Archeologie může přinášet zajímavé poznatky i k období novějších dějin. V souvislosti s československým opevněním se často hovoří o tom, že by v případě bojů nesloužilo dostatečně. Pohled archeologa specializujícího se na období 20. století však ukazuje, že tomu tak úplně není. Takzvané řopíky byly dle jeho výzkumů hustě doplněny polním opevněním, která mohla suplovat nedostavěné betonové pevnosti. Více se o výzkumu dozvíme v pořadu Historie.cs.
Už při založení Československa bylo jasné, že může být potenciálně ohroženo všemi sousedními státy a že bude třeba se na případný útok připravit. Po vzoru francouzské Maginotovy linie se proto v polovině 30. let začalo stavět betonové opevnění. Historici diskutují o tom, jestli to byl dobrý nápad a proč nakonec k využití opevnění ani nedošlo.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla součástí předválečného československého opevnění. To počítalo s těžkými i lehkými vojenskými objekty, ale i s tvrzemi. Stavebně se jich do podpisu mnichovské dohody podařilo dokončit pouze pět, jednou z nich je Hanička v Orlických horách. Čím je i dnes výjimečný objekt, jehož výstavba trvala pouhých 24 měsíců?
V novověku proběhlo na našem území několik vojenských tažení. Zejména války o rakouské dědictví přinesly vznik velkých barokních pevností u nás, Terezína, Josefova a opevnění Hradce Králové. Jak se stavěly pevnosti a jakou měly podobu?
Dělostřelecká tvrz Hanička byla vybudována v letech 1936–1938 jako součást československého opevnění proti rozpínajícímu se hitlerovskému Německu. Opevnění, které padlo do rukou Němcům po mnichovské dohodě roku 1938, se skládalo z těžkých i lehkých objektů a dělostřeleckých tvrzí. Hanička je jednou z pěti a zároveň největší z tvrzí, které se podařilo stavebně dokončit. Za komunistického režimu byla přestavována na protiatomový kryt, který by sloužil rozvědce.
Marie Terezie musela po nástupu na trůn čelit snaze evropských panovníků získat pro sebe část rakouských držav. Celkem třikrát se bojovalo zejména s Pruskem o nejcennější část držav, o Slezsko. Zejména v třetí válce, která dostala označení sedmiletá, hrála svoji důležitou úlohu i Olomouc, která se stala strategickou při tažení Moravou na Vídeň. Nově opevněné město odolalo obléhání pruských vojsk.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
