Věděli jste, že všechny děti, kluci i holky, mají stejná práva? Právo na rodinu, právo na vzdělání, právo na informace a další jsou sepsána v úmluvě, kterou podepsaly skoro všechny státy světa v roce 1989.
Rok 1956 byl velmi bohatý na zásadní politické události ve světě. Kromě sovětského zásahu v Maďarsku došlo k tzv. suezské krizi, válce mezi Egyptem a Izraelem, který podpořily dvě hlavní evropské mocnosti, a to Velké Británie a Francie. Postoj USA byl však pro mnohé překvapivý…
Tzv. Jomkupirská válka v roce 1973 byla odvetou arabských států v čele s Egyptem za šest let staré ponížení v tzv. šestidenní válce. Egypt a Sýrie zaútočily během židovského svátku Jom kipur („den smíření“) a i díky selhání izraelských zpravodajských služeb Izrael značně překvapily. Ten však i za cenu vysokých ztrát definitivně uhájil svoji nezávislost.
Dne 13. září 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat ve Washingtonu přelomovou smlouvu. Palestinci v ní uznali existenci Státu Izrael a ten na oplátku uznal Arafatovu Palestinskou osvobozeneckou organizaci za partnera v jednání. Součástí dohody bylo i vytvoření tzv. palestinské samosprávy na izraelském území. Mírový proces se od počátku 90. let poněkud zablokoval a Palestinci svůj stát stále nemají.
V roce 2017 vystoupil americký prezident Donald Trump s prohlášením, že Spojené státy americké uznávají Jeruzalém za hlavní město Izraele. Nadchnul tím představitele židovského státu, zatímco u Palestinců vzbudil značnou nelibost. Trumpův krok nebyl příliš vítán ani významnými světovými státníky. Mnozí z nich upozorňovali, že se ve složitém blízkovýchodním problému jedná o tzv. přilévání oleje do ohně.
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Reportáž o klimatické konferenci v polských Katowicích v prosinci 2018. Ukázána je problematika znečištění ovzduší v Horním Slezsku v důsledku spalování uhlí a zaznívá apel Zdeňka Velíška ohledně chování lidstva tváří tvář globální klimatické změně.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
První mořskou rezervaci kolem Galapág vyhlásily úřady v roce 1986. Po nejnovějším rozšíření bude asi třikrát větší než Česká republika. Rozšíření rezervace patří k prvním splněným slibům z klimatické konference ve skotském Glasgow. Právě tam se totiž dohodl Ekvádor na tomto kroku se sousedními státy.
Povídá se, že byl Antonín Novotný na valném shromáždění OSN zvolen nejkrásnějším prezidentem, a tak se mu mezi lidmi začalo přezdívat „schöne Tony“, krásný Tony. Video zachycuje jeho návštěvu průmyslové Ostravy.
Zapojení protichemické jednotky československé armády do operace Pouštní bouře bylo první účastí v rámci mandátu OSN v čele s USA. Cílem bylo osvobodit Kuvajt od irácké invaze. Bylo to symbolické odpoutání od „staré armády“ směrem k jejímu novému pojetí a respektu, který vyvrcholil i jejím zapojením do sil NATO.
V současnosti žije na Zemi přes 8 miliard lidí. Podle odhadů OSN dosáhne světová populace 10 miliard do konce 21. století. O globálních důsledcích růstu světové populace hovoří Lenka Suchá, výzkumnice v oblasti udržitelnosti z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
13 154
739
4 495
1 236
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
