Ve druhé polovině října roku 1963 došlo k největší krizi v dějinách studené války. Podle historiků byl svět nesmírně blízko jaderné válce. Přestože se oba hlavní aktéři konfliktu, sovětský vůdce Nikita Chruščov a americký prezident John Kennedy, dopustili mnoha chyb, nakonec zvolili diplomatické řešení.
Rychlebské hory rozhodně nepatří k nejznámějším českým pohořím. Jejich nadmořská výška však není na české poměry nijak zanedbatelná, nejvyšší vrchol Smrk měří 1124 m n. m. Toto pohoří na česko-polském pomezí přitahuje zejména cyklisty. Příhraniční poloha Rychlebských hor po druhé světové válce zásadně ovlivnila osídlení oblasti. Jak?
Vojenský újezd Boletice leží v okrese Český Krumlov a vznikl na počátku 50. let. V důsledku toho došlo k zániku řady vesnic a vysídlení regionu. Přestože v roce 2015 došlo k jeho zmenšení, stále se jedná o třetí největší vojenský újezd v České republice. Nachází se v něm také známá hora jižní části Šumavy Knížecí stolec, která je však veřejnosti nepřístupná.
Roku 1972 se ve švédském Stockholmu koná konference OSN o životním prostředí. Ve stejném roce je vydána kniha manželů Meadowsových "Meze růstu". Obě události znatelně ovlivní smýšlení o problémech životního prostředí po celém světě. V normalizačním Československu však tyto přelomové události na poli ochrany životního prostředí nacházejí úrodnou půdu pouze v poměrně úzkém kruhu zapálených ekologů. Myšlenky obsažené v Mezích růstu, šířené u nás prostřednictvím samizdatu, se komunistický režim snaží umlčet.
Československým fotbalistům se před odjezdem na mistrovství světa 1934 nevěřilo. Fotbalisté neměli dokonce ani svého trenéra, mužstvo tehdy vedl zapomenutý sportovní novinář a fotbalový funkcionář Karel Petrů. Ten však s týmem dosáhl senzačního úspěchu, stříbrné medaile. Sportovní znalci si možná vybaví jméno legendárního brankáře Františka Pláničky či nejlepšího střelce mistrovství Oldřicha Nejedlého. Málokdo však ví, že v semifinále porazili českoslovenští fotbalisté Němce 3:1 před očima Adolfa Hitlera. Finálový zápas Československa a Itálie osobně sledoval s dalšími 55 tisíci diváky Benito Mussolini. Ve finále českoslovenští fotbalisté podlehli Italům po statečném výkonu 1:2.
V roce 1937 bylo v Mnichově vystaveno na 5000 děl autorů, kteří byli nacisty označeni jako neněmečtí či židobolševičtí. Díla byla posléze rozprodána či spálena. V roce 1940 vznikl v Německu Lexikon židovských skladatelů, jehož cílem bylo očernění autorů židovského původu a jejich děl. V seznamu se také nacházel již skoro sto let nežijící Felix Mendelsson-Bartholdy, který měl židovské kořeny. Jeho nejproslulejší skladba svatební pochod se tak od roku 1940 nesměla hrát a musela být při svatbách nahrazena vhodnější árijskou hudbou.
Lawrence Ferlinghetti, narozený 24. března 1919, je často vnímán jako příslušník beat generation, i když sám toto zařazení odmítá. Básník a výtvarník v ukázce mluví o své tvorbě, životě, duchu doby a kultuře.
Ze sešlosti pátečníků posledního dne roku 1926, na kterou dorazil i prezident T. G. Masaryk, a kde pozvaní herci karikovali pravicové politiky, se vyklubala aféra, která zaměstnávala novináře a všechny zúčastněné až do března 1929 v rámci protimasarykovské kampaně před prezidentskými volbami.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o tom, jak vznikala "hvězdná hodina Československa", Charta 77. Impulzem k tomu byl další proces s kapelou Plastic People of The Universe. Mělo jít o petici všech petic, jejímž účelem měla být obžaloba Československa z toho, že nedodržuje své vlastní zákony. Tento nápad se ukázal být nosným a díky němu petici podepsaly spousty lidí. Co se dělo poté? Jak Kohout vnímá Antichartu? Video je doplněno o dobové záběry a ukázky z tisku.
Letní olympijské hry v roce 1984 se konaly v americkém Los Angeles bez účasti většiny zemí socialistického světa. Důvodem byla odveta za bojkot olympijských her v Moskvě (1980) ze strany některých zemí Západu. Celá řada skvělých československých sportovců na vrcholu kariéry tak z důvodu politického rozhodnutí přišla o jedinečnou šanci bojovat o olympijské medaile. Jak na tuto křivdu vzpomínají?
V roce 2019 uplynulo 50 let od přistání prvního a 47 let od přistání posledního člověka na Měsíci. Bylo jich celkem 12, všichni Američané. Ti se chtějí na Měsíc vrátit, nejsou však jediní. Jak si aktuálně jednotlivé státy vedou? Čeho, kdo a kdy chce dosáhnout? Co nám může Měsíc nabídnout i jaké problémy nám může pobyt na Měsíci způsobit? Jaká je budoucnost kosmonautiky? Jak vzdálená je člověku cesta na Mars? Na otázky Daniela Stacha z vědecké redakce odpovídají odborníci na kosmonautiku Dušan Majer a Michal Václavík. Speciál ČT je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
20. července 2019 se u Žižkovské věže v Praze sešlo několik tisíc lidí, aby sledovali, jak se televizní věž proměňuje ve startovací rampu nosné rakety Saturn 5. Světelnou projekci neboli video mapping startu i oddělování jednotlivých částí Apolla 11 od nosné rakety komentuje Daniel Stach z vědecké redakce. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
