V roce 1958 se v Bruselu konala první velká světová výstava po 2. světové válce. Československo na ní zaznamenalo velký úspěch a přivezlo si domů nejvyšší ocenění. „Bruselský sen“ měl však od reálného života v totalitním Československu daleko.
Lékař, politik, později dokonce člen Ústředního výboru KSČ František Kriegel byl jediným z československé delegace, kdo v roce 1968 nepodepsal Moskevský protokol. Komunista židovského původu, který do tzv. Pražského jara a svého odvezení do Moskvy nebyl žádnou výraznou osobností. Po nastolení normalizace byl samozřejmě vyloučen z politického života.
V říjnu 1968 byla podepsána smlouva, která uzákoňovala pobyt vojsk Sovětského svazu v Československu. Pobyt cizí armády na našem území se nakonec protáhl na 23 let a vojáci odjeli až roku 1991.
V roce 1966 byla v Praze zahájena výstavba trasy C. V té době však projekt ještě nebyl zamýšlen jako metro, ale jako podpovrchová dráha pro tramvaje. Kvůli neefektivnosti trati nebyla výstavba dokončena a bylo rozhodnuto o přebudování podpovrchové dráhy na metro. Jako pozůstatek původně plánované podpovrchové dráhy zůstala stanice Hlavní nádraží.
Světová výstava Expo 58 byla zajímavá díky první poválečné konfrontaci Východu a Západu. Pro Československo výstava znamenala nečekaný úspěch, náš pavilon v Bruselu zhlédlo tehdy více než šest milionů návštěvníků. Československé exponáty přihlášené do soutěže získaly desítky cen, diplomů a medailí, nejvíce ze všech účastníků.
Nejslavnější gymnastka a česká sportovkyně všech dob v životní roli olympijské vítězky. Čtyři cvičení Věry Čáslavské na letních olympijských hrách v Mexiku s původním komentářem z roku 1968 doplňuje také nezapomenutelné gesto protestu proti okupaci Československa při slavnostním ceremoniálu.
V roce 1956 proběhlo v Maďarsku povstání proti komunistickému režimu. Bylo však krvavě potlačeno sovětskými tanky. Symbolem povstání se stal Imre Nagy – odvážný premiér, který se postavil na stranu povstalců. Na rozdíl od srpnové invaze v Československu byli organizátoři povstání tajně popraveni a důstojného pohřbu se dočkali až v roce 1989.
Československý film měl v šedesátých letech mimořádné postavení. O tom svědčí i fakt, že v průběhu tří let byly oceněny Oscarem hned dva naše filmy: Obchod na korze a Ostře sledované vlaky. V reportáži uslyšíte mimo jiné rozhovor s Jiřím Menzelem, režisérem Ostře sledovaných vlaků.
Václav Havel již v šedesátých letech otevřeně kritizoval komunistický režim. Psal divadelní hry, které uvádělo Divadlo Na zábradlí i zahraniční scény. Odpovědí mu byl zákaz veřejné činnosti a osobní perzekuce. Poslechněte si reportáž o životních peripetiích V. Havla.
Komunistický režim se musel po vzniku Charty 77 ideově vypořádat s jejími signatáři. Proto byli sezváni na 28. ledna 1977 do Národního divadla představitelé české umělecké scény, aby podepsali dokument odsuzující Chartu 77, tzv. Antichartu, a demonstrovali tak podporu režimu.
Československo za dobu jeho existence postihlo několik emigračních vln. Nejvíce lidí odešlo po komunistickém převratu v roce 1948 a po utužení poměrů v srpnu 1968. Československo tak přišlo téměř o milion občanů, včetně elit z vědecké, kulturní i podnikatelské oblasti.
Glasnosť a perestrojka byly termíny, které zavedl v osmdesátých letech v SSSR generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. Glasnosť neboli otevřenost omezila cenzuru, neboť Gorbačov chtěl, aby se v SSSR mohlo svobodněji diskutovat, a tím napravit některé chyby režimu. Perestrojka byla ekonomickou přestavbou, která měla za cíl reformovat sovětské hospodářství. Vedení KSČ souhlasilo s perestrojkou, protože hospodářský systém nebyl dost efektivní, avšak na glasnosť se dívalo s nedůvěrou. Nově se objevilo družstevní podnikání.
13 369
749
4 560
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
