Chlorečnan draselný se často používá v pyrotechnice vzhledem ke své vysoké reaktivitě a explozivním vlastnostem. V tomto pokusu dojde k zapálení směsi chlorečnanu draselného a cukru pomocí kyseliny sírové. Cukr zde slouží jako palivo.
Reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou vzniká vodík. Pokud ke vznikajícímu vodíku přiložíme hořící špejli, dojde k explozi.
Do kádinky stříkneme trochu plynu do zapalovače, což je vlastně zkapalněný propan. Co se stane, když k takto naplněné kádince přiložíme zapálený zapalovač? Plyn v kádince začně hořet. Propan je hořlavý a těžší než vzduch, a proto zůstává v kádince a hoří.
Tabletu vitamínu C hodíme do oleje. Nic se neděje. Poté vhodíme tabletu vitamínu C do vody a pozorujeme, že se rozpouští. Tímto pokusem jsme dokázali, že vitamín C je rozpustný ve vodě, a nikoli v tucích.
Plamenovou zkouškou se často dá dokázat přítomnost určitých kationtů. V tomto pokusu je provedena plamenová zkouška modré skalice.
Co se stane, pokud do připravené směsi chloridu amonného, dusičnanu amonného a zinku položíme kostku ledu? Směs začne hořet a dýmat.
V lahvi naplněné vodou jsou na všech stranách stejně velké otvory. Cílem pokusu je zjistit, kterým směrem bude stříkat nejsilnější proud při stlačení lahve. Zjistíme, že proudy budou stříkat všemi směry stejně. Jde o ukázku Pascalova zákona. Působí-li na kapalinu v uzavřené nádobě vnější tlaková síla, změní se tlak ve všech místech kapaliny stejně.
Princip dvojzvratné páky si vysvětlíme na pokusu s houpačkou. Aby byla houpačka v rovnováze nebo abychom se na ní mohli pohodlně houpat, musíme se posadit do správných vzdáleností od její podpěry (osy otáčení). Co pro tyto vzdálenosti platí? Je zapotřebí, aby na obě strany houpačky působil stejně velký moment síly. Moment síly je vektor a má otáčivý účinek, tedy houpačku roztáčí okolo její osy. Velikost momentu síly určíme jako součin velikosti síly a jejího ramene. U jednozvratné páky působí síly na jedné straně od osy.
Co se stane, když do tekutého dusíku nalijeme vodu? Když do tekutého dusíku, který má teplotu -196 °C, nalijeme horkou vodu se saponátem a barvivem, dojde k velmi efektní explozi.
Nově objevené vlastnosti nanosystémů začínají uplatňovat svůj vysoký potenciál, ačkoliv počátky nanotechnologií se dají datovat až do středověku. Redukcí chloridu zlatitého citronanem sodným můžeme připravit zlaté nanoklastry. Zlaté nanočástice se také využívají v moderních těhotenských testech.
Jak vznikají Faraonovi hadi? Reakcí kovové rtuti s koncentrovanou kyselinou dusičnou vznikne čirý roztok, který ochladíme a přidáme thiokyanatan draselný. Vzniklou sraženinu odfiltrujeme a usušíme. Po jejím zapálení na nehořlavé podložce vzniká pozoruhodný úkaz připomínající klubko stočených hadů.
Pěnu ze saponátu snadno zapálíme. Potřebujeme k tomu kbelík se saponátem, do kterého vháníme methan. Po vytvoření dostatečně velkého sloupce pěny ji zapálíme. Hoří jasným plamenem.
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
