Jak si lidé přivedli vodu do svých příbytků? Co je to akvadukt? A vodárenská věž? To vše si vysvětlíme. Nabízíme stručný přehled historie vodárenství od antiky až po současnost.
Kde se vzal na světě internet a k čemu vlastně je? Jak to všechno začalo? Musíme si povědět něco z historie technických vynálezů. Podívejte se, jak šel čas. Mnohé z nich sice již dávno nepoužíváme, ale bez nich bychom nebyli tam, kde jsme dnes.
Pasáž zachycuje historii vzniku olympijských her na základě mýtu o Héraklovi, synovi Dia a smrtelné ženy.
Žatecko je ve světě proslulé svým jedinečným chmelem. Jeho pěstování je doloženo od středověku. Zdejší chmel i slad vyrobený z místního ječmene byly zárukou dobrých várek piva a pro mimořádnou kvalitu piva byl Žatec po staletí bohatým královským městem. S historií výroby mimořádně oblíbeného piva i s tím, jak se rostoucí stavby industriálních objektů spojených s pivovarnictvím postupně otiskly do samotné tváře města, nás seznámí Miroslav Táborský.
Ve Svitavách se nachází unikátní muzeum, které mapuje historii praní. Jedná se o vůbec největší sbírku prací techniky v Evropě. Jak prali a žehlili prádlo naši předkové? Jak vypadal předchůdce dnešní pračky? To nám ukáže herec Josef Polášek.
Všichni ji známe, používáme a bereme jako samozřejmost. Kde se však vzala? Z čeho se vyrábí a co všechno za její výrobou stojí? Společně nahlédneme do historie tužky, protože není tužka jako tužka. Pro nás dnes obyčejná věc denní potřeby, dříve přelomový vynález.
Mechanické hodiny vznikly v Evropě už ve 13. století, ale teprve na přelomu 16. a 17. století začaly vznikat první hodinářské cechy. Díky Karlu IV. byla Praha důležitým centrem hodinářství, a proto se u nás řemeslu dařilo. Důkazem řemeslné zdatnosti českých hodinářů je dodnes pražský orloj. Historické exempláře mechanických měřičů času jsou k vidění v Národním technickém muzeu v Praze, v ukázce je malá ochutnávka.
V pořadu je popsána historie a vývoj lyžování v České republice od počátku po současnost.
Rok 2002 a velká voda, kterou hlavní město stovky let nepoznalo. Jaké to tehdy bylo? V reportáži z roku 2017 k 15. výročí povodně z roku 2002 se podíváme do historie povodní v našem hlavním městě. A zjistíme, jak se k velké vodě váže hlava tzv. Bradáče.
O předpověď počasí se pokoušel už Aristoteles, ale bez přístrojů mu to moc nešlo. Velký pokrok přineslo 17. století a vynálezy barometru a barografu. Od roku 1950 se v meteorologii používají i počítače. A co bylo dál? Dozvíme se také, co je přesně počasí. Co dnešní meteorology zajímá a jak to zjišťují? Na jak dlouho dopředu dokážou říct, kam se bude počasí ubírat? Jak odhadnout, jak bude, a jak to zjistit přesně, vypátrala Verča v tomto dílu Wifiny.
Než vznikly mechanické hodiny, lidé používali ty sluneční. Někdy ovšem dalo dost práce je nastavit. Pozastavujete se nad slovem „nastavit“? Není to tak jednoduché, v létě by mohly ukazovat jiný čas než v zimě. Proč? Kdy tenhle problém lidé vyřešili? A kde je na jednom místě nejvíce slunečních hodin? Kolik jich v České republice dohromady najdete?
Očkování je téma, které v současné společnosti dosti rezonuje. Málokdo však tuší, jaká je jeho historie v českých zemích. V 19. století jsme se totiž patrně stali nejproočkovanější zemí světa. Historička specializující se na dějiny lékařství v pořadu Historie.cs objasní vývoj očkování v habsburské monarchii.
13 035
733
4 430
1 222
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
