Lithium je nejlehčí kov. Najdeme ho ve varném skle nebo v keramice. Díky jeho pevnosti a nízké hmotnosti našlo využití ve slitinách používaných v letectví. Lithium se používá hlavně v bateriích. S vodou bouřlivě reaguje za vzniku vodíku a hydroxidu lithného.
Co se stane, když do směsi červeného fosforu a chlorečnanu draselného klepneme kladívkem? Úderem kladívka dojde k přeměně červeného fosforu na bílý, který je velmi reaktivní a s chlorečnanem draselným reaguje explozivně.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Experiment, ve kterém je vyroben střelný prach smícháním ledku, síry a uhlíku. Ledek se při vyšší teplotě rozkládá na kyslík, který podporuje hoření síry a uhlíku.
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Pokus, při kterém spolu reagují páry amoniaku a kyseliny chlorovodíkové. Při reakci vznikají bílé páry chloridu amonného. Ten se používá například při výrobě dýmovnic.
Co se stane, když smícháme pevný manganistan draselný s kapkou glycerolu? Při kontaktu látek dochází k oxidaci a uvolnění takového množství tepla, až dojde k samovznícení.
Když nalijeme do plechovky kapalný dusík, začne na dně kondenzovat kapalina. Tato kapalina je kyslík. Jeho přítomnost dokážeme vzplanutím již dříve zapálené špejle, protože kyslík podporuje hoření.
Pokus, ve kterém dojde k reakci sodíku s vodou na rozhraní voda/hexan. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a vodíku.
Pokus, při kterém zapálíme směs hořčíkového prášku a manganistanové dezinfekce. Dojde k silnému záblesku. Tato reakce byla dříve využívána k vytváření fotografického blesku.
K manganistanu draselnému přidáme glycerin. Manganistan draselný je silné oxidační činidlo. Po přidání glycerinu dojde k oxidaci, která vede k následnému vzplanutí, přičemž uvolněné draselné ionty zbarví plamen do fialova.
Experiment, při kterém se smíchá peroxid vodíku, manganistan draselný a saponát. Dojde k prudké reakci, při níž se uvolní velké množství plynného kyslíku. Ten společně se saponátem vytvoří „pěnového hada“.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
