Panamský průplav představuje jeden z nejkomplexnějších inženýrských projektů světa. Vede skrz 80 km dlouhý pás husté tropické džungle. Propojuje Tichý a Atlantský oceán. Je to zkratka, díky které se lodě mohou vyhnout dvoutýdenní cestě kolem jihoamerického kontinentu. Jeho výstavba a ani následná správa však nebyly vůbec jednoduché. Dnes kanálem ročně propluje 13 tisíc lodí a zaměstnává na 10 tisíc dělníků a odborníků, kteří zajišťují jeho hladký provoz. V reportáži mimo jiné uvidíme, jak taková plavba průplavem probíhá.
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje nadšení mezi stavaři a zděšení mezi přírodovědci a ekology, kteří hovoří o degradaci životního prostředí nejen v okolí stavby. Zároveň upozorňují na negativní dopady na říční ekosystémy, například lužní lesy. V debatě se zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem přírodovědec Martin Rulík tyto možné dopady vysvětluje. Zpracovatel studie mu oponuje.
V roce 2021 to bylo 60 let, co vodu zadržuje a funguje Orlická přehrada. 30. výročí oslavila Hněvkovická přehrada, která se momentálně přestavuje, aby zvládla i desetitisíciletou povodeň a stejně dlouho slouží také přehrada Kořensko, kde pokračují práce na prohlubování koryta Vltavy.
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje emoce, avšak pro porozumění diskusi je nejdůležitější slyšet argumenty zastánců i odpůrců vodního koridoru. Plusy a minusy stavby, mezi něž patří otázka nákladů, ekonomických přínosů nebo funkcí stavby, jsou komentovány zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem a přírodovědcem Martinem Rulíkem.
Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.
V průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Vlivem kanálu se také změnil ráz krajiny. Jaké jsou tedy přínosy průplavu dnes?
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Statisícové město Granada patří k nejstarším španělským sídlům na americkém kontinentě. Bylo založeno již v roce 1523 španělskými dobyvateli. Přes celou řadu ran osudu se město se rychle rozrůstalo díky výhodné geografické poloze, lodní dopravou bylo totiž propojeno s Karibským mořem. Později přes Granadu také vedla nejrychlejší cesta z New Yorku do San Francisca.
Nikaragua je největší zemí Střední Ameriky, zároveň však patří mezi nejchudší státy tohoto regionu. Na území Nikaraguy se nachází stejnojmenné jezero, vzdálené jen 20 km od Tichého oceánu. Již španělští kolonizátoři chtěli jezero propojit s oceánem pro usnadnění lodní dopravy, výstavba Panamského průplavu však tyto plány narušila. Na propojení jezera s Pacifikem se znovu začalo pracovat až v roce 2014, kvůli nákladům ale není jisté, zda bude dokončeno.
13 456
755
4 583
1 260
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
