Poprvé princip laseru popsal Albert Einstein. Laser má široké spektrum uplatnění. To, jakou má laser sílu, zjistíme na pokusu s balónky. Může laser zapálit svíčku? Co se stane, když zapneme laser v blízkosti lahví naplněných lihovými výpary?
Očerníme-li vajíčko pomocí svíčky a vložíme do vody, mastné saze začnou odpuzovat vodu. Vznikne tenká vzduchová vrstva a díky odrazu světla krásný optický jev. Dáme-li vajíčko na několik hodin do octa, jeho skořápka se zcela rozpustí. Když ho pak namočíme do roztoku obarveného fixou, bude krásně svítit. Uvidíte jednoduchý trik, jak se dá vajíčko vyfouknout. A jak vypadá vyfouknuté vajíčko po lázni v octu? Stavba vajíčka je natolik pevná, že ho v dlani nerozmáčknete, ale když si vezmete prstýnek, tak se to podaří.
Co udělá vejce po minutě v mikrovlnné troubě? Exploduje. Co se naopak stane v mikrovlnné troubě s úspornou žárovkou, obyčejnou žárovkou či mobilem? A jak dopadne mikrovlnná trouba, pokud do ní vložíme pštrosí vejce? Žádný z našich pokusů ale doma nezkoušejte!
Pokus č. 1 s bankovkou. Pokud bankovku namočíme do směsi vody a ethanolu a následně zapálíme, shoří ethanol, ale bankovka ne. Pokus č. 2: Zubní pasta pro slona. Základní látkou je peroxid vodíku, do něhož kápneme trochu čistícího prostředku. Po přidání katalyzátoru jodidu draselného se vytvoří spousta pěny, jelikož vzniklý kyslík saponát napění. Pokus č. 3: Umělá sopka. Zapálením dichromanu amonného vzniká umělá sopka, jejíž produkt se dá použít k oxidaci amoniaku.
Chcete žákům ukázat efektní pokusy v chemii? Michael se svými pomocníky předvede řadu experimentů známých pod svými triviálními názvy, jako je například sloní pasta, chemická sopka nebo tajné písmo. Zajímavé jsou i pokusy s kapalným dusíkem, flavinovým indikátorem ze zelí a řada dalších.
Oheň je opravdu krásný, vědecky ho ale můžeme popsat jako viditelnou oblast hořících plynů nebo par. Michael nás provede bezpečnými experimenty, které můžeme provést s prostou hořící svíčkou. A vysvětlí nám, jak vlastně svíčka funguje a jaká je stavba plamene.
Jaká je jednotka elektrického napětí? Jednotkou elektrického napětí je volt. K čemu všemu lze využít baterie? S bateriemi můžeme provést jednoduché pokusy. Pomocí 9V baterie a přiloženého papírku od žvýkačky vytvoříme ohníček. K dalšímu ohníčku postačí na baterii přiložit tuhu od mikrotužky a na ní sirku. S nabíječkou do auta, baterií a obyčejným klíčkem můžeme dobít vybitý mobil. Z ploché baterie, drátku a šroubku můžeme vytvořit elektromagnet.
Co je to magnesijský kámen? Magnesijský kámen je objekt, který vytváří magnetické pole. S magnetem si můžeme vyzkoušet jednoduché pokusy. Magnet přitahuje například nanočástice kovu z tonerů kopírek nebo spálené sirky. Magnety naopak odpuzují jablka či okurky, této vlastnosti říkáme diamagnetismus. Vyrobit si také můžeme domácí elektromotor, postačí nám k tomu měděný drátek, tužková baterie a magnet.
Co cítí hmyz a má nějakou paměť? Jaké vůně přitahují octomilky? A jak tuto znalost můžeme využít? Kdo a jakým způsobem zkoumá čichové schopnosti hmyzu? Na jaké vůně reagují motýli a jak je jejich čich vytříbený?
Pomocí padostroje si ověříme, jak závisí dráha volného pádu na čase. Dráha závisí na gravitačním zrychlení a roste přímo úměrně s druhou mocninou času. Ve vzorečku pro výpočet dráhy volného pádu se vůbec nevyskytuje hmotnost. To znamená, že dráha volného pádu nezávisí na hmotnosti, a tudíž lehké i těžké těleso padají stejně rychle. Pokusem se to ale nepodařilo dokázat, protože to platí pouze ve vakuu. Ve vzduchu na tělesa působí odpor prostředí, který není zanedbatelný.
Proč se kosmonauti na oběžné dráze kolem Země pohybují v beztížném stavu? Vyvedeme z omylu všechny, kdo si myslí, že kosmické lodi se přece pohybují daleko od Země. Na pokusech pak ukážeme, že beztížný stav lze na zlomek sekundy zažít dokonce tady na Zemi. Třeba přímo v obývacím pokoji. Lepší je samozřejmě vyzkoušet si beztížný stav ve speciálním letadle. Uvidíte záběry z jeho letu. A nakonec vysvětlíme, na jakém principu funguje gravitační prak, tedy urychlování kosmických sond pomocí obletu kolem planet.
Těžiště je bod, kterým můžeme těleso nahradit, a účinky tíhové síly na tento bod jsou stejné jako účinky tíhové síly na celé těleso. Těžištěm homogenních geometricky symetrických těles je jejich geometrický střed. U nepravidelných těles zjistíme těžiště tak, že ho budeme zavěšovat v různých bodech, a kreslit si na ně svislice (těžnice). A těžiště se nachází v průsečíku těchto těžnic. Soustava pevně spojených těles má jedno společné těžiště. Ukážeme si to na příkladu dvou lidských těl. U šikmých těles platí pravidlo, že budou stát do té doby, než se těžiště dostane mimo podstavu.
Změříme-li sílu, kterou těleso působí na siloměr ve vzduchu a poté ve vodě, zjistíme, že těleso ponořené do vody působí na siloměr menší silou než na vzduchu. To znamená, že ve vodě na těleso musí působit ještě jiná síla opačným směrem. Tuto vztlakovou sílu objevil již ve starověkém Řecku Archimedes. Názorně si Archimedův zákon předvedeme na pokusu, při kterém člověk vleze do sudu plného vody, a tím vytlačí stejné množství vody, jako je objem jeho ponořené části. Když pak dolijeme vyteklou vodu, umíme zjistit, jaká tíhová síla na ni působí. Rovná se vztlakové síle, kterou byla osoba nadnášena. Ověříme si to tak, že postupně změříme tíhové síly člověka zavěšeného na laně a poté ponořeného do vody. Rozdíl těchto sil se shoduje se vztlakovou silou.
Aby tělesa mohla při vzájemném silovém působení vykonávat práci, musí získávat energii. Jak se vypočítá tíhová potenciální energie, kterou nazýváme polohovou energií? Práce je způsob, jak tělesu předat mechanickou energii, ale platí to i naopak. Všude, kde je přírůstek nebo úbytek mechanické energie, tam se koná práce. Energie se neztrácí, pouze se přeměňuje. Například polohová energie se může přeměnit v energii pohybovou. Ve vodních elektrárnách se přeměňuje pohybová energie v elektrickou.
Zrychlení je změna rychlosti v určitém časovém intervalu. Ukážeme si a vypočítáme zrychlení rovnoměrně rozjíždějícího se závodního automobilu. Vypočítáme i úseky dráhy rovnoměrně zrychleného pohybu při jednotkovém zrychlení a podíváme se, jak takový pohyb vypadá při rozjíždění se na kole. Rovnoměrně zrychlený pohyb si předvedeme i na padostroji.
Jaký je rozdíl mezi mechanickou prací a výkonem? Výkon definujeme jako práci za jednotku času. Jednotkou výkonu je watt nebo také koňská síla. Jak velký je výkon jednoho wattu? Věděli jste, že dlouhodobě je člověk schopen vyvinout výkon okolo 100 wattů.
Všichni známe magnety, kterými si například připevňujeme vzkazy na ledničku. Někdy je však zapotřebí využít mnohem silnějších magnetů – a těmi jsou slitiny, které obsahují neodym, prvek ze skupiny vzácných zemin. Struktura tohoto materiálu je podobná struktuře skla, také se mu někdy říká kovové sklo, a má také neobyčejné vlastnosti. Jaké experimenty lze s magnetem uskutečnit? Jak vypadá model indukční brzdy a co jsou látky diamagnetické či paramagnetické?
Vysvětlení, na jakém principu funguje mikrovlnná trouba. Součástí ukázky jsou také nebezpečné pokusy v mikrovlnné troubě, na jejichž základě se vysvětlí, v kterých případech mikrovlnka jiskří.
Pomocí jednoduchých látek jako je železo, ocet a čaj, vytvoříme vlastní speciální černý nesmyvatelný inkoust. V druhém pokusu připravíme neviditelný inkoust pomocí citrónu. Zároveň si něco řekneme o vzrušujících chemických pochodech, které za tímto tajným písmem stojí.
Myslíte si, že pokusy, které Michael předvádí, dokáže jen on? Omyl! Levou rukou je zvládnou děti všeho věku. Studenti nám ukáží pokusy s výměnou kapalin, těžištěm a statickou elektřinou.
Cukr, chemicky sacharóza, je disacharid tvořený molekulou glukózy a fruktózy. Cukr může hydrolyzovat a rozkládat se na monosacharidy, a proto je čaj sladší, když ho osladíme při varu vody, jelikož kyselé sloučeniny čaje tento proces katalyzují. Samotná kostka cukru není hořlavá. V případě, že na kostku naneseme cigaretový popel, ionty kovů obsažené v popelu snižují energetickou bariéru, která brání hoření kostky cukru a cukr hoří modrým plamenem. Cukr lze také rozložit na vodní páru a koks za pomoci kyseliny sírové.
Povrchové napětí stěny bubliny může být posíleno prostřednictvím glycerinu. Při dopadu světla na povrch bublinky se část ihned odráží od vrchní vrstvy, která je tvořena molekulami saponátu. Další část světla touto vrstvou prochází a odráží se opakovaně od rozhraní saponátu a vody. Výsledná barva je kombinací všech těchto odrazů světla. Experiment ukázal, že bublina, která je naplněná heliem, stoupá vzhůru. Naopak bublina, ve které je při pokusu oxid uhličitý, klesá dolů.
Pokusy s vejci, vodou a solí. Jak rozpuštěná sůl ovlivní hustotu kapaliny a jak to ovlivní chování vloženého vejce?
Série pokusů s mikrovlnnou troubou. Jak působí elektromagnetické záření na jídlo ohřívající se v mikrovlnné troubě? Lze v ní rozsvítit žárovku?
Co se stane s peroxidem vodíku, když přijde do styku s krví? Bude se rozkládat za vzniku pěny. Peroxid vodíku se rozloží působením enzymu katalázy. V druhém pokusu vložíme doutnající špejli do odměrného válce, ve kterém v předchozím pokusu reagoval peroxid vodíku s krví. Doutnající špejle znovu vzplane. Peroxid vodíku se rozkládá při styku s krví na vodu a kyslík, který podporuje hoření.
Jak zní první Newtonův zákon neboli zákon setrvačnosti? Na míč, položený na lavičce, působí dvě síly: tíhová síla Země a tlaková síla lavičky. Obě síly jsou v rovnováze, proto výsledná síla je nulová a míč zůstává v klidu. Stejně je tomu tak i v případě, že se těleso pohybuje rovnoměrně přímočaře. Přesvědčíme se o tom v tramvaji. Jestliže tramvaj stojí, všechna tělesa v ní jsou vzhledem k tramvaji i Zemi v klidu. Pokud se tramvaj pohybuje rovnoměrně přímočaře, opět jsou všechna tělesa vzhledem k tramvaji v klidu, pohybují se vzhledem k Zemi spolu s tramvají. Žádným pokusem se nedá zjistit, jestli tramvaj stojí nebo se pohybuje rovnoměrným přímočarým pohybem. Z hlediska fyziky se jedná o jeden a ten samý pohybový stav. Až když tramvaj brzdí, zatáčí nebo zrychluje, začnou se uvnitř dít podivuhodné věci.
Pojmem statická elektřina označujeme nahromadění elektrického náboje na povrchu objektu. Elektrický náboj vzniká třením dvou materiálů. Díky statické elektřině můžeme posouvat předměty po podložce či ohýbat proud vody.
Mechanický tlak je jedním z fyzikálních jevů, který se nám plete do života na každém kroku. Jaké jsou účinky tlakové síly na pružná a nepružná tělesa? Na čem závisí tlak a jaké jsou jeho účinky? Jak se s tlakem vyrovnávají fakíři? Bolelo by víc, kdyby člověku na nohu stoupl slon, nebo slečna jehlovým podpatkem? Proč je ostří nože tak tenké? A jak ždímá vaše pračka?
Čím je způsoben atmosférický tlak? Atmosférický tlak je důsledkem tíhy vzduchu. Nezbytnou podmínkou pro jeho působení je hmotnost vzduchu. Jak zvážíme vzduch? Ukážeme vám! Tlaková síla ve vzduchu působí ze všech stran. To si dokážeme experimentem s kovovými (magdeburskými) polokoulemi, které přiložíme k sobě a odčerpáme mezi nimi vzduch. Jejich roztržení pak není vůbec jednoduché.
Díky dostředivé síle krouží planety kolem svých hvězd, ale také je využívána v zábavních parcích. S pomocí několika málo předmětů, jako je balónek, pár drobných mincí a sklenice vody, se seznámíme s tímto důležitým fyzikálním jevem a vysvětlíme si, jak naši Zemi drží na oběžné dráze kolem Slunce.
Jaký je rozdíl mezi manuální a mechanickou prací? Jaká je jednotka práce? Kdy vykonáme větší práci: při zvedání činky vážící 20 kilogramů nad hlavu, nebo při tahání závaží o hmotnosti 2 kilogramy na vrchol věže?
V laboratoři vysokého napětí v Praze Běchovicích dokáží vyrobit umělé výboje. Nejdelší jiskra, která se jim podařila připravit měla 50 metrů. Co je vhodné udělat v bouřce? Schovat se třeba do auta, které funguje jako tzv. Faradayova klec. Budete svědky experimentu, kdy auto, v němž bude člověk, dostane zásah elektrickým výbojem o napětí okolo milionu voltů. Co se stane s plastovým autíčkem zasaženým elektrickým výbojem? A může člověka před bleskem ochránit brnění?
Jak lze v laboratoři změřit rychlost světla? Na měření rychlosti pohybu máme spoustu přístrojů. Nejznámější je tachometr u auta. Ve skutečnosti se rychlost auta měří tak, že čidlo odečítá frekvenci otáčení kola, když pak známe obvod kola, můžeme spočítat rychlost, což za nás dělá tachometr. Dalším přístrojem měřícím rychlost je anemometr, což je normální větrník na měření rychlosti větru. Rychlost letu letadla se měří pomocí Pitotovy trubice.
Aby se stal supravodič supravodivým, musí být ochlazen kapalným dusíkem. Magnet bude díky své supravodivosti vytlačovat siločáry magnetického pole ze svého objemu a bude se vznášet neboli levitovat. Levitaci lze také ukázat na experimentu s balonkem a igelitem s využitím statické elektřiny. Statickou elektřinu lze využít i k rozsvícení žárovky.
Neodym je chemický prvek, který má velké uplatnění. Síla a mohutnost výbuchu sopky může být předpovídána díky sledování neodymových izotopů. Neodym se také používá k barvení skla. A v neposlední řadě neodym v kombinaci se železem a borem vytváří nejsilnější magnet na světě. A jak si vyrobit jednopólový motor?
Druhý Newtonův zákon, neboli zákon síly, si dokážeme pomocí autíčka a fénu. Pokud bude na autíčko působit větší síla, udělí mu větší zrychlení. V případě stejně velké působící síly se pomaleji bude rozjíždět autíčko s nákladem. Zrychlení je tedy přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti. Druhý Newtonův zákon nám říká jednu důležitou věc. Kde je síla, tam musí být i zrychlení a naopak. Kde je zrychlení, tam musí automaticky působit nějaká síla. Chcete si udělat představu, jak velká je síla jednoho newtonu?
Gravitace je univerzální vlastnost hmoty. Projevuje se tak, že všechno, co je v našem světě hmotné, k sobě přitahuje veškerou jinou hmotu. Gravitační síla, kterou se přitahují tělesa okolo nás, je velmi malá a její měření není jednoduché. Gravitační síly působí i na velké vzdálenosti. Příkladem může být přitahování mezi Zemí a Měsícem nebo mezi Sluncem a Zemí. Jak je definován Newtonův gravitační zákon a co to je gravitační konstanta? Jak lze změřit hmotnost Země?
Cílem návrhářů moderních textilií je vytvořit látku s takovým povrchovým napětím, které by zabránilo proniknutí vody dovnitř materiálu, ale zároveň by umožňovalo průchod vodní páry ven. Takovou strukturu se díky pokusům podařilo vyvinout pomocí polymeru polytetrafluorethylénu. Tento polymer má pórovitou strukturu, která umožňuje pronikání vodní páry ven a zároveň zabraňuje pronikání vody dovnitř.
Jak lze vidět zvuk? Vzduchem se zvuk přenáší pomocí tzv. zvukových vln čili vibrací. A ty můžeme zachytit. Co je zvukové dělo? Šíří se zvuk ve vakuu? Ukázka využití seismografu k identifikaci jaderného výbuchu, zemětřesení či složení hornin.
Experiment s Crookesovým mlýnkem nám odpoví na otázku, zda se světlo šíří ve vakuu. Podíváme se také, jak lze pozorovat postavy osob infrakamerou a jak vypadá zobrazení květin v ultrafialovém záření.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
V okamžiku dotyku začne tenisová raketa působit na míček a ten změní směr pohybu. Úder mu udělil zrychlení ve směru působení síly. Zrychlení a síla patří mezi vektorové veličiny. V reálném světě málokdy působí na tělesa pouze jedna síla. Účinky více sil se mohou vektorově sčítat do jedné výslednice. Ukážeme si vektorový součet sil působících na loďku. Síly můžeme i rozkládat, jak si ukážeme při šikmém vrhu koulí. Přesvědčíme se, zda může člověk zvednout sám sebe.
Zajímavé je to, jaký je tlak v proudící kapalině nebo tekutině. Zdánlivě paradoxně je tlak menší tam, kde tekutina teče rychleji (např. v užší části trubky). Říká se tomu hydrodynamický paradox (nebo aerodynamický paradox, jde-li o proudící vzduch). Tuto situaci popisuje tzv. Bernoulliho rovnice. Jaký je rozdíl mezi laminárním a turbulentním prouděním? Co můžeme pozorovat při obtékání překážek v aerodynamickém tunelu? A jak si zalétat v simulátoru volného pádu?
Jak co nejrychleji vylít vodu z lahve? Snadno díky využití točivého momentu Coriolisovy síly. Zatočením lahve vytvoříme vír připomínající hurikán, a tím umožníme, aby vzduch do lahve proudil plynule a rychle. Další z přírodních jevů, který si můžeme v domácím prostředí při experimentu vytvořit, je tornádo.
I doma si můžete udělat pár bezpečných a zajímavých pokusů se solí. Nerost halit, známý jako sůl kamenná, se smíchá s pepřem a k jejich oddělení stačí plastový kelímek, na kterém vytvoříme elektrostatický náboj, a pepř se přichytí ke kelímku. M takéůžete změnit slanou chuť soli na sladkou. Nevěříte? Stačí smíchat sůl s hladkou moukou.
Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.
Jak můžeme bezdotykově zhasnout svíčku? Ocet smícháme s jedlou sodou. Při této bouřlivé reakci vznikne i oxid uhličitý, který je těžší než vzduch, proto ho můžeme z kádinky přelít do nádoby se svíčkou. Ta pak zhasne. Podívejte se na pokus.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu, který obsahuje benzenové jádro a vinylovou skupinu. Používá se jako izolační materiál a na výrobu spotřebního zboží. Pokusem se přesvědčíme, jak dobře se rozpouští v polárním rozpouštědle – acetonu.
Tato ukázka demonstruje, jaký vliv má hydrostatický tlak na proud vody vytékající z otvorů v plastové lahvi. Ukážeme si, jak asi teče voda z kohoutků ve čtyřpatrovém domě a proč je tomu tak.
Ukázka pojednává o vlastnostech stříbra a jeho využití a demonstruje znečištění stříbra sírou za vzniku sulfidu stříbrného. Na pokusu je zde také vysvětlena redoxní reakce, tedy odstranění sulfidu stříbrného redukcí hliníkem.
Klíšťata nás v lese najdou podle toho, že vydechujeme oxid uhličitý. V pokusu právě tento plyn vyrobíme, poté zachytíme a provedeme detekci jeho přítomnosti, neboť sám o sobě není vidět. Tento pokus si může každý vyzkoušet i doma.
Mléko je tzv. homogenní tekutina, což znamená, že všechny jeho složky, tedy voda, tuk a bílkoviny, jsou v něm rozptýleny rovnoměrně. Pokus s využitím plnotučného mléka, barviv a saponátu způsobí doslova tanec molekul tuku.
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
Chcete si zahrát na alchymisty? V následujícím pokusu si ukážeme, jakým způsobem se dá přeměnit měděná mince na zlatou. Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek. Po vložení měděné mince se na jejím povrchu elektrochemicky začne vylučovat zinek. Poté minci začneme žíhat. Zinek proniká do vrstvy mědi a vytvoří se slitina zvaná mosaz, která je známá svou zlatou barvou.
V pokusu uvidíme, jak některé potraviny obsahující zdánlivě pouze vzduch nesou velké množství energie ukryté v podobě tuku. Nevěříte? Tak pojďte experimentovat s námi! Ke křupkám přidáme kapalný kyslík, který je nehořlavý, ale podporuje hoření. Podívejte se, jaké množství energie se uvolní zapálením této směsi.
Pokus, při kterém spolu reagují páry amoniaku a kyseliny chlorovodíkové. Při reakci vznikají bílé páry chloridu amonného. Ten se používá například při výrobě dýmovnic.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
Máte rádi pokusy? Určitě ano! Víte ale, jaká bezpečnostní pravidla je potřeba při pokusech dodržovat? Agent v kapse nám poradí. Zkuste si na závěr také testík.
Co obsahuje více vitamínu C, pomeranč nebo citron? Zjistíme to díky jednoduchému pokusu se šťávou z citronu a pomeranče, kukuřičným škrobem a jódem. Roztok vody, jodu a škrobu působí jako indikátor vitamínu C.
Jednoduchým pokusem si ukážeme, že zvuk dokáže „roztančit“ kousky papíru. Budou vibrovat tím více, čím bude zvuk hlasitější. K pokusu potřebujete misku, plastovou fólii, gumičku, přehrávač a ústřižky, nejlépe hedvábného, papíru.
Chemie se dělí na jednotlivé obory. Jaký je význam a co všechno spadá pod organickou chemii? Patří jídlo do chemické laboratoře? A jak zjistíme, co všechno obsahuje párek nebo bonbón? Jednoduchým pokusem lze stanovit množství vitamínu C v jednotlivých potravinách, a to přidáním činidla dusičnanu stříbrného. Čím víc stříbra vyredukuje, tím víc vitamínu obsahují.
Jak vzniká inverze a co to je? Pokusem si ji spolu s badateli z laboratoře Rocket Science předvedeme. Potřebujeme k němu dvě sklenice, studenou vodu, varnou konvici, potravinářské barvivo žluté a modré a kousek tvrdého papíru.
Mléko je ve své podstatě vodní suspenze plná bílkovin, tuků, vitaminů a minerálů. Pokud však do něj přidáme mýdlo, začnou se dít podivné věci. V této epizodě kuchyňské chemie odhalíme tajemství mýdla a využijeme mléko, potravinářské barvivo a saponát k uvolnění exploze nejrůznějších barev.
Pokus s ledem nám ukazuje, že studená a teplá voda má různou hustotu. Potřebujete teplou a studenou vodu, sklenici, vodové barvy, tvořítko na led a olej. Zkuste si, zda se vám pokus povede stejně jako dětem.
Díky statické elektřině dokážeme ohnout proud vody, aniž bychom se jej něčím dotkli! Takový snadný experiment si můžete vyzkoušet i sami doma. Jen musíte najít nějakou plastovou trubku.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Manganistan draselný neboli hypermangan chtěli využít němečtí konstruktéři k pohonu ponorek. Podívejte se na pokus, kterým chtěli tohoto dosáhnout. Na druhém pokusu je ukázána prudká oxidace hypermanganu s glycerolem vypadající jako sopka.
Zprávičky nám v dnešním díle seriálu o fyzice "Víte proč..." zodpoví otázku, proč čočka zvětšuje. Čočka totiž ovlivňuje šíření světla. Může dokonce i zažehnout oheň. Na konci videa pro vás máme opět připraven pokus na doma.
V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jódu a jodidovými ionty, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede ke změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
Není to omyl? Je hrách skutečně silák? Udělejme si jednoduchý pokus. Připravte si hrách, sádru, průhledný kelímek a vodu. Podívejte se na video, postupujte podle něj a pak se budou dít věci!
Krátká pasáž vysvětluje princip tlakové síly na pokusu s vajíčkem.
Baterie je základním zdrojem energie pro mnoho přístrojů v domácnosti i průmyslu. Odhaduje se, že průmysl vyrábějící baterie prodá ročně na celém světě výrobky za 48 miliard dolarů. Jak baterie funguje a jak si můžeme doma sestrojit baterii z ovoce a zeleniny? Vyzkoušejte to na pokusu, který ukazuje principy redoxní reakce, elektrického proudu a stejnosměrného napětí.
Je snazší plavat ve sladké nebo ve slané vodě? Která více nadnáší? Vyzkoušíme si to jednoduchým pokusem s vajíčkem. Potřebujete nádobu s vodou, fix, vajíčko, sůl. Jak se asi lidé cítí, když se koupou v Mrtvém moři? Ukážeme vám to!
Roku 1643 provedl italský fyzik Torricelli pokus s uzavřenou trubicí naplněnou rtutí. Rtuť vytekla jen ze čtvrtiny trubice. Byl to důkaz o atmosférickém tlaku vzduchu okolo nás, jímž Torricelli zavrhl staletí zakořeněnou představu aristotelovského strachu z prázdnoty. Navážeme na slavný pokus – sice pouze s vodou, ale zato s deset metrů dlouhou hadicí. Tímto a dalšími pokusy si vyzkoušíme, že na vodu i na nás působí tlak vzduchu pozemské atmosféry.
Kde leží těžiště tělesa? Nachází se vždy v tělese samém, nebo může ležet mimo něj? V ukázce je sestaven jednoduchý pokus dokazující, že se těžiště může nacházet i vně tělesa.
Víme, že rostliny potřebují ke svému životu vodu. Pijí jako lidé? Jednoduchý pokus s obarvením karafiátu nám ukáže, jak voda putuje rostlinou. Potřebujeme vodu, bílý karafiát a barevný inkoust nebo potravinářské barvy. A víte, který spisovatel se jmenoval stejně jako naše dnešní květina?
Která kapalina má nejvyšší viskozitu? Džus, sprchový gel nebo stolní olej? Nejvyšší viskozitu má sprchový gel. Tekutiny, jejichž molekuly mají velké vnitřní tření, jsou velmi viskózní a to znamená, že tečou pomaleji. Ověřili jsme to pokusem.
Tělesa si mohou vzájemnými nárazy hybnost předávat. O tom se přesvědčíme na pokusu s mincemi. Součet hybností v izolované soustavě se nemění. Zákon zachování hybnosti si dokážeme prostřednictvím pokusu s modelem rakety.
V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.
Co je to paranitroanilin? Je to chemická látka, která při vyšší teplotě reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou. Reakce probíhá velice bouřlivě a vzniká napěněná forma čistého grafitu.
Světlo patří k základním podmínkám pro život. Dnešním pokusem si ukážeme, jak rostliny dokážou za světlem putovat. Potřebujete upravenou papírovou krabici podle návodu, misku se zeminou a hrách. Přejeme vám, abyste si cestu za světlem dokázali vždycky najít také.
Ukázka představuje pokus, jehož výsledkem jsou tzv. píseční hadi. Směs cukru s jedlou sodou se položí na písek politý lihem, který zapálíme. Teplem se jedlá soda rozkládá a vzniká oxid uhličitý. Cukr karamelizuje a vznikající oxid uhličitý jej vyplňuje a hmota roste.
Pokud roztavené sklo kápneme do studené vody, jeho povrch se prudce zchladí, i když střed zůstává déle tekutý a má tendenci se smršťovat. Ale kapka se už nemůže zmenšit, protože ji drží vnější skořápka zchladlého skla. Výsledkem je obrovské vnitřní napětí. Pokud se kousek rozbije, uvolní se tolik energie, aby se rozbila i další část.
Pokus, při kterém je do acetonu vložen polystyren. Polystyren se začne v acetonu rozpouštět.
Chcete znát tajemství lightsticku? Chcete se dozvědět, jak kriminalista odhalí krev? Jednoduché vysvětlení nabízí proces chemiluminiscence. Je to chemická reakce, při níž se uvolňuje pouze světlo, žádné teplo. Michael Londesborough nám tuto reakci ukáže. Smíchá hydroxid sodný s luminolem, přidá malé množství rozpouštědla DMSO a modré světlo je tu.
Co se stane, když lžičku s cukrem budeme zahřívat nad kahanem? Cukr po chvíli začíná hnědnout, protože probíhá jeho oxidace, kterou v potravinářství nazýváme karamelizace.
Kvasinky mění cukry na alkohol a oxid uhličitý, tento proces se nazývá alkoholové kvašení. Ale jakým extrémním podmínkám dokážou tyto maličké mikroskopické houby odolat? Co všechno dokáže tato nejstarší ochočená forma života přežít? Zhlédnutím videa se přesvědčíte o jejich neuvěřitelné životaschopnosti.
Zkuste si s námi jednoduchý pokus. Potřebujete pouze skleněnou láhev, kterou ochladíte v chladničce, a kovovou minci. Lahev postavte na stůl, hrdlo překryjte mincí, na lahev dejte svoje ruce a čekejte. Co se stane a proč? To vám vysvětlí šikulové. Pak můžete překvapit své kamarády!
Jak vzniká zvuk? Jak se šíří, abychom slyšeli? A na čem závisí charakter zvuku? V čem spočívá rozdíl mezi nízkým a vysokým tónem? Odpovědi přinesou dvě kovové tyče, počítač v roli osciloskopu a pokusy z akustiky.
Současně vložíme do plamene svíčky dvě špejle, jednu ve spodní a druhou v horní části plamene. Která začne dříve hořet? Horní špejle vzplane dřív, jelikož má plamen v horní části vyšší teplotu.
Na jednom konci provázku je připevněn hrníček a na druhém konci závaží. Hrníček je zavěšen pod úhlem devadesáti stupňů přes třecí kladku, kterou nahrazuje vařečka. Pokud závaží pustíme, hrneček bude padat k zemi, ale nedopadne, a tudíž se nerozbije. Závaží se setrvačností otočí kolem vařečky a hrneček zastaví. Vladimír nám předvede tento pokus na vlastní kůži, kdy bude padat z výšky 17 metrů.
Proč se do střelného prachu přidává dusičnan draselný? V ukázce jsou provedeny dva pokusy: zapálení střelného prachu bez dusičnanu draselného a s dusičnanem draselným.
Poutavým způsobem jsou ukázány vlastnosti a použití olova. Co se stane s předměty ponořenými do roztaveného olova a jaká je jeho teplota tání? Co se stane s prstem ruky ponořením do roztaveného olova?
Při proudění tekutiny zúženým místem dochází ke snížení tlaku. Chcete si doma vyrobit fixírku? Michael vám to na jednoduchém pokusu s brčky předvede. Představíme zrod karburátoru, k němuž přispěli pařížští parfuméři, kteří se inspirovali Venturiho jevem.
Kov je dobrý vodič tepla, tudíž z jazyka odvede teplo rychle ven a sliny mezi jazykem a zábradlím během chvíle zmrznou. Jazyk se ke kovu přilepí. Kdybychom podobný pokus udělali s plastem nebo se dřevem, tak se ke kovu nepřilepí, jelikož plast a dřevo jsou špatné tepelné vodiče.
Proč sloní zubní pasta? Po shlédnutí pokusu sami poznáte proč. Do válce se saponátem přidáme peroxid vodíku a obarvíme potravinářským barvivem. Reakci zahájíme přidáním jodidu draselného, který vystupuje v roli katalyzátoru. Dochází k bouřlivé exotermní reakci.
11 437
612
3 370
1 030
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
