Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Proč bychom měli sázet stromy? Princezna Prga nám názorně ukáže, co všechno jeden strom dovede. V létě nahradí slunečník, vyrábí kyslík, dokáže udržet i přiměřené vlhko... Nač zbytečné přístroje, které jen konzumují energii, když to strom dokáže také? Čím víc stromů, tím lépe pro nás pro všechny.
Přestože džungle zabírá pouze 6 % povrchu planety Země, žije v ní více než polovina všech zvířat a rostlin. Vysvětlíme si, kde všude džungli najdeme, jaká v ní žijí zvířata a jak nazýváme její lidské obyvatele. Dozvíme se také, jak působením člověka džungle trpí.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
V amazonském pralese se nachází tolik rostlinných druhů jako v celé Evropě dohromady. Jaká zvířata nebo rostliny jsou pro Amazonský prales specifické? Jaké mají zdejší rostliny užitek a jak naopak člověk pralesu škodí?
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
