Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce nebo že vesmír je plný miliard sesterských galaxií nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Ale teprve před čtyřmi stoletími, v roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu, namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy. A jak to bylo dál?
Luboš Brát z Pece pod Sněžkou se věnuje pozorování proměnných hvězd, k nimž patří novy a supernovy. Popsal jich ve svých pozorováních na observatoři v Peci pod Sněžkou téměř čtyřicet. Navštívíme ho tam a povíme si o jeho prvním objevu proměnné hvězdy, co to proměnné hvězdy vlastně jsou a jak se hledají.
Víte, kdo byl prvním živočichem, který překročil hranice zemské atmosféry? Připomeňme si cestu dvouleté fenky Lajky. Díky této neobyčejné fence mohl o necelé čtyři roky později vycestovat do vesmíru i první člověk, Jurij Gagarin. Dnes má Lajka v Moskvě svůj vlastní pomník.
Mezinárodní vesmírná stanice ISS je jedinou trvale obydlenou vesmírnou stanicí. Poskytuje půlroční domov dvou až šestičlenné vesmírné posádce a umožňuje získávat cenné poznatky o vesmíru. Uhodnete, která pohádková postavička se na ISS podívala?
Podívejme se do vesmíru na černé díry. Jak vznikají, co dělají a proč je jejich gravitační pole tak obrovské? Více v tomto videu z Wifiny.
Věděli jste, že v Praze máme největší dalekohled ve střední Evropě? Jak je velký, jak se ovládá, k čemu se používá a co všechno dokáže vidět, se dozvíte v reportáži z Wifiny. Jak ale k sestavení dnešních dalekohledů vůbec došlo? To se dozvíte také.
Při pohledu na noční oblohu vidíme třpyt světla hvězd. Za mihotání však hvězdy nemohou: Světlo ze vzdálených hvězd a galaxií může beze změny cestovat prostorem po tisíce, miliony, dokonce miliardy roků, avšak poté prochází atmosférou. Proměnlivá vrstva vzduchu, vodní páry a prachu rozmazává jemné detaily objektů. Proto astronomové dlouho toužili po dalekohledu v kosmu, který by mohl zachycovat netknuté světlo hvězd a galaxií. V 70. letech americká NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) a ESA (Evropská kosmická agentura) zahájily spolupráci na Hubbleově kosmickém teleskopu. Dne 24. dubna 1990 se pak pětice astronautů na palubě raketoplánu Discovery vydala na cestu, která změnila náš pohled na vesmír navždy.
Černá díra je vesmírný objekt s ohromující gravitační silou, která pohltí všechno v dosahu. Silná gravitace způsobuje takzvanou gravitační čočku. To znamená, že v blízkosti černé díry se ohýbá i světlo a my potom vidíme vesmírné objekty jinde, než ve skutečnosti jsou. Podívejte se, jak si lze doma vyrobit jednoduchý model černé díry.
Na Evropské jižní observatoři na hoře Paranal v Chile pracuje dosud nejmocnější dalekohled na světě, který dovede snímat obrázky ve viditelném i infračerveném světle, odtud pochází i jeho název VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy). Jeho úkolem je mapování oblohy v mnohem větší hloubce a ostrosti, než bylo kdy předtím možné. Takže by měl pomoci odhalit záhadnou povahu temné hmoty a temné energie a vyhledávat záhadné objekty, jako jsou vzdálené kvazary v raném vesmíru.
Pojďme se společně podívat na život známého astronoma Jiřího Grygara, který vesmír celý život zkoumal, psal o něm a přednášel. Dozvíme se i to, že měl na prvním stupni problémy s matematikou. A přitom vychoval generace zájemců o astronomii. Jeho zájem o hvězdy a planety vzbudila knížka ,,Vesmír novýma očima". Jiří Grygar jako první použil v češtině výraz ,,velký třesk". Dokonce existuje planetka, která nese jeho jméno.
Galaxie Andromeda, známá také jako M31, je spirální galaxií nejbližší naší mateřské Mléčné dráze. Leží ve vzdálenosti zhruba 2 500 000 světelných let. Kde můžeme tuto galaktickou krásku na noční obloze najít? Můžeme se na ni podívat i malým dalekohledem?
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
13 191
740
4 504
1 238
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
