hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

ekologie příroda půda třídění odpadu recyklace

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: diskuse

Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?

Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.

Vše (409)
Videa (278)
Okruhy (1)
Náměty (0)
Pracovní listy (129)
Pořady (1)

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

Zobrazuji 1-216 z 278
Proč jsou plameňáci růžoví?
02:19

Proč jsou plameňáci růžoví?

Krátký animovaný díl vysvětluje, proč mají plameňáci své typické růžové zbarvení. Ve skutečnosti se takoví nenarodí, jejich peří je původně spíše bílé. Růžovou barvu získávají z potravy. Živí se drobnými korýši (např. krevetami), kteří přijímají červené mořské řasy obsahující karotenoidy. Tyto látky se postupně ukládají v těle plameňáků a zbarvují jejich peří i nohy.

Co vyvolává noční můry?
02:19

Co vyvolává noční můry?

Krátký animovaný díl vysvětluje, co se děje v našem mozku během snění. Sny jsou jako „filmy“, které nám mozek pouští v noci a pomáhají zpracovávat zážitky a emoce z celého dne. Důležitou roli hraje část mozku ukládající vzpomínky (hipokampus), která je propojuje s dalšími zážitky. Emoční centrum (amygdala) může vyvolat pocit strachu, jako bychom situaci znovu prožívali. Obvykle zasahuje „logická“ část mozku (čelní lalok), která pomáhá uklidnění. Pokud se to nepodaří, vzniká noční můra a člověk se může probudit. Noční můry jsou častější u dětí a s věkem většinou ustupují.
Proč dáváme hurikánům křestní jména?
02:19

Proč dáváme hurikánům křestní jména?

Krátký animovaný díl vysvětluje, co je hurikán a proč dostává jména. Dříve se bouře označovaly jen rokem a písmenem, což bylo nepřehledné. Od roku 1950 se proto začala používat křestní jména, aby se o nich lépe mluvilo a lidé si je snadněji zapamatovali. Existuje šest seznamů jmen (každý s 21 jmény podle abecedy), které se střídají po šesti letech. Některá písmena (Q, X, Y, Z) se nepoužívají. Pokud hurikán způsobí velké škody, jeho jméno se už znovu nepoužije.
Pražský hrad jako symbol moci
03:59

Pražský hrad jako symbol moci

Pražský hrad není jen historická památka, ale především silný symbol moci. Jak ovlivňuje vnímání prezidenta či prezidentky jeho sídlo? Historik Michal Stehlík a komentátor David Klimeš v Událostích, komentářích (2022) přibližují, jak prostor Hradu formuje veřejné představy o roli hlavy státu - a proč je pro občany tak důležité, kdo „je na Hradě“. Ve srovnání se zahraničím vyniká český důraz na silného prezidenta jako symbol autority, a to i přes jeho formálně omezené pravomoci.
PL
Kompromisy redaktorů v socialistické diktatuře
01:51

Kompromisy redaktorů v socialistické diktatuře

Bývalý redaktor Československé televize Pavel Dumbrovský vzpomínal na kompromisy, které musel ve své profesi udělat směrem k socialistické diktatuře. Dokumentární projekt Redaktoři (2025) tematizuje i stinné stránky fungování médií. Otevřete se žáky a žákyněmi téma morálních dilemat zaměstnanců médií pracujících v podmínkách vlády jedné strany.

Prázdné socialistické obchody na televizní obrazovce
02:38

Prázdné socialistické obchody na televizní obrazovce

Plánovaná ekonomika komunistického režimu nedokázala zajistit často ani základní potřeby občanů. Prázdné pulty obchodů a neustálé shánění spotřebního zboží od oblečení přes nábytek až po elektroniku bylo součástí tehdejšího každodenního života. Bývalá redaktorka Československé televize Eva Kotvová vzpomínala v rámci projektu Redaktoři (2025) na svoji práci pro zpravodajskou ekonomickou redakci, ve které měla na starosti právě maloobchod.
Proč nás po cvičení občas bolí svaly?
02:19

Proč nás po cvičení občas bolí svaly?

Krátký animovaný díl vysvětluje, proč nás po sportu nebo nezvyklém pohybu bolí svaly. Při větší námaze dochází k drobným „mikrotrhlinkám“ ve svalových vláknech. Tělo je následně opravuje a posiluje, což může způsobit bolest nebo ztuhlost, často až druhý den. Tento proces je přirozený a znamená, že si svaly zvykají na zátěž a sílí. Díl také ukazuje, jak můžeme svalům pomoci se lépe zotavit.
Jsou lidé vážně potomci opic?
02:19

Jsou lidé vážně potomci opic?

Krátký animovaný díl vysvětluje častý omyl o původu člověka. Lidé nepocházejí z dnešních opic, ale mají s nimi společného předka, dávného primáta, který žil v minulosti. Děti se dozvědí, že člověk patří mezi primáty stejně jako opice a sdílí s nimi některé znaky, jako jsou protistojné palce, nehty nebo postavení očí vpředu. Díl pomáhá pochopit základní principy příbuznosti mezi organismy.
Je pravda, že dikobraz při ohrožení střílí ostny?
02:19

Je pravda, že dikobraz při ohrožení střílí ostny?

Krátký animovaný díl vyvrací rozšířený mýtus o dikobrazech. Ti své ostny nestřílí. Naopak, při ohrožení se stočí do klubíčka a brání se pasivně. Ostny jsou ve skutečnosti přeměněné chlupy a může jich být až 30 000. Když se predátor dotkne dikobraza, ostny se snadno uvolní a zapíchnou do kůže. Díky drobným háčkům na konci je pak jejich vytažení obtížné. Díl dětem ukazuje, jak funguje obrana zvířat.
Proč sloni nemohou skákat?
02:19

Proč sloni nemohou skákat?

Krátký animovaný díl seznamuje děti se zajímavostmi o slonech. Vysvětluje, proč sloni nemohou skákat (kvůli své hmotnosti a stavbě těla), a představuje jejich typické znaky: pružný chobot, velkou spotřebu potravy a vody, citlivou kůži i schopnost komunikovat na velké vzdálenosti. Děti se také dozvědí, čeho se sloni bojí a jak funguje jejich každodenní život.
Je pravda, že chameleoni mění barvu kvůli maskování?
02:19

Je pravda, že chameleoni mění barvu kvůli maskování?

Krátký animovaný díl vyvrací známý mýtus o chameleonech. Ti nemění barvu primárně kvůli splynutí s prostředím, ale podle svých emocí a nálady. Barva může signalizovat klid, stres, vztek nebo snahu zaujmout partnera. Změny způsobují speciální buňky v kůži, pigmentové váčky a drobné struktury, které odrážejí světlo. Někteří chameleoni navíc barvu měnit téměř neumí. Díl ukazuje, že barvy v přírodě mají často komunikační význam.
Kde se berou dalmatinní skvrny?
02:19

Kde se berou dalmatinní skvrny?

Krátký animovaný díl vysvětluje, jak vzniká typické zbarvení dalmatinů. Štěňata se rodí úplně bílá a skvrny se začínají objevovat až po několika týdnech. Postupně se vybarvují a kolem 7. měsíce jsou již výrazné. Každý dalmatin má jedinečný vzor, obvykle 50–500 skvrn, které jsou podobně jedinečné jako otisky prstů. Skvrny se mohou objevit i na sliznicích, například v tlamě. Díl také připomíná historickou roli dalmatinů u hasičů a ukazuje, jak jsou jejich vzhled i výživa propojeny s péčí o srst a zdraví.
Další videa

ČT edu nejsou pouze videa

14 196 videí

14 196

videí

865 námětů do <br /> výuky

865

námětů do
výuky

4 802 pracovních <br/> listů

4 802

pracovních
listů

1 155 pořadů

1 155

pořadů

149 edukativních <br/> her

149

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání