V ukázce vidíme vozy legionářského vlaku v letech 1918-1920, tzv. legiovlaku, který zrekonstruovala Československá obec legionářská. Čechoslováci byli známí svou vynalézavostí a schopností improvizace, takže vedle pošty, tiskové agentury a vlastních novin provozovali i vlastní podniky na výrobu potřebných věcí. Sokolové neváhali organizovat cvičení. Pro udržení morálky se hrálo divadlo.
Slavný český spisovatel, překladatel, novinář, dramatik a amatérský fotograf, to vše byl Karel Čapek. Jeho nejznámější kniha, ve které stěně drsnosrstého foxteriéra objevuje svět, se jmenuje Dášeňka. Znáte ji?
Osud novináři a spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi skutečně dopřál jen málo radosti, spíše mu byla častěji nablízku smrt a neštěstí, a to i v lásce. Jeho dílo bylo většinou pesimisticky laděné, do povědomí čtenářů se ovšem zapsal především jako autor pohádkového příběhu Liška Bystrouška.
Miroslav Vladyka nás bere na cestu krajem Vysočina po stopách Karla Havlíčka Borovského. Podíváme se do spisovatelovy rodné vesnice Borová, podle níž si zvolil své druhé příjmení, do Havlíčkova Brodu, do tajemného údolí Doubravy a také do Pelhřimova, který je dnes slavný díky muzeu kuriozit.
Milena Jesenská byla energická, citlivá a dobrosrdečná žena. Od dětství ráda psala a chtěla pomáhat druhým. Poslechněte si její vyprávění o tom, jak se stala uznávanou novinářkou a překladatelkou. Věděli jste, že právě ona přeložila do češtiny dílo spisovatele Franze Kafky? Bojovala i proti komunismu a nacismu a byla vězněna v koncentračním táboře. Za statečnost získala významná ocenění. To všechno se dozvíte v animovaném snímku.
Karel Havlíček Borovský byl osobností, která ovlivnila českou literaturu, žurnalistiku i společnost. Historikové Jiří Rak a Magdalena Pokorná a literární historik Dalibor Dobiáš diskutují o postavě Karla Havlíčka, jeho názorech a ideálech. Dále se zaobírají moderností jazykových prostředků ve spisovatelově díle.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek osvícenství ve 2. polovině 18. století v českých zemích, založení Krameriova nakladatelství nebo hvězdárny v Klementinu.
Kontrolování tištěného obsahu ať už knih nebo periodik patří neodmyslitelně k dějinám lidstva. V dobách rakouské monarchie se cenzurovalo na základě soudního rozhodnutí a teprve po vydání knihy. Rozhodnutí o zákazech byla navíc zveřejňována a čtenář i díky bílým místům v tisku snadno poznal, že něco chybí. To je významný rozdíl v porovnání s cenzurou v dobách socialismu, kdy se režim veškeré zásahy snažil utajit. Jak vypadal boj nakladatele s cenzurou, si můžeme ukázat na příkladu novináře Františka Šimáčka, který vystupoval také pod pseudonymem Vojtěch Bělák.
V reportáži z pořadu Wifina (2014) se prostřednictvím dětských reportérů dozvíme více o vzniku samostatného Československa v roce 1918. Pasáž se věnuje nejen samotné události vzniku republiky, ale i dalším důležitým skutečnostem a změnám, které nové státní zřízení přineslo (jako např. státní symboly či zákony).
Hlavním smyslem médií je předávání informace – sdělují a šíří novinky. Patří sem televize, rozhlas, časopisy, noviny a internet.
Vyrobte si papírovou čepici, jako má Večerníček. Tentokrát budete potřebovat jednu stránku z novin, lepidlo a šikovné ruce. Šikulové vám poradí, jak na to.
Zhlédněte ukázku mediální manipulace na počátku 20. století na případu hilsneriády. Ukazuje, jak jednostranný byl v této téměř nelidské kauze dobový tisk. Takto se falšovaly dějiny v zájmu čtenosti novin.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
