Hraná ukázka (2013) zobrazuje jednání prezidenta Beneše se špičkami československé armády o možnostech republiky po případném odmítnutí mnichovské dohody. Armádní představitelé shrnují aktuální mezinárodní situaci a upozorňují, že Československo nemá spojence, na které by se mohlo spolehnout. I proto se armáda podřídí rozhodnutí prezidenta Beneše mnichovskou dohodu přijmout. Jednání se odehrává u jednoho stolu, kamera zabírá jednotlivé aktéry zblízka, je proto dobře čitelná frustrace a silné emoce armádních představitelů i prezidenta Beneše.
Uprostřed Otrokovic na Zlínsku byl kdysi přístav pro velké nákladní lodě. I když to zní jako fikce, na sklonku 30. let minulého století to byla realita. Pozůstatky kanálu jsou v Otrokovicích, dnes už na souši, stále vidět.
Baťovská architektura je pověstná industriálně laděnými stavbami s typickou „červenou cihlou“. Město Zlín díky tomu získalo jedinečný architektonický ráz. Kdo se chce o odkazu bratří Baťů dozvědět víc, může zamířit například do Baťova mrakodrapu, podívat se do Památníku Tomáše Bati nebo si zajít do Baťova institutu. Návštěvníci Zlína se mohou dotknout nejen historie, ale taky přírody včetně exotických zvířat. Zlínská zoo se pyšní jako jediná v Evropě dotykovou expozicí rejnoků. I díky ní je dlouhodobě druhou nejnavštěvovanější zoo u nás.
Řeka Berounka patří mezi poslední české vodní toky, které nejsou zasaženy umělými regulacemi a hrázemi na březích. Díky tomu v povodí funguje říční eroze i akumulace, jak můžeme vidět například v oblasti CHKO Křivoklátsko, se kterou je Berounka neodmyslitelně spjatá.
Jezero Medard nedaleko Sokolova vzniklo zatopením bývalého hnědouhelného lomu. Těžba hnědého uhlí skončila v roce 2000, o osm let později se začalo s napouštěním, které trvalo dlouhých osm let. Toto umělé jezero je ukázkovým příkladem rekultivace silně poškozené krajiny.
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
Verbuňk, mužský lidový tanec ze Slovácka, je tak unikátní, že byl dokonce jako první nehmotný fenomén Česka zapsán v roce 2005 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Verbuňk je natolik fyzicky náročný, že ho mnozí přirovnávají k vrcholovému sportu. Jedním z těch, kteří ho ovládají, je šestatřicetiletý lékař Stanislav Popela z Perné.
Od kdy se sčítáme a kolik lidí vlastně v českých zemích kdy žilo? Jsme spíše rodáci nebo se naopak rádi stěhujeme? Právě na takové otázky odpovídají výsledky sčítání z minulých let a desetiletí. Reportáž z roku 2011 shrnuje statistiky předchozích let.
Jeřáb oskeruše patří mezi vzácné ovocné dřeviny. Nejvíce jich na světě najdete na jihovýchodní Moravě – Slovácku, navíc tam roste mnoho prastarých a rozložitých jedinců. Plody oskeruše mají vysokou nutriční hodnotu, ale než je sklidíte, musíte se naučit trpělivosti.
Když se řekne UNESCO, většinou si vybavíme některé z památek, které tato organizace zařadila na svůj seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jak ale reportérovi Planety Yó objasnila Dita Limová z oddělení ministerstva kultury pro vztahy s UNESCO v kulturní oblasti, pod touto zkratkou se skrývá mnohem víc.
Třeboňsko je jedním z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině, jedinečné je ale i v mnoha dalších směrech. Třeboňsko bylo zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace už v roce 1977, což svědčí o velkém významu tohoto unikátního území.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
13 605
866
4 823
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
