkol a předmět putuje od schránky ke schránce. Naopak některé věci do kešky nepatří, např. hořlavé předměty nebo potraviny.
Zvědavost vedla lidstvo k sestrojení ponorek k pozorování světa pod hladinou. K dokonalosti ale ponorky dovedly hlavně války a potřeba zneškodnit nepřítele. Na jakém principu ponorky fungují a jaké je jejich současné využití? To se dozvíte ve videu z Wifiny.
Zahradnictví v Kruhu u Jilemnice se už od roku 1975 specializuje na subtropickou květenu. Jeho současný majitel Pavel Beran dokáže o svých rostlinách poutavě vyprávět. Seznámíte se např. s mučenkou, citlivkou, láčkovkou, mucholapkou nebo podivným citrusem zvaným Buddhova ruka.
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém? / Ян Амос Коменський вважається одним із найвидатніших чеських мислителів і теоретиків педагогіки загалом. Який вплив мали його вчення на сучасну освітню систему?
Plány na překlenutí Nuslí jsou už z doby první republiky, ale až výstavba sídliště na Pankráci byla impulsem pro postavení mostu spojujícího Pankrác s Karlovem. Most byl dokončen v roce 1973, v roce 25. výročí komunistického převratu, a dostal jméno Most Klementa Gottwalda. Jeho vnitřkem vede trať linky C pražského metra a svůj současný název má most od roku 1990.
Když na konci dvacátých let 19. století koupil sádovské panství šlechtický rod Harrachů, rozhodl se František Arnošt hrabě z Harrachu postavit na „zelené louce“ nové reprezentativní rodové sídlo. Zámecká budova byla postavena ve stylu romantické neogotiky a těší se velké oblibě nejen u turistů. V okolí zámku byl současně s výstavbou zřízen anglický park.
Jak chytré technologie proměňují naše domovy? Ukažme si, jakými technologiemi může být vybaven náš domov a jak mezi sebou všechny komunikují. Zamysleme se, jak vypadaly domovy lidí od pravěku po současnost, v čem se odlišují? Jakých vymožeností jsme dosáhli? Dokážeme si představit, jak budou domácnosti vypadat za 50 let?
Slovy "Komenského více" končí český spisovatel Ludvík Kundera své vyznání o svém vztahu ke Komenskému. Komenským se inspiroval i jako autor a na motivy jeho díla Labyrint světa a ráj srdce napsal pro brněnské Divadlo Husa na provázku hru Labyrint světa a lusthaus srdce. Ukázkami z této divadelní hry je také Kunderovo vyznání orámováno.
Igráček je plastová postavička, kterou nám představí Toulavá kamera. Igráček vznikl v Československu, kde vyrábí se v mnoha podobách dodnes a v současné době má více než 100 povolání. Ale v minulosti měla figurka namále. Jak se vyrábí Igráček i s kufříkem? Ukážeme vám.
Dokáže románová fikce ovlivnit politiku? Jak by vypadala Francie, kdyby se jejím prezidentem stal muslim? Známý francouzský spisovatel Michel Houellebecq zpracovává kontroverzní téma ve svém novém románu Podmanění. A vyvolává vášnivé diskuze. Autor ale přesto trvdí, že román dějiny nemění. O satirickém díle Podmanění hovoří překladatelka a literární kritička Jovanka Šotolová. Je Houellebecq opravdu významným spisovatelem, nebo jen dobrým marketérem.
Český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů Pavel Šrut byl za knihu Lichožrouti v roce 2009 nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Kniha pro děti a mládež. Přečte nám z ní ukázku.
Denně jsme obklopeni materiály, které byly původně vyvinuty pro lety do kosmu. Martin Tyburec z vědecké redakce ČT popisuje vesmírné technologie používané v běžném životě i technologie a vynálezy díky kosmonautice zpopularizované. Dozvíme se na příklad, čím kosmonauti ve vesmíru psali a proč bylo vyvinuto speciální vesmírné psací pero. I v současnosti podporují vesmírné agentury přenos kosmických technologií, aby ukázaly, že kosmonautika přináší výhody i lidem na Zemi. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Italský novinář a spisovatel Roberto Saviano hovoří o fungování mafie a drogových kartelů v době pandemie. Ten kvůli jejich výhrůžkám žije již 14 let pod policejní ochranou. Podle Saviana je jedním z cílů mafie také Praha a Česká republika, již od dob Československa. Distribuce drog probíhá v pandemii skrze poslíčky, kteří doručují jídlo. A jaké jsou drogy pandemie? Marihuana a heroin. Přepravují se v pneumatikách kamionů, které přepravují potraviny. Zločinecké organizace jsou podle Saviana vždy o krok napřed.
Geocaching je navigační hra, ve které hráči hledají poklady. Keška je nejčastěji krabička, ve které jsou ukryty různé předměty. Většina z nich slouží na výměnu, nálezce si může nějaký předmět ze schránky vzít, ale současně by do ní měl vložit předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Dále jsou zde uloženy putovní předměty – geocoiny a travelbugy. Součástí každé schránky je malý zápisník, tzv. logbook, kam se po nalezení keše hráč zapíše. Českou specialitou jsou Czech Wood Geocoiny, což jsou vizitky konkrétního geokešera.
Spisovatelka Bianca Bellová se v rozhovoru vyjadřuje nejen ke své novele Jezero, ale také ke svému psaní obecně.
Spisovatel vypráví o svém životě, proč nepíše o holokaustu, proč sympatizoval s komunismem a proč zůstal v zemi, i když věděl, že bude zakázaným autorem. Zamýšlí se nad současným (demokratickým) systémem a nad deficitem mimořádných osobností. Závěrem přibližuje svůj tvůrčí proces a způsob, jakým své texty opravuje. Chce Ivan Klíma ještě nějaký román napsat?
Knižní svět tentokrát představuje novelu ruského autora Vladimíra Sorokina. O motivech novely v některých ohledech navazující na velikány ruské literatury, jakými byli Tolstoj nebo Bulgakov, hovoří překladatel Libor Dvořák, který zároveň hodnotí Sorokinovo spisovatelské nadání. Mluví i o tom, co v Rusku i dnes přeneseně znamená pojem vánice.
Jiří Hájíček hovoří o tom, co determinuje jeho prózu, jakým způsobem píše romány a také o tom, co se snaží skrze ně sdělit. Pozornost je věnována hlavně románu Dešťová hůl, ze kterého čte v závěru rozhovoru ukázku.
Obraz Česka posledních třiceti let schovaný za metaforou hovězích kostek. Sbírka Hovězí kostky obsahuje jedenáct povídek, jednoho vypravěče a několik časových období. O knize hovoří v reportáži sám její autor Emil Hakl. Jak moc je jeho kniha autobiografická? A čemu je bude věnovat dál?
Texty Sylvy Fischerové charakterizuje robustní, často složitě budovaná obraznost. S poezií této básnířky se můžeme ve videu letmo seznámit. Autorka předčítá jednu ze svých básní ze sbírky Anděl na okně. Vyznává se také ze svého vztahu k dílu Ivana Diviše a cituje jeho texty.
„Žvanění je mluvení, které se oddělilo od bytí." Václav Havel vytvářel postavy, které „žijí v jiném světě, než v jakém myslí." Kýč, neboli rozpor mezi tím, co říkáme a co si skutečně myslíme, se někdy stává všem. I těm největším velikánům. Vybraná pasáž je z pořadu Kulturama, který byl vysílán po pohřbu Václava Havla, debatují v něm Karel Král a Vladimír Just. Video je doplněno o ukázky z her a rozhovory s dalšími osobnostmi, například režisérem Vladimírem Morávkem, který dojatě vzpomíná na Havlovu osobní statečnost. Přežije Havlovo dílo v současném kontextu?
Spisovatel Stanislav Červinka hovoří o italském novináři a spisovateli Robertu Savianovi, který je expertem na mafii a drogové kartely a také autorem u nás známé knihy Gomora. Kvůli své práci je Saviano v ohrožení života a díky němu vyhlásila italská vláda otevřenou válku mafii. Čím jsou jeho pracovní metody odlišné od obvyklých způsobů práce autorů literatury faktu? Kam až sahají prsty italské mafie?
Knižní svět tentokrát představuje světově proslulý a kritikou oceňovaný román Roberta Bolaña. Nejen o složitosti a komplexnosti tématu tohoto románu, ale také o mísení žánrů, k němuž v knize dochází, hovoří překladatelka Anežka Charvátová, která dílo zároveň citlivým způsobem interpretuje. Velký román o šíleném lidstvu podává obraz světa v celé jeho složitosti i nejednoznačnosti.
Podívejte se na cimrmanovsky laděnou reportáž, která pátrá po stopách českého génia a vynálezce ve městě na Seině. Věděli jste, že současnou podobu Eiffelovy věže ve skutečnosti vymyslel Jára Cimrman?
Český spisovatel Emil Hakl byl za dílo Pravidla směšného chování, které volně navazuje na autorovu nejúspěšnější knihu, novelu O rodičích a dětech, roku 2011 nominován na ocenění Magnesia Litera za prózu. Knihy Emila Hakla se vyznačují charakteristickým stylem i skvěle zvládnutými dialogy a ani v této knize tomu není jinak. Autor nám vyloží svou motivaci k jejímu napsání a přečte ukázku z povídkového triptychu.
Česká spisovatelka, psycholožka a výtvarnice Jakuba Katalpa byla roku 2013 nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii Próza za román Němci, ve kterém čtenáře ve dvou rovinách – přítomnosti a minulosti – uvádí do prostředí německé rodiny zasažené první i druhou světovou válkou, do válečných Sudet, poválečné Prahy a Prahy 80. let 20. století.
Český novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny Libor Dvořák, který se dlouhodobě zaměřuje na oblast Ruska a přilehlých postsovětských regionů, do češtiny převedl satirický román jednoho z nejznámějších autorů ruského literárního disentu konce brežněvovské éry a výrazného představitele současné ruské prózy Vladimira Sorokina Den opričníka. Za tento překlad byl v roce 2010 nominován na ocenění Magnesia Litera.
Spisovatel a dramatik s židovskými kořeny Ivan Klíma, jeden z nejpřekládanějších žijících českých autorů, byl roku 2010 nominován na knižní cenu Magnesia Litera za paměti Moje šílené století. Popisuje svůj život ve dvacátém století, které nazval stoletím "šíleným". Zakusil v něm dvě diktatury, od dětství za protektorátu až do přelomového roku 1989, a označil ho za úsek dějin, kterému nejsme schopni porozumět.
Norský král detektivek Jo Nesbø ve svém románu Macbeth ukazuje, jak hra o moc, nenasytnost a temná zákoutí lidského jednání a mysli dokáží ovlivňovat a ničit životy. Detektivka s inspektorem Macbethem v hlavní roli vyšla ve třiceti jazycích včetně češtiny.
Spisovatel, básník, novinář, překladatel, autor knih pro děti a mládež a naučných knih z historie Jiří Dvořák byl za překlad fantaskní grotesky výrazného ruského autora Vladimira Sorokina v roce 2012 nominován na cenu Magnesia Litera.
Český překladatel z angličtiny a francouzštiny Richard Podaný, který se zaměřuje především na moderní prózu, byl za překlad jazykově velmi náročného díla britského spisovatele Davida Lodge Nejtišší trest v roce 2010 nominován na cenu Magnesia Litera.
Jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých králů se pyšní zachovalou gotickou hradní kaplí. Do současné podoby ji nechal vybudovat Vladislav Jagellonský. Máme zde jasný důkaz, že gotika byla opravdu barevná, a ne ponurá, šedá a smutná. Oltář nás překvapí obrazy čtyř českých patronů: Václava, Víta, Prokopa a Zikmunda, které spatříme po zavření obou křídel.
Na základě anonymního udání o sexuálním zneužívání navštěvuje školský ombudsman Pelán střední průmyslovou školu, aby případ prošetřil. Školní prostředí dobře zná, dříve tu sám učil. O to víc je zaskočen, když zjistí skutečnost, že jeho dlouholetý kamarád a současný ředitel zdejší školy sexuálně obtěžuje chlapce.
Bývalý prezident Václav Havel krátce před svou smrtí v roce 2011 se v rozhovoru s kardinálem Dominikem Dukou zamýšlí nad Evropou a její pozicí v současném, rychle se měnícím světě.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Jak se daří české půdě? Půda velice trpí a je degradována erozí a špatným hospodařením, protože z ní chceme dostat víc, než do ní sami vkládáme. Půdě tak chybí organická hmota a půdní život, který by jí dával potřebné vlastnosti. Ještě před 40 lety dokázala ornice na jižní Moravě zadržet až 350 litrů vody na metr čtvereční. Dnes zadrží sotva 60 litrů.
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Ukázka popisuje hrad Kokořín a jeho přestavbu do současné novogotické podoby.
Spisovatel Pavel Kohout mluví o divadle, ke kterému je celoživotně připoután, a o jeho funkci ve společnosti i o jeho současném stavu. A také o svém odchodu do exilu a své divadelní hře Erós, ze které uvidíme hned několik ukázek.
Odlesňování není problém pouze tropických deštných lesů a rozvojových zemí, ale týká se i Evropy. V Rumunsku dochází k nelegální těžbě místních pralesů, úřady nejsou schopné proti těmto aktivitám účinně zakročit a lesníci a aktivisté čelí násilí ze strany nelegálních těžařů. Podle nich by prales tímto tempem zmizel do 30 let úplně.
V roce 2000 začala v Izraeli tzv. druhá intifáda, další pokračování ozbrojených střetů na území státu Izrael. Vleklý spor mezi Židy a Palestinci se táhne již od konce druhé světové války a vyhlášení státu Izrael v roce 1948. Palestinci tehdy odmítli akceptovat plán OSN na rozdělení historické Palestiny mezi Židy a Palestince. Na počátku 90. let začal tzv. mírový proces na Blízkém východě, který však odmítají především radikálové na obou stranách. Právě nepokoje v roce 2000 mírový proces výrazně zkomplikovaly. Dnes jsou vztahy mezi oběma etniky o poznání klidnější, byť k úplnému míru mají daleko.
Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."
Románové dílo Kvítek karmínový a bílý spisovatele Michela Fabera vypráví o osudu nevěstky Sugar a o viktoriánském Londýnu. Faber hovoří o procesu vzniku díla, inspiracích, které ho vedly k napsání románu, a o viktoriánské době jako o přelomové a moderní době. Jeho dílo je překladatelem Viktorem Janišem přirovnáno ke Jménu růže Umberta Eca.
Sibiř, život lidí stojících mimo zákon a značný díl autobiografičnosti, to jsou prvky spojující dva současné polodokumentární romány, o jejichž syrovosti promlouvá novinář Jan Petránek. Obě díla, jak Sibiřská výchova, kterou napsal Nicolai Lilin, tak Odljan čili Vzduch svobody od Leonida Gabyševa, popisují strašné podoby dětství a přinášejí vhled do drsných životních podmínek dětí v kriminále a na ulici.
10 922
556
3 187
1 009
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
