Unikátní dokument Evy Tomanové přibližuje životní osudy pamětnice narozené v roce 1918, které se přirozeně prolínají s osudy československého státu. Paní Šrůtková se narodila v říjnu 1918 ve Vídni. Její život je propleten s velkými událostmi naší republiky. V dokumentu vzpomíná na heydrichiádu, okupaci i na svobodu po roce 1989. Dokument propojuje malé osobní dějiny s velkými národními dějinami. Vzniká tak výjimečné, pravdivé a především osobní svědectví, kdy můžeme sledovat, jak čas odděluje v pamětech stoletého člověka podstatné od nepodstatného.
Za nacistické okupace bylo na území protektorátu vysazeno celkem 101 parašutistů. V Anglii prošli náročnou přípravou, často neměli žádnou zkušenost ani s parašutismem, ani se zpravodajskou činností. Průměrná „životnost“ např. radisty po vysazení byla tři měsíce! Nesmírnou odvahu místních obyvatel, kteří se na jejich činnosti podíleli, si dnešní člověk ani neumí představit. Výsadek z dubna 1944 Clay byl jedním z nejúspěšnějších, protože jeho telegrafista, Čestmír Šikola, přežil celý rok a odeslal přes 800 zpráv!
Po roce 1989 pracovaly vlády obou států na urovnání česko-německých vztahů. Dohodly se na vydání Česko-německé deklarace a vznikl Česko-německý fond budoucnosti. Projekty fondu se v první fázi zaměřily hlavně na odškodnění obětí násilí nacionálního socialismu a dále na odškodnění Čechů nuceně nasazených na práci během druhé světové války. Žadatelé museli prokazovat svůj nárok na odškodnění a posílali nejrůznější dokumenty, pohlednice, dopisy, popisy místa a toho, co zažili v pracovním táboře nebo věznici. Na úryvku z dokumentárního filmu (2018) představuje ředitel Česko-německého fondu budoucnosti jeden příklad žádosti a zároveň jsou uvedena statistická čísla o počtech a odškodění.
České stavovské povstání ukončila bitva na Bílé hoře, ale skutečnou tečkou byla až poprava 27 představitelů stavovské opozice. Dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí rukou kata Jana Mydláře skončil život 3 pánů, 7 rytířů a 17 měšťanů. Mnohá jejich jména patří mezi známá, například Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic nebo Jan Jessenius. Podívejte se na osudy několika méně známých popravených.
Milada Horáková přijala za vlastní ideály nově vzniklého Československa a Masarykovy sociální myšlenky. Sama se postupně angažovala v otázce rovnoprávnosti českých žen ve spolku Ženská národní rada. Zde navázala spolupráci a přátelství s předsedkyní spolku a senátorkou Františkou Plamínkovou. Podívejte se na osudy Milady Horákové za první republiky a za protektorátu.
Uctívání svatých patří k důležitým částem dějin církve. Zejména v počátcích křesťanství šlo hlavně o vzor pro věřící. Podívejte se, jak se rodil kult svaté Ludmily.
Revoluční vlna roku 1848 zasáhla i české země. Obrozenecké hnutí se dostalo do politiky. V březnu se sešlo shromáždění ve Svatováclavských lázních, pak naši předci řešili vztah Čechů k Němcům a vyvrcholilo to svoláním Slovanského sjezdu na červen 1848. Jak souvisely události s českým národním obrozením? Co jsou mýty a co skutečnost? Podívejte se na podrobnosti v širších souvislostech.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
V Rusku má propaganda silnou tradici. Pochází odtud i zřejmě historicky nejslavnější „fake news“, antisemitský pamflet Protokoly sionských mudrců. Informační, resp. hybridní válce se věnují mnohé oficiální dokumenty, např. Gerasimova doktrína z roku 2013. Účinným nástrojem šíření propagandy jsou státem ovládaná média. Zajímavé je z hlediska manipulace veřejného mínění také využívání heroických okamžiků z minulosti pro vykreslování svých vlastních dějin a národní identity. Nástrojem propagandy se tak stává manipulace s historií.
Česko-německé vztahy byly poznamenány jak druhou světovou válkou, tak odsunem německé menšiny. Od 50. let se tito takzvaní sudetští Němci začali sdružovat do krajanských spolků a pořádat akce zvané sudetoněmecké dny. Po roce 1989 se krajanská sdružení snažila docílit zrušení Benešových dekretů a odškodnění odsunutých Němců. Česká strana to ovšem odmítala. Bylo nutné hledat cestu k narovnání a zlepšení vzájemných vztahů. Podívejte se na pasáž z dokumentárního filmu Česko-německé století (2018).
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sudoměře. Kdysi dávno zde došlo k prvnímu většímu střetu katolického vojska s husitským. Chudí husité založili v jižních Čechách město Tábor, kde neměl být rozdíl mezi chudými a bohatými, což se bohatým moc nelíbilo. Husité navazovali na myšlenky Jana Husa a později donutili katolické vojsko k ústupu. Nejslavnějším velitelem husitů byl Jan Žižka a na místě u Sudoměře má nyní 16 metrů vysokou sochu.
Podívejte se na úvod do dějin pošty. V Evropě první základy poštovnictví položili Římané, u nás se poštovní služby začínaly rozvíjet od 16. století. Vysvětlena je rovněž etymologie slova pošta, dozvíte se, co bylo podstatou poštovních služeb, čím se pošta zabývala. Na moderní rozvoj poštovních služeb měla zásadní vliv železnice.
13 386
749
4 561
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
