Období po sametové revoluci a vůbec polistopadový vývoj ve společnosti byl plný nadšení, euforie a nadějí. Stejné emoce se u lidí projevily i při návštěvě prezidenta USA George Bushe st., který v roce 1990 přivezl do Československa repliku Zvonu svobody. Společně s Václavem Havlem vystoupil na Václavském náměstí, a když ho český prezident vyvedl z proskleného pódia mezi jásající dav, bylo na tváři G. Bushe poznat, že všeobecnému pocitu štěstí a radosti také podlehl. Tomki Němec vzpomíná nejen na tento den, ale i na další okamžiky ze své kariéry oficiálního fotografa Václava Havla.
Unikátní vzpomínky na malé i velké dějiny od stoletých pamětníků.
Stavba hlavní železniční tratě z Prahy do Olomouce je neodlučně spjata s životem a dílem Jana Pernera, českého projektanta a stavitele železnic. Pouhých dvacet dní po slavnostním otevření tratě roku 1845 se teprve třicetiletý Perner stal obětí nešťastné nehody, kdy po projetí choceňským tunelem, který sám projektoval, sestoupil při služební jízdě na poslední stupeň schůdku vagónu a narazil hlavou o návěstní sloupek. Tunel, který zavinil smrt českého génia, tu ale vlastně vůbec nemusel stát. Nakonec se dozvíme o záhadě, která dodnes není uspokojivě vyřešena.
Bohuslav Balbín byl významným českým literátem, historikem a pedagogem. Řadí se k nejvýznamnějším osobnostem českého baroka. Psal výhradně latinsky, ale snažil se všemožně pomáhat českému národu a také jeho literatuře, která neustále čelila násilné germanizaci. Historik Petr Charvát také v krátkosti představuje zásadní Balbínova díla.
V roce 1458 byl zvolen českým králem představitel domácí šlechty, Jiří z Poděbrad. Jak k této volbě došlo? A s jakými překážkami se musel král potýkat? Království bylo po husitské době rozděleno vírou i mocensky. Zákonitě musel vyvažovat domácí rozepře a řešit postavení státu v tehdejší Evropě. Byl také posledním králem z domácího prostředí, po něm u nás už vládli jen představitelé cizích panovnických rodů.
Na konci sedmnáctého století došlo v Praze k vraždě židovského chlapce Šimona Abelese. Jeho druhý pohřeb v Týnském chrámu byl velkolepou barokní podívanou a účastnilo se ho mnoho představitelů šlechty. Zavraždil ho jeho vlastní otec za to, že se chtěl nechat pokřtít? Jak to, že byl pohřben dvakrát? A jak se vyšetřuje zločin v době barokní? A jak se "vyrábí" světec? Zvlášť když rozpoutal antisemitské vášně. Šlo o vraždu nebo o jezuity vykonstruovaný proces? A který další žid byl během procesu pohřben v katolickém kostele?
Mnichovská dohoda přinesla psychiatrickým ústavům na našem území některé změny. Léčebna v Kosmonosech byla nově vyčleněna pouze pro české Němce. Ani k občanům stejné národnosti se však nacisté nechovali o nic lépe. Na základě určitých kritérií vyselektovali neperspektivní pacienty a přichystali pro ně transport do plynových komor. K němu nakonec nedošlo, přesto úmrtnost v léčebnách za války několikanásobně vzrostla kvůli špatným životním podmínkám.
Pro komunistický režim představovala katolická církev nepřítele, proto se ji snažil mnohými způsoby zničit nebo alespoň zdiskreditovat. Příkladem je tzv. Katolická akce, pomocí níž chtěla komunistická strana roku 1949 rozdělit církev. Zvláště odpuzujícími praktikami ale byly vykonstruované politické procesy s konkrétními církevními představiteli, kterým tak komunisté zničili život. Jako při procesu s deseti řeholníky v čele s opatem Machalkou v roce 1950.
Nikolaj Martynov působil jako voják v 43. výsadkovém mechanizovaném praporu v Chrudimi. Zúčastnil se mise SFOR II a dvou misí KFOR. V dubnu 2007 byl vyslán do Afghánistánu, kde zemřel na následky zranění utrpěného při sesuvu půdy. Podívejte se na jeho příběh vyprávěný kamarádem, který měl štěstí a sesuv přežil.
Pořad ukazuje události po podpisu Moskevského protokolu: všichni slaví, Alexander Dubček se ptá Leonida Brežněva na osud Františka Kriegela, který jako jediný z československé delegace protokol nepodepsal.
Vladimir Iljič Lenin stál u počátků socialistického sovětského státu. Dal mu do vínku ideje, které vyrostly z komunistického manifestu Marxe a Engelse. Před svou smrtí pak navrhl i nové uspořádání státu, federaci sovětských republik.
Komunistický převrat v Rusku vedl k občanské válce. S převzetím moci a následnými kroky nesouhlasila i část koaličních partnerů ze Strany socialistů - revolucionářů. Výsledkem této situace byl atentát na vůdce sovětských komunistů Lenina v létě roku 1918. Více o událostech prozradí Emil Voráček z Historického ústavu AV ČR.
13 369
749
4 560
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
