Udělení Nobelovy ceny 2020 za fyziku potvrzuje, že obecná teorie relativity má po stech letech význam nejen pro teoretické fyziky a astronomy, ale i pro každého, kdo používá GPS navigaci. Hlavními aktéry ocenění za fyziku na rok 2020 jsou černé díry. Roger Penrose svými výzkumy existenci černých děr potvrdil, Andrea Ghetz a Reinhard Genzel dokázali, že masivní černá díra je i ve středu naší galaxie. Na tento vesmírný výzkum se redaktor ČT Daniel Stach podrobněji zaměří v rozhovoru s astronomkou Soňou Ehlerovou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Proběhla první plnohodnotná mise vesmírného plavidla, které patří soukromé společnosti. Čtyři astronauty vynesla do vesmíru raketa Falkon 9 a na ISS pak dovezla loď Crew Dragon. Přišla tak nová éra kosmonautiky. Se zajímavou misí a možností komerčních letů do vesmíru nás seznámí v pořadu Věda 24 Daniel Stach.
Naše oči jsou citlivé jen na viditelné světlo, stejně jako optické dalekohledy. Mnohé vesmírné objekty ale vydávají záření v jiných částech elektromagnetického spektra, od radiového po gama záření. Každé záření přináší jiný typ informace. Vědci je proto chtějí pokrýt všechny. Jak funguje radioskopie?
Záblesky gama jsou těmi nejmocnějšími výbuchy ve vesmíru. Astronomové ještě plně nevysvětlili jejich původ, ale předpokládají, že jsou způsobeny nesmírně energetickými událostmi, jako je zhroucení masivních hvězd. Na Evropské jižní observatoři proto zavedli režim rychlé reakce. Jeho úlohou je umožnit pozorování gama výbuchů – ty totiž zanikají jen několik minut poté, co jsou poprvé zpozorovány. Jelikož optický dosvit gama paprsků nesmírně rychle odeznívá, musí se dalekohledy na zdroj zaměřit ihned.
Astronomové pozorující oblohu na Evropské jižní observatoři v Chile během noci shromáždí na 125 gigabytů dat. Posílání tohoto obrovského objemu dat je velký technický problém. Vzhledem k omezené šířce mikrovlnného pásma ve spojení mezi Paranalem a páteřní internetovou datovou sítí nebylo vždy možné dodat pozorování do ústředí v německém Garchingu přímo. Chilské město Antofagasta a dvě observatoře – Paranal a Amazones – jsou už nyní spojeny sto kilometrů dlouhým datovým kabelem, který umožňuje rychlý a pružný přenos.
Víte, jak vznikla všeobecně známá zkratka OK? Nabízí se hned několik vysvětlení, souvisí s americkými vojáky, Indiány nebo boxem? Anebo je to úplně jinak? Podívejte se na video a zjistíte, jak to v USA v 19. století všechno začalo. OK?
O větru většinou nepřemýšlíme a přitom může být užitečný, ale i nebezpečný. Jak vlastně vzniká? Jak a proč ho lidé sledují a měří? A k čemu může sloužit?
Také vám někdy mraky připomínají zvířata nebo věci? My se na ně podíváme více vědecky. Jak souvisí mraky s koloběhem vody v přírodě? Jak vznikají? A jaké mraky vytváří člověk? Všechno, co jste chtěli vědět o mracích, najdete v našem videu.
Někteří lidé se bouřky bojí, někteří ji rádi z bezpečí domova sledují. Jak vlastně vzniká? Jak poznáme, kolik kilometrů je bouřka od nás? A co dělat, když nás bouřka zastihne venku? Podívejte se na video, které odpovídá na všechny tyto otázky.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období tzv. zlatých šedesátých, v nichž docházelo ve tvorbě Národního divadla k rozporu; na jedné straně se v dílech odrážel úpadek socialistického realismu, na druhé straně se objevovali tací, kteří se snažili o znovuzavedení tohoto uměleckého směru.
Kteří řečtí a římští bohové jsou spojováni s mořem? Co o nich dnes víme? A která planeta Sluneční soustavy se jmenuje podle jednoho boha moře?
Sluneční hodiny nám ukazují čas. Je možné, že dřív byla hodina v létě delší a v zimě kratší? Problém se vyřešil až ve čtrnáctém století. Umí být sluneční hodiny přesné? Podívejme se, jak opravdu fungují!
13 191
740
4 504
1 238
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
